Tartuffe (Pokrytec) – rozbor díla k maturitě

Kniha: Tartuffe (Pokrytec)

Autor: Moliére (Jean-Baptiste Poguelin)

Rozbor přidal(a): Karla

Vloženo na: Studijni-svet.cz

 

 

 

Maříková DP1.A

Vydala Mladá fronta, nakladatelství GSM v roce 1966

PŘELOŽIL FRANTIŠEK VRBA

 

Druh: Drama – postavy, scénické poznámky, repliky

Žánr: Komedie –vtip, nadsázka

 

Téma knihy:

Měšťanská komedie o tom, jak někdo může být velice důvěřivý a nepozná podvodníka a lháře.

 

Námět a hlavní myšlenka: dílo poukazuje na špatné lidské vlastnosti – chamtivost, povýšenost, faleš, což patří i mezi hlavní témata dnešní doby, nejen literární tvorby

Časoprostor: Paříž, 17.století (1670); děj se odehrává v jeden čas, na jednom místě (dům Orgona)

 

Hlavní a vedlejší postavy:

Tartuffe – intrikář, podvodník a lhář

Orgon – šlechtic, ovlivněný církví, důvěřivý starší pán, věří Taftuffovi

Paní Pernellová – matka Orgonova, chrání dobrou pověst rodiny

Elmíra – manželka Orgonova

Damis a Mariana – Orgonovy děti z 1. manželství

Dorina – Marianina komorná, upřímná, energická

Kleantes – švagr Orgonův

Valér – Marianin ctitel

 

Vyprávěcí způsob: veršovaná divadelní hra o pěti dějstvích

 

Kompozice díla:

Komedie o pěti dějstvích, psaná ve verších.

Chronologická-děj se odehrává v jeden čas, na jednom místě.

 

Jazyk díla:

Verše, hovorový jazyk v malé míře

 

Obsah knihy:

Orgon, potkává v kostele Tartuffa, chudáka a zbožného člověka, který působí dojmem svatouška.

Tartuffa je mu líto, ujímá se ho a odvádí si ho domů. V rodině není příliš oblíbený, všichni kromě Orgona a jeho matky tuší, co je Tartuffe zač. Jeho falešná zbožnost  mu zajistí klidný život bez práce. Rodině se to nelíbí a začíná se bouřit.

Po zaslíbení Mariany Tartuffovi nastane v rodině rozepře a otec vyhodí Damise z domu a přepíše svůj dům na Tartuffa. Na scénu vstupuje Orgonova žena, Elmíra, která nastraží na Tartuffa léčku. Svádí Tartuffa, zatímco je Orgon schovaný pod stolem, Tartuffe se začíná rozpalovat a požaduje po Elmíře, aby mu dala důkaz její lásky – v ten moment vylézá rozzlobený Orgon zpod stolu a vyhodí Tartuffa z domu. Ale co majetek, který je na něj již přepsaný? Tartuffe jde ke králi s usvědčujícími materiály proti Orgonovi, ale král je moudrý, Tartuffa nechá zatknout a  vrací Orgonovi všechen majetek, který odkázal Tartuffovi.

 

Obrazná pojmenování:

Autor používá metafory i přirovnání.

Ve výňatku textu můžeme najít například:

 

má jazyk jako bič : přirovnání ( rozkazuje, přikazuje, ubližuje slovem)

hlavu pěkně mámí:  matafora (někoho ošálit laskavostí)

zbůhdarma se poštěkat:  matafora (zbytečně se pohádat)

zrovna se k němu vine : metafora (k někomu se lísat, tulit)

tupě oči třeští: matafora ( dívá se  prázdným pohledem)

je do něj paf: metafora  (je do něj zblázněný, poslouchá ho na slovo)

svou kavku podškubává: metafora  (okrádá ho)

honí celý dům: metonymie ( rozkazuje všem obyvatelům domu)

 

Kontext autorovy tvorby:

Dílo je typické pro Moliérovu tvorbu, kterou je převážně satirická komedie.

 

Moliér se narodil 15. ledna 1622 v Paříži a zemřel 17. února 1673. Jeho otec byl čalouník.

Patří k nejslavnějším dramatikům éry francouzského a světového klasicismu.

Původně byl herec, poté ředitel vlastní kočovné společnosti. Účinkoval také na královském dvoře. Věnoval se zejména nízkým literárním žánrům jako je např. satira, bajka, komedie.

Jeho díla byla odvážná, zesměšňoval šlechtu a její snobskou morálku.

Zemřel chvíli po svém posledním představení.

 

Další Moliérova díla:

– Létající doktor

– Žárlivý Petřík

– Potřeštěnec

– Lakomec

– Hoře lásky

– Zamilovaný doktor

 

Kritika

Hlavní hrdina Tartuffe se stal synonymem pro pokryteckou zbožnost. Kritika svatouškovství popudila vrchnost tak, že Moliérově herecké společnosti bylo hned několikrát zakázáno hru provozovat a Moliére zašel tak daleko, že ohrozil existenci svého divadla. Trvalo celých pět let, než se finální verze hry o pěti dějstvích pod názvem Tartuffe aneb Pokrytec mohla konečně hrát.

 

Historický kontext:

Francouzká literatura

Klasicismus: 17. – 18. Století

Název klasicismus vznikl ve Francii v 17. století a odvozuje se od lat. Classicus, V období klasicismu se rozvíjí zejména epická poezie a dramatická tvorba. Typické pro klasicismus jsou literární salony, kde se literární díla předčítala i kritizovala a kde se o literatuře diskutovalo

Literární tvorba se dělila na dva proudy:

vysoká – eposyódyhymnytragédie, zpracovávaly vznešená témata, líčily urozené hrdiny. Náměty většinou z antiky

nízká – komediebajkasatira, zobrazovaly život měšťanstva i venkovanů, často pojaty komicky.

 

Ostatní autoři:

Jean de La Fontaine – Bajky (Francie)

Pierre Corneille – Cid (Francie)

Carlo Goldoni – Sluha dvou pánů (Itálie)

 

Ukázka je z prvního dějství  VÝSTUP 2 , KLEANTES a DORINA pomlouvají Orgona

KLEANTES, DORINA

(X) KLEANTES

Ne, od ní radši pryč –

ještě mi vynadá. Má jazyk jako bič.

Chudinka stará. . .

(X) DORINA

Cha! No to je ale

smůla,

že vás teď neslyší! Ta by se pominula!

Mladíku, řekla by, chudinka je spíš on,

nechal si pro sebe ten titul i ten tón!

(X) KLEANTES

Ne, takhle zbůhdarma se poštěkat! A s námi!

Ten její Tartuffe jí tu hlavu pěkně mámí!

(X) DORINA

To není ještě nic. Co teprv její syn!

Jen až ho potkáte! Řeknete: to je stín,

stín toho rozumu, co všichni uznávali,

když tenkrát v povstání kurážně sloužil králi.

Teď, co má Tartuffa, jen tupě oči třeští

a celý zpitoměl do toho svého štěstí.

Říká mu: bratříčku! Úplně roztouženě!

A visí na něm víc než na dětech a ženě.

Jen jemu svěřuje všecky své tajné spády a

nepodnikne nic bez Tartuffovy rady.

A objímá se s ním! Zrovna se k němu vine,

jak ani s milenkou se mužský nerozplyne.

Do čela ke stolu — tam ovšem Tartuffe patří,

a pán je celý pryč, když toho zbaští za tři.

Nejlepší kousíčky mu vždycky připraví,

a když si krkne pak — přeje mu: Na zdraví!

Zkrátka — je do něj paf, našel v něm ideál

a každý jeho šprk cituje dál a dál,

jak orákulum zní mu každá jeho věta

a každý jeho krok má zrovna za div světa.

A Tartuffe — ten už ví, čím si ho ochočí,

hraje mu tyátr, staví se do očí,

ale už pořádně svou kavku podškubává

a honí celý dům, jako by on byl hlava!

Teď by si na pána i jeho lokaj hrál —

dokonce i ten kluk nás bere na paškál.

Div by nás nesežral, vyčte nám každou mašli

a každou barvičku — i mušku, co nás krášlí!

Pes! Nadranc roztrhal nám tuhle kapesník —

našel ho v modlitbách a hnedka spustil křik,

že je to strašný hřích — tak řval, ten křeček

vzteklá —

spojovat nebeklíč prý s nástrahami pekla!






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: