Tartuffe (Pokrytec) – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Tartuffe (Pokrytec)

Autor: Molière (Jean-Baptiste Poquelin)

Přidal(a): Karla

 

Molière (Jean-Baptiste Poquelin) (Molière (*1622 – †1673))

• Molière, vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin, patří k nejslavnějším dramatikům éry francouzského a světového klasicismu.
• Jeho otec byl čalouník. Molière byl původně herec, později se stal ředitelem vlastní kočovné společnosti a účinkoval také na královském dvoře Ludvíka XIV.
• Věnoval se zejména tzv. nízkým literárním žánrům, jako je satira, bajka a především komedie.
• Jeho díla byla odvážná, často zesměšňoval šlechtu, její snobskou morálku a další nešvary tehdejší společnosti.
• Zemřel 17. února 1673 krátce po svém posledním představení ve hře Zdravý nemocný, v níž hrál hlavní roli.

 

Další díla:

• Létající doktor
• Žárlivý Petřík
• Potřeštěnec
• Lakomec
• Hoře lásky
• Zamilovaný doktor

 

Literárně-historický kontext

Klasicismus

• Dílo spadá do období klasicismu ve francouzské literatuře 17. století.
• Název klasicismus vznikl ve Francii v 17. století a odvozuje se od latinského slova ‚classicus‘ (vynikající, vzorový). Inspiraci hledal v antickém umění.
• V období klasicismu se rozvíjí zejména epická poezie a dramatická tvorba. Typické pro toto období jsou literární salony, kde se literární díla předčítala, kritizovala a kde se o literatuře diskutovalo.
• Literární tvorba se dělila na dva proudy: ‚vysoká‘ (eposy, ódy, hymny, tragédie), která zpracovávala vznešená témata a líčila urozené hrdiny (náměty většinou z antiky), a ‚nízká‘ (komedie, bajka, satira), která zobrazovala život měšťanstva i venkovanů, často s komickým nadhledem.

 

Další autoři:

• Jean de La Fontaine – Bajky (Francie)
• Pierre Corneille – Cid (Francie)
• Carlo Goldoni – Sluha dvou pánů (Itálie)

 

Rozbor díla: Tartuffe (Pokrytec)

Základní charakteristika:

• Literární druh: Drama
• Literární žánr: Komedie (satirická měšťanská komedie)

 

Téma a motivy:

• Téma: Kritika pokrytectví, falešné zbožnosti a lidské důvěřivosti.
• Motivy: Podvod, lež, intriky, zaslepenost, chamtivost, povýšenost, faleš, rodinné vztahy, spravedlnost.

 

Hlavní myšlenka:

• Dílo poukazuje na nebezpečí slepé víry a zneužívání náboženství pro osobní obohacení. Varuje před pokrytectvím a zdůrazňuje hodnotu rozumu a kritického myšlení.

 

Námět:

• Námět: Příběh podvodníka, který se pod maskou zbožnosti vetře do rodiny bohatého měšťana, aby ji mohl ovládnout a připravit o majetek.

 

Vypravěč:

• Jedná se o dramatický text, děj je tedy zprostředkován přímou řečí postav (dialogy a monology) a scénickými poznámkami. Vypravěč v díle není.

 

Kompozice:

• Komedie je členěna do pěti dějství.
• Děj je chronologický a dodržuje aristotelovskou jednotu místa (Orgonův dům), času (jeden den) a děje (ústřední zápletka s Tartuffem).

 

Jazyk a styl:

• Dílo je psáno ve verších (v originále alexandrínech).
• Jazyk je spisovný, ale charakterizován podle společenského postavení postav. Objevují se v něm hovorové prvky, zejména v promluvách služky Doriny.

 

Básnické prostředky v díle:

• Přirovnání: *má jazyk jako bič* (rozkazuje, přikazuje, ubližuje slovem)
• Metafora: *hlavu pěkně mámí* (někoho ošálit laskavostí), *zrovna se k němu vine* (k někomu se lísat, tulit), *tupě oči třeští* (dívá se prázdným pohledem), *je do něj paf* (je do něj zblázněný, poslouchá ho na slovo), *svou kavku podškubává* (okrádá ho)
• Metonymie: *honí celý dům* (rozkazuje všem obyvatelům domu)

 

Časoprostor:

• Místo: Dům bohatého měšťana Orgona v Paříži.
• Čas: 17. století, za vlády Ludvíka XIV. Děj hry se odehraje během jediného dne.

 

Postavy:

• Tartuffe: Hlavní postava, intrikán, podvodník a lhář, který se pod maskou zbožnosti a svatouškovství snaží získat majetek a moc.
• Orgon: Bohatý měšťan, hlava rodiny. Je naivní, důvěřivý a zcela zaslepený Tartuffovou falešnou zbožností.
• Paní Pernellová: Orgonova matka. Stejně jako její syn je oklamána Tartuffem a hájí ho před zbytkem rodiny.
• Elmíra: Orgonova druhá manželka. Je moudrá, prozíravá a nakonec odhalí Tartuffovu pravou tvář.
• Damis: Orgonův syn z prvního manželství. Je horkokrevný a impulzivní, Tartuffa od začátku nenávidí.
• Mariana: Orgonova dcera, zamilovaná do Valéra. Je poslušná, ale nešťastná z otcova rozhodnutí provdat ji za Tartuffa.
• Dorina: Marianina komorná. Je energická, upřímná, prostořeká a jako jedna z prvních prohlédne Tartuffovu lest. Reprezentuje zdravý rozum.
• Kleant: Orgonův švagr. Rozumný a umírněný muž, který se snaží Orgonovi otevřít oči.
• Valér: Marianin snoubenec a ctitel.

 

Děj:

Bohatý měšťan Orgon se v kostele setkává s Tartuffem, zdánlivě zbožným a chudým mužem. Orgon, oklamán jeho svatouškovským vystupováním, ho přijme do svého domu. Tartuffe si rychle získá Orgonovu bezmeznou důvěru a obdiv, zatímco zbytek rodiny (s výjimkou Orgonovy matky, paní Pernellové) v něm správně tuší podvodníka. Tartuffe si užívá pohodlného života a postupně ovládá celou domácnost. Orgonova zaslepenost vyvrcholí, když se rozhodne zrušit slib daný Valérovi a provdat svou dceru Marianu za Tartuffa. Když se proti tomu postaví jeho syn Damis, Orgon ho vyhodí z domu a v záchvatu zaslepenosti přepíše veškerý svůj majetek na Tartuffa. V tu chvíli zasáhne Orgonova chytrá žena Elmíra. Aby manžela přesvědčila, nastraží na Tartuffa léčku. Přiměje Orgona, aby se schoval pod stůl, a poté předstírá, že podlehla Tartuffovým svodům. Když se ji Tartuffe pokusí obejmout a vyžaduje důkaz lásky, rozzuřený Orgon vyleze z úkrytu a vykáže ho z domu. Tartuffe se mu však vysměje, protože dům i majetek nyní patří jemu. Navíc se pokusí Orgona zničit tím, že králi předá kompromitující dokumenty, které mu Orgon dříve svěřil. Král Ludvík XIV. však prokáže svou moudrost a prozíravost. Tartuffa, kterého již delší dobu sledoval jako známého podvodníka, nechá zatknout a Orgonovi vrací všechen jeho majetek i čest. Hra končí šťastně a Valér si může vzít Marianu.

 

Citovaná literatura

1. Molière. Tartuffe. Přeložil František Vrba. Praha: Mladá fronta, 1966.

 

Doplňující informace:

Maříková DP1.A

 

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.