Kniha: Lakomec
Autor: Moliére
Rozbor přidal(a): johnhud
Vloženo na: Studijni-svet.cz
Moliére (Jean-Baptiste Poquelin) – 17.st
Život autora:Francouzský herec, spisovatel a dramatik na přelomu období baroka a klasicismu. Syn měšťana, proti vůli rodiny se stal komediantem. Původně byl členem kočovné společnosti, později si založil svoji vlastní divadelní společnost. Tvoří převážně satirické komedie veršované (Misantrop) a prozaické (Lakomec). Protože ve svých hrách kritizoval a zesměšňoval společnost (předváděl mravy své doby), dostával se do častých sporů s královským dvorem.
- Používá důmyslný jazyk a humor
- Tematicky se zaměřuje na nešvary francouzské vyšší společnosti (lakoty, naivita, pokrytectví a především snobství)
- Zabýval se tzv. nízkým dramatem (satiry, bajka, komedie, fraška
- Tvořil v typově barvité škále veseloher, od lidové frašky po propracovanou charakterovou zápletku
- V satirických veselohrách zesměšňoval pokrytectví, šlechtu a její snobskou morálku a v neposlední řadě v 17. století zatracovanou církev.
Umělecký směr: Klasicismus
- umělecký směr, který se inspiruje hlavně starověkými vzory a zdůrazňuje střízlivý rozum, uměřenost a jasný, pravidelný řád
- Vznikl ve Francii 17. století za vlády „krále slunce“ Ludvíka XIV
- rozvíjí se zejména epická poezie a dramatická tvorba
- Dramata musela dodržovat trojjednotu (času, děje a místa)
- Klasicistní literatura vyzdvihuje nutnost společenského řádu, pevné morálky
- Další spisovatelé: Jean de La Fontaine (Bajky), Pierre Corneille (Cid), Jean Racine (Faidra)
Literární tvorba se dělila na dva proudy
- vysoká – eposy, ódy, hymny, tragédie, zpracovávaly vznešená témata, líčily urozené hrdiny. Náměty většinou z antiky
- nízká – komedie, bajka, satira, zobrazovaly život měšťanstva i venkovanů, často pojaty komicky
Charakteristika díla
- inspirací byla antická Komedie o hrnci od Římana Plauta (pro klasicismus bylo typické inspirovat se antikou)
- všeobecná kritika společnosti a zkaženosti světa
- dodržení jednoty místa, času a děje – typické pro klasicismus
- Moliére v díle zesměšňuje maloměšťáctví
Literární druh: drama
Literární žánr: komedie
Doba a místo děje: 17. století, Paříž
Hlavní postavy:
- Harpagon: bohatý vdovec, člověk, který by si pro halíř nechal vrtat koleno a peníze měl radši než své vlastní děti.
- Kleant a Eliška: Harpagonovy děti, které nezajímaly peníze tak jak láska. Chtějí strávit život se svými vyvolenými partnery.
- Valér: správce Harpagonova domu, syn Anselma. Partner Elišky.
- Mariana: chudá dívka, dcera Anselma. Partnerka Kleanta.
- Anselm: štědrý dobrosrdečný šlechtic, otec Mariany a Valéra
Děj:
Harpagon je starý vdovec, který omezuje své dvě děti Elišku a Kleanta jen proto, aby on sám měl dost peněz. Přitom sám o sobě říká, že je chudák a jak moc by se právě jemu peníze hodily. Jeho dcera se zamilovala do Valéra, který pracuje v jejich domě a snaží se Harpagonovi zalíbit. Valér nemá rodiče a ani peníze. Harpagon, ale už našel své dceři starého, ale bohatého ženicha Anselma. Kleant se zamiluje do krásné Mariány, ale i pro něj našel Harpagon starší bohatou vdovu. Jako slušné děti by ho měly poslechnout. Sám jim oznámí, že se bude ženit s Marianou. Marianina nemocná matka se sňatkem souhlasí. Když Mariána uvidí Kleanta hned se do něj zamiluje. Harpagon se jí zdá starý a odporný. Jednou Harpagonovi ukradl Čipera, Kleantův sluha, truhlu s penězi. Harpagon jde žalovat na komisařství. Všichni se sejdou v jedné místnosti a Valér řekne Harpagonovi, že miluje Elišku a chce si ji vzít. V menší hádce Valéra s Anselmem se ukáže, že Valér je synem šlechtice, který se pravděpodobně utopil na moři. Anselm jim vypráví celý svůj příběh o ztroskotání lodi. Sám jíž několik let hledá svou manželku a děti. Anselm pozná, že Valér a Mariana jsou jeho děti a marianina matka jeho manželka. Harpagon souhlasil s oběma svatbami svých děti, protože Anselm je zaplatí a Harpagonovi nechá ušít oblek na svatbu. Harpagon ke své radosti nepřišel o žádné peníze.
Záměr autora:
- Moliére postavou Harpagona zobrazuje lakotu a chamtivost. Ukazuje, jak mohou tyto vlastnosti zničit lidský charakter.
Význam díla:
- Lakomec se řadí mezi nejúspěšnější Moliérova díla a dodnes se hojně hraje i v českých divadlech.
- Při premiéře v roce 1668 však u obecenstva zcela propadla a po několika reprízách ji Moliére stáhl ze svého repertoáru.
Kompoziční a umělecké prostředky:
- V této hře se objevuje satira, ironie, nadsázka, metafory, hyperboly.
- Nevyskytují se tam skoro žádné archaismy.
- Moliére se ve svých dílech snažil co nejvíc přiblížit skutečnosti, a proto i v Lakomci používá nespisovný jazyk a širokou škálu hovorových výrazů
- Chronologická kompozice.
- Drama o 5 dějství
- psáno er-formou
- živé dialogy plné hovorových obratů, zejména u Harpagonova služebnictva
- stylistické rozvrstvení slovní zásoby (např. citové zabarvení – zejména když Harpagon hovoří o penězích)
- psáno spisovným jazykem X občasné vulgarismy
