Kniha: Krysař

Autor: Viktor Dyk

Přidal(a): Ondřej Rypan

Viktor Dyk (*1877 – †1931)

• Viktor Dyk byl český básník, prozaik, dramatik, publicista a nacionalistický politik. Narodil se posledního dne roku 1877 v Pšovce u Mělníka. Absolvoval gymnázium v Praze a následně Právnickou fakultu Karlovy univerzity.
• Lásku k literatuře v něm probudil jeho bratr Ludvík. Dyk se podílel na redigování časopisů Lumír a Samostatnost a spolupracoval s Vinohradským divadlem. Jeho tvorba byla ovlivněna válkou a naturalismem, typický pro něj byl romantický náhled na svět a rozpor mezi snem a skutečností.
• Aktivně se účastnil politického života, neúspěšně kandidoval do říšské rady. Za svou činnost v protirakouském odboji a publikování těchto myšlenek byl v letech 1916–1917 vězněn ve Vídni. Čas ve vězení využil k překladům francouzských prokletých básníků a k vlastní tvorbě.
• Po propuštění pracoval pro Národní listy a pokračoval v pravicové politické činnosti. V roce 1928 se oženil s novinářkou Zdenkou Háskovou. Zemřel 14. května 1931 na srdeční mrtvici při koupání v Jaderském moři v zátoce Lopud u Dubrovníku. Je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.

Další díla:

• Prosinec – prozaické dílo.
• Zmoudření Dona Quijota – prozaické dílo.
• Země mluví – báseň ze sbírky Okno.
• Smutná píseň vesnického šprýmaře – báseň ze sbírky Pohádky z naší vesnice, pojednávající o české povaze.

Literárně-historický kontext

Česká moderna, anarchističtí buřiči

• Novela Krysař byla napsána v roce 1915, v období české moderny. Původně vycházela v časopise Lumír pod názvem *Pravdivý příběh*. Autor Viktor Dyk je často řazen mezi tzv. anarchistické buřiče, kteří bojovali za osvobození dělnictva a proti autoritám jako církev, státní řád a armáda.
• V díle se prolínají prvky několika směrů. Symbolismus je patrný v použití symbolů (píšťala jako moc, krysy jako morální špína). Romantismus se projevuje důrazem na city, individualismus hlavního hrdiny a jeho únik do vlastního nitra. Realismus se odráží ve snaze o objektivní zachycení problémů a kritiku společnosti bez cti a morálky, unášené touhou po rozkoši.
• Dílo bylo ve své době přijato kladně a dodnes je považováno za nadčasové.

Další autoři:

• Bratři Grimmové – němečtí spisovatelé, kteří také zpracovali pověst o krysaři.
• Petr Bezruč – český básník, představitel české moderny.
• Fráňa Šrámek – český básník a spisovatel, řazený k anarchistickým buřičům.
• František Gellner – český básník, představitel anarchistických buřičů.
• Charles Baudelaire, Paul Verlaine, Arthur Rimbaud – francouzští prokletí básníci, jejichž díla Dyk překládal.

Rozbor díla: Krysař

Základní charakteristika:

• Literární druh: lyricko-epické dílo
• Literární žánr: novela
• Literární forma: próza

Téma a motivy:

• Témata: Kritika lidské malosti a chamtivosti, konflikt jedince se zkaženou společností, síla a nebezpečí umění, láska jako smysl života i zdroj utrpení, pomsta.
• Motivy: Píšťala (moc umění), krysy (morální špína), město Hameln (pokrytecká společnost), hora Koppel (místo zkázy i naděje), dítě (symbol nového začátku a nevinnosti).

Hlavní myšlenka:

• Dílo je kritikou lidské malosti, chamtivosti a pokrytectví. Ukazuje, jak se umění (symbolizované píšťalou) může stát nebezpečnou zbraní, pokud je vyprovokováno zkaženou společností. Zároveň zkoumá sílu lásky, která jako jediná může dát životu smysl, a tragédii její ztráty. Nadčasovost spočívá ve zobrazení negativních lidských vlastností a věčného boje jedince proti zkorumpované mase.

Námět:

• Námět: Viktor Dyk zpracoval příběh staré německé pověsti ze 13. století o krysaři z města Hameln. Do původního příběhu přidal milostnou zápletku a pozměnil jeho závěr, čímž mu dodal hlubší psychologický a filozofický rozměr.

Vypravěč:

• Dílo je psáno v er-formě.
• Vypravěč je vševědoucí, ale částečně nahlíží do myšlenek a pocitů postav, zejména Krysaře.

Kompozice:

• Děj plyne chronologicky.
• Text je členěn na 26 krátkých kapitol.
• Součástí textu je vložena Sedmihradská píseň, která předznamenává tragický osud.

Jazyk a styl:

• Jazyk je spisovný, neutrální, s knižními a básnickými prvky.
• Syntax je složitá, obsahuje jednoduché věty i souvětí.
• V textu se vyskytují archaismy, dialogy, velmi častá je inverze (změněný slovosled), opakování slov a motivů a paronomasie (hromadění slov odvozených od stejného kmene).
• Lze si povšimnout i občasných přechodníků.

Básnické prostředky v díle:

• Inverze: (převrácený slovosled) – „Občané města Hameln nebyli si jisti,…“
• Personifikace: (zosobnění) – „Řeka je časem jako přítel,…“
• Oxymóron: (spojení slov s protikladným významem) – „Srdce sežehl mráz jedné vteřiny.“
• Apostrofa: (oslovení nepřítomné osoby nebo věci) – „Krysaři!“

Časoprostor:

• Místo: německé město Hameln (v díle psáno Hammeln).
• Čas: není přesně určen, ale děj je zasazen do neurčité minulosti, pravděpodobně do 13. století, kdy vznikla původní pověst.

Postavy:

• Krysař: Tajemný muž beze jména, který putuje od města k městu a čistí je od krys. Je znaven společností bez cti a morálky. V lásku nevěří, dokud nepozná Agnes, která se stane smyslem jeho života. Jeho píšťala má magickou moc.
• Agnes: Velmi krásná a citlivá dívka, která jako jedna z mála nachází pochopení pro osamělého Krysaře. Zamiluje se do něj, přestože je zaslíbena svému milenci Kristiánovi, s nímž později čeká dítě. Její osud je tragický.
• Dlouhý Kristián: Agnesin milenec z majetné rodiny. Snaží se ji získat především pomocí peněz, které očekává z dědictví. O vztahu Agnes a Krysaře nemá tušení, ale ke Krysaři chová nenávist.
• Sepp Jörgen: Statný, ale pomaleji chápající rybář. Přestože je terčem posměchu, má dobré srdce. Vše mu dochází až s jednodenním zpožděním, což ho nakonec zachrání před mocí Krysařovy píšťaly. Stává se symbolem naděje a nového začátku.

Děj:

Do města Hammeln, zamořeného krysami, přichází tajemný krysař, aby město tohoto břemene zbavil za slíbenou odměnu 100 rýnských. Ve městě se však nečekaně zdrží, protože se setkává s mladou a krásnou Agnes, do které se zamiluje. Mezi nimi vznikne silné pouto, což naruší Agnesin vztah s jejím milencem Kristiánem. Krysař je poprvé v životě šťastný a prožívá lásku. Svou práci odvede a krysy z města vyžene, ale radní mu odmítnou zaplatit. V hostinci U Žíznivého člověka se mu vysmějí a vymlouvají se na neplatnost dohody. Rozčilený krysař zvažuje pomstu, ale kvůli lásce k Agnes od ní upustí. Během svého pobytu se setkává s pomalým rybářem Seppem Jörgenem a také se svým sokem Kristiánem. V hostinci potkává i tajemného muže v černé kápi, Fausta z Wittenbergu, který mu naznačí, jak nebezpečnou moc má jeho píšťala. Krysař, zmatený, hledá útěchu u Agnes, ale ta mu oznámí, že čeká dítě s Kristiánem. Zoufalá ho prosí, aby opustil město, a sama spáchá sebevraždu skokem do propasti. Když se Krysař dozví o smrti své milované, ztratí poslední smysl života. Nic mu už nebrání v pomstě. Zapíská na svou píšťalu tak silně, že omámí všechny obyvatele Hammelnu, kteří ho následují na horu Koppel, kde společně skáčou do propasti. Jediný, kdo přežije, je Sepp Jörgen, kterému vše dochází až druhý den. I on se vydá za zvukem píšťaly, ale na cestě ho zastaví pláč opuštěného nemluvněte. Křik dítěte přehluší vábivou melodii a Sepp, který v péči o dítě najde nový smysl života, se vrací, aby pro něj našel kojnou.

Inspirace a adaptace:

• Viktor Dyk zpracoval příběh německé pověsti ze skutečného města Hammeln z 13. století, do něhož přidal milostnou zápletku a pozměnil závěr. Původní pověst vypráví o neznámém krysaři, jež poté co nedostal za odvedení své práce zaplaceno, odvedl děti z městských rodin pryč. Ukončení pověsti však není pouze jedno. Verzí je hned několik. Ať už ale byly děti odvedeny do řeky Vesery, zavřeny do jeskyně či po zaplacení domluvené částky vráceny zpět rodičům, město Hammeln je dodnes opředeno závojem tajemství, jež se nepodařilo odkrýt ani městské kronice.

Zajímavosti:

• Dílo se dočkalo několika filmových a divadelních adaptací:
• Krysař (1985) – animovaný/loutkový film režiséra Jiřího Bárty, který získal mezinárodní uznání (hodnocení 89 % na ČSFD).
• Krysař (2003) – poetický film režiséra F. A. Brabce s Petrem Jáklem ml. a Ester Geislerovou v hlavních rolích (hodnocení 34 % na ČSFD).
• Krysař (muzikál) – úspěšný muzikál s hudbou Daniela Landy, jehož televizní záznam vznikl v roce 2000 (hodnocení 78 % na ČSFD).

Vlastní názor:

Ačkoliv je v knize použit složitější jazyk, četla se mi poměrně dobře. Neodradil mě, naopak jsem byl chvílemi fascinován použitím až poetického jazyka v jinak spíše epickém díle. Bohužel toto poetično zároveň vedlo k tomu, že mi chvílemi čtení připadalo lehce chaotické. Také mě překvapil poněkud rychlý spád děje a jednodušší prokreslení postav. Nicméně k žánru to pravděpodobně patří a je zde krásně vidět, že se myšlenka dá sdělit bez zbytečné retardace, avšak stále slušnou formou se zachováním závoje tajemna, pod kterým si může každý představit to své. Dyk skvěle vystihl nadčasové negativní povahové lidské rysy a vše zakončuje nápaditým a mnou nepříliš očekávaným koncem. Kniha mě rozhodně zaujala a nebál bych se ji doporučit.

Doplňující informace:

Další světoví autoři novel

– Španělsko: – Miguel Cervantes (Příkladné novely)

– Anglie: – Geoffrey Chaucer (Canterburské povídky)

– Rusko: – A. S. Puškin (Kapitánská dcerka)

– Francie: – Guy de Maupassant (Miláček)

– USA: – Ernest Hemingway (Stařec a moře)

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Krysař – rozbor díla k maturitě (5) first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Krysař

Autor: Viktor Dyk

Přidal(a): Lenca6212

Viktor Dyk (*1877 – †1931)

• Viktor Dyk byl významný český básník, prozaik, dramatik a publicista. Narodil se v Pšovce u Mělníka, vystudoval práva na Univerzitě Karlově v Praze.
• Je představitelem generace anarchistických buřičů. Podílel se na založení Československé národní demokracie a byl členem Národního shromáždění.
• Publikoval v časopisech jako Lumír, Moderní revue a Nový kult.
• Jeho dílo má dva hlavní póly: na jedné straně přesvědčení, že literatura má reagovat na veřejné dění a politické otázky, na druhé straně pocity osamělého romantika, který utíká před skutečností do snu. Vyjadřoval znechucení a zklamání ze své doby.
• Počátek jeho tvorby je spojen se skepsí pramenící z potlačení Omladinářských bouří v první polovině 90. let 19. století. V jeho díle jsou patrné prvky romantismu (inspirace Máchou) a novoklasicismu (inspirace Sovou, Šaldou).

Další díla:

• Marnosti – poezie
• Satiry a Sarkasmy – poezie
• Válečná tetralogie – poezie
• Pohádky z naší vesnice – poezie, kritika české politiky a korupce
• Milá sedmi loupežníků – poezie, romantický pól tvorby; příběh dívky, která se přidá k loupežníkům, všechny je miluje, oni zabijí toho, koho měla nejraději, a ona je pak zradí a přivede na šibenici.
• Giuseppe Moro – poezie
• Devátá vlna – poezie
• Posel – drama
• Zmoudření dona Quijota – drama, romanticko-symbolistický pól, inspirace Cervantesovým románem, protiklad snu a skutečnosti.

Literárně-historický kontext

Anarchističtí buřiči, přelom 19. a 20. století

• Dyk je řazen mezi spisovatele přelomu 19. a 20. století a tzv. anarchistické buřiče.
• Anarchismus jako směr odmítal válku, oslavoval život a přírodu, propagoval přirozenou lásku a sexualitu a kritizoval tradiční manželství. Autoři se snažili šokovat, provokovat a usilovali o absolutní svobodu jedince (v kontextu doby, kdy např. v roce 1897 mohly ženy studovat na univerzitách a v roce 1907 volit do parlamentu).
• Umělci se sdružovali kolem časopisu Nový kult a hlásili se k Manifestu anarchistů českých. Často vedli bohémský život.

Další autoři:

• František Gellner
• Fráňa Šrámek
• Karel Toman
• Petr Bezruč
• Stanislav Kostka Neumann

Rozbor díla: Krysař

Základní charakteristika:

• Literární druh: Epika s lyrickými (obrazná pojmenování) a dramatickými prvky (dialogy).
• Výrazová forma: Próza.
• Žánr: Novela – prozaický žánr kratšího nebo středního rozsahu. Příběh je poutavý, jednoduchý, nápaditý, sevřený, dramaticky se stupňuje až do bodu obratu (dějového zvratu) a závěrečné pointy.

Téma a motivy:

• Hlavním tématem je rozpor mezi snem a skutečností, touha po naplnění ideálu spojená s momentem deziluze.
• Dílo zesměšňuje malodušnost a hrubost (Líza a krčmář), zneužívání veřejných funkcí (radní), lhostejnost k neštěstí druhých (scény, kdy matka hledá ztracenou Agnes), samoúčelný iluzionismus (Faust) a konvenci maloměšťácké společnosti (Kristián).

Hlavní myšlenka:

• Celé dílo je výrazem Dykových názorů na právo, spravedlnost, lásku a pomstu. Autor do symbolů promítá vlastní osobnost a vidění světa.

Námět:

• Námět: Námět je převzat ze staroněmeckého saského motivu. Příběh vypráví o krysaři, který roku 1284 očistil město Hameln od krys, a když mu nebyla vyplacena odměna, odvedl za trest lidi do propasti.
• Námět: Dykův Krysař však neodvádí celé město kvůli nevyplacené odměně, ale kvůli zklamání v lásce a v současném světě.

Vypravěč:

• Vypravěčem je anonymní subjekt v er-formě.
• V textu se objevuje polopřímá řeč.

Kompozice:

• Děj je uspořádán chronologicky.
• Ke konci příběhu je zřetelná gradace.
• Jednotlivé události na sebe logicky navazují a jsou spjaty s ústředním příběhem.

Jazyk a styl:

• Autor používá spisovnou češtinu, slova neutrální i citově zabarvená. Nepoužívá hovorové a nespisovné výrazy.
• Vyznačuje se zvláštním slovosledem, který nedodržuje pravidla aktuálního větného členění.
• Vyjádření je strohé, věty jsou často krátké, což udržuje čtenáře v napětí. Objevují se i souvětí souřadná.
• Vyprávěcí styl se střídá se stylem popisným. Dialogy dodávají dílu dramatické prvky. Řeč postav je přímá.

Básnické prostředky v díle:

• Personifikace: „A vody míjejí a míjejí a šeptají …“
• Řečnické figury a otázky
• Monology

Symboly v díle:

• Dítě: Přežije jako jediné, symbolizuje naději na znovuzrození a rozbíjí iluze.
• Píšťala padající do propasti: Symbol Krysařova bytí.
• Sedmihradská země: Symbol naděje na lepší svět, odpuštění a nový začátek.

Novoklasicistní tendence:

• Čas: Neobjevuje se zde objektivní historický čas, je vnímán podle toho, jak se proměňuje hrdinův život. Chybí časové vymezení děje.
• Styl: Stavba věty vytvářející rytmus, absence mezivětí, pouze podstatné části rozhovoru a děje, paralelismus, prostá konstatování, substantiva bez přívlastků (epitet).
• Postavy: Osudově jednoznačně formované jako v antickém dramatu, jejich psychologie je strohá.

Romantické prvky:

• Hrdina: Krysař je typický romantický hrdina z okraje společnosti, vyděděnec bez jména.
• Námět: Hlavním námětem je nešťastná láska.
• Prostředí: Krysař, zmatený láskou, utíká z města do přírody, ale zase se vrací.
• Tajemno: Celou knížkou prostupuje tajemná atmosféra.

Postavy:

• Protiklad postav: Postavy jsou v díle protikladné: hammelnští měšťané jsou rozporní, ale čitelní, zatímco Krysař je tajemný a neuchopitelný.
• Krysař: Tajemný samotář, který putuje po městech a pomocí své kouzelné píšťaly vyhání krysy. Nemá ani jméno. Ve městě Hameln se zamiluje do Agnes, ale je zklamán v lásce. Je to vyděděnec, který zná realitu a svár ideálu s ní prožívá na vlastní kůži. Dyk v jeho osudu zobrazuje svůj vlastní osud básníka.
• Agnes: Mladá a krásná dívka, která v Krysařovi probudí city. Otěhotní však se svým milencem Kristiánem a ze zoufalství spáchá sebevraždu utopením.
• Jörgen: Chudý rybář a prostoduchý blázen, kterému vše dochází až s denním zpožděním. Je paralelní postavou ke Krysaři, ale je pevně ukotven ve své realitě. Jako jeden z mála přežije a v závěru knihy se stává poutníkem, který jde hledat ženu, aby nakrmila plačící nemluvně.
• Kristián: Milenec Agnes, který touží po jejím dědictví. Je představitelem maloměšťácké konvence.

Děj:

Do města Hameln, zamořeného krysami, přichází tajemný krysař, aby město škůdců zbavil. Během svého pobytu se zamiluje do mladé dívky Agnes, která jeho city opětuje. Jejich vztah je však narušen, když Agnes zjistí, že čeká dítě se svým bývalým milencem Kristiánem. Zoufalá Agnes spáchá sebevraždu skokem do řeky.

Zhrzený a zklamaný Krysař se rozhodne pomstít celému lhostejnému městu. Pomocí své kouzelné píšťaly vyláká všechny obyvatele Hamelnu ven z jejich domovů. Během tónů jeho písně se v lidech probouzejí dávno zapomenuté prohřešky, a proto ho dobrovolně následují k hoře Koppel. Tam všichni, včetně samotného Krysaře, skočí do propasti s nadějí, že se dostanou do bájné Sedmihradské země, kde je čeká odpuštění a nový, lepší život.

Zkáze unikne pouze prostoduchý rybář Jörgen, kterému vše dochází až s denním zpožděním, a malé nemluvně, které ve městě zůstalo. Když Jörgenovi dojde, co se stalo, chce také skočit do propasti, ale pláč hladového dítěte ho zastaví. Místo toho se vydává hledat ženu, která by dítě nakrmila, a stává se tak nositelem naděje na nový život.

Inspirace a adaptace:

• Námět byl několikrát umělecky zpracován:
• Filmová adaptace: animovaný film Jiřího Barty (1985)
• Filmová adaptace: film F. A. Brabce (2003)
• Muzikál: Daniel Landa (1996)
• Dramatizace: Divadelní zpracování, např. v podání E. F. Buriana.

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Krysař – rozbor díla k maturitě (4) first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Krysař

Autor: Viktor Dyk

Přidal(a): Martin Kodada

Viktor Dyk (*1877 – †1931)

• Významný český prozaik, básník, dramatik a publicista.
• Jeden z představitelů generace tzv. anarchistických buřičů, byl silně nacionalisticky založen.
• Redigoval časopis Lumír a přispíval také do Národních listů.
• Jeho styl je často satirický a úsečný.
• Byl známým kritikem Tomáše Garrigua Masaryka.
• Jako buřič často upozorňoval na střet iluzí a reality.
• Spolupracoval s dalšími buřiči, například s Fráňou Šrámkem.

Další díla:

• Ad usum pana presidenta republiky
• Lehké a těžké kroky

Literárně-historický kontext

Česká literatura na přelomu 19. a 20. století

• Dílo je řazeno k realismu s prvky romantismu, symbolismu a dekadence.
• Autor patřil mezi tzv. anarchistické buřiče, což byla skupina mladých protispolečensky zaměřených autorů.
• V díle se objevují symboly, připodobnění a prvky neoromantismu.
• Doba vzniku díla na přelomu 19. a 20. století byla politicky i společensky složitá, plná intrik a sílícího nacionalismu.

Další autoři:

• Fráňa Šrámek

Rozbor díla: Krysař

Základní charakteristika:

• Literární druh: epika
• Literární žánr: novela (s prvky básně v próze)

Téma a motivy:

• Hlavní témata: kritika pokřivené morálky a maloměšťácké společnosti, střet jedince se společností, láska jako jediná naděje i zdroj zkázy, hledání smyslu života a úniku z reality.
• Motivy: krysy (symbolizující lidskou špínu, přetvářku a materialismus), píšťala (moc umění, která dokáže ničit i tvořit), Sedmihradská země (symbol naděje, ráje a splněných snů), láska, smrt, pomsta, osamění.

Hlavní myšlenka:

• Dílo je hlubokou kritikou společnosti, měšťáctví a povrchních hodnot. Ukazuje střet iluzí s tvrdou realitou a představuje autorovo pesimistické vidění světa, kde jedinou očistou může být zkáza. Zároveň však ponechává jiskru naděje v podobě nového života.

Námět:

• Námět: Námětem je staroněmecká pověst ze 13. století o krysaři, který zachránil město Hameln před krysami, a když nedostal slíbenou odměnu, odvedl za trest všechny děti z města.

Vypravěč:

• Vypravěčem je anonymní subjekt v er-formě (vyprávění ve 3. osobě).
• Přístup je subjektivní, vypravěč často proniká do nitra postav a zprostředkovává jejich vnitřní monology a pocity.

Kompozice:

• Dílo je děleno na 26 krátkých kapitol.
• Děj je vyprávěn chronologicky.
• Popis prostředí a postav je často nezřetelný a úsečný, doba děje je neurčitá, což dodává příběhu nadčasovost a symbolický rozměr.

Jazyk a styl:

• Jazyk je spisovný, básnický a poetický, s rytmizovanou prózou.
• Autor používá krátké věty a odstavce, což zvyšuje dynamiku a dramatičnost textu.
• Styl je střídavě vyprávěcí, popisný a úvahový.
• Časté jsou vnitřní monology, které umožňují sledovat psychiku a pocity postav.

Básnické prostředky v díle:

• Archaismy a knižní výrazy.
• Řečnické otázky.
• Personifikace (např. oživení přírodních prvků).
• Opakování slov a slovních spojení pro zdůraznění myšlenky.
• Inverze (převrácený slovosled).

Časoprostor:

• Místo: fiktivní německé město Hammeln a jeho okolí (hora Koppel).
• Čas: není přesně určen, pravděpodobně pozdní středověk, což příběhu dodává baladický a nadčasový ráz.

Postavy:

• Krysař: Tajemný cizinec a podivín, který je společností vnímán jako vyvrhel. Je ponurý, pesimistický a poučený tvrdým životem. Jeho jediným smyslem se stává láska k Agnes. Je tragickým hrdinou, představitelem světa buřičů a umělců. Jeho moc spočívá v kouzelné flétně.
• Agnes: Mladá a krásná dívka, která se zamiluje do Krysaře. Je také milenkou Dlouhého Kristiána, se kterým čeká dítě, což vede k její tragédii.
• Dlouhý Kristián: Průměrný mladík, který může Agnes nabídnout zajištěný a obyčejný život. Je otcem jejího nenarozeného dítěte.
• Sepp Jörgen: Prostoduchý rybář, kterému vše dochází až s denním zpožděním. Stejně jako Krysař je na okraji společnosti. Jako jediný přežije katastrofu a stává se symbolem naděje a nového začátku, když se ujme opuštěného dítěte.
• Radní Strumm a Frosch: Představitelé města, kteří jsou chamtiví, podlí a nedodrží slib daný Krysařovi.

Děj:

Do města Hammeln, které je sužováno přemnoženými krysami, přichází tajemný cizinec – Krysař. Nabídne, že město krys zbaví za slíbenou odměnu. Ubytuje se v domě, kde žije dívka Agnes, a poprvé v životě se zamiluje. Pomocí své kouzelné píšťaly odvede všechny krysy z města do řeky, kde se utopí. Když však přijde za radními pro svou odměnu, chamtiví konšelé mu odmítnou zaplatit plnou sumu. Krysař je rozzuřen, ale kvůli lásce k Agnes se rozhodne město ušetřit. Poté je pokoušen ďáblem v podobě Fausta, ale odolá. Zvrat nastává, když Agnes zjistí, že čeká dítě se svým bývalým milencem Kristiánem. Neunese tíhu této situace a spáchá sebevraždu. Zlomený Krysař ztrácí poslední důvod k životu a rozhodne se pomstít celému zkaženému městu. Znovu vezme svou píšťalu a její magickou melodií zláká všechny obyvatele Hammelnu, kteří ho v transu následují k hoře Koppel, kde společně s ním padají do propasti. Věří, že se dostanou do bájné Sedmihradské země, země věčné blaženosti. Jediný, kdo ve městě zůstane, je prostoduchý rybář Sepp Jörgen, kterému vše dochází až s denním zpožděním. Když druhý den pochopí, co se stalo, chce také skočit do propasti, ale pláč opuštěného nemluvněte ho zastaví. Sepp se rozhodne o dítě postarat a vydá se hledat ženu, která by mu dala napít. Tím symbolizuje naději a možnost nového, lepšího začátku.

Inspirace a adaptace:

• Dílo je volně inspirováno starou německou pověstí ze 13. století o krysaři z města Hameln.

Vlastní názor:

Kniha se mi dost líbila, neboť jazyk byl zvolen velice čtivě. Obsahově mě kniha doslova chytila a odmítala pustit, do posledních chvil jsem doufal v změnu krysařova chování, že město ušetří. Všiml jsem si i spisovného jazyka, což v mých očích knihu posouvalo trochu výš. S kritikou společnosti souhlasím. V díle se objevují ukázky i dnešního světa, dnešní společnosti, jako materialismus, přetvářka, chamtivost. Postavy jsou dost lidské. Vrátim-li se k jazyku je to nádherně zpracované a je vidět básnická duše. Dost se líbí příběh, je (alespoň v době, kdy jsem ho četl poprvé) inovativní, nádherná tragédie, s koncem docela štastným. Podle mě ten konec muže symbolizovat zrod nové doby, éry, nového člověka. Doporučil bych tuto knihu, neboť příběh je dobrý a dá se nad knihou dost zamyslet.

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Krysař – rozbor díla k maturitě (3) first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Krysař

Autor: Viktor Dyk

Přidal(a): simonovap

Viktor Dyk (*1877 – †1931)

• Významný český básník, prozaik, dramatik, publicista a politik.
• Představitel generace tzv. anarchistických buřičů, spolu s Františkem Gellnerem, Fráňou Šrámkem a Stanislavem Kostkou Neumannem.
• Vystudoval práva na Karlově univerzitě, ale celý život se věnoval literatuře a novinařině. Působil v časopise Lumír a později byl redaktorem Národních listů.
• Za první světové války byl za svou politickou činnost vězněn.

Další díla:

• A porta inferi (1920) – básnická sbírka
• Milá sedmi loupežníků (1906) – baladická báseň
• Válečná tetralogie (1922) – básnický cyklus obsahující sbírky Lehké a těžké kroky, Anebo, Okno, Poslední rok
• Zmoudření Dona Quijota (1913) – drama

Literárně-historický kontext

Anarchističtí buřiči / Česká moderna

• Viktor Dyk je řazen ke generaci anarchistických buřičů, která tvořila na přelomu 19. a 20. století. Tato skupina umělců se bouřila proti společenským konvencím, autoritám a měšťácké morálce.
• Jejich tvorba byla ovlivněna symbolismem, dekadencí a individualismem. Častými tématy byly svoboda, revolta, tuláctví a odmítání tradičních hodnot.
• V Dykově díle se tyto tendence mísí s novoklasicismem, který se projevuje pevnou formou, kázní a smyslem pro pointu.

Další autoři:

• František Gellner
• Fráňa Šrámek
• Stanislav Kostka Neumann
• Karel Toman
• Petr Bezruč

Rozbor díla: Krysař

Základní charakteristika:

• Literární druh: Epika
• Literární žánr: Novela (s lyrickými a symbolistními prvky)
• Literární směr: Novoklasicismus s prvky symbolismu a dekadence

Téma a motivy:

• Téma: Hledání základních lidských hodnot, smyslu života a střet jedince se společností.
• Motivy: Láska jako hnací motor i ničivá síla, pomsta, lidská odlišnost, povrchnost, nelidskost, přetvářka, hamižnost, honba za vlastním prospěchem, konflikt silné osobnosti s davem, faustovský motiv (pokušení ďáblem).

Hlavní myšlenka:

• Dílo kritizuje povrchnost, pokrytectví a materialismus měšťácké společnosti, která nedodržuje své závazky a pohrdá uměním a individualitou.
• Zobrazuje tragický konflikt mezi výjimečným jedincem (umělcem) a lhostejným, chamtivým davem.
• Zkoumá sílu lásky, která může člověka změnit a dát jeho životu smysl, ale jejíž ztráta vede ke zkáze.
• Poukazuje na to, že člověk by měl žít skutečný, plnohodnotný život, nikoliv se jen bezmyšlenkovitě hnát za davem a materiálními statky.

Námět:

• Námět: Námětem je stará saská (německá) pověst ze 13. století o krysaři z města Hameln. Podle pověsti měl krysař za úkol vyhnat z města krysy. Když mu radní odmítli zaplatit slíbenou odměnu, odvedl za trest z města pomocí své píšťaly všechny děti.

Vypravěč:

• Dílo je vyprávěno v er-formě.
• Vypravěč je vševědoucí, ale často ustupuje do pozadí a nechává promlouvat postavy prostřednictvím dialogů a vnitřních monologů, které odhalují jejich pocity a myšlenky.

Kompozice:

• Novela je rozčleněna do 26 krátkých kapitol.
• Děj je uspořádán chronologicky, s výjimkou kapitol o rybáři Seppu Jörgenovi, které se odehrávají paralelně a kontrastují s hlavním příběhem.
• Děj graduje od pozvolného úvodu, kde se seznamujeme s postavami, až k tragickému vyvrcholení a katarznímu závěru, který přináší naději.
• Vyprávění se střídá s dialogy a vnitřními monology postav, které děj spíše doplňují a dokreslují atmosféru, než aby ho posouvaly.

Jazyk a styl:

• Jazyk je spisovný, básnický, rytmizovaný a plný symbolů.
• Styl je vyprávěcí, úvahový a poetický.
• Věty jsou často krátké, úsečné a jednoduché, což zvyšuje dramatičnost a spád děje.
• Autor používá citově zabarvené výrazy (např. *chmurnější, velebnější*).
• V textu se objevují archaismy a přechodníky (v některých moderních vydáních upraveny).
• Časté je opakování slovních spojení a motivů (např. píseň píšťaly, země sedmihradská), které fungují jako refrén.
• Použití přímé řeči a vnitřních monologů.
• Inverze (převrácený slovosled) pro zdůraznění a rytmizaci textu.

Básnické prostředky v díle:

• Symboly: píšťala (umění, moc, smysl života), krysy (společenská špína, pokrytectví, hřích), růže (symbol života a lásky Agnes), země sedmihradská (ráj, utopie, touha po lepším životě), dítě (nový život, naděje, budoucnost).
• Personifikace: *píseň vábila, strhovala*.
• Perifráze: *také on hledal bránu* (skočil do propasti).
• Básnický přívlastek (epiteton): *chmurný vůdce*.
• Nepřímá pojmenování.

Časoprostor:

• Prostor: Fiktivní německé město Hameln a přilehlý vrch Koppel s propastí.
• Čas: Není přesně určen, je bezčasý, což podtrhuje nadčasovou platnost a univerzálnost příběhu. Děj se odehrává v průběhu několika dní.

Postavy:

• Krysař: Tajemný, osamělý poutník bez jména, který svou píšťalou vyhání krysy. Je to silný, romantický jedinec stojící proti společnosti. Zamiluje se do Agnes, což změní jeho pohled na svět. Po její smrti ztrácí smysl života a rozhodne se pro strašlivou pomstu.
• Agnes: Krásná a citlivá dívka, která se zamiluje do Krysaře. Je však zasnoubená s Kristiánem, se kterým čeká dítě. Vnitřní rozpor, pocit viny a zoufalství ze své situace ji doženou k sebevraždě.
• Sepp Jörgen: Prostoduchý, nechápavý rybář, který žije na okraji společnosti. Vše mu dochází až s denním zpožděním. Díky své „nedokonalosti“ jako jediný nepodlehne vábení píšťaly a na konci zachrání kojence, čímž se stává symbolem naděje a nového začátku.
• Kristián: Agnesin snoubenec, který je majetnický a povrchní. Jeho zájem o Agnes je spojen s dědictvím po jejím otci. Nechápe hloubku jejího citu ke Krysařovi.
• Konšelé: Představitelé města, kteří jsou chamtiví, úzkoprsí a nedrží slovo. Odmítnou Krysařovi zaplatit za jeho práci, čímž spustí tragický řetězec událostí.
• Ďábel: Postava, která se zjeví Krysařovi na hoře Koppel a v duchu faustovského motivu ho pokouší nabídkou poznání a moci. Krysař ho však odmítá.

Děj:

Do města Hameln, zamořeného krysami, přichází tajemný muž – krysař. Jeho úkolem je město škůdců zbavit pomocí své kouzelné píšťaly. Během svého pobytu se zamiluje do mladé dívky Agnes a láska k ní ho přiměje přemýšlet o tom, že by se ve městě usadil a opustil svůj tulácký život. Agnes jeho city opětuje, ale je v bezvýchodné situaci – je zasnoubená s Kristiánem a čeká s ním dítě.

Krysař úspěšně vyžene krysy z města a utopí je v řece. Když však přijde na radnici pro slíbenou odměnu, chamtiví a úzkoprsí konšelé mu ji odmítnou vyplatit. Zklamaný a ponížený Krysař chce město opustit, ale láska k Agnes ho zdržuje.

Tragédie vrcholí, když se Agnes Krysařovi svěří se svým tajemstvím. Krysař jí nabízí společný odchod, ale Agnes, plná zoufalství a pocitu viny, spáchá sebevraždu skokem do propasti z hory Koppel.

Ztrátou Agnes ztrácí Krysař veškerý smysl života a rozhodne se pro strašlivou pomstu. Vezme svou píšťalu a začne hrát píseň, která omámí všechny obyvatele Hameln. Odvede je na horu Koppel, kde všichni společně s ním skočí do propasti a zahynou.

Jediný, kdo zkáze unikne, je prostoduchý rybář Sepp Jörgen, kterému vše dochází až o den později. Ten ráno po tragédii najde v opuštěném domě plačícího kojence. Vezme ho do náruče a vydá se hledat ženu, která by dítěti dala napít mléka, čímž přináší symbol naděje a nového života.

Inspirace a adaptace:

• Hlavním inspiračním zdrojem byla stará saská (německá) pověst ze 13. století o krysaři z města Hameln. Viktor Dyk však pověst přetvořil, dal jí hlubší psychologický a filozofický rozměr a zaměřil se na témata lásky, zrady, pomsty a konfliktu jedince se společností.

Zajímavosti:

• Původně dílo vycházelo v časopise Lumír pod názvem „Pravdivý příběh“.
• V roce 1996 vznikl na motivy knihy velmi úspěšný stejnojmenný muzikál, jehož autorem je Daniel Landa.

Vlastní názor:

Dílo se velmi dobře čte díky poutavému obsahu a srozumitelnému, poetickému jazyku. Ačkoliv příběh vychází ze staré pověsti, jeho témata jsou stále aktuální. Kritika materialismu, lidské přetvářky a honby za vlastním prospěchem rezonuje i v dnešní společnosti. Dyk dokázal mistrně vystihnout nadčasové problémy společnosti v zajímavém a symbolickém příběhu.

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Krysař – rozbor díla k maturitě (2) first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Krysař

Autor: Viktor Dyk

Přidal(a): Vendy

Viktor Dyk (*1877 – †1931)

• Básník, prozaik, dramatik, publicista, kritik, překladatel a politik.
• Narodil se v rodině správce mělnického panství.
• Vystudoval gymnázium v Praze (dějepis ho učil Alois Jirásek), práva nedostudoval.
• Redigoval časopis Lumír a působil jako redaktor listu Samostatnost (požadoval samostatnost českých zemí).
• Za 1. světové války byl půl roku vězněn.
• Spoluzaložil pravicovou stranu Národně demokratickou, po vzniku ČSR se stal poslancem a poté senátorem.
• Zemřel na selhání srdce při koupání na Jadranu.
• Znaky tvorby: rozpor mezi ideálem a skutečností, vzpoura proti tíživé situaci (generace buřičů).
• Tvrdě kritizuje národní povahu pro její poddajnost, zároveň projevuje hlubokou lásku k národu.
• Jeho verš je záměrně nemelodický, bez metafor, s ostrými pointami a vynalézavými rýmy.

Další díla:

• Válečná tetralogie – 4 básnické sbírky (Lehké a těžší kroky, Anebo, Okno, Poslední rok) vyjadřující lásku k národu, burcující proti pasivitě a zachycující věznění i očekávání samostatnosti.
• Milá sedmi loupežníků – balada o lásce, zradě a žárlivosti (dívka žije s loupežníky, zamiluje se do poutníka, loupežníci žárlí a zabijí ho, dívka se pomstí a udá je, loupežníci skončí na šibenici).

Literárně-historický kontext

Česká literatura na přelomu 19. a 20. století, generace anarchistických buřičů

• Rozmach české literatury, doznívá tvorba ruchovců a lumírovců.
• Formují se 3 výrazné směry: Česká moderna, Česká dekadence a Buřiči.
• Generace anarchistických buřičů se inspirovala anarchismem (bezvládím), jejich cílem bylo volné společenství volných lidí a osvobození dělnictva.
• Odmítali armádu, řád, církev, hlásali osvobození ženy a volnou lásku (dobrovolný vztah muže a ženy bez nutnosti manželství).
• Mnozí autoři inklinovali i k jiným směrům (dekadence, impresionismus, satanismus, novoromantismus) a vedli bohémský život.
• V období jejich tvorby dosáhly ženy mnoha úspěchů na veřejné scéně.

Další autoři:

• Karel Toman – Měsíce, Sluneční hodiny.
• Fráňa Šrámek – Života bído, přece tě mám rád, Modrý a rudý, Stříbrný vítr, Raport (nejznámější protiválečná báseň postavená na paralele umírajícího koně a válečného utrpení).
• Stanislav Kostka Neumann – Nové zpěvy, Kniha lesů, vod a strání.
• František Gellner – představitel generace buřičů.

Rozbor díla: Krysař

Základní charakteristika:

• Literární druh: Epika
• Literární žánr: Novela (vrcholný projev novoklasicismu v české literatuře)
• Vydání: Časopisecky 1911–1912, knižně 1915

Téma a motivy:

• Téma: Láska – když člověk ztratí lásku, nemá proč žít.
• Motivy: Láska, pomsta, maloměšťácká společnost, lhostejnost.

Vypravěč:

• Typ vypravěče: Er-forma.

Kompozice:

• Kompozice: Chronologická.

Jazyk a styl:

• Spisovná čeština.
• Využití básnických prostředků jako jsou epiteta a personifikace.

Časoprostor:

• Německé město Hammeln.
• Inspirace německou středověkou pověstí ze 13. století.

Prvky romantismu v díle:

• Důraz na city, romantická láska je vášnivá a melancholická.
• Ženské hrdinky jsou uctívány jako bohyně nebo jako démonické bytosti a přivádí hrdinovi zkázu.
• Romantický hrdina je záhadný, nešťastně se zamiluje, touží po lásce, nikdo mu nerozumí a jeho život skončí tragicky (láska Krysaře k Agnes ho žene do záhuby).
• Touha po nepřítomném, neklid, potřeba úniku (Agnes touží dostat se do země Sedmihradské, kde doufá, že najde klid).
• Konflikt mezi individuem a společností (Krysař požaduje peníze za odvedenou práci, ale hamižní konšelé mu nechtějí zaplatit).

Symbolika v díle:

• Symboliku můžeme hledat v kontrastu mezi Seppem Jorgenem a Krysařem. Zatímco Krysař jde za svým snem a skočí do propasti za Agnes, Sepp zůstává nohama na zemi a volí povinnost před snem (stará se o nalezené dítě).
• Píšťala – symbol moci. Po pádu do propasti značí konec Krysařova života.
• Krysař – symbol tuláctví a svobody.

Postavy:

• Krysař: Romantická postava bez identity, moudrý a zkušený muž pěkného vzhledu. Za svým povoláním procestoval mnoho krajů. Lidé se ho straní kvůli jeho řemeslu a myslí si, že je podivín. Ačkoliv se zdá, že má srdce z kamene, Agnes v něm probouzí hluboké city. Bolest ze ztráty ho donutí k hrůzné pomstě celému městu.
• Agnes: Mladá dívka z Hammelnu, do které se Krysař zamiluje. Její osud je tragický, kvůli pocitu viny a lásce ke Krysaři spáchá sebevraždu skokem do propasti.
• Kristián: Bývalý milenec Agnes. Agnes s ním čeká dítě, což vede k jejímu zoufalství a následné tragédii.
• Sepp Jorgen: Podivínský rybář, kterému se všichni posmívají, protože mu všechno dochází až druhý den. Jako jediný přežije zkázu města a ujme se opuštěného dítěte.
• Gottlieb Frosch a Bonifác Strumm: Chamtiví konšelé města Hammeln. Reprezentují maloměšťáctví, hamižnost a nedodržování slibů.
• Magistr Faustus (ďábel): Tajemný cizinec, se kterým se Krysař setkává v hostinci. Pokouší ho a nabízí mu neomezenou moc a věčný život.

Děj:

Krysař se po příchodu do města Hammeln představuje mladé dívce Agnes a rozmlouvají spolu o krysách, o jeho putování a o kouzelné píšťale. Když na ni hraje, krysy jdou za jejím zvukem a on je tak odvádí do řeky, kde se utopí. Píšťala má však ještě mnohem větší moc. Krysařovo povídání Agnes zaujme natolik, že mu zašeptá své jméno a chce, aby zůstal. V této chvilce milostného vzplanutí se přizná, že má milence Kristiána, ale o něm nechce Krysař nic slyšet. Ve městě bydlí i podivínský rybář Sepp Jorgen, kterému se všichni posmívají, neboť příliš těžko chápe a všechno mu dochází až druhý den.

Krysař se staví na radnici, kde s ním chamtiví konšelé Gottlieb Frosch a Bonifác Strumm, reprezentující typické maloměšťáctví, uzavřou obchod. Za to, že vyžene všechny krysy, mu slíbí zaplatit sto rýnských. Krysař svůj úkol splní a všechny krysy vyžene. Jednoho dne navštíví hostinec U Žíznivého člověka, kde se setkává s tajemným cizincem, Magistrem Faustem (ďáblem). Ten Krysaře pokouší a nabízí mu neomezenou moc a věčný život, což Krysař odmítá. Následně si umíní, že konšelům připomene jejich slib. Těm se ale najednou zdá suma přemrštěná a zdráhají se zaplatit. Vymlouvají se, že smlouva není platná, protože není jasně určena Krysařova totožnost a při dohodě nebylo proneseno rčení „K tomu mi dopomáhej Bůh“.

Krysař rozčilen přecházel síní a Agnes ho se zaujetím pozorovala. Po chvíli ho objala a Krysaře už tolik netrápilo to, co se stalo v hostinci. Svěřil se jí, že by město nejraději zahubil, ale kvůli ní to neudělá. Zůstává u Agnes přes noc a ráno při odchodu potkává Kristiána. Krysař odchází z města, ale neklid ho záhy vrací zpět k Agnes. Dozvídá se od ní tragickou zprávu – Agnes zjistila, že s Kristiánem čeká dítě. Tento fakt ji kvůli pocitu viny a hluboké lásce ke Krysaři naprosto zlomí. Nabádá Krysaře, aby odešel. Sama se rozhodne vypravit na horu Koppel tyčící se nad městem, kde je propast vedoucí podle pověsti do země sedmihradské, kde si lidé neubližují a neexistuje tam hřích ani vina.

Agnes skočí do propasti a ukončí svůj život. Krysař se vrací do města, marně ji hledá a nakonec zjistí, co se stalo. V obrovském rozčilení, vzteku a bolesti ze ztráty milované osoby začne hrát naplno na svou kouzelnou píšťalu. Její zvuk zhypnotizuje a vede všechny obyvatele města Hammeln až k propasti na hoře Koppel. Všichni do ní naskáčou, včetně samotného Krysaře a jeho píšťaly. Jediný, kdo je zachráněn, je rybář Sepp Jorgen, kterému vše dojde až druhý den. Také se vydá k propasti, ale po cestě uslyší křičet hladové nemluvně. Vezme ho s sebou, volí povinnost před snem a rozhodne se vyhledat matku, která by dítě nakrmila.

Úryvek z díla:

Krysař se vracel do Hammeln. Neklid ho vypudil ze zdí města, ale mnohem dotěrněji ho tam vracel.

__PROTECTED_LINK_BLOCK_1__

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Krysař – rozbor díla k maturitě first appeared on Rozbor-dila.eu.