Kniha: Krysař
Autor: Viktor Dyk
Přidal(a): simonovap
Viktor Dyk (*1877 – †1931)
- Významný český básník, prozaik, dramatik, publicista a politik.
- Představitel generace tzv. anarchistických buřičů, spolu s Františkem Gellnerem, Fráňou Šrámkem a Stanislavem Kostkou Neumannem.
- Vystudoval práva na Karlově univerzitě, ale celý život se věnoval literatuře a novinařině. Působil v časopise Lumír a později byl redaktorem Národních listů.
- Za první světové války byl za svou politickou činnost vězněn.
Další díla:
- A porta inferi (1920) – básnická sbírka
- Milá sedmi loupežníků (1906) – baladická báseň
- Válečná tetralogie (1922) – básnický cyklus obsahující sbírky Lehké a těžké kroky, Anebo, Okno, Poslední rok
- Zmoudření Dona Quijota (1913) – drama
Literárně-historický kontext
Anarchističtí buřiči / Česká moderna
- Viktor Dyk je řazen ke generaci anarchistických buřičů, která tvořila na přelomu 19. a 20. století. Tato skupina umělců se bouřila proti společenským konvencím, autoritám a měšťácké morálce.
- Jejich tvorba byla ovlivněna symbolismem, dekadencí a individualismem. Častými tématy byly svoboda, revolta, tuláctví a odmítání tradičních hodnot.
- V Dykově díle se tyto tendence mísí s novoklasicismem, který se projevuje pevnou formou, kázní a smyslem pro pointu.
Další autoři:
Rozbor díla: Krysař
Základní charakteristika:
- Literární druh: Epika
- Literární žánr: Novela (s lyrickými a symbolistními prvky)
- Literární směr: Novoklasicismus s prvky symbolismu a dekadence
Téma a motivy:
- Téma: Hledání základních lidských hodnot, smyslu života a střet jedince se společností.
- Motivy: Láska jako hnací motor i ničivá síla, pomsta, lidská odlišnost, povrchnost, nelidskost, přetvářka, hamižnost, honba za vlastním prospěchem, konflikt silné osobnosti s davem, faustovský motiv (pokušení ďáblem).
Hlavní myšlenka:
- Dílo kritizuje povrchnost, pokrytectví a materialismus měšťácké společnosti, která nedodržuje své závazky a pohrdá uměním a individualitou.
- Zobrazuje tragický konflikt mezi výjimečným jedincem (umělcem) a lhostejným, chamtivým davem.
- Zkoumá sílu lásky, která může člověka změnit a dát jeho životu smysl, ale jejíž ztráta vede ke zkáze.
- Poukazuje na to, že člověk by měl žít skutečný, plnohodnotný život, nikoliv se jen bezmyšlenkovitě hnát za davem a materiálními statky.
Námět:
- Námět: Námětem je stará saská (německá) pověst ze 13. století o krysaři z města Hameln. Podle pověsti měl krysař za úkol vyhnat z města krysy. Když mu radní odmítli zaplatit slíbenou odměnu, odvedl za trest z města pomocí své píšťaly všechny děti.
Vypravěč:
- Dílo je vyprávěno v er-formě.
- Vypravěč je vševědoucí, ale často ustupuje do pozadí a nechává promlouvat postavy prostřednictvím dialogů a vnitřních monologů, které odhalují jejich pocity a myšlenky.
Kompozice:
- Novela je rozčleněna do 26 krátkých kapitol.
- Děj je uspořádán chronologicky, s výjimkou kapitol o rybáři Seppu Jörgenovi, které se odehrávají paralelně a kontrastují s hlavním příběhem.
- Děj graduje od pozvolného úvodu, kde se seznamujeme s postavami, až k tragickému vyvrcholení a katarznímu závěru, který přináší naději.
- Vyprávění se střídá s dialogy a vnitřními monology postav, které děj spíše doplňují a dokreslují atmosféru, než aby ho posouvaly.
Jazyk a styl:
- Jazyk je spisovný, básnický, rytmizovaný a plný symbolů.
- Styl je vyprávěcí, úvahový a poetický.
- Věty jsou často krátké, úsečné a jednoduché, což zvyšuje dramatičnost a spád děje.
- Autor používá citově zabarvené výrazy (např. *chmurnější, velebnější*).
- V textu se objevují archaismy a přechodníky (v některých moderních vydáních upraveny).
- Časté je opakování slovních spojení a motivů (např. píseň píšťaly, země sedmihradská), které fungují jako refrén.
- Použití přímé řeči a vnitřních monologů.
- Inverze (převrácený slovosled) pro zdůraznění a rytmizaci textu.
Básnické prostředky v díle:
- Symboly: píšťala (umění, moc, smysl života), krysy (společenská špína, pokrytectví, hřích), růže (symbol života a lásky Agnes), země sedmihradská (ráj, utopie, touha po lepším životě), dítě (nový život, naděje, budoucnost).
- Personifikace: *píseň vábila, strhovala*.
- Perifráze: *také on hledal bránu* (skočil do propasti).
- Básnický přívlastek (epiteton): *chmurný vůdce*.
- Nepřímá pojmenování.
Časoprostor:
- Prostor: Fiktivní německé město Hameln a přilehlý vrch Koppel s propastí.
- Čas: Není přesně určen, je bezčasý, což podtrhuje nadčasovou platnost a univerzálnost příběhu. Děj se odehrává v průběhu několika dní.
Postavy:
- Krysař: Tajemný, osamělý poutník bez jména, který svou píšťalou vyhání krysy. Je to silný, romantický jedinec stojící proti společnosti. Zamiluje se do Agnes, což změní jeho pohled na svět. Po její smrti ztrácí smysl života a rozhodne se pro strašlivou pomstu.
- Agnes: Krásná a citlivá dívka, která se zamiluje do Krysaře. Je však zasnoubená s Kristiánem, se kterým čeká dítě. Vnitřní rozpor, pocit viny a zoufalství ze své situace ji doženou k sebevraždě.
- Sepp Jörgen: Prostoduchý, nechápavý rybář, který žije na okraji společnosti. Vše mu dochází až s denním zpožděním. Díky své „nedokonalosti“ jako jediný nepodlehne vábení píšťaly a na konci zachrání kojence, čímž se stává symbolem naděje a nového začátku.
- Kristián: Agnesin snoubenec, který je majetnický a povrchní. Jeho zájem o Agnes je spojen s dědictvím po jejím otci. Nechápe hloubku jejího citu ke Krysařovi.
- Konšelé: Představitelé města, kteří jsou chamtiví, úzkoprsí a nedrží slovo. Odmítnou Krysařovi zaplatit za jeho práci, čímž spustí tragický řetězec událostí.
- Ďábel: Postava, která se zjeví Krysařovi na hoře Koppel a v duchu faustovského motivu ho pokouší nabídkou poznání a moci. Krysař ho však odmítá.
Děj:
Do města Hameln, zamořeného krysami, přichází tajemný muž – krysař. Jeho úkolem je město škůdců zbavit pomocí své kouzelné píšťaly. Během svého pobytu se zamiluje do mladé dívky Agnes a láska k ní ho přiměje přemýšlet o tom, že by se ve městě usadil a opustil svůj tulácký život. Agnes jeho city opětuje, ale je v bezvýchodné situaci – je zasnoubená s Kristiánem a čeká s ním dítě.
Krysař úspěšně vyžene krysy z města a utopí je v řece. Když však přijde na radnici pro slíbenou odměnu, chamtiví a úzkoprsí konšelé mu ji odmítnou vyplatit. Zklamaný a ponížený Krysař chce město opustit, ale láska k Agnes ho zdržuje.
Tragédie vrcholí, když se Agnes Krysařovi svěří se svým tajemstvím. Krysař jí nabízí společný odchod, ale Agnes, plná zoufalství a pocitu viny, spáchá sebevraždu skokem do propasti z hory Koppel.
Ztrátou Agnes ztrácí Krysař veškerý smysl života a rozhodne se pro strašlivou pomstu. Vezme svou píšťalu a začne hrát píseň, která omámí všechny obyvatele Hameln. Odvede je na horu Koppel, kde všichni společně s ním skočí do propasti a zahynou.
Jediný, kdo zkáze unikne, je prostoduchý rybář Sepp Jörgen, kterému vše dochází až o den později. Ten ráno po tragédii najde v opuštěném domě plačícího kojence. Vezme ho do náruče a vydá se hledat ženu, která by dítěti dala napít mléka, čímž přináší symbol naděje a nového života.
Inspirace a adaptace:
- Hlavním inspiračním zdrojem byla stará saská (německá) pověst ze 13. století o krysaři z města Hameln. Viktor Dyk však pověst přetvořil, dal jí hlubší psychologický a filozofický rozměr a zaměřil se na témata lásky, zrady, pomsty a konfliktu jedince se společností.
Zajímavosti:
- Původně dílo vycházelo v časopise Lumír pod názvem „Pravdivý příběh“.
- V roce 1996 vznikl na motivy knihy velmi úspěšný stejnojmenný muzikál, jehož autorem je Daniel Landa.
Vlastní názor:
Dílo se velmi dobře čte díky poutavému obsahu a srozumitelnému, poetickému jazyku. Ačkoliv příběh vychází ze staré pověsti, jeho témata jsou stále aktuální. Kritika materialismu, lidské přetvářky a honby za vlastním prospěchem rezonuje i v dnešní společnosti. Dyk dokázal mistrně vystihnout nadčasové problémy společnosti v zajímavém a symbolickém příběhu.
Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.
