Kniha: Romeo a Julie
Autor: William Shakespeare
Rozbor přidal(a): Stepanka
Vloženo na: Studijni-svet.cz
Literárněvědný a historický úvod
Romeo a Julie (Romeo and Juliet) je divadelní hra, kterou napsal William Shakespeare, premiéru měla v roce 1595. Jedná se o milostnou tragédii, patrně jeden z nejznámějších milostných příběhů v historii světového dramatu.
William Shakespeare se narodil v městečku Stratford nad Avonou v roce 1564.
Byl to největší anglický i světový dramatik a básník, jehož životní cesty jsou dodnes zahaleny závojem tajemství.
Je až zajímavé, kolik toho za svůj dokázal napsat, navíc v době, kdy byl evropský kontinent zmítán nepřetržitými válkami a obdobím hladu a nouze.
Ve svých 18 letech se oženil s Annou Hathawayovou a s ní měl 3 děti.
Už před rokem 1592 působil jako herec a spisovatel v Londýně. V té době vládla Alžbeta I. (1533-1603), Shakespeare měl přístup do jejího dvoru, kde se hráli jeho hry.
Stal se spolumajitel divadla Globe. Zpočátku působil jako herec ve společnosti lorda komořího, později v královské společnosti Jakuba l.
Shakespeare napsal celkem 36 divadelních her (i když některé jsou jeho jen zčásti), 2 lyricko-epické básně a 154 milostných sonetů.
Hrdinové si jsou sami strůjci svého osudu, jejich činy vyplývaly z jejich charakteru. Jsou to složité a často rozporné a živelné povahy. Shakespeare zemřel v rodném Stradfordu nad Avonou v roce 1616.
Znaky jeho tvorby v díle :
Komedie – složitý, spletitý děj, záměna osob, vítězství dobra nad zlem
Tragédie – obraz pozemského života, příčina tragédií je lidská vášeň nebo náhoda, jazyk je veršovaný a střídá se s prózou
Některá díla :
Romeo a Julie (1595)
Sen noci svatojánské (1596)
Kupec benátský (1597)
Julius Caesar (1599)
Hamlet (1604)
Othello (1605)
Sonety (1609)
Jindřich VIII. (1611)
Zařazení díla k danému směru
Literární druh – próza i poezie
Literární žánr – drama
Literární forma – poezie
Období – renesance, 14. – 15. století
Renesance je kulturní společenská epocha, vznikla v Itálii ve 14. století.
(francouzsky = renaissance – obrození, nový rozkvět, italsky = rinascimento)
Autoři renesančních děl v Itálii: Dante, Alighieri, Giovanni Boccaccio aj.
Poté se začala šířit zejména mezi bohatými měšťany a to do Francie (v polovině 15. století), Anglie a Španělska (15. století).
Představitelé ve Francii: Francois Villon, Montaigne; v Anglii: Chaucer, Shakespeare; ve Španělsku: Cervantes, Vega
Hlavním předpokladem vzniku renesance byla krize středověké církve, její autoritou otřásaly především nové vědecké objevy, jež vyvracely názory církve, pozornost se tak začala pomalu odvracet od Boha k člověku, v jeho vědecké zkoumání a rozum.
Významné byly i zámořské objevy – např. roku 1492 objevení Ameriky.
Rozvoj knihtisku umožnil výrazně rychlejší šíření knih, literatura se rozvíjela v národních jazycích.
Mezi předpoklady vzniku tohoto směru patří i růst významu měšťanstva a měst a vyšší úroveň vzdělanosti.
Nejdůležitější myšlenkový proud renesance je humanismus.
V užším smyslu je humanismus považován za literární a vědecké hnutí 14. – 16. století jako součást renesance. Zaměřuje se více na člověka a jeho individualitu, podporuje lidskou vynalézavost a hlásá rovnost lidí před Bohem.
Charakteristické literární žánry: dopis, projev, polemika a invektiva, filozofický traktát, historiografické, cestopisné a národopisné spisy, životopisné líčení, vychovatelské spisy a učebnice.
Charakteristika postav a obsah
Romeo – Montekův syn, citlivý, romantický, statečný, ukvapený
Julie – Kapuletova dcera, krásná, odvážná, chytrá, bojuje o právo rozhodnout se
Chůva – vychovává Julii už odmalička, dobrosrdečná, věrná, upovídaná
Bratr Vavřinec – františkán, moudrý, důstojný, hodný, nápomocný
Paris – vévodův příbuzný, zamilovaný do Julie
Montek a Kapulet – hlavy obou rodů
Tybalt – synovec paní Kapuletové, nenávidí Monteky, výbušný, zákeřný
Merkucio, Benvolio – Romeovi přátelé
Ve Veroně žijí dva znepřátelené rody – Kapuletové a Montekové. Skoro pokaždé, když se někdo z příslušníků těchto rodů setká na ulici, končí to hádkou nebo bojem. Vévoda Eskalus jim pod trestem smrti přikáže, aby nenarušovali mír v ulicích.
Montekův syn Romeo je zamilovaný do Rosaliny, která mu jeho lásku bohužel neopětuje. Romeo je kvůli ní nešťastný. Jeho přátelé Benvolio a Merkucio si o něj dělají starosti.
Dozví se, že se koná u Kapuletů velký maškarní ples. Romeo, Merkucio a Benvolio se tam tedy tajně vydají. Kapulet zjistí, že tam jsou, ale nechce způsobit rozruch, tak si jich nevšímá. Romeo zde potká Julii a okamžitě se do sebe zamilují. Když ples skončí, Romeo se vkrade do zahrady Kapuletů a tajně přečkává pod Juliiným balkonem a poslouchá její promluvy do tmy o lásce k němu.
Romeo se ukáže a opětuje jí její lásku. Dohodnou se na sňatku, který by se měl konat příští den.
Romeo požádá františkána bratra Vavřince, aby je oddal. Vavřinec souhlasí, protože v tom vidí naději na mír obou rodů. Další den se Romeo a Julie opravdu vezmou.
Ještě ten den dojde k boji mezi Merkuciem a Tybaltem, Romeo se je snaží zastavit, ale Tybalt Merkucia zabije. Romeo chce Merkucia pomstít a zabije Tybalta.
Vévoda potrestá Romea poměrně nízkým trestem, vyhnanstvím z Verony. Romeo uteče do Mantovy.
Paris tlačí na Julii se sňatkem a pan Kapulet a paní Kapuletová jí poroučejí, aby souhlasila.
Julie prosí o pomoc bratra Vavřince, ten jí dá lahvičku s jedem, který když vypije tak bude její tělo vypadat jako mrtvé. V den svatby ji chůva najde mrtvou a uloží ji do rodinné hrobky.
Vavřinec mezitím pošle bratra Jana za Romeem, říct mu o lsti, kterou s Julií vymysleli. Avšak Jan byl zadržen a dopis nemohl doručit.
Romeův sluha přijede za Romeem, říct mu, že Julie je mrtvá. Romeo si koupí jed a jede do Verony k hrobce své milé. Tam ho napadne Paris, šermují a Paris zemře, ale ještě předtím si přeje, aby ho Romeo položil do hrobky vedle Julie. Romeo tak učiní, lehne si vedle Julie také a vypije jed.
Julie se probudí a uvidí vedle sebe mrtvého Romea a probodne se jeho dýkou.
Přiběhnou stráže, Montekové a Kapuletové a vidí své děti mrtvé.
Montek a Kapulet si podají ruce na znak míru a slíbí si, že svým dětem postaví skvostné zlaté sochy.
Rozbor díla
Prostředí – Verona, Itálie, 16. Století
Tématika
Celkové téma: nenávist dvou rodů, Monteků a Kapuletů
Hlavní téma: tragická láska Romea a Julie
Vedlejší téma: souboje sloužících, tajná svatba, boj Rome a Tybalta, plánování svatby s Parisem
Vložka: píseň, kterou zpívá Merkucio
Motiv: jed, dýka, láska, nenávist, souboje, smrt
Hlavní postavy: Romeo, Julie
Vedlejší postavy: Montek, Kapulet, Tybalt, Paris, Merkucio, Benvolio, paní Monteková, paní Kapuletová, bratr Vavřinec, Juliina chůva, vévoda Eskalus, sluhové, měšťané
Kompozice
Kompozice celého díla je chronologická, člení se na prolog a pět dějství (úvod, zápletka, vyvrcholení děje, zvrat, závěr)
Celý příběh je psán pětistopým jambickým veršem (tzv. blankversem).
Jazyk
Útvary jazyka
V díle se mluví především spisovným jazykem, ale objevují se i hovorové a nespisovné výrazy, které používá Juliina chůva.
Druhy řeči
Slova stylisticky zabarvená
Archaismy, historismy, poetismy, familiární zdrobněliny (Julka, Julinka)
Tropy
Eufemismy- ,, z těch rtů už život dávno vyprchal“, ztepilá nožka
Synekdocha – ,,V minutě je mnoho dnů“
Personifikace „Štěstí se na tě hrne“
Epiteton: ornans „spící slunce“
Metafora „Popadni už jednou ten svůj kord za uši!“, „Na křídlech lásky přeletěl jsem zeď“
Přirovnání: „Tu se Romeo vymrštil jako střela.“
Figury
Řečnické otázky: „Ach Romeo, Romeo! Proč jsi Romeo?“ „Což pak jsem studánka?“
Epizeuxis „však Romeo, Romeo nikoli“
Apostrofa „Pojď Romeo, ty duše přestrašená.“
Slohový postup
Styl vypravěcí
Syntaktické prostředky
Věty jednoduché i složitá souvětí.
Často věty tázací, zvolací.
Jednočlenné („Romeo! Nálado! Blázne!“) i dvojčlenné věty (,,Zaklínat ho budu, chceš-li.“)
Vlastní zamyšlení nad textem
Knihu jsem si vybrala, protože mám ráda romantické příběhy a tento je velmi slavný, ale až dosud jsem ho znala pouze vzdáleně. Vůbec nevadí, že dílo je už velmi staré, protože problematika v něm je dosud aktuální.
Na to, že je kniha psaná ve verších, se čte velmi dobře.
Zaskočil mě nízký věk Julie a to, že se oba dokázali tak silně zamilovat, druhý den se vzít a potom pro svou lásku zemřít.
Líbí se mi, že se autor z pozadí snaží sdělit, aby rodiče naslouchali názorům a lásce svého dítěte, protože jinak to může mít tragické následky.
Nelíbí se mi, Romeo je nejdříve zamilovaný do Rosaliny a truchlí pro ni a znenadání se zamiluje do Julie, tak silně, že si ji hned chce vzít.
Zaujal mě silný, avšak krátký vztah Romea a Julie, protože jejich láska přes všechny problémy přetrvává a neohlíží se na jejich rody a jejich spory, i když oba dobře vědí, že je to problém.
Líbí se mi i metafory, které jsou v díle obsaženy, protože dodávají krásu jednotlivým veršům. Je až překvapivé kolika krásnými slovy lze vyjádřit lásku a touhu po přítomnosti druhého člověka.
Zaujaly mě tyhle Juliiny promluvy:
JULIE
Ach, Romeo, Romeo! Proč jsi Romeo?
Své jméno zapři, odřekni se otce,
anebo nechceš-li, zasvěť se mně,
a přestanu být Kapuletová.
JULIE
Kdo spočítá, co má, je pouhý žebrák.
Leč bohatství mé lásky vzrostlo tak,
že bych se nikdy neodpočítala.
Seznam použité literatury
Romeo a Julie, William Shakespeare, přeložil E. A. Saudek, ilustrace Jindřich Ulrich, nakladatelství Mladá fronta 1985, Praha
http://www.cesky-jazyk.cz/slovnicek-pojmu/humanismus/
Literatura pro 1. ročník středních škol, Didaktis 2008, Brno
