
Kniha: Povídky Malostranské
Autor: Jan Neruda
Přidal(a): helena
Jan Neruda (*1834 – †1891)
- Na základě svých vlastních vzpomínek z dětství a dospívání na Malé Straně zobrazuje autor typické postavy českého měšťanstva. S humorem a ironií líčí jejich vlastnosti a kritizuje místní život.
- Používá formu novelisticky uceleného příběhu, jindy se jeho vyprávění skládá z řady drobných záběrů všedního života.
Literárně-historický kontext
Realismus (Májovci)
- Dílo je zasazeno do prostředí pražské Malé Strany v době před rokem 1848. Autor čerpal z vlastních vzpomínek a zkušeností, jelikož na Malé Straně prožil velkou část svého života a detailně znal její prostředí i obyvatele.
Rozbor díla: Povídky Malostranské
Základní charakteristika:
Téma a motivy:
- Hlavním tématem je každodenní život měšťanů i prostých obyvatel Malé Strany. Motivy zahrnují mezilidské vztahy, lidské slabosti, maloměšťáctví, pomluvy, přetvářku, ale i přátelství a smíření.
Hlavní myšlenka:
- Autorovým záměrem je podat realistický, a přesto láskyplně ironický obraz života na Malé Straně. Dílo kritizuje negativní projevy maloměšťanství, jako je povýšenost, pokrytectví a lhostejnost, a zároveň oslavuje drobné lidské radosti a obyčejný život.
Vypravěč:
- Vypravěč se střídá, nejčastěji je použitá er-forma (vyprávění ve 3. osobě).
- V některých povídkách (např. ‚U tří lilií‘) je použita ich-forma (vyprávění v 1. osobě), kde vypravěčem je sám autor nebo postava, která se s ním ztotožňuje.
Kompozice:
- Sbírku tvoří 13 povídek, které jsou na sobě nezávislé a seřazené bez zjevné návaznosti. Uspořádání děje v jednotlivých povídkách je většinou chronologické.
- Seznam povídek: Týden v tichém domě, Pan Ryšánek a pan Schlegl, Přivedla žebráka na mizinu, O měkkém srdci paní Rusky, Večerní šplechty, Doktor Kazisvět, Hastrman, Jak si nakouřil pan Vorel pěnkavu, U tří lilií, Svatováclavská mše, Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno, Psáno o letošních dušičkách, Figurky.
- Některá vydání obsahují i čtrnáctou povídku ‚Pan Zeiler‘.
Jazyk a styl:
- Jazyk je bohatý a různorodý, kombinuje spisovnou češtinu s lidovými, nespisovnými a profesními výrazy.
- Vyskytují se zde archaismy (zastaralá slova).
- Autor často navazuje kontakt se čtenářem, používá krátké věty, pomlky a přímou řeč pro zvýšení dynamiky vyprávění.
- Charakteristická je satira a jemná ironie.
- Využívá různé formy, jako je dopis, deník nebo zápisník.
- Dílo obsahuje autobiografické rysy, jelikož autor čerpá z vlastních zážitků.
Časoprostor:
- Děj se odehrává v Praze na Malé Straně v období před rokem 1848.
Postavy:
- Pan Ryšánek: Starší, vyšší, slabý a bledý muž. Je tvrdohlavý a neoblomný, po léta se odmítá usmířit se svým sokem v lásce.
- Pan Schlegl: Zavalitý a fyzicky silnější muž, rovněž tvrdohlavý a neoblomný. Získal ženu, o kterou stál i pan Ryšánek.
- Paní Schleglová: V příběhu je pouze zmíněna. Byla důvodem nenávisti mezi panem Ryšánkem a panem Schleglem, protože si vybrala druhého z nich.
- Hostinský: Dobrosrdečný, trpělivý a vlídný majitel hospůdky ‚U Štajniců‘, kde se oba muži pravidelně scházejí.
Děj:
Následující děj se vztahuje k povídce Pan Ryšánek a pan Schlegl:
Příběh se odehrává v Praze na Malé Straně v hospůdce „U Štajniců“, kam každý den pravidelně přicházejí dva muži – pan Ryšánek a pan Schlegl. Tito dva muži se mezi sebou nenávidí už 11 let. Důvodem jejich věčné „války“ je žena, která se oběma zalíbila, ale vybrala si pana Schlegla. Pan Ryšánek i pan Schlegl mají v hospodě svá místa a sedí tak, aby na sebe neviděli. Jednoho dne pan Ryšánek onemocní a do hospody přestane chodit. Když se pak po velmi dlouhé době vrátí, pan Schlegl mu nabídne tabák, protože on ten svůj zapomněl doma. Pan Ryšánek odmítne. Pan Schlegl se snaží dál udržet hovor. Později i pan Ryšánek začne jevit zájem o konverzaci. Od té doby už se spolu baví a vždy sedí u stejného stolu spolu.
Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.