Kniha: Nikola Šuhaj loupežník
Autor: Ivan Olbracht
Přidal(a): nikol
Ivan Olbracht (*1882 – †1952)
- Ivan Olbracht, vlastním jménem Kamil Zeman, byl český spisovatel, prozaik, novinář a publicista.
- Opakovaně pobýval na Podkarpatské Rusi, což silně ovlivnilo jeho tvorbu. Měl hluboký soucit se zdejší zaostalostí a chudobou, proto se sociální téma stalo ústředním motivem mnoha jeho děl.
- Román Nikola Šuhaj loupežník (1933) patří mezi vrcholná Olbrachtova díla.
Další díla:
- Anna proletářka (1928) – román se silným vlivem proletářské literatury.
- Golet v údolí (1937) – soubor tří povídek s židovskou tematikou z Podkarpatské Rusi.
- Podivné přátelství herce Jesenia
- Čtení z bible Kralické
Literárně-historický kontext
Česká meziválečná próza (socialisticky orientovaná literatura)
- Dílo vzniklo v období české meziválečné prózy, kdy byl v literatuře patrný vliv socialistických a sociálně-kritických myšlenek, vycházejících z marxistického názoru na vývoj společnosti.
- Důraz byl kladen na ideové zaměření díla, které mělo podporovat myšlenky sociální spravedlnosti a revoluce, přičemž estetická stránka byla někdy podřízena tomuto cíli.
- Podobné téma návratu do cizího prostředí a tragického osudu hlavního hrdiny lze nalézt v díle Hordubal od Karla Čapka.
Další autoři:
Rozbor díla: Nikola Šuhaj loupežník
Základní charakteristika:
- Literární druh: próza
- Literární žánr: baladický román
Téma a motivy:
- Téma: Příběh legendárního zbojníka, který se stal symbolem touhy po svobodě a spravedlnosti.
- Motivy: touha po sociální spravedlnosti, oslava krásné a divoké přírody, obraz poválečné chudoby na Podkarpatské Rusi, láska, zrada, mýtus a legenda.
Hlavní myšlenka:
- Hlavní myšlenkou je konflikt mezi jedincem a společností, touha po svobodě a spravedlnosti v nespravedlivém světě. Dílo ukazuje, jak se z reálného člověka stává legenda a mýtus, který přetrvává i po jeho smrti.
Námět:
- Námět: Námětem je příběh skutečně žijící postavy, zbojníka Nikoly Šuhaje. Olbracht se inspiroval také starší legendou o podkarpatském hrdinovi Oleksovi Dovbušovi, který žil v 18. století.
Vypravěč:
- Vypravěčem je sám autor, který vystupuje jako vnější, vševědoucí pozorovatel děje (er-forma).
- Stylizuje se do role kronikáře a glosátora, který zaznamenává události a zároveň je komentuje. Často používá přítomný čas, což zvyšuje dramatičnost děje.
- Vypravěč vyjadřuje zjevnou náklonnost a sympatie k hlavní postavě, Nikolovi Šuhajovi.
- V textu se střídají epické, dějové pasáže s lyrickými, v nichž autor barvitě popisuje přírodu Podkarpatské Rusi.
Kompozice:
- Dílo je psáno chronologicky, sleduje život Nikoly Šuhaje od jeho návratu z války až po jeho smrt.
- Knihou se prolínají dvě roviny: realistická, která líčí skutečný život loupežníka, a mýtická, která ukazuje, jak se z Nikoly stává idealizovaná legenda.
Jazyk a styl:
- Autor používá spisovnou češtinu, kterou obohacuje o básnické, archaické a knižní výrazy.
- V dialozích postav se objevují prvky místního nářečí a hovorové češtiny (např. u četníků).
- Text obsahuje také hebrejské a biblické výrazy, zejména v promluvách židovských postav.
- Celkový styl je na pomezí reportáže a básnické prózy, s výraznými lyrickými pasážemi popisujícími přírodu.
Časoprostor:
- Čas: Děj se odehrává převážně po první světové válce, v letech 1919–1921, tedy v období po rozpadu Rakouska-Uherska. Část děje se vrací i do průběhu války.
- Prostor: Děj je zasazen do Podkarpatské Rusi, konkrétně do vesnice Koločava a okolních lesů a hor (např. Koliba nad Holatýnem, Zvorec).
Postavy:
- Nikola Šuhaj: Hlavní hrdina, statečný a spravedlivý zbojník, který žije v lesích. Je prudký a pyšný. Stává se legendou, která bohatým bere a chudým dává.
- Eržika: Nikolova žena. Je obětavá, hrdá a statečná. Hluboce Nikolu miluje, ale podvede ho.
- Juraj Šuhaj: Nikolův mladší bratr, který se k němu přidá. Je prudký a pomstychtivý, nemá rád Eržiku.
- Zrádci (Adam Chrepka, Ihnat Sopko, Danilo Jasinko): Bývalí přátelé Nikoly, kteří ho zradí a zavraždí kvůli finanční odměně vypsané na jeho hlavu. Své peníze však nakonec nedostanou.
Děj:
Děj knihy začíná za války, kdy mladý Nikola Šuhaj a jeho kamarád dezertují z fronty. Schovají se u stařeny, která je považována za čarodějnici. Ta jim dá lektvar, díky němuž je prý nebude možné zastřelit kulkou, ale na oplátku chce, aby si vzali její dcery. Když zjistí její záměry, zabijí ji a rozejdou se. Po válce se Nikola vrací domů do rodné Koločavy, kde na něj čeká jeho milá Eržika. Koločava je po válce zbídačená, lidé se bouří a rabují. Nikola se stává obávaným loupežníkem, který však bohatým bere a chudým dává. Zabíjí jen v sebeobraně nebo ze spravedlivé msty. Spolu se svým mladším bratrem Jurajem a dalšími druhy přepadává poštovní vozy a bohaté kupce. Peníze a zboží pak rozdává chudým vesničanům. Četníci jsou bezmocní, a tak zatknou Eržiku a další obyvatele, aby je donutili k výpovědi. Nikdo však Nikolu nezradí. Nakonec se ale jeho vlastní přátelé – Adam Chrepka, Ihnat Sopko a Danilo Jasinko – nechají zlákat vysokou odměnou vypsanou na jeho hlavu. Vylákají Nikolu s Jurajem na louku pod záminkou společné akce a zákeřně je zavraždí sekerami. Zrádci slíbenou odměnu nikdy neobdrží. Eržika, která čeká Nikolovo dítě, se po jeho smrti vdá a porodí dceru Aničku. Nikola je pohřben na koločavském hřbitově bez rakve a náhrobku, ale legenda o něm a jeho spravedlnosti žije mezi lidmi dál.
Inspirace a adaptace:
- Hlavní inspirací byla skutečná postava zbojníka Nikoly Šuhaje (1898–1921), který působil na Podkarpatské Rusi po první světové válce. Olbracht se o něm dozvěděl během svého pobytu v této oblasti.
- Další inspirací byla starší místní legenda o zbojníkovi Oleksovi Dovbušovi z 18. století, který se rovněž stal symbolem boje proti útlaku.
Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.
