Kniha: R.U.R.
Autor: Karel Čapek
Přidal(a): Michal Svojše
Karel Čapek (*1890 – †1938)
- Karel Čapek byl významný český prozaik, dramatik, publicista a překladatel.
- Jeho tvorba se často zabývá třemi klíčovými tématy:
- 1. Otázka po mezích lidského poznání: Čapek odmítal myšlenku absolutní pravdy a tvrdil, že pravda je relativní a závislá na situaci a úhlu pohledu každého člověka. Tento postoj je znám jako noetický relativismus a byl ovlivněn pragmatismem 20. let.
- 2. Pocit ohrožení vědecko-technickým pokrokem: V mnoha dílech vyjadřoval obavu, že se plody lidského úsilí a vynálezy mohou obrátit proti samotnému člověku. Tento motiv je blízký expresionismu.
- 3. Obhajoba hodnot svobody, demokracie a pacifismu: Zejména ve 30. letech, v reakci na vzestup fašismu a nacismu v Evropě, se jeho díla stala silnou obranou humanistických a demokratických ideálů.
Další díla:
- Boží muka (1917) – filozoficky laděná sbírka povídek.
- Ze života hmyzu (1921) – alegorická divadelní hra, napsaná společně s bratrem Josefem.
- Továrna na absolutno (1922) – fejetonový román.
- Krakatit (1922) – román varující před zneužitím vědeckého objevu.
- Věc Makropulos (1922) – drama o touze po nesmrtelnosti.
- Válka s mloky (1936) – alegorický a antiutopický román varující před totalitními režimy.
- Bílá nemoc (1937) – drama s protifašistickým a protiválečným poselstvím.
- Matka (1938) – drama reagující na španělskou občanskou válku a hrozbu fašismu.
Literárně-historický kontext
Česká meziválečná literatura (1. polovina 20. století)
- Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 končí proces národního obrození a česká literatura se začíná svobodně rozvíjet.
- Nová politická svoboda otevírá prostor pro diskuze, nové ideje a celkové směřování státu, což vede k ideové polarizaci společenského a kulturního života.
- V literatuře se formují tři hlavní proudy: liberálně demokratický, pravicově konzervativní a levicově komunistický.
Další autoři:
- Liberálně demokratický proud: Autoři soustředění kolem Lidových novin, jejichž klíčovou osobností byl Karel Čapek. Patřili sem Josef Čapek (spoluautor, vymyslel slovo robot), Eduard Bass, Karel Poláček a Ferdinand Peroutka (Budování státu).
- Pravicový konzervativní proud: Autoři s autoritářským smýšlením, kladoucí důraz na pevný hodnotový řád, národ a katolickou víru. Patřili sem Jaroslav Durych (Bloudění, Rekviem), Jakub Deml (Zapomenuté světlo), Jan Čep a Jan Zahradníček.
- Levicový komunistický proud: Autoři se sociálně zaměřenou tvorbou a komunistickým přesvědčením. Patřili sem Jiří Wolker (Těžká hodina), Ivan Olbracht (Nikola Šuhaj loupežník), Vladislav Vančura (Rozmarné léto, Markéta Lazarová) a autoři Osvobozeného divadla Jiří Voskovec a Jan Werich (Vest pocket revue) s hudebníkem Jaroslavem Ježkem.
Rozbor díla: R.U.R.
Základní charakteristika:
- Literární druh: Drama
- Literární žánr: Vědecko-fantastické (sci-fi) drama s prvky tragédie, utopie.
- Rok vydání: 1920
Téma a motivy:
- Témata: Varování před zneužitím techniky, která se může obrátit proti lidstvu; kritika přeceňování pokroku; filozofické zamyšlení nad smyslem lidského života, práce a morálky v moderní době.
- Motivy: Umělý člověk, vzpoura strojů, zánik lidstva, odlidštění, práce, láska, lidskost, stvoření.
Hlavní myšlenka:
- Hlavní myšlenkou je varování, aby se lidstvo nestalo otrokem svých vlastních vynálezů. Dílo poukazuje na to, že smysl života nespočívá v pohodlí a zbavení se dřiny, ale v samotné práci, tvoření a prožívání citů, což jsou nezbytné součásti lidské existence.
Vypravěč:
- Jelikož se jedná o drama, dílo nemá klasického vypravěče. Děj je zprostředkován přímou řečí postav (dialogy a monology) a scénickými poznámkami.
Kompozice:
- Hra je členěna na předehru a tři dějství.
- Děj je uspořádán chronologicky, s výrazným časovým skokem deseti let mezi předehrou a prvním dějstvím.
Jazyk a styl:
- Jazyk je spisovný, jasný a srozumitelný.
- Styl je věcný, s využitím odborné terminologie související s výrobou robotů.
- Charaktery postav jsou budovány prostřednictvím dialogů.
- Významnou roli hraje symbolika jmen postav (např. Domin z lat. dominus – pán, Fabry – továrna, Busman – byznysmen).
Časoprostor:
- Prostor: Děj se odehrává na odlehlém ostrově, kde sídlí továrna Rossum’s Universal Robots.
- Čas: Doba není přesně určena, jedná se o blíže nespecifikovanou budoucnost, která však reflektuje problémy autorovy současnosti.
Postavy:
- Roboti: Umělé bytosti stvořené k práci. Zevnějškem se podobají lidem, ale původně postrádají city a duši. Postupně si uvědomí sami sebe a vzbouří se proti lidstvu. Konkrétní roboti: Radius, Sulla, Robot Primus, Robotka Helena.
- Domin: Centrální ředitel R.U.R. Jeho jméno pochází z latinského „dominus“ (pán). Věří, že roboti osvobodí lidstvo od dřiny a přinesou ráj na zemi.
- Helena Gloryová: Dcera prezidenta a později Dominova manželka. Je citlivá, okouzlující a soucitná. Snaží se robotům pomoci a přiznat jim práva, čímž nevědomky přispěje ke katastrofě, když spálí formuli na jejich výrobu.
- Stavitel Alquist: Vedoucí staveb R.U.R. Za nejvyšší hodnotu považuje lidský život a práci lidských rukou. Je rozumný a bojí se následků pokroku. Jako jediný člověk přežije vzpouru robotů.
- Starý Rossum: Geniální vědec, který objevil chemický proces pro stvoření umělého člověka. Jeho cílem bylo sesadit Boha a dokázat, že život lze vytvořit uměle. Jeho synovec (mladý Rossum) myšlenku zjednodušil pro masovou komerční výrobu.
- Ing. Fabry: Technický ředitel R.U.R. Reprezentuje čistě technický a pragmatický pohled na svět.
- Dr. Gall: Vedoucí fyziologického a výzkumného oddělení. Z Helenina popudu začne experimentovat a dává robotům duši a schopnost cítit bolest.
- Konzul Busman: Komerční ředitel, jehož jediným zájmem je zisk a prosperita firmy. Jeho jméno je odvozeno od slova „businessman“.
- Dr. Hallemeier: Přednosta ústavu pro psychologii a výchovu robotů.
- Nána: Helenina chůva. Představuje prostý lid, přirozený svět a nedůvěru k umělým výtvorům a technice.
Děj:
Předehra: Na ostrov, kde sídlí továrna Rossum’s Universal Robots, přijíždí Helena Gloryová, dcera prezidenta. Chce bojovat za práva robotů, které považuje za utlačované bytosti. Seznamuje se s vedením továrny – Dominem, Fabrym, Gallem, Hallemeierem a Busmanem. Centrální ředitel Domin ji provede továrnou, vysvětlí jí utopickou vizi světa bez práce a nakonec ji požádá o ruku. Helena souhlasí.
První dějství: Děj se odehrává o deset let později. Helena je Dominovou manželkou. Výroba robotů se masivně rozšířila po celém světě, což vedlo k tomu, že lidstvo zlenivělo, přestalo pracovat a ztratilo smysl života. Důsledkem je, že se přestávají rodit děti. Z pevniny přicházejí zprávy o vzbouření robotů. Helena, v naivní snaze donutit lidi opět pracovat a obnovit přirozený řád, spálí tajný Rossumův recept na výrobu robotů.
Druhé dějství: Roboti pod vedením Radia obklíčí ostrov a továrnu. Lidé v továrně zjišťují, že jsou posledními přeživšími na Zemi, protože roboti všude jinde lidstvo systematicky vyhladili. Vedení továrny chce s roboty vyjednávat a jako nátlakový prostředek použít recept na jejich výrobu, protože roboti mají omezenou životnost a bez něj vyhynou. V tu chvíli se Helena přiznává, že recept spálila.
Třetí dějství: Roboti vtrhnou do továrny a zabijí všechny lidi kromě stavitele Alquista. Toho ušetří, protože ho jako jediného viděli pracovat rukama a považují ho za sobě rovného. Roboti ho nutí, aby znovu objevil tajemství jejich výroby, aby mohli přežít. Alquist je zoufalý, protože je poslední člověk na Zemi a ví, že to nedokáže. Hra končí, když Alquist objeví dva roboty, Primuse a robotku Helenu, kteří k sobě chovají hluboký cit a jsou ochotni se pro sebe navzájem obětovat. V jejich lásce Alquist spatří naději na záchranu a pokračování života na Zemi.
Inspirace a adaptace:
- Dílo je ovlivněno zkušeností z první světové války, kde byla moderní technika poprvé masově použita ke zničení člověka.
- Inspirací je také mýtus o stvoření umělého člověka, například golem, nebo literární postava Frankensteina z románu Mary Shelleyové, kde se stvoření obrací proti svému stvořiteli.
- Hra se řadí k utopickým a antiutopickým (dystopickým) dílům, která zkoumají ideální či naopak zvrácené modely společnosti.
Zajímavosti:
- Slovo „robot“ bylo poprvé použito právě v této hře. Vymyslel ho autorův bratr, Josef Čapek, a je odvozeno od slova „robota“ (nucená práce).
- Hra R.U.R. přinesla Karlu Čapkovi mezinárodní slávu a byla přeložena do více než 30 jazyků krátce po svém uvedení v roce 1921.
- Postava starého Rossuma, který chtěl stvořit umělého člověka a sesadit Boha, je často přirovnávána k postavě Dr. Frankensteina z románu Mary Shelleyové.
Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.
