Kniha: R.U.R.
Autor: Karel Čapek
Přidal(a): AK
Karel Čapek (*1890 – †1938)
- Český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a amatérský fotograf. Karel Čapek bývá považován za předchůdce sci-fi. Byl mladším bratrem malíře a spisovatele Josefa Čapka.
- Narodil se do rodiny venkovského lékaře, MUDr. Antonína Čapka. Z Malých Svatoňovic se s rodiči brzy přestěhoval do Úpice, kde byl pokřtěn a absolvoval základní školu Na Blahovce (po Karlově smrti přejmenována na Základní školu bratří Čapků). Gymnázium studoval v Hradci Králové, ze kterého musel přestoupit na gymnázium v Brně. Mezi lety 1910-1911 se Karel Čapek zúčastnil studijního pobytu v Londýně a Paříži. Roku 1915 ukončil studium na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde také získal doktorát.
- Po ukončení studií krátce působil jako vychovatel a domácí učitel, brzy ale přešel k novinařině. Stal se redaktorem v několika denících i časopisech: v Národních listech (1917-1921), v týdeníku Nebojsa (1918-1920) a v Lidových novinách (od r. 1921). Z Národních listů odešel po neshodách, kdy protestoval proti vyloučení svého bratra z redakce a také politické směřování listu vnímal jako politicky zaměřené proti Masarykovi.
- Karel Čapek od svých 21 let trpěl na Bechtěrevovu nemoc (chronické onemocnění páteřních obratlů), pročež nebyl odveden do rakouské armády, a proto nemusel bojovat v první světové válce, kterou byl i přesto velmi silně ovlivněn.
- Svou tvorbu před první světovou válkou tvořil se svým bratrem Josefem. Odrazilo se zde jeho estetické smýšlení a filosofické vzdělání, především pragmatismus a expresionismus, dále ho ovlivnila vědeckotechnická revoluce. V mnoha svých dílech vyjadřoval obavu, že jednou technika získá moc nad člověkem. V dílech Karla Čapka se uplatňuje individualistický přístup, a z toho vyplývající uznávání silných jedinců, neuznává jednoznačnou pravdu, ale pouze pravdu z pohledu jednotlivce. Jeho dílo samozřejmě také ovlivnila první světová válka a později nástup fašismu v Itálii a hlavně nacismu v Německu, blížící se druhá světová válka a hrozby proti první Československé republice.
- Hlásil se k mladé generaci a k jejím snahám o moderní umění. Své první prozaické práce psal společně s bratrem Josefem. Ve dvacátých letech 20. století se Čapek zaměřuje převážně na dramatickou tvorbu. Tehdy bylo inscenováno šest z jeho osmi her.
- Mnichovská dohoda a po ní následující kapitulace znamenaly pro Karla Čapka zhroucení jeho dosavadního světa a osobní tragédii. Snažil se zabránit rozdělení národa a usiloval o jeho jednotu. Po abdikaci prezidenta Beneše se však stal jediným viditelným symbolem první republiky a často plnil roli „obětního beránka“. Součástí této kampaně se tak stávaly nejen četné urážlivé anonymní dopisy a telefonáty, ale i vytloukání oken Čapkova domu apod.
- Při odklízení škod u domu ve Staré Huti po povodni v prosinci 1938 si Karel Čapek původně přivodil lehkou chřipku. Jeho stav se nejprve zlepšil, ale brzy musel znovu ulehnout. Ke chřipce se přidal zánět ledvin a zápal plic. Zemřel na plicní edém dne 25. prosince 1938, tedy několik měsíců před okupací Čech a Moravy nacistickým Německem. Je známo, že gestapo plánovalo jeho zatčení. Byl pohřben na Vyšehradském hřbitově v Praze.
Další díla:
- Dášeňka čili Život štěněte (1933) – publikace s vlastními fotografiemi, která se stala nejprodávanější fotografickou publikací první republiky.
Literárně-historický kontext
Česká meziválečná literatura (demokratický proud), expresionismus, pragmatismus
- Dílo vzniklo v období po první světové válce, která přinesla masivní využití techniky k destrukci, což hluboce ovlivnilo autorovy obavy o budoucnost lidstva. Čapek se řadí k demokratickému proudu českých spisovatelů, kteří se aktivně vyjadřovali k aktuálním společenským a politickým otázkám a varovali před hrozbami, jako je odlidštění vlivem techniky nebo nástup totalitních ideologií.
Rozbor díla: R.U.R.
Základní charakteristika:
- Literární druh: drama
- Literární žánr: vědeckofantastická (sci-fi) hra, antiutopické drama, tragédie
- Literární forma: drama (psané formou dialogů a scénických poznámek)
Téma a motivy:
- Hlavní téma: Střet přirozeného a umělého světa, zneužití techniky a jeho katastrofální následky pro lidstvo.
- Motivy: práce, lidskost, duše, cit, láska, zánik civilizace, vzpoura strojů, odlidštění, odpovědnost za své činy.
Hlavní myšlenka:
- Dílo je varováním před přílišnou závislostí na technice a před možnými negativními dopady pokroku, pokud není korigován lidskostí a morálkou. Čapek se zamýšlí nad tím, co definuje člověka – zda je to jen práce a rozum, nebo také city a duše. Poukazuje na to, že lidská práce zušlechťuje, a její absence vede k degeneraci a zániku lidstva.
Vypravěč:
- Jelikož se jedná o drama, v díle není přítomen klasický vypravěč. Děj je zprostředkován prostřednictvím dialogů a monologů postav a scénických poznámek.
Kompozice:
- Hra je členěna na předehru a tři dějství.
- Kompozice je chronologická, s časovým skokem deseti let mezi předehrou a prvním dějstvím.
- Předehra má expoziční funkci – uvádí diváka do děje a vysvětluje princip robotů prostřednictvím rozhovoru Heleny a Domina.
- Příběh má tragický charakter a graduje od počátečního optimismu k totální katastrofě a následné jiskře naděje.
Jazyk a styl:
- Jazyk je převážně spisovný a srozumitelný. Postavy vedou svižné, rychlé dialogy, které často obsahují filozofické myšlenky, přesto působí přirozeně.
- Nespisovnou češtinou mluví pouze služka Nána, která reprezentuje prostý, selským rozumem uvažující lid.
- V textu se objevují odborné termíny související s výrobou robotů: *biogen, enzym, bilance, katalyzátor, protoplazma, koloidální rosol*.
- Neologismus: V této hře bylo poprvé v historii použito slovo robot. Ačkoliv je jeho autorství často připisováno Karlu Čapkovi, slovo ve skutečnosti vymyslel jeho bratr Josef Čapek. Karel původně zamýšlel umělé dělníky pojmenovat „laboři“ (z latinského *labor* – práce), ale název mu připadal příliš umělý. Josef mu poradil slovo „robot“, odvozené od slova „robota“.
Postavy:
- Helena Gloryová: Dcera prezidenta, idealistická a citlivá žena. Přijíždí do továrny s cílem bojovat za práva robotů. Z jejího popudu jsou roboti obdařeni city, což nepřímo způsobí vzpouru.
- Harry Domin: Centrální ředitel továrny R.U.R. Ztělesňuje touhu po pokroku a víru v techniku za každou cenu. Věří, že roboti osvobodí lidstvo od práce.
- Nána: Helenina chůva, prostá žena, která se jako jediná robotů bojí a vidí v nich bezbožné stvoření. Představuje přirozený, lidový pohled na svět.
- Alquist: Stavitel a šéf staveb v R.U.R. Jako jediný z vedení stále pracuje rukama a ctí hodnotu lidské práce. Jako jediný člověk přežije vzpouru robotů.
- Robot Primus a robotka Helena: Dva roboti, u kterých se na konci hry projeví lidské city, zejména láska a schopnost sebeobětování. Stávají se nadějí pro budoucnost života na Zemi.
Děj:
Předehra: Na odlehlý ostrov, kde sídlí továrna Rossum’s Universal Robots, přijíždí Helena Gloryová, dcera prezidenta. Chce bojovat za práva robotů, které považuje za utlačované bytosti. Seznamuje se s vedením továrny v čele s ředitelem Harrym Dominem. Ten jí vysvětluje, že roboti jsou jen dokonalé stroje bez citů a duše. Domin se do Heleny zamiluje a požádá ji o ruku.
První dějství: Děj se posouvá o deset let. Helena je Dominovou manželkou. Roboti se rozšířili po celém světě a převzali veškerou práci. Lidstvo zlenivělo, přestalo pracovat a přestaly se rodit děti. Helena v tajnosti přiměje Dr. Galla, aby u některých robotů experimentoval s přidáním citů a „duše“. Mezitím přicházejí zprávy, že se roboti po celém světě bouří proti lidem.
Druhé dějství: Vzpoura robotů vrcholí. Obklíčí továrnu na ostrově, poslední útočiště lidí. Vedení továrny se snaží vyjednávat, ale marně. Helena v záchvatu výčitek svědomí spálí Rossumův rukopis s návodem na výrobu robotů, jediný svého druhu. Roboti vtrhnou do budovy a postupně zabijí všechny lidi kromě stavitele Alquista. Toho nechají naživu, protože pracuje rukama jako oni, a přikážou mu, aby znovu objevil výrobní postup.
Třetí dějství: Uplynul nějaký čas. Alquist se marně snaží odhalit tajemství výroby robotů. Roboti se nemohou rozmnožovat a hrozí jim vyhynutí. Alquist je zoufalý, ale pak si všimne dvou robotů, Primuse a robotky Heleny, kteří k sobě chovají hluboký cit a jsou ochotni jeden za druhého obětovat život. Když je chce pitvat, aby odhalil tajemství života, zjistí, že to nedokáže. V jejich lásce poznává novou naději, nové Adama a Evu, a posílá je do světa, aby založili nový život.
Inspirace a adaptace:
- Karla Čapka údajně napadla hlavní myšlenka díla, když jel v přeplněném dopravním prostředku a pozoroval lidi, kteří byli sice těsně natěsnaní na sobě, ale přesto si byli navzájem cizí a lhostejní. Tento obraz odlidštěného davu se stal jedním z inspiračních zdrojů pro stvoření robotů.
Zajímavosti:
- Karel Čapek byl v letech 1932-1938 sedmkrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu.
- Roku 1995 mu byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka.
- Čapek byl také nadaným fotografem. Jeho kniha s fotografiemi Dášeňka čili Život štěněte (1933) se stala nejprodávanější fotografickou publikací první republiky.
Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.
