Kniha: Máj
Autor: Karel Hynek Mácha
Přidal(a): Sašenka
Karel Hynek Mácha (*1810 – †1836)
- Byl český básník, prozaik a zakladatel moderní české poezie.
- Narodil se jako Ignác Mácha v domě U Bílého orla na Malé straně.
- Máchův otec byl mlynářský tovaryš, voják a později majitel krupařského krámku. Máchova matka pocházela z rodu českých hudebníků.
- Mácha byl samotářem, který rád cestoval. Chodil vždy pěšky a místa, která navštívil, se objevují v jeho dílech.
- Jeho prvním dílem byly německy psané básně Versuche des Ignac Macha.
- Studoval filozofickou fakultu, kde se seznámil s Jungmannem, ke kterému chodil na soukromé hodiny a zamiloval si češtinu.
- Jednou Jungmannovi donesl své dílo Svatý Ivan, který z něj byl tak unešen, že ho nechal otisknout.
- V té době se zamiloval do Márinky Stichové, podle níž vzniklo dílo Márinka, ale láska nebyla opětována.
- Nakonec si chtěl vzít Eleanoru Šomkovou, ke svatbě však nedošlo, jelikož Mácha zemřel dva týdny před ní.
Další díla:
- Cikáni
- Pouť Krkonošská
- Márinka
Literárně-historický kontext
Romantismus, Národní obrození
- Dílo bylo vydáno v roce 1836 vlastním nákladem Máchy.
Další autoři:
Rozbor díla: Máj
Základní charakteristika:
- Literární druh: Lyricko-epická poezie
- Literární žánr: Báseň
Téma a motivy:
- Celkové téma: Obžaloba společnosti.
- Vedlejší téma: Loučení Viléma s přírodou.
Hlavní myšlenka:
- Hlavní myšlenkou je Vilémův zločin a jeho následné potrestání.
Vypravěč:
- V díle se střídá er-forma s ich-formou, která je použita v závěru.
Kompozice:
- Skladba se skládá ze 4 zpěvů a 2 intermezz.
- 1. zpěv: Oslava přírody v kontrastu s tragédií Jarmily.
- 2. zpěv: Oslava přírody v kontrastu s dobou do popravy Viléma.
- 3. zpěv: Vrchol díla, lidský osud, vzpomínky na dětství.
- 4. zpěv: Závěr, ztotožnění autora s hrdinou po sedmi letech.
- 1. intermezzo: Popraviště, sbor duchů čeká na Viléma.
- 2. intermezzo: Příroda, žalozpěv loupežníků nad ztrátou vůdce.
- Postup: Děj je chronologický, s retrospektivními pasážemi ve vzpomínkách.
Jazyk a styl:
- Jazyk je spisovný, básnický, archaický a knižní.
- V textu se střídají krátké věty a souvětí.
- Skladba je založena na protikladech, barvách a básnických přívlastcích.
Verš a metrum:
- Báseň je psána jambickým veršem.
Básnické prostředky v díle:
- Epiteton konstans: bělavé páry, bledá tvář luny
- Epiteton ornans: růžový večer, jezero hladké
- Přirovnání: co slzy lásky
- Oxymorón: mrtvé milenky cit
- Metonymie: hrdliččin zval ku lásce hlas
- Gradace: temná je noc, temnější mě nastává
Časoprostor:
- Doba děje: Nejspíše 18. století (v roce 1774 se stala událost, podle které Mácha dílo napsal).
- Místo děje: Krajina Doks pod Bezdězem, u Máchova jezera.
Postavy:
- Vilém: Zamilován do Jarmily, loupežník, zabije svého otce, i když o tom neví. Je typickým romantickým hrdinou, pomstychtivý a bouří se proti společnosti.
- Jarmila: Čeká na Viléma, a když zjistí, co se stalo, spáchá sebevraždu.
- Hynek: Sám autor, který se objevuje v závěru básně. Je zamyšlený a ztotožňuje se s Vilémem.
Děj:
Děj básně je zasazen do malebné májové přírody. U jezera čeká Jarmila na svého milého Viléma. Místo něj však připlouvá posel se zprávou, že Vilém, vůdce loupežníků, bude následujícího dne popraven. Zabil totiž svůdce své milé, aniž by tušil, že je to jeho vlastní otec, který ho v dětství vyhnal z domova. Zděšená Jarmila, která se cítí vinna, spáchá sebevraždu skokem do jezera.
Druhý zpěv se odehrává ve vězení, kde Vilém přemýšlí o svém osudu a o nespravedlnosti světa. Vzpomíná na své dětství a na otce, který ho zavrhl. Jeho monolog je plný vzdoru, ale i úvah o životě, smrti a nicotě po ní.
Třetí zpěv je vrcholem básně. Vilém je veden na popraviště. Loučí se s přírodou, která je mu lhostejná, a jeho myšlenky se stáčejí k věčnosti a smyslu lidské existence. Po jeho popravě se jeho tělo stává součástí přírodního koloběhu.
Poslední, čtvrtý zpěv se odehrává o sedm let později. Na místo popravy přichází poutník Hynek, sám autor, který se ztotožňuje s osudem Viléma. Nachází zde lebku a zamýšlí se nad tragikou lidského života a pomíjivostí. Báseň končí zvoláním „Hynku! – Viléme!! – Jarmilo!!!“.
Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.
