Čekání na Godota – rozbor díla k maturitě

Kniha: Čekání na Godota

Autor: Samuel Beckett

Rozbor přidal(a): Ondřej Kába

Vloženo na: Studijni-svet.cz

 

 

 

 

Autor

  • Ir, vydával se za Francouze (psal jak anglicky, tak francouzsky)
  • Prozaik a dramatik – považován za zakladatele absurdního dramatu
  • Vystudoval jazyky v Dublinu, učil angličtinu, později pouze lit. tvorba
  • 1969 – Nobelova cena za literaturu
  • Prvky existencialismu
  • Dílo: próza – Murphy, Vyhoštěný, Watt.. dramata – Konec hry, Poslední páska, Hra, Jáne, Krok

 

Čekání na Godota

  • Vydáno 1952
  • Absurdní drama (=zobrazuje skutečnost jako nesmyslnou, popírá základní možnosti a vlastnosti dramatu – bez děje nebo nesouvislý děj, skoro prázdná scéna, nesmyslnost dialogů, monotónnost přednesu…) – další autoři Éugene Ionesco, Václav Havel
  • Navazuje na existencialismus – vyjadřuje zbytečnost lidské existence, pocity bezmoci
  • Tragikomedie, časté groteskní prvky a černý humor (Estr spadlé kalhoty, výměna klobouků, zouvání a nazouvání bot)

 

Postavy

  • Godot – točí se kolem něj celý děj, ale nikdy se na scéně neukáže. Představuje symbol: vykoupení, lepšího života, něco, co dodá smysl života) – nedosažitelný cíl
  • Vladimír a Estragon – dvojice tuláků, oslovují se Dando/Didi a Godo (podle překladu), jsou v podivném vztahu – navzájem se otravují a ztěžují si životy, ale zároveň bez sebe nemohou žít.

o   Vladimír – chytřejší, rozumnější, (stabilnější) než Estragon. Jako jediný si opravdu pamatuje, co se dělo předchozí dny.

o   Estragon – špatná paměť, po nocích vyvolává rvačky

  • Pozzo – pán, má otroka, je namyšlený, vychloubačný, necitlivý vůči svému otrokovi
  • Lucky – Pozzův otrok, starší člověk, býval inteligentní, uměl zpívat apod., nejspíš stáří ho obralo o tyto schopnosti obralo
  • Chlapec – přichází na konci obou dějství, nejbližší spojení mezi dvojicí tuláků a Godotem

 

Kompozice

  • Dvě dějství – dějově téměř stejné
  • Chaotický dialog
  • Žádný vypravěč
  • Kruhová kompozice – opakují se stejné nebo podobné rozmluvy, situace
  • Jednotlivé témata konverzace jsou odděleny větou „Čekáme na Godota“ – většinou k ní dovede rozmluva: „Pojďme pryč“ „ Nemůžeme“ „Proč?“ „Čekáme na Godota“
  • Děj v podstatě nemá zápletku, chvíli vypadá, že se začne něco dít po příchodu Pozza s Luckym, ale nakonec pokračuje nesmyslný dialog, pouze s novými 2 aktéry
  • Zajímavost – v jedné části promlouvají k publiku, Vladimír si odchází mimo scénu odskočit – Estragon mu radí, aby šel na konci uličky doprava.

 

Jazyk

  • Jak spisovný, tak nespisovný jazyk, Vulgarismy
  • Nesdílné věty a rozhovory, jazyk pouze zabíjí čas
  • Postavy si hrají se slovy
  • Velmi časté otázky, a jejich opakování – velmi často postavy odpovídají nesouvisle s položenou otázkou
  • Práce se synonymy – Vladimír často vrství významově podobné názvy, zatímco Estragon je prokládá stále stejným výrazem

 

Děj

Scéna – venkovská cesta, strom

U stromu se schází Vladimír a Estragon, začínají konverzovat. Mlhavě se nám z jejich dialogu odkrývá jejich minulost a momentální úděl – Čekání na Godota. Zjišťujeme, že už se toulají 50 let, ale není jisté jak dlouho už čekají na příchod spásy. Čas jim už neutíká, jako normálním lidem. Neví, kdy se co stalo. Snaží se zabít čas až do noci, kdy budou moci opustit strom a jít někam přenocovat. Přijíždí Pozzo se svým otrokem Luckym. Tuláci přivítají zpestření. Vladimír má sice pocit, že ty dva už někdy viděl, ale oni ho nepoznávají. Zjistí, že Pozzo jede do města prodat Luckyho, protože ho citově trápí. Po odjezdu pána s otrokem přichází ustrašeně mladý chlapec a sděluje tulákům, že Godot dnes nepřijde, ale zítra určitě. Odmítá odpovídat na jakékoliv otázky ohledně Godota a uteče.

Druhý den, stejné místo, se opět potkávají Vlad s Estr. Začínají velmi podobný, né-li stejný, rozhovor tomu z předešlého dne. Estr si nepamatuje, co se předchozího dne dělo. Po chvíli opět dorazí Pozzo s Luckym, ale tentokrát je Pozzo slepý a Lucky němý. Upadnou a Pozzo začne vyšilovat. Vlad s Estr mu pomohou na nohy a Vlad se ho vyptává kdy oslepl. Pozzo, který si tuláky z předchozího dne nepamatuje, rozzuří se nad otázkami a odejde. Přichází chlapec z předchozího dne, ten si je také nepamatuje. Sdělí, že Godot přijde zítra. Tuláci uvažují nad sebevraždou, ale roztrhne se jim provaz. Tuláci se rozhodnou, že odejdou, ale ani se nehnou. Touhle scénou končí hra a zavírá se opona.

  • Hra i přes své komické úseky a scény vyvolává pocit beznaděje, nesmyslnosti života
  • Vladimír, který se jeví jako nejrozumnější postava, musí pochybovat o svém duševním zdraví. Jako jediný si pamatuje všechny setkání a ostatní lidi, všichni ostatní den ze dne zapomínají na předchozí setkání.
  • Otevřenost začátku a konce dává možnost divákům a čtenářům usuzovat na nekonečné opakování stejného dne, což dále posiluje pocit zbytečnosti a zvýrazňuje cyklickou výstavbu textu. Některé Vladimírovy promluvy na tuto možnost poukazují.


Napsat komentář

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!