Kniha: Proměna

Autor: Franz Kafka

Rozbor přidal(a): aja

Vloženo na: Studijni-svet.cz

Franz Kafka (1883–1924)

• 3. červenec 1883, Praha (Rakousko-Uhersko) – 3. červen 1924, Kierling (Rakousko)
• Pražský německý prozaik židovského původu, Franz Kafka, známý také jako František Kafka, se narodil 3. července na Starém Městě v Praze. Měl pět sourozenců, dva bratry a tři sestry. Oba jeho bratři však v brzké době po narození zemřeli a Kafka se tak stal nejstarším a jediným synem, kterého se snažili jeho rodiče co nejvíce ochránit. Jeho otec vedl obchod a Kafka jako jeho jediný syn ho měl časem převzít. Kafka o to avšak nestál, ale otec byl odhodlaný udělat z něj někoho, kým nebyl. A přestože otcovy metody byly pro něj trýznivé, vzhlížel k němu a měl ho rád.
• Proto se v jeho dílech často objevuje určitý problém hlavního hrdiny se svým otcem (např. v dílech Proměna a Proces). Sám doslova napsal: „… moje psaní bylo o Tobě, žaloval jsem v něm jen na to, na co jsem nemohl žalovat v Tvém náručí. Bylo to úmyslně do délky protahované loučení s Tebou…„.[1]
• Jeho pohled na otce je detailněji popsán v díle „Dopis otci“, který mu však nebyl nikdy doručen. V tomto dopise ukazuje otci chyby, kterých se na něm dopouštěl, a co všechno ho poznamenalo. Nejvíce mu vyčítal, že se ho nikdy nepokusil pochopit a že mu nepomohl splnit jeho největší sen – oženit se a založit rodinu. „Odvažuji se říct, že jsi v celém svém životě nezažil nic, co by pro tebe mělo takový význam jako pro mne mé pokusy oženit se.“ [2]
• Kafka si svůj sen nikdy nesplnil, byl sice dvakrát zasnouben, ale pokaždé bylo zasnoubení zrušeno. Poprvé byl zasnouben s Felicií Bauerovou, té věnoval povídku Ortel.
• Podruhé byl zasnouben s Milenou Jesenskou, která jako první překládala jeho knihy do češtiny.
• Korespondence s oběma snoubenkami vyšla knižně.
• Jeho poslední přítelkyní byla Dora Diamantová.
• Kafka byl od malička psychicky velmi slabý. Jeho otec chtěl překonat jeho přecitlivělost a hypochondrii a snažil se ho alespoň fyzicky utužovat, v čemž pak následně pokračoval sám Kafka. Nedostavil se však žádný kladný výsledek, pouze chronická nespavost a bolesti hlavy. V roce 1917 se nakazil tuberkulózou, která ho nakonec roku 1924 stála život.
• Byl pohřben v rodinné hrobce na Novém židovském hřbitově.
• Jelikož byl k většině svých děl kritický, ve své závěti požádal Doru Diamantovou, aby zničila všechny jeho nevydané rukopisy. Ta tak také učinila. Přesto však jeho kamarád Max Brod jeho přání ignoroval a několik rukopisů po jeho smrti vydal.

Další díla autora

• Proces: nedokončený román; bankovní úředník Josef K. je v den svých 30. narozenin nečekaně zatčen a obviněn z neznámého zločinu. Proces probíhá u absurdního a nepřístupného soudu, K. se marně snaží bránit a je nakonec popraven.
• Zámek: nedokončený román; zeměměřič K. přijíždí do vesnice pod zámkem, ale marně se snaží získat povolení ke vstupu a k výkonu své práce. Naráží na všudypřítomnou, nepochopitelnou byrokracii.
• Amerika (Nezvěstný): nedokončený román; mladý Karel Rossmann je po skandálu poslán rodiči do Ameriky, kde zažívá sérii groteskních a absurdních situací a je vláčen osudem.
• Povídky: Ortel, V kárném táboře, Umělec v hladovění.

Proměna (1915)

Obecná charakteristika díla:

• Literární forma: próza
• Literární druh: epika
• Literární směr: expresionismus / existencialismus
• Literární žánr: povídka (absurdní a iracionální)

Literárně-historický kontext

a) Historický

• Dílo se řadí do předválečné prózy světové literatury 1. poloviny 20. století.
• Novela poprvé vyšla v časopise roku 1915 a až o rok později vyšla knižně v Lipsku.
  • Jako jedno z mála děl byla vydána již za Kafkova života.
• Dílo pochází z období začátku první světové války, přesto se zde již Kafka potýká s myšlenkami dopadů blížící se hospodářské krize.

b) Literární

• V díle se odráží existencialismus a expresionismus. Jsou zde patrné existenční problémy společnosti (přestože bylo dílo vydáno již v roce 1915).
• Další autoři tvořící expresionistickou literaturu:
  • Albert Camus – Cizinec, Jean-Paul Sartre – Nevolnost, Richard Weiner – Škleb
  • Ladislav Klíma – Utrpení knížete Sternenhocha aj.
• Kafka je řazen i do experimentálního (tzv. moderního) proudu, ve kterém spisovatelé bourají klasické pojetí románu. Děj je zde odsunut do pozadí a místo vnější reality se autoři zaměřují spíše na vnitřní svět hrdiny.

Reakce společnosti:

• Kafkovo dílo Proměna nebylo zprvu příliš vřele přijato. Až po druhé světové válce se dostalo do širšího povědomí a postupem času se nakonec dočkalo světového ohlasu.

Hlavní námět:

• Proměna hlavní postavy v brouka a měnící se chování jeho rodiny k němu.
• Odcizení, nemožnost komunikace a ztráta lidskosti.

Klíčové motivy:

• sociální situace, hospodářská krize
• proměna vztahů ve společnosti
• vyjádření existenciálního pocitu člověka
  • samota a odcizení člověka
  • neschopnost řídit svůj vlastní život
• nedostatek ochrany a pochopení i mezi nejbližšími
• udělení trestu bez známého prohřešku
• povrchnost společnosti
• smrt

Kompozice

• Dílo je psáno chronologicky, až na občasné vracení se do minulosti a přemýšlení o budoucnosti.
• Je psáno er-formou z pohledu Řehoře Samsy.
• Převažuje zde vnitřní monolog, který je občas narušen přímou řečí.

Děj je členěn na tři celky:

• První kapitola: Řehoř a jeho rodina se vyrovnávají s proměnou Řehoře v brouka.
• Druhá kapitola: Postavy se snaží najít způsob, jak spolu v nové situaci vycházet.
• Třetí kapitola: Dominují motivy odcizení, bolesti a smrti jakožto vysvobození.

Interpretace:

Existuje mnoho odlišných interpretací Proměny:

• Proměna byla pouze Řehořova snová, nerealistická vize.
• Jedná se o absurdní grotesku plnou nadsázky a humoru. Řehořova proměna je zdrojem pobavení.
• Proměna je symbolické zobrazení osamělosti a bezradnosti před vlastním údělem.
• Proměna zobrazuje měšťanskou strnulost a povrchní morálku.
• Z psychoanalytického hlediska dochází v rodině ke dvojí proměně. Nejprve zaujal Řehoř otcovo místo živitele (otec nepracoval, dokud rodinu živil Řehoř) a Řehoř se stal vůdčím jedincem rodiny. Po proměně je Řehoř oslaben, ztrácí místo vůdce, které znovu zaujímá otec (vrací se do práce). V souboji (jablky) otec syna smrtelně zraní.[3]

Jazyk

• Využívá se spisovný jazyk bez hovorových či slangových výrazů.
• Text je srozumitelný, věcný až strohý.
• Autor využívá úsečných vět. Archaismy se zde nevyskytují, metafory a rozvitější souvětí pouze zřídka.
• Objevují se zde paradoxní slovní spojení, například: …„a už klepal na jedny z postranních dveří otec, slabě, ale zato pěstí.“ [4]

Charakteristika postav

• Řehoř Samsa: Mladý muž, který zastoupil otce a živí svou rodinu, aniž by po ní na oplátku něco chtěl. Jednoho rána se promění v brouka a najednou začíná být své rodině na obtíž. Je trpělivý, zodpovědný a hodný. Trpí sníženou sebedůvěrou a úzkostí. Po své proměně se trápí, ne však proto, že by se cítil ukřivděn či se litoval, ale proto, že rodině přidělal problémy.
• Markéta: Sestra Řehoře. Zprvu je jediná, která ho nezavrhne a částečně se o něj stará. Postupem času ho však začne nenávidět a vinit z toho, do jaké situace ji a rodinu dostal, až pro ni není ničím jiným než otravným hmyzem, který je pouhou přítěží.
• Matka: Matka Markéty a Řehoře. Zezačátku je jí Řehoře líto, ale fyzicky k němu cítí odpor, přestože se ho snaží přemoci. Je to starostlivá, opatrná a citově slabá žena, která se na něj není schopna ani podívat a která zcela přejímá názory otce.
• Otec: Otec Markéty a Řehoře. Je to přísný a necitelný muž, který svého syna zavrhne v okamžiku, kdy zjistí, že už není schopen živit rodinu. Během celé knihy z něj čiší nenávist a odpor vůči Řehořovi.
• Gréta: Služka, která Řehoře neoslovuje jménem, nýbrž ho nazývá „to“.

Prostředí a čas

• Děj se odehrává v bytě rodiny Řehoře Samsy v nejmenovaném městě. Valná většina děje se odehrává v jeho pokoji.
• Období, ve kterém se děj odehrává, není zcela specifikováno. Je zde naznačena hospodářská krize, což by sedělo na období po první světové válce, ale dílo bylo napsáno a vydáno ještě před ní.

Děj

Řehoř Samsa, pracující jako obchodní cestující, se jednoho rána probudí ve své posteli proměněný v odporný hmyz. Přestože si svou změnu plně uvědomoval, nechtěl si zprvu připustit, že by to mohlo nějak změnit jeho dosavadní život, a jako obvykle se chystal odejít do práce, z jejíhož výdělku živí celou rodinu. To, že se z neznámého důvodu přeměnil v brouka, ho zpočátku nechalo chladným a jediné, oč se zajímal, bylo, že musí stihnout vlak do práce. Zanedlouho však zjistí, že jeho přeměna nese horší důsledky – není schopen se téměř pohybovat, a když už se mu to podaří, tak s neuvěřitelnými potížemi. Není schopen mluvit, i když zcela zřetelně ostatním rozumí. Poté, co jeho rodina zjistí, v co se proměnil, začne se ho štítit, přestože ho dříve milovala. Nikdo z nich se však nepozastaví nad tím, jak a proč se to stalo.

Zpočátku je jeho sestra Markéta jediná, která dokáže přemoci svůj odpor a nezavrhne ho. Nějakou dobu mu nosí jídlo, než ji nahradí služka Gréta, ale postupem času začíná být Řehoř zanedbáván a nenáviděn celou rodinou. I jeho sestra ho totiž po čase začne vinit ze situace, do které se jejich rodina dostala. Otec ho nenávidí od chvíle, co proměnu zjistil, a matka se raději drží stranou. I když je předtím Řehoř živil převážně ze svého platu a nikdy po nich za to nic nechtěl, teď v něm rodina vidí pouze nevítanou přítěž a veškeré jeho předchozí skutky jdou do pozadí.

Markéta s matkou jednou dojdou k závěru, že by bylo lepší vystěhovat Řehořův nábytek z pokoje pryč, aby měl větší prostor k lezení. Matka se však bojí, že by si to mohl Řehoř vyložit tak, že ho již zavrhli a že ho zde nechtějí. Řehořovi to zprvu přišlo jako dobrý nápad, po nějaké chvíli si však uvědomil, že o to nestojí, a pokusil se jim to dát najevo tím, že vylezl na svůj oblíbený obraz a chránil ho. Když to matka spatří, upadne do mdlob. Když otec dorazí domů a zjistí, co se stalo, situaci vyhrotí a začne na Řehoře útočit. Snaží se ho zasáhnout jablkem, což se mu nakonec podaří a Řehoře tak těžce zraní (jedno jablko mu uvízne v krunýři).

Samsovi mají finanční problémy. Otec se sice navrátil do práce a sestra si začala také přivydělávat, ale stále nemají dostatek peněz a bylo by pro ně ideální se přestěhovat do menšího bytu, což ale s Řehořem a jeho velikostí není možné. Rozhodnou se tedy alespoň pronajímat část bytu. Řehoř však jednoho večera omylem způsobí pozdvižení, když jeho obrovské tělo zahlédnou nájemníci (přileze si poslechnout Markétinu hru na housle). Ti následně odmítnou panu Samsovi zaplatit nájem a odejdou. Řehoř se po tomto incidentu, naprosto vysílen a zklamán postojem sestry, odplazí do pokoje a ještě téhož večera umírá. Další den ho najde služebná a celé rodině se znatelně uleví.

Jedná se o absurdní a iracionální povídku. Nikde nám není vysvětleno, proč se Řehoř proměnil a čím si to zasloužil.

Vlastní názor

Zarazila mě rychlá změna vztahu rodiny Samsových k jejich synovi Řehořovi. Dokud byl Řehoř potřebný člen domácnosti jako jediný živitel, byl jimi milovaný a tolerovaný. Kvůli přeměně, která čtenáři není nijak vysvětlena, se ho ale najednou začnou všichni bát a opovrhovat jím.

Samsovi nejsou ochotni ani schopni se postarat o svého syna a Markéta nakonec také ne. Otočí se k němu zády přesně ve chvíli, kdy je nejvíc potřebuje, a sobecky se starají pouze o sebe, přestože on se mnoho let staral o ně a přišlo mu to jako samozřejmost. A nakonec všichni berou jeho smrt jako obrovské vysvobození.

Zarážející je také to, že na jednu stranu berou fakt, že ten obří brouk je skutečně jejich Řehoř, jako relativně jasnou věc, ale na stranu druhou se k němu chovají pouze jako k nějakému hmyzu a absolutně ignorují jeho snahu s nimi komunikovat.

Kniha se mi celkově líbila. Je to sice dějově jednoduchá a poměrně krátká povídka, ale skrývá obrovské množství důležitých myšlenek k zamyšlení. Ocenila jsem zde především velké množství psychologických popisů myšlenek a pocitů hlavního hrdiny.

Zdroje

Internetové zdroje:

• http://www.franzkafka-soc.cz/
• https://cs.wikipedia.org/wiki/
• http://crg.cz/sekce/svetova_literatura/

Písemné zdroje:

• Kniha: Franz Kafka – Proměna a jiné povídky
• [1] Hermannu Kafkovi (Dopis otci) – Franz Kafka
• [2] Hermannu Kafkovi (Dopis otci) – Franz Kafka
• [3] http://cs.wikipedia.org/wiki/Prom%C4%9Bna_%28pov%C3%ADdka%29 – Interpretace
• [4] Franz Kafka – Proměna

The post Proměna – rozbor díla k maturitě first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Proměna

Autor: Franz Kafka

Rozbor přidal(a): Veronika Psotková

Franz Kafka (1883 – 1924)

• židovského původu, psal německy, žil v Praze
• osamění (doma psal celou noc)
• osamělý také v literatuře – pocit izolace, osamění i odcizení v životě a díle
• přáním Kafky bylo, aby všechny jeho rukopisy byly zničeny, ale Max brod se zasloužil o jejich vydání – často musel Kafkovy poznámky přepsat
• Kafkovy romány vyjadřují odcizení a absurditu lidského života

Díla:

• román  Nezvěstný (Amerika) – hrdinou je chlapec (16 let) Karel Rossemann
• román Zámek – hl. hrdina – zeměměřič K.
• román Proces
• Popis jednoho zápasu, Ortel, Šakali a Arabové, V kárném táboře, Umělec v hladovění – další povídky
• Aforismy – sbírka aforismů (aforismus – krátká výpověď založená na kontrastu)

Současníci:

• Ernest Hemingway, Romain Rolland, Erich Maria Remarque

Rozbor díla: Proměna

• Druh – epika
• Žánr – novela
• Kompozice – 3 kapitoly, chronologicky
• Téma – Řehoř Samsa a jeho boj se situací
• Motivy – beznaděj, samota, smrt, odcizení, psychika
• Časoprostor – v rodině s finančními problémy
• Vypravěč – er – forma – neosobní

Jazykové prostředky

• vulgarismus, hyperbola, eufemismus, spisovný jazyk

Literárně historický kontext:

• Expresionismus – ponuré, pocity
• Surrealismus – proměna v brouka
• Existencialismus – přemýšlení nad životem
• Odráží se jeho komplikovaný vztah s otcem
• Další díla – romány Proces, Nezvěstný, Zámek
• Počátek 20. stol – Pražští Němci – ovlivněni válkou
• Současníci – E. M. Remarque, Romain Rolland, Hemingway

Postavy:

• Řehoř Samsa – hodný, obětavý, pracovitý obchodník, živí rodinu, svou proměnu v brouka bere jako fakt a mrzí ho, že tím působí problémy rodině – když zemře, nikdo netruchlí
• Markéta – Řehořova sestra – pomáhá mu, hraje na housle
• Řehořův otec – tvrdý, sobecký, sebestředný, líný – po proměně začal pracovat
• Řehořova matka – empatická, starostlivá – snaží se smířit s tím, že je její syn brouk
• Gréta – posluhovačka – opovrhovala Řehořem, nazývala ho jako to

Obsah:

Hlavní postavou je cestující úředník Řehoř Samsa, který je pracovitý a má nízké sebevědomí. Když se promění v brouka, bere to jako skutečnost, nelituje se, ale obává se, že přijde pozdě do práce. Na jeho proměně je pro něj nejtěžší sžít se s novým tělem a smířit se s tím, že nemluví lidskou řečí. Doma se ho všichni štítí, ale ze začátku mu pomáhá jeho sestra Markéta. Nosí mu jídlo a snaží se, aby měl v pokoji, kde je zavřen pohodlí. Postupem času ale všichni Řehoře začnou nenávidět a je jim jen na obtíž. Před ním řeší, že je třeba se ho zbavit a Řehoř jim rozumí. Snaží se jim jejich situaci ulehčit, protože svou rodinu stále miluje. Když se rodina dostane do finančních potíží a pronajme jeden pokoj třem pánům, Markéta jim hraje na housle a Řehoř se opatrně přiblíží. Pánové ho ovšem spatří a okamžitě vypoví smlouvu. Řehoř už rodině nechce působit problémy a tak přestane jíst a umře hladem. Jeho tělo najde služka a zbaví se ho. Všichni jsou bez Řehoře šťastnější a nikdo netruchlí.

Přijmutí díla

• obrovský vliv po 2. sv (varoval před totalitními režimy), inspirace pro filmy

The post Proměna – rozbor díla k maturitě (3) first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Proces

Autor: Franz Kafka

Rozbor přidal(a): Olesia

Vloženo na: Studijni-svet.cz

Franz Kafka

Franz Kafka byl pražský spisovatel, píšící německy. Narodil se 3. července 1883 v židovské rodině v Praze, většinu svého života zde i strávil. Jak tehdy bývalo ve zvyku, vystudoval práva, a dokonce byl i zaměstnán jako úředník v pojišťovně. Svou práci nenáviděl, ale i přes to byl pilným a spolehlivým zaměstnancem. Později se odstěhoval do Berlína, aby se mohl věnovat literatuře naplno. V roce 1908 publikoval své první texty v mnichovském časopise Hyperion a v Brodově almanachu Arkadia. Milena Jesenecká, autorova milenka, byla první, kdo začal překládat jeho díla do češtiny, kromě ní také překládali Pavel Eisner a Josef Florian. Bohužel známým se stal až po své smrti. Kafka byl pravděpodobně hodně sebekritický a většinu svých děl nevydal vůbec. Ve své závěti žádal svého blizkého přítele M. Brode a D. Diamantovou, aby veškerou jeho tvorbu zničili. Diamantová, narozdíl od Broda, toto přáni ignorovala a všechna díla pečlivě zachovala a poté vydala. Tak se stal Kafka klasikem literatury 20. st. V jeho dílech se objevují osobní zážitky a jeho duševní stav, často se ztotožňuje s hlavním hrdinou, který je nešťastný, nanápadný a slabý. Důležitým motivem objevujicím v jeho knihách je izolovanost a vyřazenost hrdiny ze společnosti, což autor sám prožíval, jakožto „německý žid“ v Čechách.  Hlavní témata, která Kafku zajímala byla moc a jedinec uprostřed toho. Konec je většinou tragický a bezvýchodný. Nejvýznamnějšími díly jsou Amerika či Nezvěstný, kde popisuje život mladého chlapce v novém prostředí, kde je kolem něj spousta nepřátel, které mladík vůbec nevidí, naopak vidí vše naivně a růžově. Dále Zámek, který je považován za Kafkovo nejlepší dílo i přesto, že je nedokončeno.

F. Kafka působil ve 20./30. letech 20. století, v době, která na jednu stranu byla ješte plna dekadentních nálad konce 19. století, a na druhou stranu v době technologických pokroků, který přinesl hromady výhod a zároveň i nevýhod. S příchodem První svetové války vzniká i nový filozofický směr existencialismus, který se zabývá existencí člověka jako takovou. Kafka byl jedním z představitelů tohoto směru, spolu s F. M. Dostojevským (Zločin a trest) a R. M. Rilke (Elegie duinejské).

Proces (rozbor)

Literární druh: epika

Literární žánr: psychologický román

Kompozice: děj chronologický, souvislé vyprávění

Časoprostor:

Děj se odehrává v průběhu jednoho roku, prostředí není úplně jasné

Témata, motivy:

Hlavním a nejdůležitějším tématem je boj obyčejného člověka se soudci, byrokracií. Josef F. vede neustálou válku proti soudu, a to i přesto, že je nevinen. Autor poukazuje na tehdejší společnosti, kritizuje ji a myslím si, že jeho myšlenky jsou aktualní i dnes, kde se najde spousta situací, kdy je člověk doopravdy bezmocný a zoufalý jako K.

Typy promluv:

– řeč vypravěče je spisovná, s velmi bohatou slovní zásobou, vypravěč je vševědoucí

– řeč postav je většinou spisovná, občas se přiklání k filosofování

– časté úvahové pasáže

Způsob vyprávění:

-er-forma

– autor nemluví se čtenářem, pouze vypráví

Postavy:

– Josef K. – bankovní úředník, je nevinně zatčen, na začátku se bráni soudu, ke konci i sám uvěří, že je vinen

– advokát Huld – advokát Josefa, chce mu pomoct, je ale těžce nemocný, práci vykonává z postele

– Lenka – dívka lehkého chování, Josef ji občas navštěvuje, také hlídá nemocného Hulda

– Albert – strýc Josefa K., je hodný a snaží se mu pomoct

Vypravěč/ lyrický subjekt

– jeden vypravěč, sám autor

Jazyk. prostředky:

– vnitřní monology

– spisovný, zřídka hovorové a slangové výrazy

– bohatá ale zároveň neutrální slovní zásoba

– odborné právnické termíny

– přímé řeči

– časté popisy

Tropy a figury:

– metafora („plné ruce práce“)

– přirovnání („Hastera si tak vážili, jako se ho báli“)

– personifikace („ozvalo se zaklepání“, „přišla pomoc“)

– epiteta („velikou chlupatou ruku roztaženými prsty“, „dřívější odpověď“, „s hlasitým smíchem“)

Filmové adaptace:

Proces

Francie Le Procès

Itálie Il processo (Itálie)

(další názvy)

Krimi / Drama / Mysteriózní / Thriller

Francie / Itálie / Západní Německo, 1962, 116 min

Režie: Orson Welles

Předloha: Franz Kafka (kniha)

Scénář: Orson Welles

Kamera: Edmond Richard

Hudba: Jean Ledrut

Hrají: Anthony Perkins, Elsa Martinelli, Suzanne Flon, Romy Schneider, Jeanne Moreau, Jess Hahn, Fernand Ledoux, Akim Tamiroff, Michael Lonsdale, Maurice Teynac, Madeleine Robinson, Orson Welles, Katina Paxinou, Guy Grosso, Raoul Delfosse, Arnoldo Foà, Billy Kearns, Jean-Claude Rémoleux, Paola Mori, Max Haufler, Carl Studer, Wolfgang Reichmann

(další profese)

The post Proces – rozbor díla k maturitě (3) first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Proces

Autor: Franz Kafka

Rozbor přidal(a): kouzelnazena

Vloženo na: Studijni-svet.cz

Autor:

Franz Kafka (1883–1924) byl pražský německy píšící spisovatel židovského původu a jeden z literárně nejvlivnějších spisovatelů 20. století, člen Pražského kruhu. Vystudoval právo a byl zaměstnán jako úředník u pojišťovny. Nikdy se neoženil (měl však několik milenek, dokonce byl zasnouben, ale zasnoubení zrušil). Byl nekuřák, abstinent a vegetarián. Onemocněl tuberkulózou, přál si, aby po smrti bylo jeho dílo zničeno. Téměř celý jeho život byl spjat s Prahou.

• Dílo: Amerika (román), Proce (román), Zámek (román), Proměna (Povídka)

Literární druh: epika, forma: próza

Lit. žánr: psychologický román, experimentální, Kafka je jedním z předchůdců absurdního dramatu, vliv existencialismu, expresionismu a surrealismu

Členění textu: 10 kapitol + některé nedokončené, poskládal je Max Brod

Děj:

V den třicátých narozenin Josefa K. do jeho bytu přicházejí dva muži, kteří se představí jako hlídači. Oznámí K.-ovi, že je zatčen, nesdělí mu však žádný důvod, tvrdí, že jej neví. Chvíli ho drží v jeho pokoji, jeden z nich mu dokonce sní jeho snídani, poté je K. odveden k dozorci, od kterého se opět nedozvídá žádné informace, může však dále vykonávat své povolání v bance a pokračovat v běžném životě. Večer hovoří s bytnou, paní Grubachovou, která sice ničemu nerozumí, ale zdá se, že je na jeho straně.

                Celému procesu zatčení se vysmívá, avšak přijímá ho. Po několika dnech je mu telefonicky sděleno, že se první líčení bude konat v neděli v jednom domě, avšak není mu sdělen čas a přesná místnost. K. tedy přijde pozdě. Soud se odehrává v místnosti plné lidí. Soudce Josefa pokárá za jeho zpoždění, a poté se ho zeptá, zdali je malířem pokojů. K. odpoví, že není a pronese řeč, ve které kritizuje celé zatčení a soudnictví. Jeho řeč je přerušena křikem ženy, kterou znásilňuje mladý student. K.-ovo vystoupení se nesetká s pozotivními ohlasy, protože kritizuje mimo jiné také dav v místnosti. K. odchází a soudce mu sdělí, že se tak zbavil výhody výslechu, což K. nevadí.

Hlavní hrdina má k celému procesu odmítavý postoj, je k němu netečný a ze začátku mu nepřikládá žádnou váhu, předpokládá, že se jedná o nedorozumění. Další neděli se opět vydá do téhož domu, ačkoliv se soud neodehrává. Zde mu soudní sluha nabídne, že mu ukáže zdejší kanceláře. Ty se nacházejí na půdě, čemuž K. zprvu nemůže uvěřit. Udělá se mu nevolno, nějací lidé mu pomohou odejít.

K. jednoho dne nalézá v jedné z místností svého pracoviště hlídače, kteří jsou mrskáni za to, že si na ně stěžoval u soudu. K. se snaží mrskače podplatit, ale nepodaří se mu to. O několik dní později K. nařídí sluhům, aby místnost vyklidili.

Po návstěvě strýčka získává K. advokáta Hulda. Ten je nemocný a starý, patří k posledním článkům celého soudnictví. Má ošetřovatelku Lenku, která svádí všechny obžalované, stane se milenkou i K.. Josef má pocit, že se jeho proces nikam neposouvá a rozhodne se po nějakém čase advokáta vyhodit. Před tím se setkává s obchodníkem Blockem, který je obžalován již pět let.

Na doporučení jistého továrníka navštíví soudního malíře Titorelliho. Ten žije sice v bídě, ale má vliv na nižší soudy a je ochoten Josefovi pomoci. Nabízí mu osvobození trojího typu:

1. ÚPLNÉ OSVOBOZENÍ – to se však nikdy nestane, nepřichází tedy v úvahu.
2. ZDÁNLIVÉ OSVOBOZENÍ – K. by byl na doporučení malíře soudci nižšího stupně osvobozen, ale po nějaké době by proces znovu začal a pořád by se zatčení střídalo s osvobozením.
3. ODKLAD – proces by neustále probíhal, ale nikdy by nedošlo k vyřčení rozsudku.

K. slíbí, že si vše promyslí a přijde malíři oznámit výsledek.

Josef je pověřen ředitelem banky, aby provedl italského bankovního partnera chrámem. K. na Itala čeká, avšak ten nepřichází. V chrámu dochází k rozmluvě hlavního hrdiny s duchovním, který mu vysvětluje, že jeho proces je závažný (využije podobenství o dveřníkovi) a není absurdní. Nakonec se ukáže, že duchovní áleží k soudu – je to vězeňský kaplan.

V den K.-ových jednatřicátých narozenin si pro něj do bytu přicházení dva muži. On se nebrání a pokorně s nimi jde. Je vidět jeho celkový duševní obrat – uznává svoji vinu, i když stále netuší, za co byl zatčen. Svoje zavraždění pokorně přijímá – nebrání se, když jej v lomu chtějí probodnout, ještě jim pomáhá. Nakonec lituje dokonce i toho, že nebyl schopen zabít se sám. Je odsouzen k probodnutí řeznickým nožem – Jako pes.

Postavy:

Josef K. – prokurista v bance, v den svých 30. narozenin je zatčen. Cítí se nevinen, nejprve řízení nepřikládá žádnou váhu, nakonec se však rozhodne, že se bude bránit, strýc mu sežene advokáta. V životě je osamocen i přesto, že má hodně milenek, nikdo mu nerozumí. Postupně začíná nad svojí vinou uvažovat, bojí se, že je doopravdy vinen, nakonec ho proces pohltí a boj prohrává. Při setkání s duchovním v chrámu poznává marnost jakéhokoliv odporu. Jeho vina je přímo úměrná jeho neschopnosti vzdorovat. V díle není charakterizován jeho vzhled ani povaha.

Elsa – K.-ova milenka, pravděpodobně prostitutka. V díle je o ní zmínka, ona v ní však přím nevystupuje.

Paní Grubachová – K.-ova bytná. Má ho jako nájemníka ráda, dluží mu nějaké peníze.

Slečna Bürstnerová – bydlí ve stejném domě jako K., on o ní má dobré mínění, paní Grubachová K.-ovi řekne, že se slečna stýká s muži, on tomu nepřikládá velkou váhu, naopak se kvůli tomu na svoji bytnou rozzlobí.

Lenka – služebná a ošetřovatelka advokáta Hulda, má (nejen) s Josefem poměr. Chce mu pomoci v jeho procesu.

advokát Huld – neschopný starý a nemocný advokát, je jen „malý“ v celém soudním systému

malíř Titorelli – maluje soudce, má vliv na nižší soudy, nabízí K.-ovi osvobození trojího typu (viz děj)

obchodník Block – klient advokáta Hulda, jeho proces se táhne již přes pět let, má ještě několik pokoutných advokátů, svému procesu přikládá mnohem vyšší váhu než Josef K.

Časoprostor: během jednoho roku (období mezi 30. a 31. narozeninami Josefa K.), místo není blíže určeno, banka, pokoj Josefa K., banka, chrám, lom

Lit. kontext:

• Pražský kruh – německy píšící spisovatelé žijící v Praze (F. Werfel, E. E. Kisch)
• Franz Werfel – Přítel světa, Jsme, Pavel mezi Židy, Čtyřicet dnů
• Gustav Meyrink (Zelená tvář, Golem) – sklon k mystice
• Egon Ervín Kisch – Pasák, Pražský pitaval
• surrealismus (André Breton), expresionismus, existencialismus
• Max Brod – zasloužil se o vydávání Kafkových děl

Kompozice

• Kafka nikdy nechtěl, aby se dílo dostalo na veřejnost – o jeho vydání se po Kafkově smrti zasloužil Max Brod
• Kniha nemá dějový spád, jedná se spíše o rozbor psychiky Josefa K. (dějový spád až v poslední kapitole)
• celý příběh je líčen nezaujatě, některé pasáže se dají vyložit více způsoby (mnohoznačnost)
• rámcová kompozice – děj se odehrává během jednoho roku, je ohraničen 30. a 31. naro-zeninami Josefa K.
• převažují rozsáhlé vnitřní monology a úvahy nad budoucností
• jméno Proces dal dílu až Max Brod, Kafka jej ponechal bez názvu
• soudní prostředí bylo autorovi známé – Kafka vystudoval práva
• jedná se patrně o kritiku úřednictva a celého správního a soudního systému (úplatní úředníci, nesmyslný proces,…)
• autobiografické prvky (jméno hl. hrdiny, neschopnost jednat)

Téma a hlavní myšlenky díla:

• kritika byrokracie – člověk s ní v podstatě vede celoživotní boj (myšlenka, že proces nikdy neskončí)
• bezmocnost člověka jednat samostatně
• absurdita, Josef K. sice tvrdí, že není vinen, ale hlídače z bytu nevyhodí, sice se pozastavuje nad nesmyslností celého procesu (ani nezná obvinění, soudy jsou na půdě,..) ale své zatčení přijímá
• anonymní zlá síla (možná se jedná o kritiku totalitních režimů), „válka v době míru“
• hlavní hrdina je po celou dobu osamocen, i přesto, že má milenky a dobré postavení v bance, nikdo jej nechápe, nemá přátele,…
• marný boj jedince s byrokratickým systémem
• postupný přerod osobnosti Josefa K, který pod tíhou událostí ztrácí veškeré naděje na spravedlnost

Motiv:

• život malíře (otravující děvčata)
• Lenka – miluje všechny obviněné, milenka i Josefa K.
• obchodník Block a jeho proces

Jazyk:

• spisovný, srozumitelný
• vyprávění je jazykově nezaujaté, vypravěč nevykazuje žádné emoce
• žádné slangové či hovorové výrazy
• neutrální slovní zásoba
• vnitřní monology
• většinu textu tvoří popis

Překlad: Pavel Eisner

Vlastní názor:

Psychologicky je kniha velmi zajímavá, dějově moc ne, ale dílo se mi líbilo, i když na mě působilo depresivně. Čtenáře po celou doby jímá nutkání říci hlavnímu hrdinovi, ať se na celý proces úplně vykašle či vyrozumí „normální“ justici.

Divadelní a filmové adaptace:

• divadelní inscenace v režii Dušana Davida Pařízka a v provedení souboru Pražského komorního divadla
• film Proces (1962), režie Orson Welles

The post Proces – rozbor díla k maturitě (2) first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Proces

Autor: Franz Kafka

Rozbor přidal(a): Filip Pleskač

Vloženo na: Studijni-svet.cz

1. Literární druh a žánr

Literární druh – epika. Jde o německy psaný psychologický román (pův. Der Prozess). Proces byl vydán až po Kafkově smrti (autor zemřel roku 1924) a z dochovaných útržků, zápisků a jednotlivých kapitol jej navzdory autorově vůli sestavil a vydal Kafkův blízký přítel Max Brod.

2. Námět

Jedná se o román psaný ve směru existencialismu, který vychází z filozofických výkladů člověka jako osamoceného a odcizeného jedince. Obsahuje i prvky expresionismu, jde však o dílo experimentální, které nelze jednoznačně zařadit k jednomu jedinému literárnímu směru. Typické znaky Kafkovy tvorby jsou izolovanost, pocity vyřazenosti a samoty, ale i postavy, které jsou ponižovány a zaháněny do bezvýchodných situací, které většinou dopadnou tragicky. Ve stejném duchu se nese i román Proces, který popisuje osud úspěšného bankovního prokuristy. Jeho úspěšný a nezávislý život je narušen nepodloženým a neodůvodněným obviněním u pochybného soudu. Sám obžalobě nejprve nechce věřit a domnívá se, že si z něj střílí kolegové, proces jej však doslova pohltí a obrátí jeho osobnost naruby. Středem Josefova světa se stává řešení absurdního procesu, který nemá ani zdánlivé východisko. Dílo je obrazem kritizujícím sílící byrokracii, jde o jakousi předtuchu vzniku totalitních režimů, které jsou postaveny na sisyfovském boji s vládou a její neomezenou mocí. Josef je popraven, aniž by se dobral předmětu své obžaloby. Dílo je podobenstvím, paralelou o anonymní zlé síle, která ničí lidstvo. Zachycuje pohnutou atmosféru tolik příznačnou pro 20. století v konkrétním příkladě marného boje s nejasnými a absurdními soudními praktikami.

3. Kompoziční výstavba díla

Kniha má deset kapitol s prostými názvy. Ty označují průběh procesu anebo jména postav, jež v kapitolách vystupují a sehrají důležitou roli v příběhu. Dílo je psáno za použité tektonické výstavby, tzn. má pevnou stavbu, logické a přirozené vztahy mezi motivy, obsahové jádro i závěr. Kompozice je rámcová, zahrnuje děj během jednoho roku, který je ohraničen 30. a 31. narozeninami K. Vyprávění je chronologické, ačkoli jsou kapitoly volně seřazené, jejich pořadí určil Max Brod. Objevuje se vyprávěcí, ale i odbornější styl při popisech praktik soudu.

Expozice: zatčení K. v jeho bytě

Kolize: obvinění

Krize: snaha o sebeobranu v rámci procesu

Peripetie: rezignace

Závěr: poprava

• Zatčení – Promluva s paní Grubachovou – Pak slečna Bürsnterová
• První vyšetřování
• V prázdné zasedací síni – Student – Kanceláře
• Přítelkyně slečny Bürstnerové
• Mrskač
• Strýček – Lenka
• Advokát – Továrník – Malíř
• Obchodník Block – Výpověď advokátovi
• V chrámu
• Konec

Krom dokončených kapitol kniha obsahuje také kapitoly nedokončené. Těch je šest.

• K Else
• Cesta k matce
• Státní zástupce
• Dům
• Boj s náměstkem ředitele
• Úryvek

V závěru knihy jsou také uvedena místa škrtnutá autorem.

4. Časoprostor

Kniha se odehrává v blíže neurčených prostorách i čase.

5. Vypravěč

Příběh je vypráven er-formou, ačkoli popisuje výhradně pocity a myšlenkové pochody hlavní postavy. Líčení děje působí neutrálně a stroze i ve vypjatých a krutých situacích, což je zajištěno právě neutrálním postavením vypravěče.

6. Postavy
   • Josef K. : Úspěšný bankovní prokurista. V den 30. narozenin byl přepaden dvojicí soudních úředníků a byl z neznámého důvodu obviněn. Proces vyšetřování odhaluje jeho temné stránky, mění jeho osobnost. Z úspěšného, oblíbeného a tvrdě pracujícího člověka se stává nesoustředěný, podezřívavý a nejistý obžalovaný. Žije v nejistotě, celý jeho svět se najednou začně točit okolo absurdního a nesmyslného procesu, který se zdá bezvýchodný. Je nezávislý, žije sám, neváže se. Je inteligentní, rozumný a hledá racionální řešení a příčiny problémů.
   • paní Grubachová : Bytná, která do děje nezasahuje, vše sleduje s neutrálním přístupem, Josefa K. má však ráda a dá na jeho slova.
   • slečna Bürstnerová : Bydlí ve stejném domě jako Josef K., je to písařka v advokátní kanceláři, i proto se jí K. svěří se svým procesem a žádá ji o pomoc. K. ji brání před křivými slovy paní Grubachové. Na konci knihy se objevuje jako stín, Josef ji i s muži nenápadně pronásleduje. Ona pak zmizí. (symbolika – možnost jiné cesty, než je smrt)
   • přítelkyně slečny Bürstnerové : Němka, učitelka francouzštiny. Slečna B. ji poslala za K., aby mu vyřídila vzkaz, sama s ním totiž mluvit nechtěla.
   • advokát : Jmenuje se Hulda a jde o přítele strýce Josefa K. Strýc ho za advokátem vzal s prosbou o pomoc, to se však ukázalo jako kontraproduktivní, protože advokát neprováděl žádný viditelný postup v procesu, proto ho nakonec K. vypověděl – to byl klíčový moment, kdy na celý proces a jeho dění zůstal sám.
   • továrník : Ne příliš významná postava. Navštíví K. v jeho zaměstnání kvůli pracovním záležitostem, sdělí mu však některé podrobnosti ohledně procesu a pošle jej za malířem Titorellim, který má u soudu (nepatrný) vliv a mohl by oddálit odsouzení.
   • obchodník Block : Nebyl “advokátův klient, ale advokátův pes.” Jde o prostého obchodníka, s nímž advokát zachází jako s kusem hadru a předvádí toto chování před K., aby jej přesvědčil o své shovívavosti vůči němu.
   • strýček : Statkář, bývalý poručník. O procesu se dozvěděl od své dcery Emy, ihned přispěchal K. na pomoc, ačkoli byla bezvýznamná.
   • Lenka : Je to ošetřovatelka u advokáta Huldy. Stojí za Josefem, s kterým má také poměr. Radí mu, jak rozmlouvat s advokátem, pomáhá mu, později však K. zjistí, že je podobně “zamilovaná” do všech klientů.
   • malíř Titorelli : Jde o soudního malíře, který má vliv pouze na nižší orgány soudu, sdělí však K. důležité informace o možnostech prodloužení procesu. Buď si může vybrat skutečné osbobození (které ale nepřipadá v praktickém světe v úvahu), zdánlivé (dočasné) osvobození anebo průtah.

Další postavy: mrskač, duchovní, soudní úředníci…

7. Vyprávěcí postupy

Kniha využívá vyprávěcích, úvahových i popisných postupů. Podrobné popisy s propracovanými detaily stojí v kontrastu s neznámým místem děje, což znemožňuje vytvoření konkrétní představy o prostředí.

8. Typy promluv

Kniha obsahuje spíše vyprávění než dialogy, převažují také vnitřní monology hlavní postavy nad tím, jak se bude jeho situace nadále vyvíjet.

9. Autor

www.rozbor-dila.cz/franz-kafka-zivotopis/

Pozn.

Dílo bylo zfilmováno v roce 1962 – Le Procès od režiéra Orsona Wellese a v roce 1993 – The Trial od D. H. Jonese. Divadelně bylo zpracováno mnohokrát, například v roce 2007 pražským divadlem Komedie. Kniha se stala také druhou nejvýraznější knihou minulého století, což je ocenění, které udělovali francouzští čtenáři svým oblíbeným knihám. Zvítězil Cizinec.

The post Proces – rozbor díla k maturitě first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Proměna

Autor: Franz Kafka

Rozbor přidal(a): Sašenka

Autor

Byl pražský, německy píšící spisovatel židovského původu ajeden z nejvlivnějších spisovatel 20. století. Vystudoval gymnázium a práva. Nakonec pracoval v pojišťovně, ale za svůj hlavní životní úkol považoval psaní (psal hlavně v noci) a práce ho od toho zdržovala. Nepil kafe, čaj, nejedl čokoládu. Měl problémy s otcem – nemohli se sblížit a pochopit se (Dopis otci, tam se vypisuje) a s ženami – bál se manželství. Byl hodně kritický ke svému dílu. V roce 1917 onemocněl na TBC se kterým pak bojoval hodně dlouho, po sedmi letech svůj boj prohrál. Před smrtí poprosil svého kamaráda Maxe Broda, aby všechna jeho nedopsaná díla zlikvidoval, protože lidé by je nemuseli přijmout a on by už neměl šanci se bránit. Max neuposlechl (Proces – nebyl dopsán a vydán po jeho smrti).

Další autorova díla:

Proces

Zámek

Dopis otci

Žánr

povídka

Bližší zařazení

– vydáno 1915

– 1. světová válka

– moderní proud

– existencialismus

– další autoři:

James Joyce

Virginia Woolfová

Marcel Proust

Charakteristika díla

– obecná charakteristika Kafkova díla:

• děj většinou odporuje logice všedního života
• vyjadřuje úzkost, izolovanost
• odcizení člověka uprostřed moderní zbyrokratizované společnost
• v kontrastu s tím je humorné a ironické líčení
• tvorba vyrůstá z jeho vnitřního světa – jakýsi sebepopis, „umělecký deník“ – je přítomen ve svých písemných výtvorech
• hrdinové bývají ponižování
• ukončení bývají tragická, bezvýchodná
• Kafkův svět – fantasní, absurdní, líčí jej dopodrobna
• logika snu – nerespektuje časovou posloupnost
• hrdinové připouští zmechanizování svého života
• byrokracie – monstrum, hrdinové údajně bojují (ale zbytečně), bezvýchodnost

– je strašně moc verzí jak může být dílo pochopeno, což byl nejspíš i původní záměr Kafky

– často považováno za nejhumornější Kafkovo dílo

– proměně v brouka se někdy říká „zhmotněná metafora“

– námětem je metafora, která vyjadřuje existenciální pocit odcizení člověka v moderním světě

– pocit odcizení je ještě výraznější, protože se odehrává v rodině, mezi nejbližšími

– někdy je za hlavní postavu považována sestra Řehoře a ne on sám

Hlavní postavy

Řehoř Samsa – poctivý, pracovitý, živí rodinu. bere svojí proměnu jako fakt, necítí se ublížen, nechce

dělat rodině potíže, spíše ho mrzí, že nemůže pomoct

Markétka – mladší sestra, hraje na housle, milá, stará se o hmyz, snaží se o překonání odporu, musí

začít pracovat, hmyz jí začíná být lhostejný, začíná ho nenávidět, protože je rodině přítěží

matka – nedokáže se se synovou proměnou vyrovnat, později ho začne nenávidět

otec – líný, přísný, Řehoř je mu odporný

Doba děje

20. století

Místo děje

v malém bytě v nejmenovaném městě, především Řehořův pokoj

Tématický plán

Celkové téma: odcizení mezi lidmi, nemožnost komunikace

Hlavní téma: přeměna člověka na hmyz

Vedlejší téma: nedostatek peněz

Kompoziční plán

počet částí: 3 kapitoly

postup: chronologický

er forma

Jazykový plán

Jazyk

spisovný, častý vnitřní monolog

Figury a tropy

přirovnání – hřbet tvrdý jako pancíř

personifikace – přikrývka se držela

metafora – předloktí se ztrácí v těžkém kožešinovém rukávníku

nadsázka – zkoušel to snad stokrát

Věty

jednoduché věty

The post Proměna – rozbor díla k maturitě (2) first appeared on Rozbor-dila.eu.