Kniha: Proměna

Autor: Franz Kafka

Přidal(a): aja

Franz Kafka (*1883 – †1924)

• Pražský německý prozaik židovského původu, Franz Kafka, se narodil 3. července 1883 na Starém Městě v Praze. Měl pět sourozenců, dva bratry a tři sestry. Oba jeho bratři však v brzké době po narození zemřeli a Kafka se tak stal nejstarším a jediným synem.
• Jeho otec vedl obchod a Kafka jako jeho jediný syn ho měl časem převzít. Kafka o to avšak nestál, ale otec byl odhodlaný udělat z něj někoho, kým nebyl. Přestože otcovy metody byly pro něj trýznivé, vzhlížel k němu a měl ho rád.
• V jeho dílech se často objevuje problém hlavního hrdiny se svým otcem (např. v dílech Proměna a Proces). Sám doslova napsal: „… moje psaní bylo o Tobě, žaloval jsem v něm jen na to, na co jsem nemohl žalovat v Tvém náručí. Bylo to úmyslně do délky protahované loučení s Tebou…“.[1]
• Jeho pohled na otce je detailněji popsán v díle „Dopis otci“, který mu však nebyl nikdy doručen. V tomto dopise ukazuje otci chyby, kterých se na něm dopouštěl, a co všechno ho poznamenalo. Nejvíce mu vyčítal, že se ho nikdy nepokusil pochopit a že mu nepomohl splnit jeho největší sen – oženit se a založit rodinu. „Odvažuji se říct, že jsi v celém svém životě nezažil nic, co by pro tebe mělo takový význam jako pro mne mé pokusy oženit se.“ [2]
• Kafka si svůj sen nikdy nesplnil, byl sice dvakrát zasnouben, ale pokaždé bylo zasnoubení zrušeno. Poprvé byl zasnouben s Felicií Bauerovou, té věnoval povídku Ortel.
• Podruhé byl zasnouben s Milenou Jesenskou, která jako první překládala jeho knihy do češtiny.
• Korespondence s oběma snoubenkami vyšla knižně.
• Jeho poslední přítelkyní byla Dora Diamantová.
• Kafka byl od malička psychicky velmi slabý. Jeho otec chtěl překonat jeho přecitlivělost a hypochondrii a snažil se ho alespoň fyzicky utužovat, v čemž pak následně pokračoval sám Kafka. Nedostavil se však žádný kladný výsledek, pouze chronická nespavost a bolesti hlavy.
• V roce 1917 se nakazil tuberkulózou, která ho nakonec roku 1924 stála život.
• Byl pohřben v rodinné hrobce na Novém židovském hřbitově.
• Jelikož byl k většině svých děl kritický, ve své závěti požádal Doru Diamantovou, aby zničila všechny jeho nevydané rukopisy. Ta tak také učinila. Přesto však jeho kamarád Max Brod jeho přání ignoroval a několik rukopisů po jeho smrti vydal.

Další díla:

• Proces: nedokončený román; bankovní úředník Josef K. je v den svých 30. narozenin nečekaně zatčen a obviněn z neznámého zločinu. Proces probíhá u absurdního a nepřístupného soudu, K. se marně snaží bránit a je nakonec popraven.
• Zámek: nedokončený román; zeměměřič K. přijíždí do vesnice pod zámkem, ale marně se snaží získat povolení ke vstupu a k výkonu své práce. Naráží na všudypřítomnou, nepochopitelnou byrokracii.
• Amerika (Nezvěstný): nedokončený román; mladý Karel Rossmann je po skandálu poslán rodiči do Ameriky, kde zažívá sérii groteskních a absurdních situací a je vláčen osudem.
• Povídky: *Ortel*, *V kárném táboře*, *Umělec v hladovění*.

Literárně-historický kontext

Expresionismus a existencialismus v literatuře 1. poloviny 20. století

• Dílo se řadí do předválečné prózy světové literatury 1. poloviny 20. století.
• Novela poprvé vyšla v časopise roku 1915 a až o rok později vyšla knižně v Lipsku.
• Jako jedno z mála děl byla vydána již za Kafkova života.
• Dílo pochází z období začátku první světové války, přesto se zde již Kafka potýká s myšlenkami dopadů blížící se hospodářské krize.
• V díle se odráží existencialismus a expresionismus. Jsou zde patrné existenční problémy společnosti (přestože bylo dílo vydáno již v roce 1915).
• Kafka je řazen i do experimentálního (tzv. moderního) proudu, ve kterém spisovatelé bourají klasické pojetí románu. Děj je zde odsunut do pozadí a místo vnější reality se autoři zaměřují spíše na vnitřní svět hrdiny.
• Kafkovo dílo Proměna nebylo zprvu příliš vřele přijato. Až po druhé světové válce se dostalo do širšího povědomí a postupem času se nakonec dočkalo světového ohlasu.

Další autoři:

• Albert Camus – Cizinec
• Jean-Paul Sartre – Nevolnost
• Richard Weiner – Škleb
• Ladislav Klíma – Utrpení knížete Sternenhocha aj.

Rozbor díla: Proměna

Základní charakteristika:

• Literární forma: próza
• Literární druh: epika
• Literární žánr: povídka (absurdní a iracionální)

Téma a motivy:

• sociální situace, hospodářská krize
• proměna vztahů ve společnosti
• vyjádření existenciálního pocitu člověka (samota a odcizení člověka, neschopnost řídit svůj vlastní život)
• nedostatek ochrany a pochopení i mezi nejbližšími
• udělení trestu bez známého prohřešku
• povrchnost společnosti
• smrt

Námět:

• Námět: Proměna hlavní postavy v brouka a měnící se chování jeho rodiny k němu.
• Námět: Odcizení, nemožnost komunikace a ztráta lidskosti.

Vypravěč:

• Dílo je psáno er-formou z pohledu Řehoře Samsy.
• Převažuje zde vnitřní monolog, který je občas narušen přímou řečí.

Kompozice:

• Dílo je psáno chronologicky, až na občasné vracení se do minulosti a přemýšlení o budoucnosti.
• Děj je členěn na tři celky:
• První kapitola: Řehoř a jeho rodina se vyrovnávají s proměnou Řehoře v brouka.
• Druhá kapitola: Postavy se snaží najít způsob, jak spolu v nové situaci vycházet.
• Třetí kapitola: Dominují motivy odcizení, bolesti a smrti jakožto vysvobození.

Jazyk a styl:

• Literární směr: expresionismus / existencialismus
• Využívá se spisovný jazyk bez hovorových či slangových výrazů.
• Text je srozumitelný, věcný až strohý.
• Autor využívá úsečných vět. Archaismy se zde nevyskytují, metafory a rozvitější souvětí pouze zřídka.
• Objevují se zde paradoxní slovní spojení, například: …„a už klepal na jedny z postranních dveří otec, slabě, ale zato pěstí.“ [4]

Časoprostor:

• Děj se odehrává v bytě rodiny Řehoře Samsy v nejmenovaném městě. Valná většina děje se odehrává v jeho pokoji.
• Období, ve kterém se děj odehrává, není zcela specifikováno. Je zde naznačena hospodářská krize, což by sedělo na období po první světové válce, ale dílo bylo napsáno a vydáno ještě před ní.

Interpretace:

• Proměna byla pouze Řehořova snová, nerealistická vize.
• Jedná se o absurdní grotesku plnou nadsázky a humoru. Řehořova proměna je zdrojem pobavení.
• Proměna je symbolické zobrazení osamělosti a bezradnosti před vlastním údělem.
• Proměna zobrazuje měšťanskou strnulost a povrchní morálku.
• Z psychoanalytického hlediska dochází v rodině ke dvojí proměně. Nejprve zaujal Řehoř otcovo místo živitele (otec nepracoval, dokud rodinu živil Řehoř) a Řehoř se stal vůdčím jedincem rodiny. Po proměně je Řehoř oslaben, ztrácí místo vůdce, které znovu zaujímá otec (vrací se do práce). V souboji (jablky) otec syna smrtelně zraní.[3]

Postavy:

• Řehoř Samsa: Mladý muž, který zastoupil otce a živí svou rodinu, aniž by po ní na oplátku něco chtěl. Jednoho rána se promění v brouka a najednou začíná být své rodině na obtíž. Je trpělivý, zodpovědný a hodný. Trpí sníženou sebedůvěrou a úzkostí. Po své proměně se trápí, ne však proto, že by se cítil ukřivděn či se litoval, ale proto, že rodině přidělal problémy.
• Markéta: Sestra Řehoře. Zprvu je jediná, která ho nezavrhne a částečně se o něj stará. Postupem času ho však začne nenávidět a vinit z toho, do jaké situace ji a rodinu dostal, až pro ni není ničím jiným než otravným hmyzem, který je pouhou přítěží.
• Matka: Matka Markéty a Řehoře. Zezačátku je jí Řehoře líto, ale fyzicky k němu cítí odpor, přestože se ho snaží přemoci. Je to starostlivá, opatrná a citově slabá žena, která se na něj není schopna ani podívat a která zcela přejímá názory otce.
• Otec: Otec Markéty a Řehoře. Je to přísný a necitelný muž, který svého syna zavrhne v okamžiku, kdy zjistí, že už není schopen živit rodinu. Během celé knihy z něj čiší nenávist a odpor vůči Řehořovi.
• Gréta: Služka, která Řehoře neoslovuje jménem, nýbrž ho nazývá „to“.

Děj:

Řehoř Samsa, pracující jako obchodní cestující, se jednoho rána probudí ve své posteli proměněný v odporný hmyz. Přestože si svou změnu plně uvědomoval, nechtěl si zprvu připustit, že by to mohlo nějak změnit jeho dosavadní život, a jako obvykle se chystal odejít do práce, z jejíhož výdělku živí celou rodinu. To, že se z neznámého důvodu přeměnil v brouka, ho zpočátku nechalo chladným a jediné, oč se zajímal, bylo, že musí stihnout vlak do práce. Zanedlouho však zjistí, že jeho přeměna nese horší důsledky – není schopen se téměř pohybovat, a když už se mu to podaří, tak s neuvěřitelnými potížemi. Není schopen mluvit, i když zcela zřetelně ostatním rozumí. Poté, co jeho rodina zjistí, v co se proměnil, začne se ho štítit, přestože ho dříve milovala. Nikdo z nich se však nepozastaví nad tím, jak a proč se to stalo.

Zpočátku je jeho sestra Markéta jediná, která dokáže přemoci svůj odpor a nezavrhne ho. Nějakou dobu mu nosí jídlo, než ji nahradí služka Gréta, ale postupem času začíná být Řehoř zanedbáván a nenáviděn celou rodinou. I jeho sestra ho totiž po čase začne vinit ze situace, do které se jejich rodina dostala. Otec ho nenávidí od chvíle, co proměnu zjistil, a matka se raději drží stranou. I když je předtím Řehoř živil převážně ze svého platu a nikdy po nich za to nic nechtěl, teď v něm rodina vidí pouze nevítanou přítěž a veškeré jeho předchozí skutky jdou do pozadí.

Markéta s matkou jednou dojdou k závěru, že by bylo lepší vystěhovat Řehořův nábytek z pokoje pryč, aby měl větší prostor k lezení. Matka se však bojí, že by si to mohl Řehoř vyložit tak, že ho již zavrhli a že ho zde nechtějí. Řehořovi to zprvu přišlo jako dobrý nápad, po nějaké chvíli si však uvědomil, že o to nestojí, a pokusil se jim to dát najevo tím, že vylezl na svůj oblíbený obraz a chránil ho. Když to matka spatří, upadne do mdlob. Když otec dorazí domů a zjistí, co se stalo, situaci vyhrotí a začne na Řehoře útočit. Snaží se ho zasáhnout jablkem, což se mu nakonec podaří a Řehoře tak těžce zraní (jedno jablko mu uvízne v krunýři).

Samsovi mají finanční problémy. Otec se sice navrátil do práce a sestra si začala také přivydělávat, ale stále nemají dostatek peněz a bylo by pro ně ideální se přestěhovat do menšího bytu, což ale s Řehořem a jeho velikostí není možné. Rozhodnou se tedy alespoň pronajímat část bytu. Řehoř však jednoho večera omylem způsobí pozdvižení, když jeho obrovské tělo zahlédnou nájemníci (přileze si poslechnout Markétinu hru na housle). Ti následně odmítnou panu Samsovi zaplatit nájem a odejdou. Řehoř se po tomto incidentu, naprosto vysílen a zklamán postojem sestry, odplazí do pokoje a ještě téhož večera umírá. Další den ho najde služebná a celé rodině se znatelně uleví.

Jedná se o absurdní a iracionální povídku. Nikde nám není vysvětleno, proč se Řehoř proměnil a čím si to zasloužil.

Vlastní názor:

Zarazila mě rychlá změna vztahu rodiny Samsových k jejich synovi Řehořovi. Dokud byl Řehoř potřebný člen domácnosti jako jediný živitel, byl jimi milovaný a tolerovaný. Kvůli přeměně, která čtenáři není nijak vysvětlena, se ho ale najednou začnou všichni bát a opovrhovat jím.

Samsovi nejsou ochotni ani schopni se postarat o svého syna a Markéta nakonec také ne. Otočí se k němu zády přesně ve chvíli, kdy je nejvíc potřebuje, a sobecky se starají pouze o sebe, přestože on se mnoho let staral o ně a přišlo mu to jako samozřejmost. A nakonec všichni berou jeho smrt jako obrovské vysvobození.

Zarážející je také to, že na jednu stranu berou fakt, že ten obří brouk je skutečně jejich Řehoř, jako relativně jasnou věc, ale na stranu druhou se k němu chovají pouze jako k nějakému hmyzu a absolutně ignorují jeho snahu s nimi komunikovat.

Kniha se mi celkově líbila. Je to sice dějově jednoduchá a poměrně krátká povídka, ale skrývá obrovské množství důležitých myšlenek k zamyšlení. Ocenila jsem zde především velké množství psychologických popisů myšlenek a pocitů hlavního hrdiny.

Citovaná literatura

1. http://www.franzkafka-soc.cz/
2. https://cs.wikipedia.org/wiki/
3. http://crg.cz/sekce/svetova_literatura/
4. Kniha: Franz Kafka – Proměna a jiné povídky
5. [1] Hermannu Kafkovi (Dopis otci) – Franz Kafka
6. [2] Hermannu Kafkovi (Dopis otci) – Franz Kafka
7. [3] http://cs.wikipedia.org/wiki/Prom%C4%9Bna_%28pov%C3%ADdka%29 – Interpretace
8. [4] Franz Kafka – Proměna

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Proměna – rozbor díla k maturitě first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Proměna

Autor: Franz Kafka

Přidal(a): Veronika Psotková

Franz Kafka (*1883 – †1924)

• Pražský, německy píšící spisovatel židovského původu.
• Pro jeho život i dílo je typický pocit osamění, izolace a odcizení. Často psal po nocích.
• Jeho romány a povídky vyjadřují odcizení a absurditu lidského života.
• Přál si, aby všechny jeho nedokončené rukopisy byly po jeho smrti zničeny. Jeho přítel Max Brod se však zasloužil o jejich vydání, přičemž často musel Kafkovy poznámky a fragmenty edičně upravit a dokončit.

Další díla:

• Nezvěstný (Amerika) – román, jehož hrdinou je šestnáctiletý chlapec Karel Rossmann.
• Zámek – román, hlavní hrdina je zeměměřič K.
• Proces – román.
• Popis jednoho zápasu – povídka.
• Ortel – povídka.
• Šakali a Arabové – povídka.
• V kárném táboře – povídka.
• Umělec v hladovění – povídka.
• Aforismy – sbírka aforismů (krátkých výpovědí založených na kontrastu).

Literárně-historický kontext

Literatura první poloviny 20. století (Expresionismus, Existencialismus)

• Dílo je řazeno k expresionismu pro svou ponurou atmosféru a důraz na pocity.
• Zároveň nese prvky surrealismu (proměna v brouka) a existencialismu (úvahy nad smyslem života, odcizení).
• Autor patřil do skupiny pražských německých spisovatelů, jejichž tvorba byla ovlivněna atmosférou před a během první světové války.

Další autoři:

• Ernest Hemingway
• Romain Rolland
• Erich Maria Remarque

Rozbor díla: Proměna

Základní charakteristika:

• Literární druh: Epika
• Literární žánr: Novela

Téma a motivy:

• Téma: Zpracování proměny hlavního hrdiny v hmyz a reakce jeho okolí, což vede k jeho postupnému odcizení a zániku.
• Motivy: Beznaděj, samota, smrt, odcizení, proměna, psychika jedince, rodinné vztahy.

Hlavní myšlenka:

• Hlavní myšlenkou je kritika povrchnosti a chladu v mezilidských vztazích, zejména v rodině. Dílo ukazuje, jak se člověk stává břemenem pro ostatní, když přestane být užitečný, a zkoumá pocity odcizení a absurdity lidské existence.

Vypravěč:

• Způsob vyprávění: Er-forma
• Typ vypravěče: Neosobní vypravěč

Kompozice:

• Dílo je rozděleno do tří kapitol.
• Děj je vyprávěn chronologicky.

Jazyk a styl:

• Jazyk je spisovný, věcný a detailní, což vytváří kontrast s absurdním dějem.
• V textu se objevují hyperboly (nadsázky) a eufemismy (zjemnění).
• Původní text zmiňuje i vulgarismy, ačkoliv v samotné novele nejsou příliš časté a jsou spíše součástí vnitřních myšlenek nebo hrubšího chování postav.

Časoprostor:

• Místo: Děj se odehrává v bytě rodiny Samsových v blíže neurčeném městě.
• Čas: Není přesně určen, ale odpovídá počátku 20. století.

Postavy:

• Řehoř Samsa: Pracovitý, obětavý a svědomitý obchodní cestující, který živí celou svou rodinu. Svou proměnu v obří hmyz přijímá jako fakt a nejvíce ho trápí, že tím způsobuje problémy svým blízkým a nemůže chodit do práce. I po proměně si zachovává lidské myšlení a city, ale ztrácí schopnost lidské řeči.
• Markéta (Grete): Řehořova sestra. Zpočátku se o něj jako jediná stará, nosí mu jídlo a uklízí mu v pokoji. Postupem času však její soucit slábne, začne ho vnímat jako přítěž a nakonec je to ona, kdo navrhne, aby se ho rodina zbavila, a nazve ho „to“. Hraje na housle.
• Otec: Před Řehořovou proměnou byl líný a nechal se od syna živit. Po proměně je nucen se vrátit do práce. K Řehořovi se chová tvrdě, sobecky a agresivně, dokonce ho fyzicky napadne.
• Matka: Empatická a starostlivá žena, která svého syna miluje, ale zároveň se ho po proměně bojí a štítí. Trpí astmatem a pohled na Řehoře v hmyzí podobě jí způsobuje záchvaty a mdloby.
• Služka: Posluhovačka, kterou rodina najme po proměně. K Řehořovi přistupuje s opovržením a bez jakéhokoli soucitu. Po jeho smrti se bez emocí postará o odstranění jeho těla.

Děj:

Hlavní postavou je cestující úředník Řehoř Samsa, který je pracovitý a má nízké sebevědomí. Jednoho rána se probudí a zjistí, že se proměnil v obrovský hmyz. Tuto skutečnost přijímá s podivným klidem; nelituje se, ale obává se, že přijde pozdě do práce a zklame rodinu, kterou finančně podporuje.

Na jeho proměně je pro něj nejtěžší sžít se s novým tělem a smířit se s tím, že nemluví lidskou řečí. Rodina je jeho novou podobou zděšena a zhnusena. Zpočátku se o něj stará jeho sestra Markéta, která mu nosí jídlo a snaží se mu v jeho uzavřeném pokoji zajistit pohodlí.

Postupem času ale všichni členové rodiny začnou Řehoře nenávidět a vnímat ho jen jako obtížnou přítěž. Před ním samotným řeší, že je třeba se ho zbavit, a Řehoř jim přitom rozumí. Přestože je jimi zavržen, svou rodinu stále miluje a snaží se jim jejich situaci ulehčit.

Když se rodina dostane do finančních potíží, musí začít pracovat a pronajme jeden pokoj třem pánům. Jednoho večera Markéta hraje na housle a Řehoř, přilákán hudbou, se opatrně přiblíží. Pánové ho ovšem spatří, vyděsí se a okamžitě vypoví nájemní smlouvu bez placení.

Tato událost je pro rodinu poslední kapkou. Řehoř už nechce působit další problémy, a tak se vědomě rozhodne zemřít. Přestane jíst a zemře hladem a vyčerpáním. Jeho tělo najde služka a bez okolků se ho zbaví. Rodině se zjevně uleví, nikdo netruchlí a všichni se cítí bez Řehoře šťastnější a plní nových plánů do budoucna.

Inspirace a adaptace:

• Dílo je silně autobiografické a odráží Kafkovy vlastní pocity odcizení, méněcennosti a především jeho komplikovaný a napjatý vztah s autoritativním otcem.

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Proměna – rozbor díla k maturitě (3) first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Proces

Autor: Franz Kafka

Přidal(a): Olesia

Franz Kafka (*1883 – †1924)

• Franz Kafka byl pražský, německy píšící spisovatel židovského původu. Většinu svého života strávil v Praze.
• Vystudoval práva a pracoval jako úředník v pojišťovně. Svou práci nenáviděl, ale i přes to byl pilným a spolehlivým zaměstnancem.
• Později se odstěhoval do Berlína, aby se mohl literatuře věnovat naplno. V roce 1908 publikoval své první texty v mnichovském časopise Hyperion a v Brodově almanachu Arkadia.
• Jeho díla do češtiny jako první překládala jeho milenka Milena Jesenská, dále také Pavel Eisner a Josef Florian.
• Známým se stal až po své smrti. Kafka byl velmi sebekritický a většinu svých děl za života nevydal.
• Ve své závěti žádal svého blízkého přítele Maxe Broda, aby veškerou jeho tvorbu zničil. Brod toto přání nerespektoval a díla postupně vydal, čímž se Kafka stal klasikem literatury 20. století.
• V jeho dílech se objevují osobní zážitky a jeho duševní stav. Často se ztotožňuje s hlavním hrdinou, který je nešťastný, nenápadný a slabý.
• Důležitým motivem objevujícím se v jeho knihách je izolovanost a vyřazenost hrdiny ze společnosti, což autor sám prožíval jako německy mluvící Žid v Čechách.
• Hlavní témata, která Kafku zajímala, byla moc a bezmoc jedince vůči ní. Konec je většinou tragický a bezvýchodný.

Další díla:

• Amerika (Nezvěstný) – román popisující život mladého chlapce v novém prostředí, kde je obklopen nepřáteli, které naivně nevidí.
• Zámek – nedokončený román, který je často považován za Kafkovo nejlepší dílo.

Literárně-historický kontext

Existencialismus

• Franz Kafka působil ve 20. a 30. letech 20. století.
• Tato doba byla na jednu stranu ještě plná dekadentních nálad z konce 19. století a na druhou stranu ve znamení technologických pokroků, které přinesly mnoho výhod i nevýhod.
• S příchodem první světové války vzniká i nový filozofický směr, existencialismus, který se zabývá existencí člověka jako takovou. Kafka je považován za jednoho z jeho klíčových představitelů.

Další autoři:

• Fjodor Michajlovič Dostojevskij (např. *Zločin a trest*)
• Rainer Maria Rilke (např. *Elegie z Duina*)

Rozbor díla: Proces

Základní charakteristika:

• Literární druh: epika
• Literární žánr: psychologický román

Téma a motivy:

• Hlavním tématem je boj obyčejného člověka se soudní mocí a byrokracií. Josef K. vede neustálou válku proti soudu, a to i přesto, že je přesvědčen o své nevině.

Hlavní myšlenka:

• Autor poukazuje na tehdejší společnost a kritizuje ji. Jeho myšlenky jsou aktuální i dnes, kdy se člověk může ocitnout v situaci, kdy je doopravdy bezmocný a zoufalý jako K.

Vypravěč:

• Způsob vyprávění: er-forma.
• Řeč vypravěče je spisovná, s velmi bohatou slovní zásobou. Autor nemluví se čtenářem, pouze vypráví.
• Vypravěč je jeden, jeho projev je souvislý.

Kompozice:

• Děj je vyprávěn chronologicky, jedná se o souvislé vyprávění.

Jazyk a styl:

• Jsou použity vnitřní monology.
• Jazyk je spisovný, zřídka se objevují hovorové a slangové výrazy.
• Slovní zásoba je bohatá, ale zároveň neutrální.
• V textu se vyskytují odborné právnické termíny.
• Dílo obsahuje přímé řeči a časté úvahové pasáže.
• Jsou zde časté popisy.
• Řeč postav je většinou spisovná, občas se přiklání k filozofování.

Básnické prostředky v díle:

• Metafora: „plné ruce práce“
• Přirovnání: „Hastera si tak vážili, jako se ho báli“
• Personifikace: „ozvalo se zaklepání“, „přišla pomoc“
• Epiteta: „velikou chlupatou ruku roztaženými prsty“, „dřívější odpověď“, „s hlasitým smíchem“

Časoprostor:

• Děj se odehrává v průběhu jednoho roku.
• Prostředí není úplně jasné, ale připomíná Prahu.

Postavy:

• Josef K.: Bankovní úředník, který je nevinně zatčen. Na začátku se brání soudu, ale ke konci i sám uvěří, že je vinen.
• Advokát Huld: Advokát Josefa K., který mu chce pomoct. Je ale těžce nemocný a svou práci vykonává z postele.
• Leni: Ošetřovatelka nemocného Hulda, se kterou Josef K. naváže vztah. V originále je označována jako dívka lehkých mravů.
• Strýc Albert: Strýc Josefa K., je hodný a snaží se mu pomoct.

Děj:

Hlavní hrdina, prokurista banky Josef K., je v den svých třicátých narozenin bez udání důvodu zatčen dvěma neznámými muži přímo ve svém bytě. Ačkoliv je mu dovoleno nadále chodit do práce a zdánlivě normálně žít, je proti němu veden záhadný soudní proces.

K. se snaží zjistit, z čeho je obviněn a jak se může bránit, ale naráží na absurdní a neproniknutelnou byrokracii soudního systému. Jeho snaha o obhajobu ho stále více pohlcuje a izoluje od normálního života.

Hledá pomoc u různých lidí – u svého strýce Alberta, advokáta Hulda, malíře Titorelliho, který má údajně kontakty u soudu, či u kaplana ve velechrámu. Všechny pokusy o zvrácení procesu jsou však marné a jen ho utvrzují v bezvýchodnosti jeho situace.

Po roce, v den svých jednatřicátých narozenin, si pro něj přijdou dva muži. Odvedou ho do opuštěného lomu za městem, kde ho bez jakéhokoli vysvětlení či rozsudku popraví bodnutím nožem do srdce. Jeho poslední slova jsou: ‚Jako pes!‘

Doplňující informace:

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Proces – rozbor díla k maturitě (3) first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Proces

Autor: Franz Kafka

Přidal(a): kouzelnazena

Franz Kafka (*1883 – †1924)

• Franz Kafka byl pražský německy píšící spisovatel židovského původu a jeden z literárně nejvlivnějších spisovatelů 20. století.
• Byl členem tzv. Pražského kruhu, skupiny německy píšících autorů v Praze.
• Vystudoval práva na Německé univerzitě v Praze a byl zaměstnán jako úředník u pojišťovny, což výrazně ovlivnilo jeho dílo.
• Nikdy se neoženil, ačkoliv byl několikrát zasnouben. Byl nekuřák, abstinent a vegetarián.
• Onemocněl tuberkulózou a svému příteli Maxu Brodovi nařídil, aby po jeho smrti veškeré jeho nevydané dílo zničil, což Brod neudělal a díla postupně vydal.
• Téměř celý jeho život byl spjat s Prahou.

Další díla:

• Amerika (Nezvěstný) – román
• Zámek – román
• Proměna – povídka

Literárně-historický kontext

Pražská německá literatura, existencialismus, expresionismus

• Dílo se řadí k pražské německé literatuře. Autor byl členem tzv. Pražského kruhu.
• V Kafkově tvorbě jsou patrné vlivy existencialismu, expresionismu a surrealismu.
• O vydání Kafkových děl se po jeho smrti zasloužil jeho přítel Max Brod, navzdory Kafkovu přání, aby byla spálena.

Další autoři:

• Franz Werfel – Přítel světa, Jsme, Pavel mezi Židy, Čtyřicet dnů
• Gustav Meyrink – Zelená tvář, Golem (sklon k mystice)
• Egon Ervín Kisch – Pasák, Pražský pitaval
• Max Brod – Kafkův přítel a editor, který se zasloužil o vydání jeho děl
• André Breton – představitel surrealismu

Rozbor díla: Proces

Základní charakteristika:

• Literární druh: Epika
• Literární forma: Próza
• Literární žánr: Psychologický, existenciální a absurdní román. Kafka je považován za jednoho z předchůdců absurdního dramatu.

Téma a motivy:

• Témata: Boj jedince s byrokratickým systémem, bezmocnost, absurdita, osamocení, vina a trest, hledání smyslu a spravedlnosti.
• Motivy: Motiv soudu a procesu, který je nepochopitelný a všudypřítomný. Motiv viny, kterou si hrdina postupně připouští, aniž by znal její podstatu. Motiv labyrintu (soudní kanceláře na půdě). Motiv otravujících dívek v ateliéru malíře Titorelliho. Postava Lenky, která je přitahována obžalovanými. Proces obchodníka Blocka, který trvá již pět let.

Hlavní myšlenka:

• Hlavní myšlenkou je kritika odlidštěné byrokracie a moderní společnosti, kde je jedinec bezmocný proti anonymnímu a neproniknutelnému systému.
• Dílo poukazuje na absurditu existence a marnost boje za spravedlnost ve světě, který postrádá logiku a smysl.
• Zobrazuje postupný psychický rozklad člověka, který je pohlcen mašinérií, jíž nerozumí a nemůže ji ovlivnit.

Námět:

• Námět: Námětem je kritika úřednictva a celého správního a soudního systému, který je zobrazen jako zkorumpovaný, nesmyslný a sebedestruktivní.
• Námět: Inspirací mohly být Kafkovy vlastní zkušenosti z práce v pojišťovně a jeho pocit odcizení ve světě.

Vypravěč:

• Vyprávění je vedeno v er-formě (třetí osoba).
• Příběh je líčen z perspektivy hlavní postavy, Josefa K. Čtenář vnímá události jeho očima a má přístup k jeho vnitřním monologům a úvahám.
• Vypravěč je zdánlivě nezaujatý a chladný, nevykazuje žádné emoce, což zvyšuje pocit absurdity a odcizení.

Kompozice:

• Román je rozdělen do deseti kapitol, které doplňuje několik nedokončených fragmentů. Finální podobu a uspořádání kapitol určil po Kafkově smrti Max Brod.
• Dílo má rámcovou kompozici – děj se odehrává přesně během jednoho roku, od K. třicátých do jednatřicátých narozenin.
• Kniha nemá výrazný dějový spád, těžiště je v psychologickém rozboru a vnitřních monolozích Josefa K. Děj se zrychluje až v poslední kapitole.
• Příběh je líčen nezaujatě a mnohoznačně, což umožňuje různé interpretace.
• Původní název díla není znám, Kafka jej nepojmenoval. Název ‚Proces‘ mu dal až Max Brod.

Jazyk a styl:

• Jazyk je spisovný, přesný, věcný a srozumitelný, což kontrastuje s absurdním obsahem.
• Styl je chladný a nezaujatý, bez emocí a expresivních výrazů.
• Text neobsahuje slangové ani hovorové výrazy, slovní zásoba je neutrální.
• Převažují rozsáhlé vnitřní monology a popisy, které zpomalují tempo vyprávění.

Časoprostor:

• Čas: Děj se odehrává v průběhu jednoho roku, mezi 30. a 31. narozeninami Josefa K.
• Místo: Místo děje není konkrétně určeno, což dodává příběhu univerzální platnost. Odehrává se ve fiktivním městě, které připomíná Prahu. Konkrétní lokace zahrnují byt Josefa K., banku, soudní kanceláře na půdách činžovních domů, ateliér malíře, chrám a opuštěný lom za městem.

Postavy:

• Josef K.: Prokurista v bance, v den svých 30. narozenin je zatčen z neznámých důvodů. Cítí se nevinen a zpočátku řízení nepřikládá žádnou váhu, ale postupně ho proces pohltí. Je osamocen, i když má milenky, nikdo mu nerozumí. Postupně začíná nad svojí vinou uvažovat a boj prohrává. Při setkání s duchovním v chrámu poznává marnost odporu. Jeho vina je přímo úměrná jeho neschopnosti vzdorovat. V díle není charakterizován jeho vzhled ani povaha.
• Elsa: K.-ova milenka, pravděpodobně prostitutka. V díle je o ní pouze zmínka, přímo v něm nevystupuje.
• Paní Grubachová: K.-ova bytná. Má ho jako nájemníka ráda, ale zároveň se ho po zatčení trochu obává.
• Slečna Bürstnerová: Sousedka bydlící ve stejném domě jako K. Josef K. o ni jeví zájem, ale jejich vztah se nerozvine.
• Lenka: Služebná a ošetřovatelka advokáta Hulda. Je sexuálně přitahována obžalovanými a stane se i milenkou Josefa K. Tvrdí, že mu chce pomoci.
• advokát Huld: Starý, nemocný a neschopný advokát, kterého K. na doporučení strýce najme. Je jen malým článkem v celém soudním systému a K. proces nikam neposouvá.
• malíř Titorelli: Soudní malíř, který maluje portréty soudců. Má vliv u nižších soudů a nabízí K.-ovi tři druhy zdánlivé pomoci (úplné osvobození, zdánlivé osvobození, odklad).
• obchodník Block: Další klient advokáta Hulda. Jeho proces se táhne již přes pět let. Je zcela pohlcen svým případem a podřizuje mu celý život, což kontrastuje s K. počátečním postojem.

Děj:

V den svých třicátých narozenin je prokurista Josef K. ve svém bytě překvapen dvěma muži, kteří se představí jako hlídači a oznámí mu, že je zatčen. Důvod zatčení mu nesdělí, protože ho sami neznají. K. může nadále chodit do práce v bance a vést svůj běžný život, ale musí být k dispozici soudu. Celému procesu se zpočátku vysmívá, ale zároveň ho pasivně přijímá. Po několika dnech je telefonicky předvolán k prvnímu výslechu, který se koná v neděli na půdě činžovního domu. K. přijde pozdě a pronese plamennou řeč, v níž kritizuje absurditu celého soudu. Jeho vystoupení však nemá žádný účinek.

Hlavní hrdina má k procesu zpočátku odmítavý postoj a nepřikládá mu váhu, považuje ho za nedorozumění. Další neděli se znovu vydá na půdu, kde se soud konal, a soudní sluha mu ukáže zdejší kanceláře. Vydýchaný vzduch na půdě mu způsobí nevolnost. Jednoho dne K. objeví v kumbálu v bance oba hlídače, kteří ho zatkli, jak jsou mrskáni za to, že si na ně stěžoval. Snaží se tomu zabránit, ale neúspěšně.

Na radu svého strýce si K. najme advokáta Hulda. Ten je však starý, nemocný a proces nikam neposouvá. K. se u něj seznámí s jeho ošetřovatelkou Lenkou, která svádí obžalované a stane se i jeho milenkou. Setkává se zde také s obchodníkem Blockem, jehož proces trvá už pět let. Znechucen nečinností advokáta se K. rozhodne vzít obhajobu do vlastních rukou a Huldovi dá výpověď.

Na doporučení továrníka navštíví soudního malíře Titorelliho, který má jistý vliv u nižších soudů. Titorelli mu vysvětlí bezvýchodnost jeho situace a nabídne mu tři možnosti: úplné osvobození (které je nemožné), zdánlivé osvobození (dočasné propuštění s možností obnovení procesu) nebo odklad (udržování procesu v nejnižším stádiu bez konce). K. si žádnou z možností nevybere.

Později má K. v chrámu provést italského obchodního partnera, ten ale nedorazí. Místo něj K. osloví vězeňský kaplan, který také patří k soudu. Kaplan mu vypráví podobenství „Před zákonem“ o muži z venkova, který se celý život marně snaží vstoupit do brány Zákona, a vysvětluje mu, že jeho proces je závažný a není absurdní.

V den K. jednatřicátých narozenin si pro něj do bytu přijdou dva muži v černých oblecích. K. se již nebrání a pokorně s nimi jde. Jeho duševní stav se změnil – uznal svou vinu, i když stále netuší jakou. V opuštěném lomu za městem ho muži bez jediného slova probodnou řeznickým nožem. K. umírá s poslední myšlenkou, že jeho smrt je potupná. Jeho poslední slova jsou: *„Jako pes!“*

Inspirace a adaptace:

• Dílo obsahuje autobiografické prvky. Jméno hlavního hrdiny, Josef K., může odkazovat na samotného autora (Kafka).
• Pocit osamocení, neschopnost navázat hlubší vztahy a boj s neviditelnou mocí odrážejí Kafkovy osobní pocity a úzkosti.
• Zobrazení byrokratického a soudního prostředí bylo autorovi dobře známé, jelikož vystudoval práva a pracoval jako úředník v Dělnické úrazové pojišťovně.

Zajímavosti:

• Původní německý text přeložil do češtiny například Pavel Eisner.
• Dílo bylo několikrát zfilmováno, nejznámější je adaptace režiséra Orsona Wellese z roku 1962.
• Existuje také řada divadelních adaptací, například inscenace v režii Dušana Davida Pařízka v provedení souboru Pražského komorního divadla.

Vlastní názor:

Psychologicky je kniha velmi zajímavá, dějově však méně dynamická. Přesto se mi dílo líbilo, i když na mě působilo depresivně. Čtenáře po celou dobu jímá nutkání říci hlavnímu hrdinovi, ať se na celý proces úplně vykašle či vyrozumí „normální“ justici.

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Proces – rozbor díla k maturitě (2) first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Proces

Autor: Franz Kafka

Rozbor přidal(a): Filip Pleskač

Vloženo na: Studijni-svet.cz

1. Literární druh a žánr

Literární druh – epika. Jde o německy psaný psychologický román (pův. Der Prozess). Proces byl vydán až po Kafkově smrti (autor zemřel roku 1924) a z dochovaných útržků, zápisků a jednotlivých kapitol jej navzdory autorově vůli sestavil a vydal Kafkův blízký přítel Max Brod.

2. Námět

Jedná se o román psaný ve směru existencialismu, který vychází z filozofických výkladů člověka jako osamoceného a odcizeného jedince. Obsahuje i prvky expresionismu, jde však o dílo experimentální, které nelze jednoznačně zařadit k jednomu jedinému literárnímu směru. Typické znaky Kafkovy tvorby jsou izolovanost, pocity vyřazenosti a samoty, ale i postavy, které jsou ponižovány a zaháněny do bezvýchodných situací, které většinou dopadnou tragicky. Ve stejném duchu se nese i román Proces, který popisuje osud úspěšného bankovního prokuristy. Jeho úspěšný a nezávislý život je narušen nepodloženým a neodůvodněným obviněním u pochybného soudu. Sám obžalobě nejprve nechce věřit a domnívá se, že si z něj střílí kolegové, proces jej však doslova pohltí a obrátí jeho osobnost naruby. Středem Josefova světa se stává řešení absurdního procesu, který nemá ani zdánlivé východisko. Dílo je obrazem kritizujícím sílící byrokracii, jde o jakousi předtuchu vzniku totalitních režimů, které jsou postaveny na sisyfovském boji s vládou a její neomezenou mocí. Josef je popraven, aniž by se dobral předmětu své obžaloby. Dílo je podobenstvím, paralelou o anonymní zlé síle, která ničí lidstvo. Zachycuje pohnutou atmosféru tolik příznačnou pro 20. století v konkrétním příkladě marného boje s nejasnými a absurdními soudními praktikami.

3. Kompoziční výstavba díla

Kniha má deset kapitol s prostými názvy. Ty označují průběh procesu anebo jména postav, jež v kapitolách vystupují a sehrají důležitou roli v příběhu. Dílo je psáno za použité tektonické výstavby, tzn. má pevnou stavbu, logické a přirozené vztahy mezi motivy, obsahové jádro i závěr. Kompozice je rámcová, zahrnuje děj během jednoho roku, který je ohraničen 30. a 31. narozeninami K. Vyprávění je chronologické, ačkoli jsou kapitoly volně seřazené, jejich pořadí určil Max Brod. Objevuje se vyprávěcí, ale i odbornější styl při popisech praktik soudu.

Expozice: zatčení K. v jeho bytě

Kolize: obvinění

Krize: snaha o sebeobranu v rámci procesu

Peripetie: rezignace

Závěr: poprava

• Zatčení – Promluva s paní Grubachovou – Pak slečna Bürsnterová
• První vyšetřování
• V prázdné zasedací síni – Student – Kanceláře
• Přítelkyně slečny Bürstnerové
• Mrskač
• Strýček – Lenka
• Advokát – Továrník – Malíř
• Obchodník Block – Výpověď advokátovi
• V chrámu
• Konec

Krom dokončených kapitol kniha obsahuje také kapitoly nedokončené. Těch je šest.

• K Else
• Cesta k matce
• Státní zástupce
• Dům
• Boj s náměstkem ředitele
• Úryvek

V závěru knihy jsou také uvedena místa škrtnutá autorem.

4. Časoprostor

Kniha se odehrává v blíže neurčených prostorách i čase.

5. Vypravěč

Příběh je vypráven er-formou, ačkoli popisuje výhradně pocity a myšlenkové pochody hlavní postavy. Líčení děje působí neutrálně a stroze i ve vypjatých a krutých situacích, což je zajištěno právě neutrálním postavením vypravěče.

6. Postavy
   • Josef K. : Úspěšný bankovní prokurista. V den 30. narozenin byl přepaden dvojicí soudních úředníků a byl z neznámého důvodu obviněn. Proces vyšetřování odhaluje jeho temné stránky, mění jeho osobnost. Z úspěšného, oblíbeného a tvrdě pracujícího člověka se stává nesoustředěný, podezřívavý a nejistý obžalovaný. Žije v nejistotě, celý jeho svět se najednou začně točit okolo absurdního a nesmyslného procesu, který se zdá bezvýchodný. Je nezávislý, žije sám, neváže se. Je inteligentní, rozumný a hledá racionální řešení a příčiny problémů.
   • paní Grubachová : Bytná, která do děje nezasahuje, vše sleduje s neutrálním přístupem, Josefa K. má však ráda a dá na jeho slova.
   • slečna Bürstnerová : Bydlí ve stejném domě jako Josef K., je to písařka v advokátní kanceláři, i proto se jí K. svěří se svým procesem a žádá ji o pomoc. K. ji brání před křivými slovy paní Grubachové. Na konci knihy se objevuje jako stín, Josef ji i s muži nenápadně pronásleduje. Ona pak zmizí. (symbolika – možnost jiné cesty, než je smrt)
   • přítelkyně slečny Bürstnerové : Němka, učitelka francouzštiny. Slečna B. ji poslala za K., aby mu vyřídila vzkaz, sama s ním totiž mluvit nechtěla.
   • advokát : Jmenuje se Hulda a jde o přítele strýce Josefa K. Strýc ho za advokátem vzal s prosbou o pomoc, to se však ukázalo jako kontraproduktivní, protože advokát neprováděl žádný viditelný postup v procesu, proto ho nakonec K. vypověděl – to byl klíčový moment, kdy na celý proces a jeho dění zůstal sám.
   • továrník : Ne příliš významná postava. Navštíví K. v jeho zaměstnání kvůli pracovním záležitostem, sdělí mu však některé podrobnosti ohledně procesu a pošle jej za malířem Titorellim, který má u soudu (nepatrný) vliv a mohl by oddálit odsouzení.
   • obchodník Block : Nebyl “advokátův klient, ale advokátův pes.” Jde o prostého obchodníka, s nímž advokát zachází jako s kusem hadru a předvádí toto chování před K., aby jej přesvědčil o své shovívavosti vůči němu.
   • strýček : Statkář, bývalý poručník. O procesu se dozvěděl od své dcery Emy, ihned přispěchal K. na pomoc, ačkoli byla bezvýznamná.
   • Lenka : Je to ošetřovatelka u advokáta Huldy. Stojí za Josefem, s kterým má také poměr. Radí mu, jak rozmlouvat s advokátem, pomáhá mu, později však K. zjistí, že je podobně “zamilovaná” do všech klientů.
   • malíř Titorelli : Jde o soudního malíře, který má vliv pouze na nižší orgány soudu, sdělí však K. důležité informace o možnostech prodloužení procesu. Buď si může vybrat skutečné osbobození (které ale nepřipadá v praktickém světe v úvahu), zdánlivé (dočasné) osvobození anebo průtah.

Další postavy: mrskač, duchovní, soudní úředníci…

7. Vyprávěcí postupy

Kniha využívá vyprávěcích, úvahových i popisných postupů. Podrobné popisy s propracovanými detaily stojí v kontrastu s neznámým místem děje, což znemožňuje vytvoření konkrétní představy o prostředí.

8. Typy promluv

Kniha obsahuje spíše vyprávění než dialogy, převažují také vnitřní monology hlavní postavy nad tím, jak se bude jeho situace nadále vyvíjet.

9. Autor

www.rozbor-dila.cz/franz-kafka-zivotopis/

Pozn.

Dílo bylo zfilmováno v roce 1962 – Le Procès od režiéra Orsona Wellese a v roce 1993 – The Trial od D. H. Jonese. Divadelně bylo zpracováno mnohokrát, například v roce 2007 pražským divadlem Komedie. Kniha se stala také druhou nejvýraznější knihou minulého století, což je ocenění, které udělovali francouzští čtenáři svým oblíbeným knihám. Zvítězil Cizinec.

The post Proces – rozbor díla k maturitě first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Proměna

Autor: Franz Kafka

Přidal(a): Sašenka

Franz Kafka (*1883 – †1924)

• Pražský, německy píšící spisovatel židovského původu a jeden z nejvlivnějších spisovatelů 20. století.
• Vystudoval gymnázium a práva. Pracoval v pojišťovně, ale za svůj hlavní životní úkol považoval psaní, kterému se věnoval hlavně v noci a práce ho od toho zdržovala.
• Nepil kávu, čaj, nejedl čokoládu.
• Měl problematický vztah s otcem, což se odráží v díle Dopis otci.
• Bál se manželství a měl komplikované vztahy se ženami.
• Byl velmi kritický ke svému dílu. Před smrtí požádal svého přítele Maxe Broda, aby všechna jeho nedopsaná díla zlikvidoval, protože se obával, že by je lidé nemuseli přijmout a on by se už neměl šanci bránit. Max Brod jeho přání neuposlechl a díla vydal (např. nedokončený román Proces).
• V roce 1917 onemocněl tuberkulózou, se kterou sedm let bojoval, než jí podlehl.

Další díla:

• Proces
• Zámek
• Dopis otci

Literárně-historický kontext

Moderní literatura, existencialismus (1. polovina 20. století)

• Dílo bylo vydáno v roce 1915, tedy v období 1. světové války.
• Řadí se k modernímu literárnímu proudu a existencialismu.

Další autoři:

• James Joyce
• Virginia Woolfová
• Marcel Proust

Rozbor díla: Proměna

Základní charakteristika:

• Literární druh: Epika
• Literární žánr: Povídka
• Existuje mnoho verzí, jak může být dílo pochopeno, což byl nejspíš i původní záměr Kafky.
• Často je považováno za nejhumornější Kafkovo dílo.
• Proměně v brouka se někdy říká „zhmotněná metafora“.

Téma a motivy:

• Celkové téma: Odcizení mezi lidmi, nemožnost komunikace.
• Hlavní téma: Přeměna člověka na hmyz.
• Vedlejší téma: Nedostatek peněz, finanční závislost.

Námět:

• Námět: Námětem je metafora, která vyjadřuje existenciální pocit odcizení člověka v moderním světě.
• Námět: Pocit odcizení je ještě výraznější, protože se odehrává v rodině, mezi nejbližšími.

Vypravěč:

• Er-forma.

Kompozice:

• Dílo je rozděleno do 3 kapitol.
• Kompoziční postup je chronologický.

Jazyk a styl:

• Jazyk je spisovný.
• Jsou použity jednoduché věty.
• Častý je vnitřní monolog hlavní postavy.

Básnické prostředky v díle:

• Přirovnání: hřbet tvrdý jako pancíř
• Personifikace: přikrývka se držela
• Metafora: předloktí se ztrácí v těžkém kožešinovém rukávníku
• Nadsázka: zkoušel to snad stokrát

Časoprostor:

• Doba: 20. století
• Místo: Malý byt v nejmenovaném městě, děj se odehrává především v Řehořově pokoji.

Postavy:

• Řehoř Samsa: Poctivý, pracovitý obchodní cestující, který živí svou rodinu. Svou proměnu bere jako fakt, necítí se ublížen a nechce dělat rodině potíže. Spíše ho mrzí, že jim nemůže finančně pomoct.
• Markétka: Řehořova mladší sestra, která hraje na housle. Zpočátku je milá, stará se o Řehoře v podobě hmyzu a snaží se překonat odpor. Později musí začít pracovat, hmyz jí začíná být lhostejný a nakonec ho začíná nenávidět, protože je pro rodinu přítěží.
• Matka: Nedokáže se se synovou proměnou vyrovnat, má z něj hrůzu a později ho začne nenávidět.
• Otec: Líný a přísný. Proměněný Řehoř je mu odporný a chová se k němu agresivně.

Děj:

Obchodní cestující Řehoř Samsa se jednoho rána probudí a zjistí, že se proměnil v obrovský hmyz. Zpočátku se snaží svou situaci ignorovat a myslí na své povinnosti v práci a na to, jak splatit dluhy rodičů. Jeho rodina – otec, matka a sestra Markétka – je jeho proměnou zděšena. Zamykají ho v jeho pokoji a snaží se s novou realitou vyrovnat.

Zpočátku se o Řehoře stará sestra Markétka, která mu nosí jídlo a uklízí pokoj. Postupem času však její soucit slábne a péče o bratra se pro ni stává břemenem. Rodina se dostává do finančních potíží, protože Řehoř byl jediným živitelem. Otec se vrací do práce, rodina si najde podnájemníky a Markétka začne pracovat jako prodavačka. Řehoř se stává stále větší přítěží a jeho přítomnost v bytě komplikuje život všem.

Vztahy v rodině se postupně rozpadají. Otec na Řehoře zaútočí a zraní ho jablkem, které mu zůstane v krunýři a způsobí infekci. Jednoho večera Řehoř vyleze z pokoje, aby si poslechl sestřinu hru na housle, čímž vyděsí podnájemníky. To je pro rodinu poslední kapka. Markétka prohlásí, že se „toho“ musí zbavit, protože to už není jejich Řehoř. Zraněný, hladový a psychicky zlomený Řehoř se vrátí do svého pokoje, kde v noci sám a opuštěný umírá. Ráno ho najde posluhovačka a jeho tělo bez okolků uklidí. Rodině se uleví, cítí se osvobozená a plánuje si novou, lepší budoucnost bez něj.

Doplňující informace:

Někdy je za hlavní postavu považována sestra Řehoře, Markétka, a ne on sám. Dílo tak lze číst jako příběh o její proměně z milujícího dítěte v pragmatickou dospělou osobu.

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Proměna – rozbor díla k maturitě (2) first appeared on Rozbor-dila.eu.