Kniha: Proměna
Autor: Franz Kafka
Přidal(a): Veronika Psotková
Franz Kafka (*1883 – †1924)
- Pražský, německy píšící spisovatel židovského původu.
- Pro jeho život i dílo je typický pocit osamění, izolace a odcizení. Často psal po nocích.
- Jeho romány a povídky vyjadřují odcizení a absurditu lidského života.
- Přál si, aby všechny jeho nedokončené rukopisy byly po jeho smrti zničeny. Jeho přítel Max Brod se však zasloužil o jejich vydání, přičemž často musel Kafkovy poznámky a fragmenty edičně upravit a dokončit.
Další díla:
- Nezvěstný (Amerika) – román, jehož hrdinou je šestnáctiletý chlapec Karel Rossmann.
- Zámek – román, hlavní hrdina je zeměměřič K.
- Proces – román.
- Popis jednoho zápasu – povídka.
- Ortel – povídka.
- Šakali a Arabové – povídka.
- V kárném táboře – povídka.
- Umělec v hladovění – povídka.
- Aforismy – sbírka aforismů (krátkých výpovědí založených na kontrastu).
Literárně-historický kontext
Literatura první poloviny 20. století (Expresionismus, Existencialismus)
- Dílo je řazeno k expresionismu pro svou ponurou atmosféru a důraz na pocity.
- Zároveň nese prvky surrealismu (proměna v brouka) a existencialismu (úvahy nad smyslem života, odcizení).
- Autor patřil do skupiny pražských německých spisovatelů, jejichž tvorba byla ovlivněna atmosférou před a během první světové války.
Další autoři:
Rozbor díla: Proměna
Základní charakteristika:
- Literární druh: Epika
- Literární žánr: Novela
Téma a motivy:
- Téma: Zpracování proměny hlavního hrdiny v hmyz a reakce jeho okolí, což vede k jeho postupnému odcizení a zániku.
- Motivy: Beznaděj, samota, smrt, odcizení, proměna, psychika jedince, rodinné vztahy.
Hlavní myšlenka:
- Hlavní myšlenkou je kritika povrchnosti a chladu v mezilidských vztazích, zejména v rodině. Dílo ukazuje, jak se člověk stává břemenem pro ostatní, když přestane být užitečný, a zkoumá pocity odcizení a absurdity lidské existence.
Vypravěč:
- Způsob vyprávění: Er-forma
- Typ vypravěče: Neosobní vypravěč
Kompozice:
- Dílo je rozděleno do tří kapitol.
- Děj je vyprávěn chronologicky.
Jazyk a styl:
- Jazyk je spisovný, věcný a detailní, což vytváří kontrast s absurdním dějem.
- V textu se objevují hyperboly (nadsázky) a eufemismy (zjemnění).
- Původní text zmiňuje i vulgarismy, ačkoliv v samotné novele nejsou příliš časté a jsou spíše součástí vnitřních myšlenek nebo hrubšího chování postav.
Časoprostor:
- Místo: Děj se odehrává v bytě rodiny Samsových v blíže neurčeném městě.
- Čas: Není přesně určen, ale odpovídá počátku 20. století.
Postavy:
- Řehoř Samsa: Pracovitý, obětavý a svědomitý obchodní cestující, který živí celou svou rodinu. Svou proměnu v obří hmyz přijímá jako fakt a nejvíce ho trápí, že tím způsobuje problémy svým blízkým a nemůže chodit do práce. I po proměně si zachovává lidské myšlení a city, ale ztrácí schopnost lidské řeči.
- Markéta (Grete): Řehořova sestra. Zpočátku se o něj jako jediná stará, nosí mu jídlo a uklízí mu v pokoji. Postupem času však její soucit slábne, začne ho vnímat jako přítěž a nakonec je to ona, kdo navrhne, aby se ho rodina zbavila, a nazve ho „to“. Hraje na housle.
- Otec: Před Řehořovou proměnou byl líný a nechal se od syna živit. Po proměně je nucen se vrátit do práce. K Řehořovi se chová tvrdě, sobecky a agresivně, dokonce ho fyzicky napadne.
- Matka: Empatická a starostlivá žena, která svého syna miluje, ale zároveň se ho po proměně bojí a štítí. Trpí astmatem a pohled na Řehoře v hmyzí podobě jí způsobuje záchvaty a mdloby.
- Služka: Posluhovačka, kterou rodina najme po proměně. K Řehořovi přistupuje s opovržením a bez jakéhokoli soucitu. Po jeho smrti se bez emocí postará o odstranění jeho těla.
Děj:
Hlavní postavou je cestující úředník Řehoř Samsa, který je pracovitý a má nízké sebevědomí. Jednoho rána se probudí a zjistí, že se proměnil v obrovský hmyz. Tuto skutečnost přijímá s podivným klidem; nelituje se, ale obává se, že přijde pozdě do práce a zklame rodinu, kterou finančně podporuje.
Na jeho proměně je pro něj nejtěžší sžít se s novým tělem a smířit se s tím, že nemluví lidskou řečí. Rodina je jeho novou podobou zděšena a zhnusena. Zpočátku se o něj stará jeho sestra Markéta, která mu nosí jídlo a snaží se mu v jeho uzavřeném pokoji zajistit pohodlí.
Postupem času ale všichni členové rodiny začnou Řehoře nenávidět a vnímat ho jen jako obtížnou přítěž. Před ním samotným řeší, že je třeba se ho zbavit, a Řehoř jim přitom rozumí. Přestože je jimi zavržen, svou rodinu stále miluje a snaží se jim jejich situaci ulehčit.
Když se rodina dostane do finančních potíží, musí začít pracovat a pronajme jeden pokoj třem pánům. Jednoho večera Markéta hraje na housle a Řehoř, přilákán hudbou, se opatrně přiblíží. Pánové ho ovšem spatří, vyděsí se a okamžitě vypoví nájemní smlouvu bez placení.
Tato událost je pro rodinu poslední kapkou. Řehoř už nechce působit další problémy, a tak se vědomě rozhodne zemřít. Přestane jíst a zemře hladem a vyčerpáním. Jeho tělo najde služka a bez okolků se ho zbaví. Rodině se zjevně uleví, nikdo netruchlí a všichni se cítí bez Řehoře šťastnější a plní nových plánů do budoucna.
Inspirace a adaptace:
- Dílo je silně autobiografické a odráží Kafkovy vlastní pocity odcizení, méněcennosti a především jeho komplikovaný a napjatý vztah s autoritativním otcem.
Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.
