Kniha: O myších a lidech
Autor: John Steinbeck
Přidal(a): Niccoleta
John Steinbeck (*1902 – †1968)
- John Steinbeck byl americký spisovatel, nositel Pulitzerovy ceny (1940) a Nobelovy ceny za literaturu (1962).
- Vystudoval na Stanfordově univerzitě, ale školu nedokončil.
- Než se stal úspěšným spisovatelem, vystřídal mnoho různých zaměstnání, například pracoval jako nádeník na farmách. Tyto zkušenosti se výrazně promítly do jeho tvorby.
- Za druhé světové války působil jako válečný zpravodaj.
- Ačkoli jeho knihy pronikly do celého světa, setkával se i s kritikou. Přesto patří k nejvýznamnějším autorům americké moderní literatury.
- Pro jeho díla jsou charakterističtí hrdinové z řad obyčejných lidí, převážně zemědělců a dělníků. Steinbeck s nimi soucítí, neboť se s lidmi jako oni znal a na vlastní kůži zažil jejich bídu.
- Jeho díla jsou často zasazena do období velké hospodářské krize v USA.
Další díla:
- Hrozny hněvu: Nejvýznamnější Steinbeckův román o sedlácké rodině, která byla bezprávím vyhnána z pronajatého pozemku.
- Toulavý autobus
- Na východ od ráje
Literárně-historický kontext
Americký realismus / Meziválečná literatura
- Dílo vzniklo v období americké meziválečné literatury, která se vyznačovala silným sociálně-kritickým realismem.
- Steinbeck je někdy volně spojován s tzv. „Ztracenou generací“, což byla skupina amerických spisovatelů poznamenaných zážitky z první světové války. V jejich dílech se často objevují pocity zklamání, skepse a vykořeněnosti.
- Hrdinové této literatury jsou často stavěni do nebezpečných situací, kde musí prokazovat svůj charakter. Typický hrdina bývá apatický, těžce navazuje vztahy, nemůže nikde zakotvit a východisko hledá v přírodě nebo kultuře.
- Novela velmi dobře zachycuje atmosféru v Americe ve 30. letech 20. století, tedy v období velké hospodářské krize. Zobrazuje tehdejší sociální problémy, jako je rasismus, chudoba a obtížné životní podmínky migrujících dělníků.
Další autoři:
- Francis Scott Fitzgerald (např. dílo Velký Gatsby)
- Ernest Hemingway (např. díla Stařec a moře, Sbohem, armádo)
- Franz Kafka (jako představitel moderní světové literatury, např. dílo Proměna)
Rozbor díla: O myších a lidech
Základní charakteristika:
- Literární druh: Epika
- Literární žánr: Novela (s prvky balady – krátký rozsah, sevřený děj a tragický konec)
- Literární forma: Próza
Téma a motivy:
- Téma: Nenaplnitelnost amerického snu, síla přátelství a osamělost člověka v krutém světě.
- Motivy: Přátelství, sen o vlastním domově, chudoba, rasismus, násilí, osamělost, mentální zaostalost, nevinnost a nespravedlnost.
Hlavní myšlenka:
- Autor poukazuje na hodnotu přátelství, lidské sounáležitosti a důstojnosti, které mohou existovat i v těch nejtěžších podmínkách. Zároveň kritizuje společnost, která je lhostejná k osudům slabších a ničí lidské sny. Dílo klade otázku, zda je za určitých okolností ospravedlnitelné vzít život z milosti.
Námět:
- Námět: Těžištěm díla je příběh dvou migrujících dělníků, George a mentálně zaostalého Lennieho, kteří putují za prací po kalifornských farmách a sní o vlastním malém hospodářství, kde by mohli žít v klidu a bezpečí.
Vypravěč:
- Typ vypravěče: Er-forma (vševědoucí vypravěč).
- Způsob vyprávění: Vypravěč se staví do role nezaujatého pozorovatele. Popisuje události, postavy a prostředí objektivně, bez vlastních komentářů a zásahů do děje. Udržuje si odstup od prožitků postav.
Kompozice:
- Kniha je rozdělena do šesti kapitol, které jsou dále členěny na odstavce.
- Děj je uspořádán chronologicky, s výjimkou úvodních retrospektivních zmínek o událostech na předchozím ranči.
- Stavba textu je jednoduchá, přehledná a sevřená.
Jazyk a styl:
- Literární směr: Světová meziválečná literatura, sociálně-kritický realismus
- Příběh je z velké části postaven na dialozích, což mu dodává dramatický spád a přibližuje ho formě divadelní hry.
- Jazyk je jednoduchý, nespisovný a realistický. Autor používá hovorové a slangové výrazy, aby věrně zachytil mluvu dělníků na farmě.
- Větná stavba je přehledná a nekomplikovaná. Text neobsahuje složité filozofické úvahy.
Básnické prostředky v díle:
- Kontrast: Nejvýraznějším prvkem je kontrast mezi příjmením Lennieho – Small (malý) – a jeho mohutnou, fyzicky silnou postavou.
Časoprostor:
- Čas: Děj se odehrává během několika dní ve 30. letech 20. století, v období velké hospodářské krize v USA.
- Místo: Kalifornie, farma v Salinaském údolí poblíž města Soledad.
Postavy:
- Lennie Small: Fyzicky obrovský a silný muž s mentálním postižením na úrovni dítěte. Je naivní, nechápe důsledky svých činů a je zcela závislý na svém příteli Georgovi. Má posedlost hebkými věcmi (myši, štěňata, vlasy), ale kvůli své nekontrolovatelné síle jim nechtěně ubližuje a zabíjí je.
- George Milton: Malý, bystrý a starostlivý muž, který se ujal Lennieho po smrti jeho tety Kláry. Často si stěžuje, že by se bez Lennieho měl lépe, ale ve skutečnosti ho má rád a chrání ho. Jejich společným snem, který George často opakuje, je mít vlastní domek a malé hospodářství.
- Slim: Předák kočích na farmě. Je to přirozená autorita, je moudrý, klidný a chápavý. Ostatní pracovníci ho respektují. Jako jediný plně pochopí hloubku pouta mezi Georgem a Lenniem i tragédii na konci.
- Curley: Agresivní, zakomplexovaný a žárlivý syn majitele farmy. Je bývalý boxer a snaží se dokazovat si svou sílu na ostatních, zejména na větších mužích, jako je Lennie, na kterého má od začátku averzi.
- Curleyho žena: Mladá, hezká, ale osamělá a znuděná žena. Cítí se na farmě izolovaná a nešťastná, a tak hledá pozornost u dělníků, čímž vyvolává konflikty. Její postava není v knize pojmenována, což symbolizuje její postavení jako pouhého objektu v mužském světě.
- Crooks: Černošský podkoní, který je kvůli barvě pleti nucen žít odděleně od ostatních v malé místnosti u stáje. Je inteligentní a sečtělý, ale kvůli rasismu a osamělosti je zatrpklý a cynický.
Děj:
Děj začíná popisem přírody v Salinaském údolí, kam přicházejí dva přátelé a námezdní dělníci, George Milton a Lennie Small. Jsou na cestě na další farmu za prací. Jejich snem je vydělat si dost peněz na koupi malého domku s hospodářstvím, kde by Lennie mohl chovat králíčky. Problémem je Lennieho mentální postižení a jeho posedlost hlazením hebkých věcí, kterou kvůli své obrovské síle nedokáže ovládat. Z předchozího ranče museli utéct, protože Lennie sahal na šaty jedné ženy a ta ho obvinila z pokusu o znásilnění.
Na nové farmě jsou přijati. Brzy se však dostanou do konfliktu s Curleym, agresivním synem majitele, který má averzi vůči velkým mužům. Curley Lennieho napadne, ale ten mu na Georgův příkaz sevře ruku a rozdrtí ji. Jednoho dne jsou téměř všichni muži ve městě. Lennie je sám ve stodole a nešťastnou náhodou zabije štěně, které dostal. Objeví se tam Curleyho žena, která je osamělá a chce si s někým povídat. Přizná se, že také ráda hladí hebké věci, a nabídne Lenniemu, aby si pohladil její vlasy.
Lenniemu se její vlasy zalíbí natolik, že je nechce pustit. Žena zpanikaří a začne křičet. Lennie se bojí, že je uslyší George a nedovolí mu starat se o králíky, a tak jí zakryje ústa, aby ji utišil. V tomto nešikovném pokusu jí nechtěně zlomí vaz. Když si uvědomí, že je mrtvá, vzpomene si na Georgovy instrukce: kdyby se cokoliv stalo, má se schovat na smluveném místě u řeky.
Když ostatní pracovníci najdou mrtvou Curleyho ženu, je jim jasné, kdo je viníkem. Curley zorganizuje hon na Lennieho s úmyslem ho lynčovat. George však ví, kam Lennie šel. Najde ho u řeky a aby ho ušetřil krutého a bolestivého mučení, které by ho čekalo od Curleyho, začne mu naposledy vyprávět jejich společný sen o domečku a králíčcích. Zatímco Lennie s radostí poslouchá, George zezadu vytáhne pistoli a střelí ho do týla.
Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.
