Kniha: Malý princ

Autor: Antoine de Saint-Exupéry

Rozbor přidal(a): Cernos

Vloženo na: Studijni-svet.cz

Antoine de Saint-Exupéry (1900–1944)

• Život:
  • Narodil se v roce 1900 a zemřel roku 1944.
  • Byl to francouzský prozaik, filozof, humanista a letec. Pocházel ze šlechtické (aristokratické) rodiny.
  • Stal se pilotem. Létání bylo jeho celoživotní vášní a zásadně ovlivnilo celou jeho tvorbu. Povolání mu umožňovalo vidět svět z obrovského nadhledu a hluboce se zamýšlet nad lidskými hodnotami.
  • Při pokusu o překonání leteckého rekordu na trase Paříž–Saigon nouzově přistál v saharské poušti. Před jistou smrtí žízní ho na poslední chvíli zachránila procházející karavana (tento zážitek ho přímo inspiroval k napsání Malého prince).
  • Měl celoživotní zásadu a krédo: „Nic nemá smysl, když do toho nevložíme celé své tělo i duši.“
  • Za 2. světové války žil v emigraci v USA. Později byl zařazen k francouzské letecké eskadře. Dne 31. července 1944 beze stopy zmizel při svém posledním průzkumném letu (během oslav osvobození Korsiky).

• Vlivy na tvorbu a vývoj:
  • Vliv na dané dílo: Život a tvorba autora jsou velice sourodé. Kniha byla napsána po kapitulaci Francie – autor ji začal psát v nejhorší době svého života, kdy v leteckých bojích zahynuli téměř všichni jeho kamarádi. Důležité je zejména jeho povolání letce, havárie v poušti a psychické založení (citlivost, ušlechtilost). Často cestoval do exotických prostředí.
  • Vliv na tvorbu celkově: Povolání letce a citlivé psychické založení. Soudobé civilizaci vytýkal její omezené vnímání světa.

• Další díla:
  • Letec – první povídka.
  • Kurýr na jih – z období jeho pobytu na západě Afriky.
  • Noční let.
  • Země lidí – Exupéryho osobní prožitky. Popisuje zavedení leteckých linek a filozofickými úvahami vybízí lidstvo k nalezení tolerance a vytvoření harmonického společenství.
  • Válečný pilot – zkušenosti a vzpomínky z 2. světové války.
  • Citadela – nedokončená próza, vydaná posmrtně. Jedná se o rozsáhlé básnicko-filozofické dílo a souhrn jeho morálních a filozofických zásad a názorů na svět a na život. Sám sebe zde charakterizuje jako stavitele, který na základech (duše a srdce) buduje civilizaci.

• Autorský styl:
  • Silně ovlivněn povoláním letce.
  • Jeho díla jsou prostoupena hlubokými filozofickými úvahami o smyslu života a o základních lidských hodnotách (jako je láska, přátelství, odvaha, věrnost).

Literárně-historický kontext

• Charakteristika doby vzniku díla:
  • Politická situace: První světová válka způsobila otřes v celé Evropě a rozpad tradičních hodnot, vznikají nové filozofické směry. Roku 1917 proběhla Velká říjnová revoluce v Rusku. Následovalo neklidné příměří mezi válkami, rozšiřování fašismu, souboj demokracie a totalitních režimů, obrovská světová hospodářská krize a posílení Německa, což vyústilo ve druhou světovou válku.
  • Společnost: Běžné obyvatele ovlivnil nástup totalitních režimů a světová hospodářská krize. Obyvatelstvo také těžce trpí válkou.
  • Umění: V architektuře dominoval německý Bauhaus a sovětský konstruktivismus. V malířství vévodil surrealismus, geometrické abstrakce, kubismus, expresionismus a fauvismus. Hudba byla inspirována dadaismem a jazzem. Významné osobnosti: Pablo Picasso, Salvador Dalí, Charlie Chaplin atd.
  • Literatura: Autoři reagovali na změny a na válku. Neorealisté navazovali na realismus a naturalismus (kladli větší důraz na souvislosti mezi dílčími jevy). Próza se sociální tematikou se zabývala životními podmínkami nižších sociálních vrstev. Pomocí filozofických témat autoři hledali příčiny vzniku politických systémů. Vznikala experimentální próza, uplatňovaly se filmové techniky a metody volných asociací a automatického psaní.

• Umělecké směry období:
  • Pragmatismus – (z řeckého pragma = čin). Filozofie činného života. Měřítkem pravdivosti byla praxe jako činnost ve smyslu praktické použitelnosti. Vědecké zákony jsou pravdivé tehdy, jsou-li prospěšné v praxi. Představitelé: Josef Ludvík Fischer, Karel Čapek.
  • Unanimismus – Směr, kde se klade váha na lidský kolektiv a společnou duši.
  • Realismus – Směr, který zachycuje skutečnost takovou, jaká opravdu je. Realismus 20. století chce zachytit také duševní a citový život člověka. Zaměřuje se na sociální, národní a civilizační problémy. U některých autorů přerůstá v kritický realismus (který chce problémy i řešit). Hlavním tématem byla válka. Představitelé: Erich Maria Remarque, Romain Rolland, Ernest Hemingway.
  • Modernismus – Ubývá dějovost, próza je subjektivnější. Čtenář si musí domýšlet a hodnotit (využití podtextu), prolínají se časové roviny a častá je ich-forma. Představitelé: Marcel Proust, James Joyce, Franz Kafka.
  • Ztracená generace – V Americe; šlo o mladší autory, kteří odešli ze školy rovnou do 1. sv. války. Během ní ztratili iluze o svobodě, demokracii a štěstí. Obracejí se k přátelství, odvaze, lásce a přírodě. Představitelé: E. Hemingway, Francis Scott Fitzgerald.

• Další autoři dobového směru:
  • Romain Rolland (francouzský autor) – Dobrý člověk ještě žije, Petr a Lucie.
  • Marcel Proust (francouzský autor) – Hledání ztraceného času.
  • Erich Maria Remarque (německý autor) – Na západní frontě klid, Nebe nezná vyvolených.
  • Franz Kafka (pražská německy psaná literatura) – Zámek, Proces, Proměna.
  • Ernest Hemingway (americký autor) – Stařec a moře, Komu zvoní hrana.
  • John Steinbeck (americký autor) – O myších a lidech.

Rozbor díla Malý princ

Základní charakteristika:

• Literární druh: Epika – literární druh, v němž je skutečnost ztvárněna vypravováním příběhu. Obvykle mívá dvě složky: řeč autorskou (vypravěče) a promluvy jednotlivých postav. Nejběžnější epickou výrazovou formou je dnes próza, ale nejstarší dochovaná epická díla jsou vesměs veršovaná. Podle rozsahu a povahy informací ji většinou dělíme na velkou (např. epos, román, kronika, legenda), střední (např. povídka, novela, pohádka, pověst) a drobnou (např. bajka, anekdota).
• Literární žánr: Filozofická pohádka (smyšlené vyprávění s poutavým dějem, které využívá motivů zázračných činů k předání myšlenky) / filozoficko-pohádková alegorie.
• Směr a doba: Francouzská meziválečná (a válečná) literatura, 1. polovina 20. století.
• Kniha vyšla v roce 1943.
• Dílo je v úvodu věnováno Léonu Werthovi, s dodatkem „když byl ještě dítě“.

Tematická výstavba

• Téma: Příběh vypráví o pilotovi, který havaroval s letadlem a na poušti se setkává se zvláštní postavou Malého prince, který přiletěl ze své vzdálené planetky.
• Doba děje: Není přesně určena, patrně začátek až polovina 20. století.
• Prostředí: Pozemská poušť Sahara, domovská planeta Malého prince (asteroid B 612) a různé další fiktivní planety včetně Země.

Hlavní myšlenka díla

• „Správně vidíme jen srdcem, co je důležité, je očím neviditelné.“
• Je zde ukázáno, jak dospělí lidé postupně ztrácejí představivost a pochopení pro fantazii a zabývají se jen povrchními malichernostmi.
• Kniha nabízí hluboké zamyšlení nad pravými hodnotami lidského života – řeší otázky smyslu života, smrti, hodnotu přátelství a lásky.
• V postavě Malého prince je zosobněna láska, upřímnost, lidskost a opravdovost.
• Autor na jednotlivých planetách představuje mnoho typů lidských povah a prostřednictvím Malého prince ukazuje nespokojenost s tehdejší moderní společností.

Kompoziční výstavba

• Dílo je rozčleněno na úvodní věnování a 27 krátkých kapitol.
• Celá kniha je neodmyslitelně doprovázena ilustracemi samotného autora.
• Čas: Na začátku a na konci (v rámcovém příběhu na Zemi) je kniha psána chronologicky. Při cestování po planetkách je děj vyprávěn retrospektivně (Malý princ na Zemi postupně vzpomíná na svou cestu).
• Motivace: Zamyslet se nad tím, co je v životě doopravdy důležité.
• Zakončení: Autor v závěru vypráví o tom, že pouštní krajina je pro něj to nejkrásnější, ale zároveň nejsmutnější místo na světě, protože se právě zde setkal (a rozloučil) s Malým princem. Také prosí čtenáře, aby mu kdokoli, kdo se s Malým princem někdy setká, dal honem vědět, že se vrátil.

Vypravěč

• V rámci příběhu se střídají dva vyprávěcí postupy. Rámcový příběh na poušti je vyprávěn v ich-formě z pohledu osamělého pilota (samotného autora).
• Samotné putování a zážitky Malého prince na ostatních planetách jsou pak vyprávěny v er-formě.

Jazyková výstavba

• V textu je použit prostý spisovný jazyk.
• Vyskytuje se zde přímá řeč, časté dialogy i vnitřní monology.
• Kniha je plná alegorií a hlubokých filozofických zamyšlení. Jsou zde dokonale ukázány kontrasty a rozdíly ve vnímání světa okem dítěte a dospělého.
• Objevují se typické nedokončené výpovědi Malého prince (a jeho neústupné, stále se opakující otázky při rozhovorech s letcem).
• Příběh je postaven na symbolech – např. liška (symbolizuje moudrost a chytrost) či růže (symbolizuje krásu, jedinečnost, ale i pýchu).
• Text v sobě mísí znaky původní pohádky (postavy beze jména, jsou to jen typy chování) a znaky moderní pohádky (netradiční a melancholické zakončení příběhu).
• Autor bohatě využívá metafory i obrazná vyjádření:
  • Personifikace: „květina zakašlala“; „růže byly zaražené“.
  • Přirovnání: „byla srdci tak milá jako nějaký dárek“; „klesl pomalu, jako padá strom“.
  • Metafora: „bude to jako stará opuštěná skořápka“; „tvoje hvězdy se budou smát“.
  • Hyperbola (nadsázka): „osvětlený rychlík, dunící jako hrom, třásl domkem výhybkáře“.
  • Epiteton (básnický přívlastek): „chvějící se slunce“.

Postavy

• Pilot – Vypravěč celého příběhu (zosobnění autora). Dobře si s Malým princem rozuměl a přiblížil se mu díky svému pochopení pro dětský styl myšlení, který už ostatní dospělí lidé ztratili.
• Malý princ – Malý záhadný človíček se zlatými vlasy, který se vydal na dlouhou cestu kvůli potížím s jeho květinou a se snahou poznat smysl života. Je nevinný, čistý, vnitřně nezkažený a citlivý. Je plný porozumění a zvídavých otázek. Má moc rád západy slunce a svou květinu.
• Květina (růže) – Velmi pyšná, domýšlivá a marnivá květina. Myslí si, že je jediná na světě. Ve skrytu duše má ale Malého prince ráda a je velmi křehká.
• Liška – Moudrá bytost, která neustále hledá přítele. Nechala se Malým princem dobrovolně ochočit a ukázala mu veliký význam opravdového přátelství a jedinečnosti jeho květiny.
• Král – Panovačný vládce první planety, který si myslí, že je rozumný (vydává pouze příkazy, které jdou přirozeně splnit).
• Domýšlivec – Samolibý a ješitný člověk, který je schopen slyšet pouze chválu na svou osobu.
• Pijan – Velmi nešťastný člověk, který pije, aby zapomněl, že se stydí za to, že pije (začarovaný kruh).
• Byznysmen – Strašně zaměstnaný a vážný muž. Nebaví se o „hloupostech“, jen neustále počítá a hromadí hvězdy.
• Lampář – Nesmírně pracovitý muž, zaslepeně a věrně oddaný příkazu (který ale ztratil smysl).
• Zeměpisec – Vědec u stolu, který zaznamenává teorii, ale chybí mu vlastní zkušenost.
• Obchodník – Prodává pilulky proti žízni pro zbytečnou úsporu času.

Děj (obsah) díla

Kniha začíná porovnáním představivosti dětí a dospělých samotným vypravěčem (pomocí slavného obrázku slona spolknutého hroznýšem, který dospělí považují za klobouk). Následně pilot začne vyprávět svůj příběh. Zřítí se s letadlem uprostřed Sahary, má vodu sotva na týden a snaží se proto stroj rychle opravit. Setkává se zde ale se zvláštním človíčkem – Malým princem. Ten po něm s naivní upřímností žádá, aby mu nakreslil beránka.

Postupem času se princ pilotovi svěřuje s historkami o své planetě B 612. Ta je malinká, jsou na ní pouze tři drobné sopky (které je nutno vymetá), semínka baobabů (které se musí pravidelně vyplít) a jedna pyšná růže. Malý princ má svou růži moc rád, i přesto, že vyžadovala přehnanou péči a myslela si, že je jediná svého druhu ve vesmíru. Dále princ vypráví o svém putování vesmírem. Na dalších planetách potkal dospělé lidi ponořené do svých starostí – pyšného krále, domýšlivce, pijana (který pil proto, aby zapomněl, že se stydí, že pije), byznysmena (který stále počítal hvězdy), lampáře (který ráno rozsvítil a večer zhasnul lampu) a zeměpisce (který od stolu vše zapisoval, ale nic nezažil).

Sedmá planeta, na kterou se Malý princ dostal, byla Země. Seznámil se zde na poušti nejprve s hadem, který mu řekl, že ho dokáže jediným dotykem vrátit, odkud přišel. Poté potkal svou první květinu, poznal ozvěnu a narazil na zahradu plnou růží, které byly úplně stejné jako jeho květina doma. Byl z toho velmi smutný, protože si myslel, že ta jeho je ve vesmíru něco naprosto výjimečného. Nakonec ale potkal lišku, kterou si ochočil. Ta ho naučila význam přátelství a jedinečnosti. Malý princ díky ní pochopil, že přestože jeho květina není jediná na světě, pro něj vždy bude jediná a ta nejdůležitější, protože jí věnoval svůj čas. Dále na Zemi potkal i výhybkáře a obchodníka s pilulkami proti žízni.

Osmý den pilot a Malý princ na poušti marně hledají vodu. Nakonec nacházejí studnu a pilot posléze opravuje své letadlo. Malý princ se vypraví do pouště, aby si znovu promluvil s hadem. Když to pilot zjistí, je velice smutný, ale nemůže s tím nic dělat, protože nechce Malému princi bránit v cestě na jeho domovskou planetu (princovo tělo je pro cestu hvězdami příliš těžké). Následující noc se Malý princ nechá dobrovolně uštknout hadem a odejde. Ráno už pilot jeho tělo nenachází, a tak mu zbývají pouze vzpomínky na prince. Před odchodem mu princ slíbil: „Ty se v noci budeš dívat na oblohu proto, že já budu na jedné z planet. A protože se budu na jedné z nich smát, tobě bude připadat, že se všechny hvězdy smějí. Tvoje hvězdy se budou umět smát!“

Inspirace literárním dílem

• Kniha byla přeložena do více než 180 jazyků po celém světě.
• Patří k 50 nejprodávanějším knihám historie.
• Dočkala se několika filmových zpracování (včetně muzikálního filmu z roku 1974 či moderní animované verze).
• Příběh byl také zpracován do podoby 2 oper a oblíbeného animovaného seriálu.

The post Malý princ – rozbor díla k maturitě (5) first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Malý princ

Autor: Antoine de Saint-Exupéry

Rozbor přidal(a): T.Palivcová

Vloženo na: Studijni-svet.cz

Antoine de Saint-Exupéry – Malý princ

Hlavní představitelé světové prózy

1. pol. 20. století

FRANCIE
Antoine de Saint-Exupéry

– Francie, próza, 1. polovina 20. století

– letec – zahynul ve 2. světové válce

Noční let – spisovatelovy zkušenosti z války, fungoval jako válečný pilot, průkopník nočních a dálkových letů

Malý princ – nejpopulárnější kniha,moderní pohádka, ústřední postavou malý chlapec přicházející z neznámé planetky, ve své tíživé samotě hledá přátelství a odpovědi na základní otázky lidského bytí

Marcel Proust

Hledání ztraceného času – 7dílný román z prostřed vyšší francouzské společnosti na počátku 20. století, částečně autobiografický, prototyp moderní prózy, ztvárňující psychiku člověka
Anatole France

Ostrov tučňáků – alegorický román, parodie (zlehčení, zesměšnění) na francouzské dějiny od nejstarších dob do počátku 20. století
Romain Rolland       

Jan Kryštof – 10dílný román, osudy nadaného hudebníka německého původu ve Francii a Švýcarsku, titulní postava částečně inspirovaná životem Beethovena

Petr a Lucie – novela, kontrast čisté lásky a nesmyslně zabíjející války
Henry Barbusse

Oheň – protiválečný román o působení vojáků bojového družstva na frontě 1. světové války

ANGLIE

James Joyce

Odysseus – román, lehkovážná parodie na Homérův epos, banální denní i noční bloudění irského žida Leopolda Blooma Dublinem ve čtvrtek 16. června 1904

John Galsworthy

Sága rodu Forsithů – románová trilogie o čtyřech generacích bohaté měšťanské rodiny – kritika předsudků, majetkových měřítek

George Bernard Shaw

Pygmalion – nejpopulárnější komedie, profesor fonetiky vychová dámu z pouliční květinářky (hra se stala předlohou úspěšného muzikálu My Fair Lady)

George Orwell

Farma zvířat – vyšla až později – průhledná alegorie Sovětského svazu, protistalinovské dílo

zvířata na farmě pana Jonese jsou od prasat poučena o nutnosti revoluce → farmáře vyhnali, prasata se však stanou samozvanými vůdci („Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější“)

1984 –  děj situován do budoucnosti, země je ve válce, lidé žijí pod nadvládou Velkého bratra a Ministerstva pravdy, všichni jsou trvale sledováni a jakákoli výjimka je odstraněna a potrestána. Čtyřicátník Will Smith si vše uvědomuje, se skutečností je sžitý, později se seznámí s Julií, pokusí se z totality vymanit, nakonec se na oba přijde, oba nesou následky, hlavní hrdina je nakonec fyzicky zlomen a převychován.

NĚMECKO

Heinrich Mann

Profesor Neřád – satirický román, kritika despotického gymnaziálního profesora Raata
Tomas Mann

Buddenbroookovi – rozsáhlý společenský román o úpadku a zániku bohaté obchodnické rodiny

Josef a bratři jeho – 4dílná alegorie na motivy příběhu ze Starého zákona

Doktor Faust – román, filozofické promítnutí nástupu fašismu do osudů fanatického hudebního skladatele → nakonec podléhá šílenství

Erich Maria Remarque
Na západní frontě klid – 1. román, nejúspěšnější, okamžitý světový ohlas, autentické autobiografické zážitky ze zákopů 1. světové války – o tzv. Ztracené generaci zničené válkou

Tři kamarádi – román o hledání smyslu života

Nebe nezná vyvolených – román z prostředí autobomilových závodů

Franz Kafka
Proces  – román, prokurista Josef K. je vyšetřován za podivných okolností neznámým soudem, odsouzen a popraven za neznámý zločin

Zámek – román, zeměměřič K. se potřebuje dostat na zámek, brání mu v tom nejrůznější okolnosti a překážky

Amerika – román, o cestě za bohatstvím a rozplynutím Amerického snu

RUSKO

Maxim Gorkij

Matka – román o růstu politického uvědomování dělnictva

Michail Šolochov

Tichý Don –  4dílný román o životě donských kozáků v letech I. sv. v. Říjnové revoluce a občanské války v Rusku

Osud člověka – novela o mravní síle člověka, který přežil boje II. sv. války

USA

Theodore Dreiser

Americká tragédie – rozsáhlý román, vrchol amerického naturalismu, příběh mladíka, který zabil svou těhotnou milenku, protože mu překážela v kariéře a vzestupu, a skončil na elektrickém křesle

Ernest Hemingway

Sbohem armádo – protiválečný román o marném hledání úniku z boje v lásce

Komu zvoní hrana – román o americkém dobrovolníkovi bojujícím ve Španělské občanské válce na straně republikánů za demokracii

Stařec a moře – napsáno 1952 jednoduchý příběh – novela – o statečnosti člověka při jeho zápasu s přírodou a překážkami = metafora o smyslu lidského života, o lidské vůli

John Steinbeck
O myších a lidech – novela, dva chudáci snící při nekonečném putování za prací o místě, které by mohli chápat jako domov – zfilmováno

Hrozny hněvu – nejznámější román, příběh chudé rodiny, která ztrácí domov a putuje z místa na místo za sezónní prací

Malý princ

Obsah:

Tento příběh vypráví sám autor, pilot, kterému se porouchá motor uprostřed Sahary. Jednoho rána ho probudí člověk z jiné planety jménem malý princ, žádá ho, aby mu namaloval beránka. Autor mu po několika neúspěšných náčrtech nakreslí bedýnku, v které je beránek. Malý princ je díky své velké představivosti spokojený.
Malý princ pokládá pilotovi několik otázek, na které pokaždé potřebuje znát přesnou odpověď, sám o sobě ale moc nemluví. I přesto se pilot o malém princi dozvídá, že není ze Země ale z planetky  B 612. Jeho planetka je tak malá, že na ní žije jen on sám, pyšná růže, tři malé sopky a baobaby, které musí vytrhávat aby mu planetku nezničily. Jeho růže byla velmi krásná, ale náročná. Chtěla po něm, aby ji zaléval nebo aby na ni dával v noci poklop kvůli průvanu. Kvůli této květině se malý princ rozhodl svou planetu opustit. V tu chvíli se mu růže omluvila a řekla mu, že ho má moc ráda.
Na jeho cestě za poznáním a ponaučením se nejdříve dostane na planetu, kde žije král. Jelikož celou jeho planetu zabíral jeho plášť, bydlel zde sám. Z prince chtěl udělat svého poddaného, myslel si že všemu vládne, dokonce i hvězdám. Protože malého prince královy rozkazy trochu nudily, odešel na jinou planetu.
Na této planetě byl domýšlivec. Nazval malého prince svým obdivovatelem. Neustále po něm vyžadoval, aby mu tleskal, a protože malý princ nevěděl, proč by měl domýšlivce obdivovat šel dál.
Následující návštěva byla velmi krátká, protože prince velmi rozesmutnila. Bydlel zde pijan, který pil, aby zapomněl, že se stydí za to, že pije.

Čtvrtá planeta patřila byznysmenovi, který počítal ,,své“ hvězdy. Chtěl být bohatý, aby mohl vlastnit ještě více hvězd. Díky počítání si prince nevšímal, a tak se princ vydal dál.

Pátá planeta byla ze všech nejmenší. Byl zde lampář se svou lampou, kterou každou minutu rozsvěcoval a zhasínal. Princ mu chtěl poradit jak si odpočinout od práce, ale lampář si nedal říct. Díky jeho věrnosti k rozsvěcení a zhasínání lampy si princ jeho jako jediného dokázal představit jako svého přítele. O ostatních si vždy jen pomyslel, že jsou dospělí velmi zvláštní. Protože byla planeta pro oba a lampu velmi malá, musel princ pokračovat ve své cestě.

Další planetu obýval zeměpisec, který zapisoval do knih od badatelů své zážitky. Poradil princi, aby navštívil planetu Zemi.

Na planetě Zemi se princ seznámil s hadem, který mu slíbil, že když se bude chtít vrátit na svou planetu, pomůže mu. Vydal se tedy na cestu po poušti a dorazil k velké zahradě plné růží, které vypadaly přesně jako ta jeho. Byl  smutný, protože mu růže z jeho planetky řekla, že je jedinečná. Potkal tam lišku a ta mu vysvětlila, že i přesto že jeho růže není na světě jediná, je pro něj důležitá, protože si ji ochočil a proto si ochočil i lišku, kterou následně opouští, aby mohl pokračovat ve své cestě.

Nakonec se poznává s letcem, kterému vypráví celý svůj příběh. Protože je malý princ už dlouho od své květiny, vydá se za hadem, který prince uštkne, a tím pošle na jeho planetku zpět.

Ukázka uměleckého textu:

Tak jsem žil sám a neměl jsem nikoho, s kým bych  si mohl opravdu popovídat. Tu se mi jednou před šesti lety v poušti na Sahaře porouchal motor. Něco se v něm polámalo. A poněvadž jsem neměl s sebou mechanika ani cestující, chtěl jsem se do té nesnadné opravy pustit sám. Byla to pro mne otázka života nebo smrti.

Měl jsem pitnou vodu sotva na týden.

První večer jsem tedy usnul v písku, na tisíc mil od jakékoliv obydlené končiny. Byl jsem opuštěnější než trosečník na voru uprostřed oceánu. Dovedete si proto představit, jaké bylo mé překvapení, když mě na úsvitě probudil zvláštní hlásek:

,,Prosím pěkně… nakresli mi beránka…“

,,Cože?“

,,Nakresli mi beránka…“

Vyskočil jsem, jakoby do mne hrom uhodil. Dobře jsem si protřel oči. Pozorně jsem se podíval a spatřil jsem prazvláštního človíčka, který si mě vážně prohlížel.

Charakteristika uměleckého textu:
I. část

• zasazení výňatku do kontextu díla

Úryvek je z II. kapitoly. Pilot (autor) právě nouzově přistál na Sahaře a poprvé se setkal s malým princem.

• téma a motiv

Autor  porovnává svět dětí a svět dospělých. Poukazuje na to, jak důležitá je dětská fantazie, která jednou z člověka z velké části vyprchá. Také varuje nad tím, že cokoli si jednou k sobě připoutáme, máme za to celý život zodpovědnost. Zobrazováním velkého množství postav a jejich vlastností nutí k zamyšlení nad lidskou povahou.

• časoprostor

40. léta, 20. století, 9 dní, Země – poušť Sahara

• kompoziční výstavba

Pohádka je členěná do 27 krátkých kapitol. Začátek a konec knihy je psán chronologicky, části kde princ navštěvuje planetky jsou psány retrospektivně.

• literární druh a žánr

Literárním druhem je próza.Žánr: moderní pohádka

II. část

• vypravěč
• postavy

Pilot: autor příběhu, jako jeden z mála chápe Malého prince.
Malý princ: malý chlapec z malé planetky, naivní, nezkušený, má velkou fantazii, nechápe svět dospělých, má hodně otázek

Růže: pyšná, rozkazuje Malému princi, když princ odchází, řekne mu, že ho má ráda

Liška: chytrá a moudrá, radí Malému princi, vysvětluje mu, co je přátelství, láska, jedinečnost
Král: chce všemu vládnout a dávat příkazy
Domýšlivec: chce aby ho každý obdivoval
Pijan: proto, aby zapomněl na to, že se stydí za to, že pije
Byznysmen: chce být bohatý, myslí si, že vlastní všechny hvězdy
Lampář: pro rozlišení dne a noci rozsvěcel a zhasínal každou minutu,
Zeměpisec: seděl a zapisoval, ale sám neobjevoval, proto neměl co zapisovat, poradil princovi, aby navštívil planetu Zemi

• vyprávěcí způsoby

Dílo je na začátku a na konci psáno v ich-formě. Při vyprávění o malém princ je užita er-forma.

• postupy

vyprávěcí, popisný, úvahový

• typy promluv

Krátké věty. Použití přímé řeči (rozhovory prince a letce), vnitřních monologů (vnitřní rozhovory malého prince).

III. část

• jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku

Psáno spisovným, jednoduchým, srozumitelným jazykem. Věty oznamovací, přímá řeč, jednoduché věty i souvětí, nedokončené výpovědi.
beránek, človíček, hlásek – zdrobnělina

• tropy a figury a jejich funkce ve výňatku

byl jsem opuštěnější než trosečník na voru uprostřed oceánu – přirovnání

jako by do mne hrom uhodil – personifikace

když mě na úsvitě probudil zvláštní hlásek – synekdocha

tisíc mil od jakékoliv obydlené končiny – hyperbola

The post Malý princ – rozbor díla k maturitě (4) first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Malý princ

Autor: Antoine de Saint-Exupéry

Rozbor přidal(a): Tereza

Vloženo na: Studijni-svet.cz

Rok vydání:  1943
Jazyk v originálu: Francouzština
Překladatel: Milan Sasák 1998

O Autorovi:

Antoine de Saint-Exupéry byl francouzský prozaik publicista a letec, který se narodil roku 1900 v Lyoně. Byl šlechtického původu, jeho vlastní jméno je Marie Roger. Již v dětství se věnovat psaní básní a zajímal se o letectví. Jeho studia probíhala v Paříži a Švýcarsku. V roce 1921 vstoupil do letectva a zde také získal leteckou způsobilost. Roku 1931 se oženil (Consuelo de Saint Exupéry)  a téhož roku byl jmenován Rytířem čestné legie (Uděluje se jako uznání za vojenský, kulturní, vědecký nebo společenský přínos Francii.) Zahynul pravděpodobně za  2.Světové války, do které se sám přihlásil, 31.července 1944 nad Středozemním mořem nedaleko Korsiky.

Kontext autorovy tvorby

• Skutečnost že byl letce ho přivedla k psaní románů s leteckou tématikou (kurýr na jih. Noční let,…)

Jedná se o prózu na pomezí reportáže vycházející z vlastních zážitků a zkušeností. Díla mnohdy vznikala v reakci na ohrožení autorova života. Objevují se v nich úvahové pasáže o lidské existenci.

• V jeho dílech se zrcadlí psychické založení hluboce citlivého a ušlechtilého, kterým sám autor byl.

Literární kontext

• Jeho tvorba se řadí do světové prózy první poloviny 20.století (meziválečné období)
• Spadá do tradičního proudu francouzského realizmu

Znaky

• Vlastenectví
• Autobiografie
• Nenávist k válce

Do tohoto proudu spadá také například:

• France – Ostrov tučňáků
• Rolland – Petr a Lucie
• Barbusse – Oheň

Obecná charakteristika Díla

Literární druh: Epika
Literární žánr: Filozofická pohádka
Literární směr: Meziválečná literatura
Obecná charakteristika díla:

• Jedná se o filozofickou pohádku, která byla vydána roku 1943
• Celá kniha je věnována Leonu Werthovi
• Autor celou knihu také sám ilustroval

Tématika díla:

• Hlavní téma: Příchod malého prince na Zem a jeho setkání s pilotem (autor) na Sahaře
• Vedlejší téma: Nepochopení dětského světa ze strany dospělých
• Epizody: Princovy návštěvy několika planet (jejich obyvatelé charakterizují lidské vlastnosti)

Hlavní myšlenka díla:

• Představení mnoha lidských postav a vyjádření nespokojenosti s tehdejší společností
• Pozvednutí dětské fantazie a představivosti
• Autor poukazuje na to, jakou hodnou má přátelství

Jazyk

• Dílo je psané spisovným jazykem
• Je určeno pro děti, proto je spána ve srozumitelných větách a krátkých souvětích
• Vyskytuje se zdě mnoho zdrobnělin.

Jazykové prostředky

• Metafora: (stará opuštěná skořápka, kroužek barvy měsíce)
• Personifikace: (hvězdy se ti smějí, vítr zpívá)
• Zvukomalba: (nechávaje za sebou lehký kovový šelest)
• Oxymóron: (jste krásné, ale prázdné)
• Vnitřní monology: úvahy malého prince

Děj

Celý příběh začíná vyprávěním pilotova dětství. Autor vypráví o všem známém obrázku otevřeného a zavřeného hroznýše, který nakreslil, když mu bylo 6 let. Poukazuje na nepochopení, kterého se mu dostalo ze strany jeho rodičů a ostatních dospělých ale přesto si svou představivost a fantazii nese s sebou do života.
Hlavní postavou díla je Malý princ, který pochází z malé planetky, na které žije společně s růží a třemi sopkami. Růže se na planetku dostala jako semínko, princ se o ni začal starat a růže si ho tak říkajíc omotala okolo prstu. O své sopky se stará a pravidelně je vymetá. Princ v díle představuje malé dítě.
Jednoho dne se princ rozhodne odcestovat ze své planetky a porozhlédnout se po ostatních planetách  za účelem najít práci a získat ponaučení.  Na své pouti se setkává s několika osobnostmi, které představují lidské vlastnosti. Setkává se například s králem, domýšlivcem, pijanem, obchodníkem,..  Ze všech těchto planet odchází. Jako poslední Malý princ navštíví Zemi, kde se na Sahaře setkává s pilotem (kterého představuje sám autor). Pilot zde ztroskotal se svým letadlem a pracuje na jeho opravě. Do řeči se spolu pouští ve chvíli, kdy po něm princ chce nakreslit beránka. Právě v tuto chvíli se ukazuje princova představivost a fantazie, která je pro oba společná.  Princ vypráví o své planetce a pomáhá pilotovi s opravou letadla, se kterým zde ztroskotal.  Osmý den Pilotovi  došla voda a proto se vydávají hledat studnu s vodou. Ve chvíli kdy studnu najdou, se pilot vydává zpět k letadlu a pokračuje v opravě letadla.Na zemi se také setkává s Liškou. Tato postava je v celém díle hodně důležitá. Liška se nechala princem ochočit a ukazuje mu, jakou hodnotu má v životě přátelství. V konci díla se Malý princ se ztrácí Pilotu z dohledu a potkává Hada, který prince po jejich rozpravě uštkne a tím ho vrátí zpět na jeho planetku. Pilot opraví letadlo a vrací se zpět mezi své přátele.

Hlavní postavy:

• Malá princ: Blonďatý kudrnatý chlapec , který se vydává do světa za poznáním , kvůli potížím s vlastní rostlinou. Je postavou se spoustou otázek.
• Pilot: Postava představující samotného autora. Je dospělým člověkem, který má na svět pohled dítěte.
• Růže: Pyšná květina, která si myslela, že je jediná svého druhu. Nedává najevo své city a chtěla si prince omotat kolem prstu.
• Liška: Moudrá postava, nechává se princem ochočit a ukazuje mu, jakou hodnotu má přátelství
• Král: vládne celému vesmíru, káže hvězdám činit to, co dělají i bez něj. Každý  je jeho poddaný a musí ho poslouchat, neboť jsou jeho rozkazy rozumné. Když se Malý princ rozhodne odejít, jmenuje ho svým vyslancem.
• Domýšlivec: chce být obdivován všemi, ale žije na své planetce sám. Neslyší nic, co není projevem obdivu.
• Pijan: Člověk, který pije, aby zapomněl na to, že se stydí, že pije.
• Lampář: žije naplanetce, kde se den a noc střídají jednou za minutu. Před nějakou dobou mu bylo nařízeno rozsvěcet lampu v noci a zhasínat ji ráno. V té době se těleso otáčelo rozumnou rychlostí a lampář měl čas na odpočinek. Poté se ale rychlost otáčení zvýšila. Lampář chtěl zůstat věrný příkazu, a tak rozžíná a zhasíná lampu každou minutu, bez odpočinku.
• Byznysmen: je neustále zaneprázdněný počítáním hvězd, o kterých si myslí, že jsou jeho. Přeje si je použít, aby mohl koupit více hvězd.
• Zeměpisec: tráví všechen svůj čas tvorbou map, ale nikdy neopouští svůj stůl k dalším objevům.

Kompozice díla

• Dílo je psané chronologicky a místy se objevují pasáže psané retrospektivně
• Kniha je rozdělena do 27 kapitol
• Nacházíme zde prvky klasické pohádky
• Často se objevují nedokončené odpovědi Malého prince v rozhovoru s pilotem

Vypravěč

• Vypravěčem celého díla je pilot
• Je psaná v Ich- formě
• V popisu Malého prince a jeho činů je využita er- forma

Místo děje:

• Planetka , na která bydlí malý princ, není větší než dům
• Planetky, která princ navštíví
• Planeta Zem
• Doba děje není určená, ale pravděpodobně se jedná o 20. století

Okolnosti vzniku díla

• Neklidné příměří mezi válkami
• Vlna revolucí
• Rozšiřování fašismu
• Hospodářská krize
• Nástup totalitního režimu

Vliv díla

• Několik audio nahrávek
• Film 1974
• Muzikál 2002

The post Malý princ – rozbor díla k maturitě (3) first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Malý princ

Autor: Antoine de Saint-Exupéry

Rozbor přidal(a): Jorami

Vloženo na: Studijni-svet.cz

Žánr: filozofická pohádka

Obsah:

Autorem příběhu je Ietec, který havaroval a se svým letadlem na poušti. Když byl malý, rád maloval otevřené a zavřené hroznýše. Dospělí mu řekli, aby se věnoval něčemu jinému, a tak se stal letcem.

Jednoho dne havaruje na poušti.  Zjišťuje, že má omezené množství vody, takže závadu musí co nejrychleji opravit. Od jeho práce ho vyruší tenký hlásek. Otočí se a spatří Malého prince, který po něm požaduje obrázek beránka. Pilot se snaží beránka nakreslit, ale princi se nakreslený beránek nezamlouvá. Nakonec pilot nakreslí krabici a řekne, že beránek je v ní. Malý princ je tedy spokojen.

Malý princ je kouzelná pohádková bytost. Přišel z vesmírných světů, aby našel přítele. Na své planetě měl tři sopky, které jednou za týden vymetal, semena baobabů, které denně vyrýval, protože jejich kořeny by mu mohly jeho planetu roztrhnout. A také květinu. Ta byla velmi pyšná na to, že je jediná svého druhu ve vesmíru. Malý princ si přesto květinu zamiloval (nakonec kvůli ní však planetu opustí).

Poté co Malý princ opustil svou planetku, vydal se na cestu po ostatních planetách.  Na první planetce potkal krále, který nesnesl odpor a pořád chtěl někomu rozkazovat. Na druhé planetě bydleldomýšlivec, který chtěl, aby ho Malý princ obdivoval. Na třetí planetě bydlel pijan. Když se ho Malý princ zeptal, proč pije, odpověděl, aby zapomněl na to, že se stydí, že pije.Na čtvrté planetě potkal byznysmena, který počítal své hvězdy. Byly to jeho hvězdy, protože jeho prvního napadlo, že by je mohl vlastnit.Pátou planetu obýval lampář, který svou svítilnu neustále rozsvěcoval a zhasínal. Na šesté planetě bydlel zeměpisec. Doporučil Malému princi, aby navštívil planetu Zemi, prý má dobrou pověst a tak se poslední zastávkou stala planeta Země.

Na Zemi se seznámí s liškou, která ho zasvětí do tajemství hlubokého citu a přivede k poznání, co pro něj květina doopravdy znamená.  Malý princ se pak setká s výhybkářem a s obchodníkem s pilulkami proti žízni. Malý princ ale vůbec nechápe, proč lidé připisují takový význam takovým věcem.

Když poznal letce, který spravoval rozbité letadlo, cesta Malého prince se chýlila ke konci.Pilot si ho zamiloval. Nechával se unášet vyprávěním o planetách, které Malý princ navštívil, o lidech, které poznal. Pomáhal autorovi přežít, když se s ním vydal na pouť za vodou.

Nastal však den, kdy se musel Malý princ vrátit na svou planetu, ke své milované květině. Takže se nechal uštknout hadem, který mu již dříve nabídl, že se Malý princ může oprostit od své tělesné schránky a posunout svou mysl výš.Zanechává tak vypravěče v nejistotě a smutného, ale již nikdy samotného.

Hlavní myšlenka:

Autor shrnuje svůj postoj ke světu a lidem – problematika současného světa –

snaha získat moc, slávu, peníze, ústup od citových hodnot, přikládání důležitosti zbytečnostem. Dále chtěl v díle ukázat lásku, upřímnost, lidskost a opravdovost v postavičce Malého prince, ukázat kontrast mezi světem dospělých a dětským.

Hlavní postavy:

Letec(vypravěč) – je sice dospělý, ale stále v něm žije podstatná část dítěte, která se dostává na povrch, když se setká s Malým princem, snaží se mu porozumět, toleruje ho, snaží se být trpělivý

Malý princ– otevřený, upřímný, důvěřivý, nefalšovaný, hravý, citlivý, věrný, milující; typické dítě, které chce vědět úplně všechno, je hodně naivní, ale zároveň má velkou zodpovědnost, ať už za svou květinu nebo za baobaby, které musí každý den vyrývat nebo za sopky, které musí vymetat. Každá špatná věc ho poznamená. Pořád se ptá na stejnou otázku, dokud nedostane odpověď.

Květina– domýšlivá, marnivá, sobecká

Král– panovačný, potřebuje si dokazovat svou autoritu

Domýšlivec– chce slyšet jen chválu, samolibý

Alkoholik– nešťastný, osamělý

Businessman– zaměstnaný, vážný, nebaví se o hloupostech, přesný, zaneprázdněný

Zeměpisec– má o sobě mínění, že je ten nejdůležitější na světě, sebestředný

Lampář– pracovitý, věrný příkazu

Výhybkář– neustále spěchá

Obchodník– postižen hektickým způsobem života, který nemá smysl

Liška– vychytralá, chce mít nad princem moc, hledá lásku (vztah)

Místo a čas děje:

Malý princ cestuje ze své malé planetky B612 na další planetky, až nakonec navštíví Zemi, ze které se nakonec vrací domů.

Doba děje není určena, ale pravděpodobně to bude 20. století.

Vyprávěcí a slohové postupy:

– psáno chronologicky (tak jak šly události za sebou)

– část, kde navštěvuje různé planetky, je napsána retrospektivně

– ICH-forma – na začátku knihy, kdy mluví autor o sobě, popisuje své dětství

– ER-forma – při popisování činů Malého prince

– metafora (stará opuštěná skořápka)

– přirovnání („Klesl pomalu, jak padá strom.“)

– personifikace („A růže byly celé zaražené.“)

– oxymóron („Jste krásné, ale prázdné.“)

– symboly – liška – chytrá, růže – krásná a pyšná)

– přímá a nepřímá řeč

– vnitřní monology – když princ uvažuje o své květině

Jazyk:

– spisovný

– krátké a srozumitelné věty

Zařazení do literárního kontextu:

Francouzská literatura (próza) 1. pol. 20. stol.

Jedná se o období první světové války, která způsobila v Evropě hluboký společenský a duchovní otřes. Výraznou stopu zanechala taky v literatuře. Zobrazení válečné tématiky si klade za cíl vylíčit válečné hrůzy a varovat před nimi. Řada světově známých autorů se angažuje v protiválečném hnutí. Díla byla velmi silně ovlivněna.

1. SV přinesla nové objevy, zlepšení dopravy, zkrácení pracovní doby, po válce rozpad monarchií, nové státy (např. Československo), po období konjuktury (hosp. růstu) vznikla 1929-33 hospodářská krize, fašisté se dostali k moci => 2. SV, občanská válka ve Španělsku mezi fašisty a demokraty, všechny události odraz v literatuře, řada uměleckých směrů (secese, civilismus, futurismus, vitalismus, dadaismus, surrealismus, …)

Antoine de Saint-Exupéry

– francouzský spisovatel, letec a humanista

– jeden z nejznámějších představitelů francouzské prózy mezi válkami

– pocházel z aristokratické rodiny (měl 4 sourozence) i když mu brzy zemřel otec, měl velmi šťastné dětství, na které velmi rád vzpomínal

– působil jako bojový pilot ve španělské občanské válce, pak bojoval proti nacistům

– reportér (Rusko, Špan., Amerika)

Zemřel 31.7.1944 při přeletu nad Středozemním mořem (dodnes přesně neobjasněno)

– při psaní svých děl se inspiruje svými vlastními zážitky a příhodami (hlavně z leteckého prostředí)

-filoz. úvah a humanistických příběhů

– díla: Letec, Kurýr na jih, Citadela, Noční let, Země lidí, Válečný pilot, Dopis rukojmímu

Další autoři:

o   Alain Founier – Velký Meaulnés, Velké dobrodružství

o   Marcel Proust – Hledání ztraceného času

o   André Gide – Penězokazi

o   André Breton – Nadja

o   HenriBarbuss – Oheň

o   Romain Rolland – Petr a Lucie, Dobrý člověk ještě žije

o   Erich Maria Remarque – Na západní frontě klid

o   George Bernard Shaw – Pygmalion

o   James Joyce–Odyseus

Vlastní názor:

I když je kniha napsaná jako pohádka, donutí člověka k zamyšlení.

The post Malý princ – rozbor díla k maturitě (2) first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Malý princ

Autor: Antoine de Saint-Exupéry

Rozbor přidal(a): Miruška

Vloženo na: Studijni-svet.cz

                                                                                                          Vypravovala: Miroslava Jeřábková

• INFORMACE O AUTOROVI

Antoine de Saint-Exupéry, celým jménem Antoine-Jean-Babtiste-Marie-Roger de Saint- Exupéry, se narodil 29.6.1900 v Lyonu v bohaté šlechtické rodině a zemřel 31.7. 1944[1]. Byl to francouzský prozaik, publicista, letec a byl považován za filozofa a humanistu.

Od dětství se u něho projevoval zájem o literaturu, o výtvarné umění a i o letectví. Od malička navštěvoval církevní školy, avšak se z něho nikdy kněz nestal. Začal studovat Námořní školu, ale toto studium ho neohromilo. Poté studoval v Paříži na Akademii výtvarných umění,  studium nedokončil a nastoupil k druhému leteckému stíhacímu pluku ve Štrasburgu r. 1921. Ve Štrasburgu se nadchl pro letectví, stal se pilotem a složil tu i zkoušku z civilního letectví. Brzy poté havaroval a měl vážné poranění lebky. Tuto havárii přežil, a zanedlouho havaroval znova, tentokrát v Libyjské v poušti.  Jako civilní letec se dostal na mnoho míst např. do severní a jižní Afriky, což se prolíná i v jeho dílech.[2]a pracoval i u různých leteckých společností. Roku 1923 odešel na chvilku do civilu a stal se úředníkem a obchodníkem, dokonce na nějaký čas prodával i nákladní auta. Což bylo v rozporu s jeho pohledy na svět, neměl rád auta, protože ho nedokázala vznést k obloze.

V této době se už začal věnovat psaní. Jeho první kniha vyšla roku 1926, jedná se o novelu s názvem Letec. Po vydání této knihy přestal prodávat auta, vrátil se k letectví a přepravoval poštu z Toulouse do Casablancy. Hned na to se stal velitelem letiště Cap Juby. Ve 30 letech napsal svojí další knihu Kurýr na Jih. Tato kniha je zajímavá tím, že se tu setkáme s hlavním hrdinou, který zemře v letadle (stejně jako Saint-Exupéry). Dále pomáhal návazat letecké spojení s Patagonií. Poté, co se mu to podařilo, se vrátil do Francie a vydal další knihu (Noční let – příběh nočních leteckých kurýrů, opět využil svých zkušeností) V roce 1934 pobýval v Asii, kde opět havaroval. Tentokrát si zlomil dolní končetinu. V roce 1936 pracoval jako novinář ve španělské občanské válce. Na počátku druhé světové války se dostal do Toulouse a zde školil nové piloty. Zanedlouho se dostal k leteckým průzkumníkům. V roce 1940 se Němci ocitli na území Francie, Saint-Exupéry dostal pokyn k průzkumnému letu a vrátil se se snímky nepřátelského seskupení. Zážitky z tohoto letu se odrazily v další knize – Válečný pilot ( v této knize odsuzoval válku)

Po porážce Francie r. 1940 odešel do USA s tím, že se tu stane letcem průzkumného útvaru, což se také stalo. Z jednoho průzkumného letu se už nevrátil. Jeho tělo ani trosky letadla nebyly nikde nalezeny. V USA začal psát knihu Malý princ, kterou dokončil v roce 1943.

• TVORBA

Antoine psal humanistické příběhy, inspiroval se svými vlastními zážitky (letec, velitel letišť), setkáme se tu s úvahami o smyslu životu, o hodnotách života, autor věří v dobro, věří v pravdu, neustále hledá lásku, přátelství, odsuzuje válku. Polemizuje o tom, co je v životě opravdu důležité

• MALÝ PRINC

→ filozofická (alegorická) pohádka určená dětem i dospělým (próza, střední epika)

→ tuto knihu začal psát v USA v době, kdy musel opustit Francii

→ byly to pro něj ty nejtěžší chvíle, neboť jeho přátelé zahynuly v leteckých bojích o Francii

→ v tuto chvíli uvažoval o životě, uvažoval o tom, proč je naživu zrovna on a zřejmě z těchto důvodů stvořil postavu malého prince

→ knihu sám ilustroval

Jedná se o autobiografický příběh. Motivem pro napsání tohoto příběhu se stala jeho nehoda. Havaroval v Libyjské poušti, kde se mu porouchal motor. A děj této knihy se odehrává na Sahaře, kde pilot potkává malého prince. Celý příběh trvá 9 dnů.

Obsah

Kniha začíná autorovým vzpomínáním na dětství, kdy nakreslil svůj obrázek a byl zklamaný z toho, jak vidí dospělí. Celá kniha ale je vyprávěním o pilotovi, který havaroval na Sahaře. Havaroval uprostřed pouště, kde nebyla živá duše, až najednou potkal postavu malého prince. Byl to malý chlapeček s blonďatými vlasy. Příběh začíná, když se malý princ seznámí s letcem a chce po něm aby mu nakreslil beránka. Ať se letec snaží jakkoliv, beránek se princovi nezamlouvá. Nakonec  namaluje jen krabici a řekne mu, že uvnitř je beránek. Malý princ se rozzářil a byl spokojený s kresbou. A tak se pilot seznámil s malým princem. První kapitoly vypráví o tom, odkud malý princ vlastně pochází. Dozvěděl se tedy, že přichází z neznámé planety B612, které je tak malinká, že malému princovi stačilo pár kroků na to, aby ji celou přešel z jednoho konce na druhý. Na této planetě měl pouze 2 vyhaslé sopky a pyšnou květinu, růži, která měla 4 trny na obranu před světem. Velmi pochyboval o její lásce a tak planetu opustil. Putoval vesmírem a při svém putování narazil na 7 planet. Na každé planetě bydlel vždy jen jeden člověk, který představoval typickou lidskou vlastnost např. neskromnost, sobeckost apod. Na první planetě, kterou navštívil žil král, který chtěl všemu vládnout, nebyl zlý, jenom chtěl mít nějakou autoritu, na další se setkal s domýšlivcem, který vždy chtěl slyšet pouze chválu, dále člověk, který se uchýlil k alkoholu, dále podnikatel, který měl v hlavě pouze čísla a nic ho nezajímalo,  na páté planetě se setkal s lampářem, který byl docela odlišný než předešlé lidi, byl na planetě sám se svoji lampou, a lampu zapíná vždy večer a ráno, jelikož se planeta točí stále rychleji, nemá ani čas si odpočinout. Malý  princ vnímá tohoto člověka jako jediného, který nemyslí sám na sebe, ale na to, aby správně plnil své příkazy. Na další planetě se setkal se zeměpiscem, který ho ovšem také zklamal. Přišlo mu zajímavé, být zeměpiscem ale zklamalo ho to, že i když píše o horách, o mořích, ale nikdy je neviděl. Zeměpisec mu poradil aby navštívil Zemi, což také malý princ udělal.  Malému princi se nelíbily předešlé planety, lidé tam neměli rádi svět, byli sobečtí, panovala tam zloba. A malý princ se cítil čím dál tím víc sám. Nejprve se potkal s hadem, který mu nabídl pomoc. Pokud bude malý princ chtít, had ho dokáže zavést zpět do Země, ze které vyšel. Pro prince bylo toto zvíře velmi podivné a putoval dál. Poté se setkal s květinou, s horou, s růžemi a zjistil, že jeho květina není jediná ve vesmíru, neboť to byla také růže. A nakonec se setkal s liškou. Setkání s liškou bylo pro malého prince moc důležité.Díky ní se naučil uvědomovat si city, moudrost a také pochopil, co pro něho květina znamená, zjistil, že je pro něho jediná na světě, i když je to jen růže a růží je mnoho, ale ta růže co pro něho něco znamená, je jen jedna. A tak se malým princ naučil nahlížet na svět z jiného pohledu a pochopil, že všechny hodnoty tehdejšího světa jsou bezvýznamné s porovnání s láskou a přátelstvím.Malý princ se potkává ještě s vyhýbkařem a s obchodníkem. Poté se děj opět vrací k letci a malý princ mu pomohl najít pramen, poněvadž trpěl žízní. Poté, co letec s princem našli studnu, letcovi se podařil opravit motor letadla a malý princ se pomalu začal připravovat na svůj odchod. Vrátil se pomocí hadího ušknutí (tuhle cestu domů mu had nabídl sám) a letec se vrátil také domů. Letec na malého prince nikdy nezapomněl, v poslední kapitole se věnuje vzpomínce na něj, vzpomíná na Malého prince, na to, co dělá jeho beránek, jeho květina. Nikdy na Malého prince nezapomněl, když viděl hvězdy, vždy věděl, že na jedné z nich je jeho malý princ.

Hlavní postavy

Malý princ-moudrý, citlivý, nezkažený společností, věrný, milující, nevinný, měl pár věcí co na světě opravu miloval a to svojí květinu a západy slunce

Letec- autor, snaží se pochopit svět, lidi, život

Kompozice

Kniha se člení na 27 kapitol, většinou jsou tyto kapitoly velmi krátké, některé třeba jen a jednu stránku a 94 stran. Na začátku knihy je věnování, autor tuto knihu věnuje nejlepšímu příteli, který kdysi byl také chlapcem. V počátečních kapitolách malých princ představuje pilotovi svojí planetu, poté se dostáváme k místu, kde malý princ vypráví pilotovi, jakými planetami prošel, než se dostal na zemi. Každá planeta má svojí charakteristickou postavu, která vyniká svojí vlastností (vlastností dospělých lidí, většinou špatná vlastnost).

Jazyk

Kniha je psána spisovným jazykem, chronigicky, setkáme se tu i s rektospektivou (malý princ popisuje planety, na kterých byl před tím, než navštívil Zemi, vzpomíná a vrací se do minulosti). Na začátku je použita ich-forma (autor mluví o sobě, v první kapitole o svém dětství), je použita i na konci, kde vzpomíná na chvíle, které zažil s malým princem. Je použita také ER- forma a to při popisování příběhů malého prince na planetách. Můžeme tu najít mnoho metafor, přirovnání, personifikací (malý princ mluví s květinami, hadem, liškou). V hojné počtu je užita přímá řeč a rozmluva mezi pilotem a malý princem – dialog nebo rozhovory malého prince s květinami, hadem, liškou, či jinými postavami na jiných planetách.

Myšlenka

Hlavní myšlenka spočívá v tom, jak dospělí nedokážou pochopit život malých dětí, jak nevidí do jejich světa. Prostřednictvím malého prince vyjadřoval jak je nespokojený s tehdejším světem. Je nespokojený s tím, že lidé uznávají úplně jiné hodnoty. Mají touhu získat co největší majetek, bohatství, moc, ale zapomínají na krása života, na lásku, přátelství, moudrost. Protiklad toho, co vidí dítě a to co vidí dospělý. Např. V první kapitole knihy autor popisuje, jak nakreslil svůj obrázek, byl to slon, kterého snědl hroznýš, když se dospělí podívali na tento obrázek, většinou řekli, že je to klobouk, ale malé dítě v tom obrázku vidí mnohem víc. A to už je důkaz toho, že dospělí se na svět dívají jedním pohledem a vidí ho úplně jinak.

Vlastní názor

Kniha se mi moc líbila. Za prvé se mi dobře četla, nebyla zde žádná složitá souvětí, věty byly srozumitelné. Za druhé se mi na té knize líbí jak je svým způsobem nadčasová. I dnes se setkáme s tím, že lidé mají zcela jiné priority, je pro ně důležité něco jiného a neváží si toho, co mají.

Citáty

„Všichni dospělí byli dětmi, ale málokdo si na to pamatuje „

„Člověk je sám i mezi lidmi. „

„Jedině děti vědí co hledají. „

„Budeš tedy soudit sám sebe,“ odpověděl král. „To je mnohem těžší soudit sebe než někoho jiného. Jestliže se ti podaří dobře soudit sám sebe, bude to znamenat, že jsi opravdu moudrý.“

„Lidé zapomněli na tuto pravdu,“ řekla liška. „Ale ty na ni nesmíš zapomenout. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.“

Zroje

1. Malý princ- Antoine de Saint-Exupéry, nakladatelství Cesty, 1998
2. Obsahy z děl světové literatury-Libuše Ulrichová, nakl. JAS, 2001
3. Přehled světové literatury 20. století- Vladimír Prokop, 2010
4. Sedm dopisů Natilii Paley- Antoine de Saint-Exupéry, nakl. Vyšehrad, 2007
5. Vzpomínky na Malého prince-Antoine de Saint-Exupéry, nakladatelství Mladé léta, 2003

[1]    Pravděpodobně byl sestřelen německým letadlem v oblasti Korsiky nebo nad Alpami

[2]    Létal na linkách Toulouse-Dakar, Casablanca-Timbuktu, Buenos Aires- Ohňová země

The post Malý princ – rozbor díla k maturitě first appeared on Rozbor-dila.eu.