Kniha: Malý princ

Autor: Antoine de Saint-Exupéry

Přidal(a): Cernos

Antoine de Saint-Exupéry (*1900 – †1944)

• Byl to francouzský prozaik, filozof, humanista a letec. Pocházel ze šlechtické (aristokratické) rodiny.
• Stal se pilotem. Létání bylo jeho celoživotní vášní a zásadně ovlivnilo celou jeho tvorbu. Povolání mu umožňovalo vidět svět z obrovského nadhledu a hluboce se zamýšlet nad lidskými hodnotami.
• Při pokusu o překonání leteckého rekordu na trase Paříž–Saigon nouzově přistál v saharské poušti. Před jistou smrtí žízní ho na poslední chvíli zachránila procházející karavana (tento zážitek ho přímo inspiroval k napsání Malého prince).
• Měl celoživotní zásadu a krédo: „Nic nemá smysl, když do toho nevložíme celé své tělo i duši.“
• Za 2. světové války žil v emigraci v USA. Později byl zařazen k francouzské letecké eskadře. Dne 31. července 1944 beze stopy zmizel při svém posledním průzkumném letu (během oslav osvobození Korsiky).
• Život a tvorba autora jsou velice sourodé. Kniha byla napsána po kapitulaci Francie – autor ji začal psát v nejhorší době svého života, kdy v leteckých bojích zahynuli téměř všichni jeho kamarádi. Důležité je zejména jeho povolání letce, havárie v poušti a psychické založení (citlivost, ušlechtilost). Často cestoval do exotických prostředí.
• Jeho díla jsou prostoupena hlubokými filozofickými úvahami o smyslu života a o základních lidských hodnotách (jako je láska, přátelství, odvaha, věrnost). Soudobé civilizaci vytýkal její omezené vnímání světa.

Další díla:

• Letec – první povídka.
• Kurýr na jih – z období jeho pobytu na západě Afriky.
• Noční let.
• Země lidí – Exupéryho osobní prožitky. Popisuje zavedení leteckých linek a filozofickými úvahami vybízí lidstvo k nalezení tolerance a vytvoření harmonického společenství.
• Válečný pilot – zkušenosti a vzpomínky z 2. světové války.
• Citadela – nedokončená próza, vydaná posmrtně. Jedná se o rozsáhlé básnicko-filozofické dílo a souhrn jeho morálních a filozofických zásad a názorů na svět a na život. Sám sebe zde charakterizuje jako stavitele, který na základech (duše a srdce) buduje civilizaci.

Literárně-historický kontext

Francouzská meziválečná a válečná literatura (1. polovina 20. století)

• Politická situace: První světová válka způsobila otřes v celé Evropě a rozpad tradičních hodnot, vznikají nové filozofické směry. Roku 1917 proběhla Velká říjnová revoluce v Rusku. Následovalo neklidné příměří mezi válkami, rozšiřování fašismu, souboj demokracie a totalitních režimů, obrovská světová hospodářská krize a posílení Německa, což vyústilo ve druhou světovou válku.
• Společnost: Běžné obyvatele ovlivnil nástup totalitních režimů a světová hospodářská krize. Obyvatelstvo také těžce trpí válkou.
• Umění: V architektuře dominoval německý Bauhaus a sovětský konstruktivismus. V malířství vévodil surrealismus, geometrické abstrakce, kubismus, expresionismus a fauvismus. Hudba byla inspirována dadaismem a jazzem. Významné osobnosti: Pablo Picasso, Salvador Dalí, Charlie Chaplin atd.
• Literatura: Autoři reagovali na změny a na válku. Neorealisté navazovali na realismus a naturalismus (kladli větší důraz na souvislosti mezi dílčími jevy). Próza se sociální tematikou se zabývala životními podmínkami nižších sociálních vrstev. Pomocí filozofických témat autoři hledali příčiny vzniku politických systémů. Vznikala experimentální próza, uplatňovaly se filmové techniky a metody volných asociací a automatického psaní.
• Pragmatismus – (z řeckého pragma = čin). Filozofie činného života. Měřítkem pravdivosti byla praxe jako činnost ve smyslu praktické použitelnosti. Vědecké zákony jsou pravdivé tehdy, jsou-li prospěšné v praxi. Představitelé: Josef Ludvík Fischer, Karel Čapek.
• Unanimismus – Směr, kde se klade váha na lidský kolektiv a společnou duši.
• Realismus – Směr, který zachycuje skutečnost takovou, jaká opravdu je. Realismus 20. století chce zachytit také duševní a citový život člověka. Zaměřuje se na sociální, národní a civilizační problémy. U některých autorů přerůstá v kritický realismus (který chce problémy i řešit). Hlavním tématem byla válka. Představitelé: Erich Maria Remarque, Romain Rolland, Ernest Hemingway.
• Modernismus – Ubývá dějovost, próza je subjektivnější. Čtenář si musí domýšlet a hodnotit (využití podtextu), prolínají se časové roviny a častá je ich-forma. Představitelé: Marcel Proust, James Joyce, Franz Kafka.
• Ztracená generace – V Americe; šlo o mladší autory, kteří odešli ze školy rovnou do 1. sv. války. Během ní ztratili iluze o svobodě, demokracii a štěstí. Obracejí se k přátelství, odvaze, lásce a přírodě. Představitelé: E. Hemingway, Francis Scott Fitzgerald.

Další autoři:

• Romain Rolland (francouzský autor) – *Dobrý člověk ještě žije, Petr a Lucie*.
• Marcel Proust (francouzský autor) – *Hledání ztraceného času*.
• Erich Maria Remarque (německý autor) – *Na západní frontě klid, Nebe nezná vyvolených*.
• Franz Kafka (pražská německy psaná literatura) – *Zámek, Proces, Proměna*.
• Ernest Hemingway (americký autor) – *Stařec a moře, Komu zvoní hrana*.
• John Steinbeck (americký autor) – *O myších a lidech*.

Rozbor díla: Malý princ

Základní charakteristika:

• Literární druh: Epika – literární druh, v němž je skutečnost ztvárněna vypravováním příběhu. Obvykle mívá dvě složky: řeč autorskou (vypravěče) a promluvy jednotlivých postav. Nejběžnější epickou výrazovou formou je dnes próza, ale nejstarší dochovaná epická díla jsou vesměs veršovaná. Podle rozsahu a povahy informací ji většinou dělíme na velkou (např. epos, román, kronika, legenda), střední (např. povídka, novela, pohádka, pověst) a drobnou (např. bajka, anekdota).
• Literární žánr: Filozofická pohádka (smyšlené vyprávění s poutavým dějem, které využívá motivů zázračných činů k předání myšlenky) / filozoficko-pohádková alegorie.
• Dílo je v úvodu věnováno Léonu Werthovi, s dodatkem „když byl ještě dítě“.

Téma a motivy:

• Příběh vypráví o pilotovi, který havaroval s letadlem a na poušti se setkává se zvláštní postavou Malého prince, který přiletěl ze své vzdálené planetky.

Hlavní myšlenka:

• „Správně vidíme jen srdcem, co je důležité, je očím neviditelné.“
• Je zde ukázáno, jak dospělí lidé postupně ztrácejí představivost a pochopení pro fantazii a zabývají se jen povrchními malichernostmi.
• Kniha nabízí hluboké zamyšlení nad pravými hodnotami lidského života – řeší otázky smyslu života, smrti, hodnotu přátelství a lásky.
• V postavě Malého prince je zosobněna láska, upřímnost, lidskost a opravdovost.
• Autor na jednotlivých planetách představuje mnoho typů lidských povah a prostřednictvím Malého prince ukazuje nespokojenost s tehdejší moderní společností.

Vypravěč:

• V rámci příběhu se střídají dva vyprávěcí postupy. Rámcový příběh na poušti je vyprávěn v ich-formě z pohledu osamělého pilota (samotného autora).
• Samotné putování a zážitky Malého prince na ostatních planetách jsou pak vyprávěny v er-formě.

Kompozice:

• Dílo je rozčleněno na úvodní věnování a 27 krátkých kapitol.
• Celá kniha je neodmyslitelně doprovázena ilustracemi samotného autora.
• Čas: Na začátku a na konci (v rámcovém příběhu na Zemi) je kniha psána chronologicky. Při cestování po planetkách je děj vyprávěn retrospektivně (Malý princ na Zemi postupně vzpomíná na svou cestu).
• Motivace: Zamyslet se nad tím, co je v životě doopravdy důležité.
• Zakončení: Autor v závěru vypráví o tom, že pouštní krajina je pro něj to nejkrásnější, ale zároveň nejsmutnější místo na světě, protože se právě zde setkal (a rozloučil) s Malým princem. Také prosí čtenáře, aby mu kdokoli, kdo se s Malým princem někdy setká, dal honem vědět, že se vrátil.

Jazyk a styl:

• V textu je použit prostý spisovný jazyk.
• Vyskytuje se zde přímá řeč, časté dialogy i vnitřní monology.
• Kniha je plná alegorií a hlubokých filozofických zamyšlení. Jsou zde dokonale ukázány kontrasty a rozdíly ve vnímání světa okem dítěte a dospělého.
• Objevují se typické nedokončené výpovědi Malého prince (a jeho neústupné, stále se opakující otázky při rozhovorech s letcem).
• Příběh je postaven na symbolech – např. liška (symbolizuje moudrost a chytrost) či růže (symbolizuje krásu, jedinečnost, ale i pýchu).
• Text v sobě mísí znaky původní pohádky (postavy beze jména, jsou to jen typy chování) a znaky moderní pohádky (netradiční a melancholické zakončení příběhu).

Básnické prostředky v díle:

• Autor bohatě využívá obrazná vyjádření :
• Personifikace: „květina zakašlala“; „růže byly zaražené“.
• Přirovnání: „byla srdci tak milá jako nějaký dárek“; „klesl pomalu, jako padá strom“.
• Metafora: „bude to jako stará opuštěná skořápka“; „tvoje hvězdy se budou smát“.
• Hyperbola (nadsázka): „osvětlený rychlík, dunící jako hrom, třásl domkem výhybkáře“.
• Epiteton (básnický přívlastek): „chvějící se slunce“.

Časoprostor:

• Kniha vyšla v roce 1943.
• Doba děje: Není přesně určena, patrně začátek až polovina 20. století.
• Prostředí: Pozemská poušť Sahara, domovská planeta Malého prince (asteroid B 612) a různé další fiktivní planety včetně Země.

Postavy:

• Pilot: Vypravěč celého příběhu (zosobnění autora). Dobře si s Malým princem rozuměl a přiblížil se mu díky svému pochopení pro dětský styl myšlení, který už ostatní dospělí lidé ztratili.
• Malý princ: Malý záhadný človíček se zlatými vlasy, který se vydal na dlouhou cestu kvůli potížím s jeho květinou a se snahou poznat smysl života. Je nevinný, čistý, vnitřně nezkažený a citlivý. Je plný porozumění a zvídavých otázek. Má moc rád západy slunce a svou květinu.
• Květina (růže): Velmi pyšná, domýšlivá a marnivá květina. Myslí si, že je jediná na světě. Ve skrytu duše má ale Malého prince ráda a je velmi křehká.
• Liška: Moudrá bytost, která neustále hledá přítele. Nechala se Malým princem dobrovolně ochočit a ukázala mu veliký význam opravdového přátelství a jedinečnosti jeho květiny.
• Král: Panovačný vládce první planety, který si myslí, že je rozumný (vydává pouze příkazy, které jdou přirozeně splnit).
• Domýšlivec: Samolibý a ješitný člověk, který je schopen slyšet pouze chválu na svou osobu.
• Pijan: Velmi nešťastný člověk, který pije, aby zapomněl, že se stydí za to, že pije (začarovaný kruh).
• Byznysmen: Strašně zaměstnaný a vážný muž. Nebaví se o „hloupostech“, jen neustále počítá a hromadí hvězdy.
• Lampář: Nesmírně pracovitý muž, zaslepeně a věrně oddaný příkazu (který ale ztratil smysl).
• Zeměpisec: Vědec u stolu, který zaznamenává teorii, ale chybí mu vlastní zkušenost.
• Obchodník: Prodává pilulky proti žízni pro zbytečnou úsporu času.

Děj:

Kniha začíná porovnáním představivosti dětí a dospělých samotným vypravěčem (pomocí slavného obrázku slona spolknutého hroznýšem, který dospělí považují za klobouk). Následně pilot začne vyprávět svůj příběh. Zřítí se s letadlem uprostřed Sahary, má vodu sotva na týden a snaží se proto stroj rychle opravit. Setkává se zde ale se zvláštním človíčkem – Malým princem. Ten po něm s naivní upřímností žádá, aby mu nakreslil beránka.

Postupem času se princ pilotovi svěřuje s historkami o své planetě B 612. Ta je malinká, jsou na ní pouze tři drobné sopky (které je nutno vymetá), semínka baobabů (které se musí pravidelně vyplít) a jedna pyšná růže. Malý princ má svou růži moc rád, i přesto, že vyžadovala přehnanou péči a myslela si, že je jediná svého druhu ve vesmíru. Dále princ vypráví o svém putování vesmírem. Na dalších planetách potkal dospělé lidi ponořené do svých starostí – pyšného krále, domýšlivce, pijana (který pil proto, aby zapomněl, že se stydí, že pije), byznysmena (který stále počítal hvězdy), lampáře (který ráno rozsvítil a večer zhasnul lampu) a zeměpisce (který od stolu vše zapisoval, ale nic nezažil).

Sedmá planeta, na kterou se Malý princ dostal, byla Země. Seznámil se zde na poušti nejprve s hadem, který mu řekl, že ho dokáže jediným dotykem vrátit, odkud přišel. Poté potkal svou první květinu, poznal ozvěnu a narazil na zahradu plnou růží, které byly úplně stejné jako jeho květina doma. Byl z toho velmi smutný, protože si myslel, že ta jeho je ve vesmíru něco naprosto výjimečného. Nakonec ale potkal lišku, kterou si ochočil. Ta ho naučila význam přátelství a jedinečnosti. Malý princ díky ní pochopil, že přestože jeho květina není jediná na světě, pro něj vždy bude jediná a ta nejdůležitější, protože jí věnoval svůj čas. Dále na Zemi potkal i výhybkáře a obchodníka s pilulkami proti žízni.

Osmý den pilot a Malý princ na poušti marně hledají vodu. Nakonec nacházejí studnu a pilot posléze opravuje své letadlo. Malý princ se vypraví do pouště, aby si znovu promluvil s hadem. Když to pilot zjistí, je velice smutný, ale nemůže s tím nic dělat, protože nechce Malému princi bránit v cestě na jeho domovskou planetu (princovo tělo je pro cestu hvězdami příliš těžké). Následující noc se Malý princ nechá dobrovolně uštknout hadem a odejde. Ráno už pilot jeho tělo nenachází, a tak mu zbývají pouze vzpomínky na prince. Před odchodem mu princ slíbil: „Ty se v noci budeš dívat na oblohu proto, že já budu na jedné z planet. A protože se budu na jedné z nich smát, tobě bude připadat, že se všechny hvězdy smějí. Tvoje hvězdy se budou umět smát!“

Inspirace a adaptace:

• Dočkala se několika filmových zpracování (včetně muzikálního filmu z roku 1974 či moderní animované verze).
• Příběh byl také zpracován do podoby 2 oper a oblíbeného animovaného seriálu.

Zajímavosti:

• Kniha byla přeložena do více než 180 jazyků po celém světě.
• Patří k 50 nejprodávanějším knihám historie.

Úryvek z díla:

„Správně vidíme jen srdcem, co je důležité, je očím neviditelné.“

„Ty se v noci budeš dívat na oblohu proto, že já budu na jedné z planet. A protože se budu na jedné z nich smát, tobě bude připadat, že se všechny hvězdy smějí. Tvoje hvězdy se budou umět smát!“

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Malý princ – rozbor díla k maturitě (5) first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Malý princ

Autor: Antoine de Saint-Exupéry

Přidal(a): T.Palivcová

Antoine de Saint-Exupéry (*1900 – †1944)

• Francouzský prozaik, představitel světové prózy 1. poloviny 20. století.
• Byl profesionálním letcem, což se silně promítá do jeho tvorby. Působil jako válečný pilot a byl průkopníkem nočních a dálkových letů.
• Zahynul během druhé světové války při průzkumném letu v roce 1944.

Další díla:

• Noční let – román inspirovaný autorovými zkušenostmi s létáním.

Literárně-historický kontext

Světová próza 1. poloviny 20. století

• Dílo spadá do světové literatury první poloviny 20. století. Toto období bylo charakterizováno hledáním nových uměleckých směrů a reflexí hlubokých společenských změn a krizí, včetně dvou světových válek. Autoři se často uchylovali k experimentování s formou a zkoumání lidské psychiky a existenciálních otázek, což je patrné i v Malém princi.

Další autoři:

• Marcel Proust – autor sedmidílného románu *Hledání ztraceného času*, který je prototypem moderní prózy ztvárňující psychiku člověka.
• Anatole France – autor alegorického románu *Ostrov tučňáků*, parodie na francouzské dějiny.
• Romain Rolland – autor desetidílného románu *Jan Kryštof* a novely *Petr a Lucie*, která staví do kontrastu čistou lásku a nesmyslnost války.
• Henry Barbusse – autor protiválečného románu *Oheň* o zážitcích vojáků na frontě 1. světové války.
• James Joyce – anglicky píšící irský autor, jehož román *Odysseus* je parodií na Homérův epos a klíčovým dílem modernismu.
• John Galsworthy – autor románové trilogie *Sága rodu Forsytů*, kritizující předsudky a majetková měřítka bohaté měšťanské rodiny.
• George Bernard Shaw – dramatik, autor populární komedie *Pygmalion*, která se stala předlohou muzikálu My Fair Lady.
• George Orwell – autor alegorického románu *Farma zvířat*, kritizujícího totalitní režimy, a dystopického románu *1984*, v němž Winston Smith čelí totalitní moci Velkého bratra.
• Heinrich Mann – autor satirického románu *Profesor Neřád*, kritizujícího despotického gymnaziálního profesora.
• Thomas Mann – autor rozsáhlého společenského románu *Buddenbrookovi*, čtyřdílné románové epopeje *Josef a bratři jeho* a filozofického románu *Doktor Faustus*.
• Erich Maria Remarque – představitel ztracené generace, autor slavného protiválečného románu *Na západní frontě klid* a románů *Tři kamarádi* a *Nebe nezná vyvolených*.
• Franz Kafka – pražský německy píšící spisovatel, autor existenciálních románů *Proces*, *Zámek* a *Amerika*.
• Maxim Gorkij – ruský spisovatel, autor románu *Matka* o politickém uvědomování dělnictva.
• Michail Šolochov – autor čtyřdílného románu *Tichý Don* o životě donských kozáků a novely *Osud člověka*.
• Theodore Dreiser – představitel amerického naturalismu, autor románu *Americká tragédie*.
• Ernest Hemingway – představitel ztracené generace, autor protiválečných románů *Sbohem, armádo* a *Komu zvoní hrana* a novely *Stařec a moře*.
• John Steinbeck – americký spisovatel, autor novely *O myších a lidech* a sociálně kritického románu *Hrozny hněvu*.

Rozbor díla: Malý princ

Základní charakteristika:

• Literární druh: Epika (próza)
• Literární žánr: Moderní filozofická pohádka

Téma a motivy:

• Témata: Hledání smyslu života, přátelství, láska, odpovědnost, kritika světa dospělých, střet dětského a dospělého vnímání světa.
• Motivy: Cestování, setkání, osamělost, květina (růže), liška, had, hvězdy, baobaby, východ a západ slunce, voda, poušť, zodpovědnost za to, co k sobě připoutáme.

Hlavní myšlenka:

• Hlavní myšlenkou díla je, že „co je důležité, je očím neviditelné“ – pravé hodnoty jako přátelství, láska a krása se dají poznat pouze srdcem, nikoli zrakem. Další klíčovou myšlenkou je zodpovědnost za ty, které k sobě připoutáme („ochočíme“).

Vypravěč:

• Vypravěčem je samotný autor v postavě pilota, který se s malým princem setkává.
• Na začátku a na konci knihy je použita ich-forma (vyprávění pilota).
• Při vyprávění o cestách malého prince po planetkách je užita er-forma (princův příběh je vyprávěn jako samostatný děj).

Kompozice:

• Dílo je členěno do 27 krátkých kapitol, které jsou doplněny autorovými ilustracemi.
• Kompozice je rámcová: začátek a konec knihy (příběh pilota na poušti) tvoří rámec pro vyprávění malého prince.
• Začátek a konec jsou psány chronologicky, zatímco vyprávění malého prince o jeho cestě je retrospektivní.
• Vyprávěcí postupy: vyprávěcí, popisný, úvahový.

Jazyk a styl:

• Text je psán spisovným, jednoduchým a srozumitelným jazykem, který připomíná styl dětské knihy, ale obsahuje hluboké filozofické myšlenky.
• Typy promluv: dialogy (přímá řeč prince a letce), vnitřní monology (vnitřní rozhovory malého prince).
• Větná stavba je převážně jednoduchá, obsahuje krátké věty i souvětí, objevují se nedokončené výpovědi a tázací věty.
• Časté použití zdrobnělin (beránek, človíček, hlásek) podtrhuje dětský pohled na svět.

Básnické prostředky v díle:

• Přirovnání: „byl jsem opuštěnější než trosečník na voru uprostřed oceánu“, „jako by do mne hrom uhodil“.
• Personifikace: „když mě na úsvitě probudil zvláštní hlásek“.
• Synekdocha: „když mě na úsvitě probudil zvláštní hlásek“ (část za celek – hlásek místo osoby).
• Hyperbola (nadsázka): „tisíc mil od jakékoliv obydlené končiny“.
• Metafora: „Co je důležité, je očím neviditelné.“

Časoprostor:

• Čas: Děj se odehrává během devíti dnů. Doba vzniku díla jsou 40. léta 20. století.
• Místo: Země – poušť Sahara; vesmír – různé planetky, především asteroid B 612, odkud malý princ pochází.

Postavy:

• Pilot: Vypravěč příběhu a autorovo alter ego. Ztroskotá v poušti, kde se setkává s malým princem. Jako jeden z mála dospělých si uchoval schopnost dětského vidění světa a princi rozumí.
• Malý princ: Hlavní postava, malý a naivní chlapec z planetky B 612. Je zvídavý, má velkou fantazii a klade mnoho otázek. Nechápe svět dospělých, který mu připadá zvláštní a nesmyslný. Cestuje vesmírem, aby našel přítele a poznal smysl života.
• Růže: Květina na princově planetce. Je pyšná, marnivá a panovačná, ale ve skutečnosti prince miluje. Je důvodem, proč princ opustil svou planetu.
• Liška: Moudrá postava, která prince učí o přátelství, lásce a jedinečnosti. Vysvětluje mu princip „ochočení“ a pronáší slavnou větu: „Co je důležité, je očím neviditelné.“
• Král: Obyvatel první navštívené planetky. Chce všemu vládnout a dávat příkazy, i když nemá žádné poddané. Symbolizuje touhu po moci.
• Domýšlivec: Chce, aby ho všichni obdivovali, i když pro to nemá žádný důvod. Reprezentuje lidskou ješitnost a touhu po uznání.
• Pijan: Pije, aby zapomněl, že se stydí za to, že pije. Představuje začarovaný kruh závislosti a absurdity lidského chování.
• Byznysmen: Neustále počítá hvězdy, o kterých si myslí, že je vlastní. Symbolizuje materialismus a posedlost majetkem na úkor skutečných hodnot.
• Lampář: Každou minutu rozsvěcí a zhasíná lampu, protože se na jeho planetce zrychlil den. Je jediný, koho princ považuje za možného přítele, protože jeho práce má smysl, i když je absurdní. Symbolizuje smysl pro povinnost.
• Zeměpisec: Zapisuje do knih objevy badatelů, ale sám nikdy nic neprozkoumal. Reprezentuje odtrženost teoretického vědění od praxe. Poradí princi, aby navštívil Zemi.
• Had: První tvor, kterého princ potká na Zemi. Mluví v hádankách a nabízí princi pomoc s návratem domů. Jeho uštknutí nakonec princi umožní vrátit se na svou planetu.

Děj:

Příběh začíná setkáním vypravěče, pilota, který nouzově přistál s letadlem na Sahaře, s malým chlapcem – malým princem. Ten žádá pilota, aby mu nakreslil beránka. Pilot se postupně od prince dozvídá, že pochází z malé planetky B 612, kde žije sám se svou milovanou, ale panovačnou růží, třemi sopkami a obává se baobabů, které by mohly jeho planetku zničit. Právě kvůli neshodám s růží se malý princ rozhodl svou planetu opustit a vydat se na cestu. Postupně navštívil šest planetek, na každé z nich se setkal s podivným dospělým: králem bez poddaných, domýšlivcem, pijanem, byznysmenem, lampářem a zeměpiscem. Každé setkání ho utvrdilo v tom, jak zvláštní a nesmyslný je svět dospělých. Na radu zeměpisce se vydal na Zemi. Zde se cítil osamělý, zvláště když objevil zahradu plnou růží a zjistil, že ta jeho není jediná na světě. Poté potkal moudrou lišku, která ho naučila o přátelství, lásce a o tom, co znamená „ochočit si“. Díky ní pochopil, že jeho růže je pro něj jedinečná, protože je to právě ta, o kterou se staral. Malý princ vypráví svůj příběh pilotovi, zatímco ten se snaží opravit letadlo. Po osmi dnech jim dojde voda a společně hledají studnu. Když se princ rozhodne, že je čas vrátit se ke své květině, vyhledá hada, který mu na začátku slíbil, že ho může poslat zpět. Had ho uštkne a princovo tělo zmizí. Pilotovi zůstanou jen vzpomínky a pohled na hvězdy, které se pro něj od té doby „smějí“.

Úryvek z díla:

Tak jsem žil sám a neměl jsem nikoho, s kým bych si mohl opravdu popovídat. Tu se mi jednou před šesti lety v poušti na Sahaře porouchal motor. Něco se v něm polámalo. A poněvadž jsem neměl s sebou mechanika ani cestující, chtěl jsem se do té nesnadné opravy pustit sám. Byla to pro mne otázka života nebo smrti.
Měl jsem pitnou vodu sotva na týden.
První večer jsem tedy usnul v písku, na tisíc mil od jakékoliv obydlené končiny. Byl jsem opuštěnější než trosečník na voru uprostřed oceánu. Dovedete si proto představit, jaké bylo mé překvapení, když mě na úsvitě probudil zvláštní hlásek:
„Prosím pěkně… nakresli mi beránka…“
„Cože?“
„Nakresli mi beránka…“
Vyskočil jsem, jakoby do mne hrom uhodil. Dobře jsem si protřel oči. Pozorně jsem se podíval a spatřil jsem prazvláštního človíčka, který si mě vážně prohlížel.

__PROTECTED_LINK_BLOCK_1__

Doplňující informace:

Úryvek je z II. kapitoly. Pilot (autor) právě nouzově přistál na Sahaře a poprvé se setkal s malým princem. Tento moment je klíčový pro zahájení celého filozofického dialogu mezi světem dospělých a světem dětí.

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Malý princ – rozbor díla k maturitě (4) first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Malý princ

Autor: Antoine de Saint-Exupéry

Přidal(a): Tereza

Antoine de Saint-Exupéry (*1900 – †1944)

• Antoine de Saint-Exupéry byl francouzský prozaik, publicista a letec šlechtického původu, který se narodil roku 1900 v Lyoně. Jeho celé jméno znělo Antoine Marie Jean-Baptiste Roger de Saint-Exupéry.
• Již v dětství se věnoval psaní básní a zajímal se o letectví. Studoval v Paříži a ve Švýcarsku. V roce 1921 vstoupil do letectva, kde získal leteckou způsobilost.
• Roku 1931 se oženil s Consuelo de Saint Exupéry a téhož roku byl jmenován Rytířem čestné legie za vojenský, kulturní, vědecký a společenský přínos Francii.
• Zahynul pravděpodobně za 2. světové války, do které se sám přihlásil, 31. července 1944 při průzkumném letu nad Středozemním mořem nedaleko Korsiky.
• Skutečnost, že byl letec, ho přivedla k psaní románů s leteckou tématikou. Jedná se o prózu na pomezí reportáže, která vychází z vlastních zážitků a zkušeností. Díla mnohdy vznikala v reakci na ohrožení autorova života a objevují se v nich úvahové pasáže o lidské existenci.
• V jeho dílech se zrcadlí psychické založení hluboce citlivého a ušlechtilého člověka, kterým sám autor byl.

Další díla:

• Kurýr na Jih (1929) – román s leteckou tématikou.
• Noční let (1931) – román oceněný cenou Femina.
• Země lidí (1939) – soubor reportážních a úvahových textů.
• Válečný pilot (1942) – román inspirovaný autorovými zážitky z války.
• Citadela (1948) – posmrtně vydané filozofické dílo.

Literárně-historický kontext

Světová próza 1. poloviny 20. století (meziválečná literatura)

• Autorova tvorba spadá do tradičního proudu francouzského realismu.
• Charakteristické znaky autorů tohoto proudu: vlastenectví, autobiografické prvky, nenávist k válce.
• Historický kontext: Neklidné příměří mezi válkami, vlna revolucí, rozšiřování fašismu, velká hospodářská krize a nástup totalitních režimů.
• Kniha byla přeložena do češtiny, jedním z překladatelů je Milan Sasák (1998).

Další autoři:

• Anatole France (Ostrov tučňáků)
• Romain Rolland (Petr a Lucie)
• Henri Barbusse (Oheň)

Rozbor díla: Malý princ

Základní charakteristika:

• Literární druh: epika
• Literární žánr: filozofická pohádka

Téma a motivy:

• Hlavní téma: Cesta Malého prince na Zemi a jeho setkání s pilotem na Sahaře, které symbolizuje střet dětského a dospělého světa.
• Vedlejší témata: Nepochopení dětského světa ze strany dospělých, hodnota přátelství, lásky a odpovědnosti, kritika lidských charakterů a společnosti.
• Motivy: Cestování, planeta, hvězdy, růže, liška, had, studna, dětská fantazie, osamělost, hledání smyslu života.

Hlavní myšlenka:

• Dílo představuje kritiku světa dospělých, který je zaměřen na materialismus, moc a postrádá fantazii a pochopení pro skutečné hodnoty.
• Autor zdůrazňuje důležitost dětské představivosti, nevinnosti a schopnosti vidět věci srdcem, nikoli jen očima.
• Kniha je oslavou přátelství, lásky a obětavosti, které dávají lidské existenci smysl. Klíčová myšlenka je shrnuta ve větě lišky: ‚Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.‘

Vypravěč:

• Vypravěčem příběhu je samotný pilot, který je zároveň jednou z hlavních postav. Vyprávění je tedy v ich-formě.
• Pasáže, které popisují život a putování Malého prince před setkáním s pilotem, jsou vyprávěny v er-formě.

Kompozice:

• Dílo je psáno chronologicky, ale obsahuje retrospektivní pasáže, ve kterých Malý princ vypráví o své planetě a cestách.
• Kniha je rozdělena do 27 krátkých kapitol.
• Obsahuje prvky klasické pohádky (princ, putování, ponaučení), ale je určena i dospělým čtenářům.
• Dialogy, zejména mezi pilotem a Malým princem, jsou charakteristické nedokončenými odpověďmi a filozofickými otázkami.

Jazyk a styl:

• Dílo je psané spisovným, jednoduchým a srozumitelným jazykem, který je přístupný i dětem.
• V textu se vyskytuje mnoho zdrobnělin (beránek, planetka).
• Styl je poetický, lyrický a plný symboliky.
• Původní dílo bylo napsáno ve francouzštině.

Básnické prostředky v díle:

• Metafora: přenesení významu na základě vnější podobnosti (např. ‚stará opuštěná skořápka‘, ‚kroužek barvy měsíce‘).
• Personifikace: zosobnění, přisuzování lidských vlastností neživým věcem nebo zvířatům (např. ‚hvězdy se ti smějí‘, ‚vítr zpívá‘).
• Zvukomalba: seskupení hlásek s cílem vyvolat dojem zvuku (např. ‚nechávaje za sebou lehký kovový šelest‘).
• Oxymóron: spojení slov, jejichž význam se navzájem vylučuje (např. ‚jste krásné, ale prázdné‘).
• Vnitřní monology: úvahy Malého prince o světě a lidech.

Časoprostor:

• Prostor: Děj se odehrává na několika místech: na malé planetce Malého prince (asteroid B 612), na šesti dalších planetkách, které navštíví, a nakonec na planetě Zemi, konkrétně na Sahaře.
• Čas: Doba děje není přesně určena, ale příběh se odehrává v průběhu jednoho roku (od odletu prince z jeho planety po jeho návrat). Rámcový příběh setkání s pilotem trvá osm dní. Dílo vzniklo za 2. světové války, což se odráží v jeho humanistickém poselství.

Postavy:

• Malý princ: Blonďatý kudrnatý chlapec z malé planetky B 612. Je zvídavý, nevinný a upřímný, představuje svět dětí a jejich čistý pohled na svět. Vydává se na cestu, aby našel přítele a poznal svět. Jeho postava je plná otázek a hledání smyslu života.
• Pilot: Vypravěč příběhu a zástupce světa dospělých, který si však uchoval dětskou duši a fantazii. Ztroskotá v poušti, kde se setkává s Malým princem. Představuje samotného autora, Antoina de Saint-Exupéryho.
• Růže: Pyšná a marnivá květina, která si myslela, že je jediná svého druhu. Miluje Malého prince, ale nedokáže mu dát své city najevo. Její chování je důvodem, proč Malý princ opouští svou planetu.
• Liška: Moudrá postava, která prince učí o přátelství, lásce a odpovědnosti. Nechává se princem ‚ochočit‘ a vysvětluje mu, že ‚co je důležité, je očím neviditelné‘. Díky ní princ pochopí svůj vztah k růži.
• Král: Obyvatel první planetky. Vládne pomyslné říši, kde je jediným obyvatelem. Jeho rozkazy jsou sice rozumné, ale jen proto, že přikazuje věcem, aby dělaly to, co by dělaly i tak. Symbolizuje touhu po moci.
• Domýšlivec: Obyvatel druhé planetky. Chce být všemi obdivován, i když je na své planetě sám. Slyší jen chválu a obdiv. Představuje lidskou ješitnost a povrchnost.
• Pijan: Obyvatel třetí planetky. Pije, aby zapomněl, že se stydí za to, že pije. Symbolizuje začarovaný kruh závislosti a nesmyslného jednání.
• Byznysmen: Obyvatel čtvrté planetky. Je neustále zaneprázdněný počítáním hvězd, o kterých si myslí, že jsou jeho. Chce je vlastnit, aby si mohl koupit další. Představuje materialismus a hamižnost.
• Lampář: Obyvatel páté, nejmenší planetky. Každou minutu musí rozsvěcet a zhasínat lampu, protože jeho planeta se otáčí velmi rychle. Je jediný, koho Malý princ nelituje, protože jeho práce má smysl, i když je absurdní. Symbolizuje smysl pro povinnost a věrnost příkazu.
• Zeměpisec: Obyvatel šesté planetky. Zapisuje do knih objevy cestovatelů, ale sám nikdy neopustí svůj stůl. Představuje odtrženost vědy od reality a teoretiky bez praktických zkušeností.
• Had: První tvor, kterého Malý princ potká na Zemi. Mluví v hádankách a má moc poslat kohokoli zpět, odkud přišel. Jeho uštknutí na konci příběhu vrátí prince na jeho planetu.

Děj:

Příběh začíná vzpomínkou pilota na dětství, kdy nakreslil obrázek hroznýše trávícího slona, ale dospělí v něm viděli jen klobouk. Tento zážitek symbolizuje nepochopení dětského světa dospělými. Pilot si však svou fantazii uchová i v dospělosti. Děj se přesouvá do současnosti, kdy pilot ztroskotá se svým letadlem na Sahaře. Zde se setkává s Malým princem, tajemným chlapcem se zlatými vlasy, který po něm chce nakreslit beránka.

Postupně se spřátelí a Malý princ mu vypráví svůj příběh. Pochází z malé planetky (asteroidu B 612), kde žil se svou milovanou, ale panovačnou Růží a třemi sopkami, které pravidelně vymetá. Kvůli neshodám s Růží se rozhodl svou planetu opustit a vydat se na cestu po vesmíru, aby našel přátele a získal ponaučení. Postupně navštívil šest planetek, na kterých se setkal s různými archetypy dospělých: Králem toužícím po moci, Domýšlivcem prahnoucím po obdivu, Pijanem utápějícím se v závislosti, Byznysmenem posedlým majetkem, Lampářem otrocky plnícím příkazy a Zeměpiscem, který zná svět jen z map. Každé setkání ho zklamalo a utvrdilo v přesvědčení o podivnosti dospělých.

Jeho sedmou zastávkou je planeta Země. Zde se cítí osamělý, dokud nepotká Lišku. Ta ho naučí, co znamená ‚ochočit si‘ někoho a vytvořit si pouto přátelství a lásky. Díky Lišce si Malý princ uvědomí, že jeho Růže je pro něj jedinečná, protože je to ‚jeho‘ Růže, o kterou se staral. Mezitím pilotovi dochází voda a společně s princem hledají studnu. Když ji najdou, pilot pochopí hlubší smysl věcí.

Po roce od svého odchodu se Malý princ rozhodne vrátit na svou planetu ke své Růži. Nechá se uštknout hadem, protože jeho tělo je příliš těžké na cestu zpět. Pilot, který mezitím opravil své letadlo, vidí prince zmizet. Příběh končí pilotovou výzvou čtenářům, aby mu dali vědět, pokud Malého prince někdy potkají.

Zajímavosti:

• Dílo bylo několikrát zfilmováno, poprvé v roce 1974.
• V roce 2002 vznikl na motivy knihy muzikál.
• Existuje také několik audio nahrávek a rozhlasových her.

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Malý princ – rozbor díla k maturitě (3) first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Malý princ

Autor: Antoine de Saint-Exupéry

Přidal(a): Jorami

Antoine de Saint-Exupéry (*1900 – †1944)

• Francouzský spisovatel, letec a humanista.
• Jeden z nejznámějších představitelů francouzské prózy mezi válkami.
• Pocházel z aristokratické rodiny (měl 4 sourozence). I když mu brzy zemřel otec, měl velmi šťastné dětství, na které velmi rád vzpomínal.
• Působil jako bojový pilot ve španělské občanské válce, pak bojoval proti nacistům.
• Působil jako reportér (Rusko, Španělsko, Amerika).
• Při psaní svých děl se inspiruje svými vlastními zážitky a příhodami (hlavně z leteckého prostředí).
• Jeho tvorba je plná filozofických úvah a humanistických příběhů.
• Zemřel 31. 7. 1944 při přeletu nad Středozemním mořem (dodnes přesně neobjasněno).

Další díla:

• Letec
• Kurýr na jih
• Citadela
• Noční let
• Země lidí
• Válečný pilot
• Dopis rukojmímu

Literárně-historický kontext

Francouzská literatura 1. poloviny 20. století

• Jedná se o období první světové války, která způsobila v Evropě hluboký společenský a duchovní otřes. Výraznou stopu zanechala také v literatuře.
• Zobrazení válečné tematiky si klade za cíl vylíčit válečné hrůzy a varovat před nimi. Řada světově známých autorů se angažuje v protiválečném hnutí.
• 1. světová válka přinesla nové objevy, zlepšení dopravy, zkrácení pracovní doby.
• Po válce došlo k rozpadu monarchií a vzniku nových států (např. Československo).
• Po období konjunktury (hospodářského růstu) vznikla v letech 1929–1933 hospodářská krize.
• Fašisté se dostali k moci, což vedlo ke 2. světové válce. Proběhla občanská válka ve Španělsku mezi fašisty a demokraty.
• Všechny tyto události našly odraz v literatuře, vznikla řada uměleckých směrů (secese, civilismus, futurismus, vitalismus, dadaismus, surrealismus).

Další autoři:

• Alain-Fournier – Kouzelné dobrodružství (Velký Meaulnes)
• Marcel Proust – Hledání ztraceného času
• André Gide – Penězokazi
• André Breton – Nadja
• Henri Barbusse – Oheň
• Romain Rolland – Petr a Lucie, Dobrý člověk ještě žije
• Erich Maria Remarque – Na západní frontě klid
• George Bernard Shaw – Pygmalion
• James Joyce – Odyseus

Rozbor díla: Malý princ

Základní charakteristika:

• Literární žánr: Filozofická pohádka.

Hlavní myšlenka:

• Autor shrnuje svůj postoj ke světu a lidem – problematika současného světa (snaha získat moc, slávu, peníze, ústup od citových hodnot, přikládání důležitosti zbytečnostem).
• Dále chtěl v díle ukázat lásku, upřímnost, lidskost a opravdovost v postavičce Malého prince a ukázat kontrast mezi světem dospělých a dětským.

Vypravěč:

• Ich-forma – na začátku knihy, kdy mluví autor o sobě a popisuje své dětství.
• Er-forma – při popisování činů Malého prince.

Kompozice:

• Psáno chronologicky (tak, jak šly události za sebou).
• Část, kde navštěvuje různé planetky, je napsána retrospektivně.

Jazyk a styl:

• Spisovný jazyk.
• Krátké a srozumitelné věty.
• Přímá a nepřímá řeč.
• Vnitřní monology – když princ uvažuje o své květině.

Básnické prostředky v díle:

• Metafora – stará opuštěná skořápka.
• Přirovnání – „Klesl pomalu, jak padá strom.“
• Personifikace – „A růže byly celé zaražené.“
• Antiteze (kontrast) – „Jste krásné, ale prázdné.“
• Symboly – liška (přátelství a moudrost), růže (krásná a pyšná).

Časoprostor:

• Malý princ cestuje ze své malé planetky B612 na další planetky, až nakonec navštíví Zemi, ze které se nakonec vrací domů.
• Doba děje není určena, ale pravděpodobně to bude 20. století.

Postavy:

• Letec (vypravěč): Je sice dospělý, ale stále v něm žije podstatná část dítěte, která se dostává na povrch, když se setká s Malým princem. Snaží se mu porozumět, toleruje ho, snaží se být trpělivý.
• Malý princ: Otevřený, upřímný, důvěřivý, nefalšovaný, hravý, citlivý, věrný, milující. Typické dítě, které chce vědět úplně všechno, je hodně naivní, ale zároveň má velkou zodpovědnost, ať už za svou květinu, za malé výhonky baobabů, které musí každý den vyrývat, nebo za sopky, které musí vymetat. Každá špatná věc ho poznamená. Pořád se ptá na stejnou otázku, dokud nedostane odpověď.
• Květina: Domýšlivá, marnivá, sobecká.
• Král: Panovačný, potřebuje si dokazovat svou autoritu.
• Domýšlivec: Chce slyšet jen chválu, samolibý.
• Alkoholik (Pijan): Nešťastný, osamělý.
• Byznysmen (Businessman): Zaměstnaný, vážný, nebaví se o hloupostech, přesný, zaneprázdněný.
• Zeměpisec: Má o sobě mínění, že je ten nejdůležitější na světě, sebestředný.
• Lampář: Pracovitý, věrný příkazu.
• Výhybkář: Neustále spěchá.
• Obchodník: Postižen hektickým způsobem života, který nemá smysl.
• Liška: Učí prince o přátelství, lásce a zodpovědnosti. Nechá se jím ochočit a zasvětí ho do tajemství hlubokého citu.

Děj:

Autorem příběhu je letec, který havaroval se svým letadlem na poušti. Když byl malý, rád maloval otevřené a zavřené hroznýše. Dospělí mu řekli, aby se věnoval něčemu jinému, a tak se stal letcem. Jednoho dne havaruje na poušti. Zjišťuje, že má omezené množství vody, takže závadu musí co nejrychleji opravit. Od jeho práce ho vyruší tenký hlásek. Otočí se a spatří Malého prince, který po něm požaduje obrázek beránka. Pilot se snaží beránka nakreslit, ale princi se nakreslený beránek nezamlouvá. Nakonec pilot nakreslí krabici a řekne, že beránek je v ní. Malý princ je tedy spokojen.

Malý princ je kouzelná pohádková bytost. Přišel z vesmírných světů, aby našel přítele. Na své planetě měl tři sopky, které jednou za týden vymetal, a malé výhonky baobabů, které denně vyrýval, protože jejich kořeny by mu mohly jeho planetu roztrhnout. A také květinu. Ta byla velmi pyšná na to, že je jediná svého druhu ve vesmíru. Malý princ si přesto květinu zamiloval, i když kvůli ní nakonec planetu opustí.

Poté co Malý princ opustil svou planetku, vydal se na cestu po ostatních planetách. Na první planetce potkal krále, který nesnesl odpor a pořád chtěl někomu rozkazovat. Na druhé planetě bydlel domýšlivec, který chtěl, aby ho Malý princ obdivoval. Na třetí planetě bydlel pijan. Když se ho Malý princ zeptal, proč pije, odpověděl, aby zapomněl na to, že se stydí, že pije. Na čtvrté planetě potkal byznysmena, který počítal své hvězdy. Byly to jeho hvězdy, protože jeho prvního napadlo, že by je mohl vlastnit. Pátou planetu obýval lampář, který svou svítilnu neustále rozsvěcoval a zhasínal. Na šesté planetě bydlel zeměpisec. Doporučil Malému princi, aby navštívil planetu Zemi, prý má dobrou pověst, a tak se poslední zastávkou stala planeta Země.

Na Zemi se seznámí s liškou, která ho zasvětí do tajemství hlubokého citu a přivede k poznání, co pro něj květina doopravdy znamená. Malý princ se pak setká s výhybkářem a s obchodníkem s pilulkami proti žízni. Malý princ ale vůbec nechápe, proč lidé připisují takový význam takovým věcem.

Když poznal letce, který spravoval rozbité letadlo, cesta Malého prince se chýlila ke konci. Pilot si ho zamiloval. Nechával se unášet vyprávěním o planetách, které Malý princ navštívil, a o lidech, které poznal. Pomáhal autorovi přežít, když se s ním vydal na pouť za vodou. Nastal však den, kdy se musel Malý princ vrátit na svou planetu, ke své milované květině. Nechal se uštknout hadem, který mu již dříve nabídl, že se může oprostit od své tělesné schránky a posunout svou mysl výš. Zanechává tak vypravěče v nejistotě a smutného, ale již nikdy samotného.

Vlastní názor:

I když je kniha napsaná jako pohádka, donutí člověka k zamyšlení.

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Malý princ – rozbor díla k maturitě (2) first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Malý princ

Autor: Antoine de Saint-Exupéry

Přidal(a): Miroslava Jeřábková (Miruška)

Antoine de Saint-Exupéry (*1900 – †1944)

• Celým jménem Antoine-Jean-Baptiste-Marie-Roger de Saint-Exupéry, narodil se 29. 6. 1900 v Lyonu v bohaté šlechtické rodině.
• Byl to francouzský prozaik, publicista, letec a byl považován za filozofa a humanistu.
• Od dětství se u něho projevoval zájem o literaturu, výtvarné umění a letectví. Navštěvoval církevní školy. Hlásil se na Námořní školu, ale nebyl přijat, protože nesložil ústní zkoušky. Poté studoval v Paříži na Akademii výtvarných umění, studium však nedokončil.
• V roce 1921 nastoupil k druhému leteckému stíhacímu pluku ve Štrasburgu, kde se nadchl pro letectví, stal se pilotem a složil zkoušku z civilního letectví.
• Brzy poté havaroval a utrpěl vážné poranění lebky. Havárii přežil a zanedlouho havaroval znovu, tentokrát v Libyjské poušti.
• Jako civilní letec se dostal na mnoho míst (např. do severní a jižní Afriky) a létal na linkách Toulouse–Dakar, Casablanca–Timbuktu či Buenos Aires–Ohňová země.
• Roku 1923 odešel na chvíli do civilu, stal se úředníkem a prodával nákladní auta, což ale bylo v rozporu s jeho pohledem na svět (auta ho nedokázala vznést k obloze).
• V roce 1934 pobýval v Asii, kde opět havaroval a zlomil si nohu. V roce 1936 pracoval jako novinář ve španělské občanské válce.
• Na počátku druhé světové války školil v Toulouse nové piloty a dostal se k leteckým průzkumníkům. V roce 1940 provedl průzkumný let nad obsazenou Francií, což se odrazilo v jeho tvorbě.
• Po porážce Francie odešel do USA, kde začal psát Malého prince (dokončen 1943). Později se vrátil k průzkumnému útvaru.
• Z jednoho průzkumného letu 31. 7. 1944 se už nevrátil. Pravděpodobně byl sestřelen německým letadlem v oblasti Korsiky nebo nad Alpami.
• Psal humanistické příběhy inspirované vlastními zážitky. V jeho dílech se setkáme s úvahami o smyslu života, hodnotách, vírou v dobro a pravdu, hledáním lásky a přátelství a odsuzováním války.

Další díla:

• Letec (1926) – první kniha, novela.
• Kurýr na Jih (1929) – kniha zajímavá tím, že hlavní hrdina zemře v letadle (stejně jako později sám autor).
• Noční let (1931) – příběh nočních leteckých kurýrů, autor zde opět využil svých zkušeností.
• Válečný pilot (1942) – kniha, ve které autor odsuzuje válku, odráží zážitky z průzkumného letu.

Literárně-historický kontext

Francouzská a světová literatura 1. poloviny 20. století

• Dílo spadá do období francouzské a světové meziválečné a válečné literatury 1. poloviny 20. století.
• Literatura této doby často reaguje na otřesné zkušenosti z první a probíhající druhé světové války.
• Autoři hledají nové životní hodnoty, smysl lidské existence a často se obracejí k humanistickým ideálům.
• Saint-Exupéry se řadí k autorům, u nichž se prolíná hluboký humanismus, filozofické úvahy a osobní zkušenosti s mezními situacemi (např. letectví).

Další autoři:

• Ernest Hemingway – americký představitel Ztracené generace, autor děl jako Stařec a moře nebo Komu zvoní hrana.
• Erich Maria Remarque – německý spisovatel, autor slavných protiválečných románů (Na západní frontě klid).
• Romain Rolland – francouzský prozaik a dramatik, nositel Nobelovy ceny (Petr a Lucie).

Rozbor díla: Malý princ

Základní charakteristika:

• Literární druh: Epika (střední epika).
• Literární žánr: Filozofická (alegorická) pohádka určená dětem i dospělým.
• Jedná se o autobiografický příběh, motivem pro napsání se stala autorova nehoda v poušti.

Téma a motivy:

• Téma: Hledání smyslu života, přátelství, láska a kritika negativních vlastností dospělých.
• Motivy: Poušť, hvězdy, letectví, dětství, růže, beránek, planety, samota, smrt.

Hlavní myšlenka:

• Hlavní myšlenka spočívá v tom, jak dospělí nedokážou pochopit život malých dětí a nevidí do jejich světa.
• Prostřednictvím malého prince autor vyjadřuje nespokojenost s tehdejším světem, kde lidé uznávají povrchní hodnoty (touha získat majetek, bohatství, moc) a zapomínají na krásu života, lásku, přátelství a moudrost.
• Dílo ukazuje protiklad toho, co vidí dítě a co vidí dospělý (např. v kresbě slona v hroznýšovi vidí dospělí jen klobouk).

Vypravěč:

• Na začátku a na konci knihy je využita ich-forma (autor mluví o sobě, v první kapitole vzpomíná na dětství a v závěru na chvíle s princem).
• Při popisování příběhů malého prince a jeho putování po planetách je použita er-forma.

Kompozice:

• Kniha se člení na 27 kapitol, které jsou většinou velmi krátké (některé jen na jednu stránku).
• Na začátku knihy je věnování – autor knihu věnuje nejlepšímu příteli, který byl kdysi také chlapcem.
• Dílo má rámcovou kompozici (setkání letce s princem na Sahaře rámuje princovo vyprávění o putování vesmírem).

Jazyk a styl:

• Kniha je psána spisovným jazykem.
• Děj je vyprávěn chronologicky, ale setkáme se tu i s retrospektivou (když malý princ vzpomíná a popisuje planety, na kterých byl předtím, než navštívil Zemi).
• V hojném počtu je užita přímá řeč a dialogy (rozmluva mezi pilotem a malým princem, rozhovory prince s květinami, hadem, liškou či postavami na jiných planetách).

Básnické prostředky v díle:

• Metafora – přenášení významu na základě vnější podobnosti.
• Personifikace – zosobnění (malý princ mluví s květinami, hadem, liškou).
• Přirovnání – hojně využívané pro zdůraznění vlastností.

Časoprostor:

• Čas: Není přesně určen, samotný děj na poušti trvá 9 dnů.
• Prostor: Sahara (místo havárie letce) a vesmír (planetka B612 a dalších 6 planet, které princ navštívil před příchodem na Zemi).

Postavy:

• Malý princ: Moudrý, citlivý, nezkažený společností, věrný, milující a nevinný chlapec. Měl pár věcí, které na světě opravdu miloval, a to svoji květinu a západy slunce.
• Letec: Samotný autor, který havaroval na Sahaře. Snaží se pochopit svět, lidi a život.
• Král: Obyvatel první planety. Chtěl všemu vládnout a mít autoritu, i když nebyl zlý.
• Domýšlivec: Obyvatel druhé planety, který chtěl vždy slyšet pouze chválu a obdiv.
• Pijan: Člověk na třetí planetě, který se uchýlil k alkoholu, aby zapomněl na to, že se stydí za to, že pije.
• Podnikatel: Obyvatel čtvrté planety, který měl v hlavě pouze čísla, počítal hvězdy a nic jiného ho nezajímalo.
• Lampář: Obyvatel páté planety. Byl odlišný od ostatních, zapínal a vypínal lampu. Protože se planeta točila stále rychleji, neměl čas si odpočinout. Princ ho vnímal jako jediného, kdo nemyslí jen na sebe, ale plní své povinnosti.
• Zeměpisec: Obyvatel šesté planety. Zklamal prince tím, že sice píše o horách a mořích, ale nikdy je neviděl. Poradil princi, aby navštívil Zemi.
• Had: První tvor, kterého princ potkal na Zemi. Nabídl mu, že ho dokáže zavést zpět na jeho domovskou planetu.
• Liška: Díky ní se princ naučil uvědomovat si city a moudrost. Pomohla mu pochopit, že jeho růže je pro něj jediná na světě a že se stává zodpovědným za to, co k sobě připoutal.
• Růže: Pyšná květina se čtyřmi trny na princově planetě. Princ pochyboval o její lásce, ale později si uvědomil její jedinečnost.
• Výhybkář a Obchodník: Další postavy, se kterými se princ setkal na Zemi a které poukazovaly na nesmyslné počínání dospělých.

Děj:

Kniha začíná autorovým vzpomínáním na dětství, kdy nakreslil svůj obrázek slona v hroznýšovi a byl zklamaný z toho, jak ho vidí dospělí, kteří v něm spatřovali jen klobouk. Celá kniha je pak vyprávěním o pilotovi, který havaroval na Sahaře uprostřed pouště, kde nebyla živá duše. Najednou potkal postavu malého prince, malého chlapečka s blonďatými vlasy. Příběh začíná, když se malý princ seznámí s letcem a chce po něm, aby mu nakreslil beránka. Ať se letec snaží jakkoliv, beránek se princovi nezamlouvá. Nakonec namaluje jen krabici a řekne mu, že uvnitř je beránek. Malý princ se rozzáří a je s kresbou spokojený.

První kapitoly vypráví o tom, odkud malý princ vlastně pochází. Letec se dozvídá, že přichází z neznámé planety B612, která je tak malinká, že malému princovi stačilo pár kroků na to, aby ji celou přešel z jednoho konce na druhý. Na této planetě měl pouze dvě vyhaslé sopky a pyšnou květinu, růži, která měla čtyři trny na obranu před světem. Velmi pochyboval o její lásce, a tak planetu opustil. Putoval vesmírem a při svém putování narazil na šest planet, než dorazil na Zemi. Na každé planetě bydlel vždy jen jeden člověk, který představoval typickou lidskou vlastnost, jako je neskromnost či sobeckost.

Na první planetě žil král, který chtěl všemu vládnout, na další se setkal s domýšlivcem, který chtěl slyšet pouze chválu. Dále potkal člověka, který se uchýlil k alkoholu, a podnikatele, který měl v hlavě pouze čísla. Na páté planetě se setkal s lampářem, který byl odlišný. Zapínal a vypínal lampu, a jelikož se planeta točila stále rychleji, neměl ani čas si odpočinout. Malý princ ho vnímal jako jediného, kdo nemyslí sám na sebe. Na šesté planetě se setkal se zeměpiscem, který ho zklamal tím, že i když píše o horách a mořích, nikdy je neviděl. Zeměpisec mu poradil, aby navštívil Zemi.

Malému princi se předešlé planety nelíbily, lidé tam byli sobečtí a panovala tam zloba. Na Zemi se nejprve potkal s hadem, který mu nabídl pomoc. Pokud bude malý princ chtít, had ho dokáže zavést zpět na jeho domovskou planetu, ze které vyšel. Poté se setkal s květinou, horou, růžemi a zjistil, že jeho květina není jediná ve vesmíru. Nakonec se setkal s liškou, což pro něj bylo velmi důležité. Díky ní se naučil uvědomovat si city, moudrost a pochopil, co pro něho jeho květina znamená. Zjistil, že je pro něho jediná na světě. Naučil se nahlížet na svět z jiného pohledu a pochopil, že všechny hodnoty tehdejšího světa jsou bezvýznamné v porovnání s láskou a přátelstvím.

Malý princ se na Zemi potkává ještě s výhybkářem a s obchodníkem. Poté se děj opět vrací k letci, kterému malý princ pomohl najít pramen, poněvadž trpěl žízní. Poté, co letec s princem našli studnu, letcovi se podařilo opravit motor letadla a malý princ se pomalu začal připravovat na svůj odchod. Vrátil se pomocí hadího uštknutí a letec se vrátil také domů. Letec na malého prince nikdy nezapomněl. V poslední kapitole se věnuje vzpomínce na něj, na to, co dělá jeho beránek a jeho květina. Když vidí hvězdy, vždy ví, že na jedné z nich je jeho malý princ.

Inspirace a adaptace:

• Knihu začal psát v USA v době, kdy musel opustit Francii.
• Byly to pro něj nejtěžší chvíle, neboť jeho přátelé zahynuli v leteckých bojích o Francii. Zřejmě z těchto důvodů a úvah o životě stvořil postavu malého prince.
• Autor si knihu sám ilustroval.

Vlastní názor:

Kniha se mi moc líbila. Za prvé se mi dobře četla, nebyla zde žádná složitá souvětí, věty byly srozumitelné.

Za druhé se mi na té knize líbí, jak je svým způsobem nadčasová. I dnes se setkáme s tím, že lidé mají zcela jiné priority, je pro ně důležité něco jiného a neváží si toho, co mají.

Úryvek z díla:

Všichni dospělí byli dětmi, ale málokdo si na to pamatuje.

__PROTECTED_LINK_BLOCK_1__

Člověk je sám i mezi lidmi.

__PROTECTED_LINK_BLOCK_2__

Jedině děti vědí co hledají.

__PROTECTED_LINK_BLOCK_3__

Budeš tedy soudit sám sebe,“ odpověděl král. „To je mnohem těžší soudit sebe než někoho jiného. Jestliže se ti podaří dobře soudit sám sebe, bude to znamenat, že jsi opravdu moudrý.

__PROTECTED_LINK_BLOCK_4__

Lidé zapomněli na tuto pravdu,“ řekla liška. „Ale ty na ni nesmíš zapomenout. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.

__PROTECTED_LINK_BLOCK_5__

Citovaná literatura

1. Malý princ – Antoine de Saint-Exupéry, nakladatelství Cesty, 1998
2. Obsahy z děl světové literatury – Libuše Ulrichová, nakl. JAS, 2001
3. Přehled světové literatury 20. století – Vladimír Prokop, 2010
4. Sedm dopisů Natalii Paley – Antoine de Saint-Exupéry, nakl. Vyšehrad, 2007
5. Vzpomínky na Malého prince – Antoine de Saint-Exupéry, nakladatelství Mladé léta, 2003

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Malý princ – rozbor díla k maturitě first appeared on Rozbor-dila.eu.