Kniha: R.U.R.
Autor: Karel Čapek
Rozbor přidal(a): AK
Vloženo na: Studijni-svet.cz
Karel Čapek (1887–1945)
Původ a studia
- český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a amatérský fotograf. Karel Čapek bývá považován za předchůdce sci-fi. Byl mladším bratrem malíře a spisovatele Josefa Čapka
Narodil se do rodiny venkovského lékaře, MUDr. Antonína Čapka. Z Malých Svatoňovic se s rodiči brzy přestěhoval do Úpice, kde byl pokřtěn a absolvoval základní školu Na Blahovce (po Karlově smrti přejmenována na Základní školu bratří Čapků. Gymnázium studoval v Hradci Králové, ze kterého musel přestoupit na gymnázium v Brně. Mezi lety 1910-1911 Karel Čapek se zúčastnil studijního pobytu v Londýně a Paříži. Roku 1915 ukončil studium na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde také získal doktorát.
Počátky literární činnosti
Po ukončení studií krátce působil jako vychovatel a domácí učitel, brzy ale přešel k novinařině. Stal se redaktorem v několika denících i časopisech: v Národních listech (1917-1921), v týdeníku Nebojsa (1918-1920) a v Lidových novinách (od r. 1921). Z Národních listů odešel po neshodách, kdy protestoval proti vyloučení svého bratra z redakce a také politické směřování listu vnímal jako politicky zaměřené proti Masarykovi.
Karel Čapek od svých 21 let trpěl na Bechtěrevovu nemoc (chronické onemocnění páteřních obratlů), pročež nebyl odveden do rakouské armády, a proto nemusel bojovat v první světové válce, kterou byl i přesto velmi silně ovlivněn.
Dílo
Svou tvorbu před první světovou válkou tvořil se svým bratrem Josefem. Odrazilo se zde jeho estetické smýšlení a filosofické vzdělání, především pragmatismus a expresionismus, dále ho ovlivnila vědeckotechnická revoluce. V mnoha svých dílech vyjadřoval obavu, že jednou technika získá moc nad člověkem. V dílech Karla Čapka se uplatňuje individualistický přístup, a z toho vyplývající uznávání silných jedinců, neuznává jednoznačnou pravdu, ale pouze pravdu z pohledu jednotlivce. Jeho dílo samozřejmě také ovlivnila první světová válka a později nástup fašismu v Itálii a hlavně nacismu v Německu, blížící se druhá světová válka a hrozby proti první Československé republice.
Hlásil se k mladé generaci a k jejím snahám o moderní umění. Své první prozaické práce psal společně s bratrem Josefem. Ve dvacátých letech 20. století se Čapek zaměřuje převážně na dramatickou tvorbu. Tehdy bylo inscenováno šest z jeho osmi her.
Konec Čapkova života
Mnichovská dohoda a po ní následující kapitulace znamenaly pro Karla Čapka zhroucení jeho dosavadního světa a osobní tragédii. Snažil se zabránit rozdělení národa a usiloval o jeho jednotu. Po abdikaci prezidenta Beneše se však stal jediným viditelným symbolem první republiky a často plnil roli „obětního beránka“. Součástí této kampaně se tak stávaly nejen četné urážlivé anonymní dopisy a telefonáty, ale i vytloukání oken Čapkova domu apod.
Při odklízení škod u domu ve Staré Huti po povodni v prosinci 1938 si Karel Čapek původně přivodil lehkou chřipku. Jeho stav se nejprve zlepšil, ale brzy musel znovu ulehnout. Ke chřipce se přidal zánět ledvin a zápal plic. Zemřel na plicní edém dne 25. prosince 1938, tedy nĕkolik měsíců před okupací Čech a Moravy nacistickým Německem. Je známo, že gestapo plánovalo jeho zatčení. Byl pohřben na Vyšehradském hřbitově v Praze.
Zajímavosti
Byl sedmkrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu, a to v letech 1932-1938.
Roku 1995 mu byl in memoriam propůjčen řád T. G. Masaryka.
Čapek byl nadaným fotografem, o čemž svědčí řada snímků počínajících těch v Dášence až po portréty známých osobností, mj. Prezidenta Masaryka a dalších pátečníků. Čapek byl autorem nejprodávanější fotografické publikace první republiky. Dášeňka čili Život štěněte (1933) byla publikována v několika desítkách vydání.
R.U.R.
Autor zde varuje před případnými negativními vlivy techniky na lidstvo. Je ovlivněn svým zájmem o techniku, ale také obavami o budoucnost lidstva (destrukce za 1. světové války). Člověk zkonstruuje robota, velmi atraktivní vynález. Tento umělý člověk má stejné dovednosti jako člověk, ale nemá cit – otázka odlidštění. Čapka údajně napadla tato hlavní myšlenka, když jel v přeplněném dopravním prostředku (natěsnaní lidé na sobě, ale jsou si cizí). Postavy dohromady tvoří příběh, příběh následně demonstruje hlavní autorovu myšlenku. Čapek upozorňuje na to, jak vynález může způsobit katastrofu a také popisuje, kde je pravá hodnota člověka.
Kompozice:
Jedná se o činoherní drama. Předehra a tři dějství. Poměrně dlouhá předehra uvádí diváka do děje, vše se dozví z rozhovoru mezi Helenou a Dominem, ve kterém je princip robotů vysvětlen. Dialogy – postavy často pronášení filosofické myšlenky, i přesto text působí přirozeně a konverzace plyne velice lehce. Celkový příběh má tragickou povahu, autor píše realisticky a jednoduchými větami, text není složitý na pochopení. Funkční styl je vyprávěcí, často prokládán odbornými pojmy jako biogen, enzym, bilance, katalyzátor, protoplazma, koloidální rosol apod.
Myšlenka díla, motiv:
Čapek chtěl varovat před možnými negativními vlivy techniky na lidstvo. Je ovlivněn svým silným zájmem o techniku, ale také obavami o budoucnost lidstva (zažil první světovou válku, kde byla technika zneužita k hromadnému ničení a zabíjení). Nejdůležitějším motivem je lidská práce, bez práce totiž člověk přestává být člověkem, neboť práce zušlechťuje duši.
Jazyk:
Převážně spisovný, srozumitelný. Nespisovnou češtinou mluví pouze služka Nána, jakožto zástupkyně prostého a nevzdělaného lidu. Hra je psána ve svižných, rychlých dialozích. Poprvé použito slovo robot – neologismus.
Vznik slova robot
Lidé se setkali s názvem robot poprvé v roce 1921 při premiéře hry Karla Čapka R.U.R., která jej zprofanovala a dostala do povědomí široké veřejnosti. Spousta lidí přisuzuje původ slova robot právě autorovi hry R.U.R. Karlu Čapkovi. Ten však ve svém krátkém dopise v článku pro etymologický slovník oxfordské angličtiny uvedl, že to není on, kdo s myšlenkou přišel. Slovo robot vymyslel jeho bratr, malíř a spisovatel Josef Čapek.
Karel Čapek chtěl původně tvory ve své hře pojmenovat „laboři“, vycházel přitom z latinského slova labor, tedy práce. Definice se mu však příliš nelíbila. Zdála se mu umělá a neohrabaná, proto požádal o radu Josefa. Díky tomu dnes najdeme ve slovníku robota právě pod tímto českým názvem.
