Kniha: Válka s mloky
Autor: Karel Čapek
Rozbor přidal(a): Šimon Kofránek
Proč má kniha právě tento název, odkazuje k něčemu, někomu?
Mloci jsou hlavní pointou téhle knížky a s mloky se setkáváme od úplného začátku až do konce příběhu.
Kdy dílo vzniklo?
Poprvé vyšlo v letech 1935-1936 na pokračování v Lidových novinách.
Jaká je žánrová forma díla
Jedná se o alegorický román.
Odráží se v něm doba vzniku?
Řekl bych, že se v díle odráží doba vzniku a to tím, jak mloci po nějaké době začali být nezastavitelní a věděli, že je nic nezlomí. Tehdy nastolili diktaturu. Přesně tak to bylo v první světové válce. Německo mělo velkou převahu a nastolilo diktaturu. Osobně jsem tohoto názoru, ačkoliv jsem četl, že dílo varuje před rozpínavostí nacismu a Třetí říše.
Jsou v díle autobiografické rysy?
Vlastní zážitky z ruských legií,vstup do války.
Používá autor ich-formu nebo er-formu?
Válka s Mloky je psána v er-formě. Vypravěč stojí nad dějem a je jeho pozorovatelem.
Jazyk
Jazyk je velmi bohatý a ve většině knihy spisovný.Text byl srozumitelný, četba mi nečinila potíže.
V textu se vyskytují např. personifikace (oči pana Bondyho oživly), přirovnání (škeble, co drží na kamenech jako židovská víra), neologismy (člověčenstvo; mladomloci),
Velmi specifický je jazyk kapitána van Tocha. Mluví moravským nářečím, nespisovně, používá výrazy z angličtiny, francouzštiny a dalších jazyků.
Jak autor člení text, např. málo odstavců nebo dlouhé věty.
Když promlouvají postavy, odstavce jsou většinou krátké, ale v případě líčení děje nebo prostředí jsou odstavce spíše delší. Věty jsou spíš delší a složitější.
Téma
Když člověk zasahuje do přírody, škodí tím i sám sobě. Příroda je nevyzpytatelná, člověk ji nikdy neovládne. Upozornění na krutost fašismu a jeho šíření.
Motiv
Mloci jsou ze začátku jenom hrubá pracovní síla a po nějaké době, když se mloci přemnoží, začnou být nevyzpytatelní. Nakonec je mloky ohroženo celé lidstvo. Stejně tak to bylo i v Německu pod Hitlerovou diktaturou.
Čas (kdy se dílo odehrává, je zasazeno do konkrétního času, jak rychle běží čas, zastaví se – jakými prostředky (popis), čas díla vzhledem k době, kdy žil autor
Děj se odehrává v době před 2. sv. válkou. Čas v knize běží velmi pomalu.Připadá mi, že se důležité události jen zmínily anijak se nerozebíraly, a to je podle mého názoru špatně.
Prostor
Na začátku se děj odehrává na ostrově Tana Masa. Poté se děj přesune do Prahy. Potom se díky rozšíření mloků dostáváme do celého světa.
Prostor je reálný.
Děj
Na jednom malém tichomořském ostrůvku Tana Masa objeví kapitán van Toch mloky. Zjistí, že jsou velmi přátelští a že se dají využít jako levná pracovní síla, a tak je zpočátku učí lovit perly, zabíjet žraloky a zacházet s nožem a zbraněmi. Když je ochočí, naučí je mluvit. Posléze se rozvine celosvětový obchod s mloky, v němž má prioritu největší mločí farma na světě obchodníka G. H. Bondyho. Dojde k přemnožení mloků a tím i ohrožení celého lidstva, neboť mloci potřebují k vylíhnutí mláďat mělčinu. Tak pod vedením Chiefa Salamandra vyhlásí lidem válku. V závěru se objevuje první mlok v Praze, ve Vltavě.
Postavy
kapitán Jan van Toch – už starší, ale svěží kapitán lodi KandongBandoeng; přestože pochází z Čech, plaví se už třicet let po tropických mořích a loví perly. Je poctivý, trpělivý, důkladný, vynalézavý, přesvědčivý, dobrosrdečný, ale také trochu podivínský; jako první se začal zabývat mloky, dal jim nože, harpuny a začal je rozšiřovat po celém světě.
pan G. H. Bondy – ředitel společnosti MEAS (veliká továrna na kotle) a předseda asi dvaceti společností.Velice byl zaujat vanTochovým příběhem o mlocích a nechal se jím přesvědčit, aby spolu založili Exportní společnost; ta rozšiřovala mloky po ostrovech a oni pro ni lovili perly.
Mloci – také nazýváni jako mořští čerti. Mají černou kůži bez šupin a jsou vysocí zhruba jako desetileté dítě. Žijí v moři, přes den se pohybují jen pod vodou, a to buď za pomoci plavání, nebo díky chůzi po mořském dně, navečer pak z vody vylézají. Jsou velmi učenliví, lze je naučit téměř vše a navíc umějí i mluvit; pod vodou si hloubí tunely a stavějí hráze, aby měli klidnou vodu; proto je lidé začali využívat jako levnou pracovní sílu na stavění nových pevnin.
Citát
„A co lidé?“ Ah pravda, lidé? Nu, ti se začnou pomalu vracet z hor na břehy toho, co zůstane z pevnin; ale oceán bude ještě dlouho smrdět rozkladem mloků. Pevniny zase pomalu porostou nánosem řek; moře krok za krokem ustoupí a všechno bude zase skoro jako dřív. Vznikne nová legenda o potopě světa, kterou seslal Bůh za hříchy lidí. Budou také vzkazy o potopených mytických zemích, které prý byly kolébkou lidské kultury; bude se třeba bájit o jakési Anglii nebo Francii nebo Německu.- „A potom?“
V této ukázce se mi líbí myšlenka, že vznikne nová legenda o potopě světa. Myslím si, že přesně tak mohl vzniknout biblický příběh o potopě světa.
Uvedení (představení) textu
Zaměření textu- Česká literatura
Funkčně stylové zařazení- Umělecký styl
Určení textu z hlediska autorského a regionálního
Z hlediska autorského
PhDr. Karel Čapek (9. ledna 1890 – 25. prosince 1938 ) byl český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a fotograf. Roku 1995 mu byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka.
Čapek byl mimořádně dobrým amatérským fotografem, o čemž vedle známých fotografií v Dášeňce svědčí řada dalších dochovaných snímků, včetně portrétů známých osobností (mj. prezident Masaryk a další pátečníci).
https://www.spisovatele.cz/karel-capek
Z hlediska regionálního
Dílo naráží na fašismus. Dílo se odehrává na mnoha místech-ostrovy v Tichomoří, Čechy, zoo v Anglii.
Tematická analýza – fabule, syžet,námět
Fabule odpovídá syžetu.
Jazyková analýza – výstavba verše, druh stopy, rým, tropy (metafora, metonymie, epiteton), figury. Autorská řeč a řeč postav, přímá řeč, nevlastní přímá řeč, polopřímá
„Co tu chce?”; kde vlastně je Surabaja?- řečnická otázka
„Very glad to meet you, Captain. Please, come in.“ -použití angličtiny
„Nazdar, nazdárek, pane Bondy,”- hovorová řeč
Pořád ten starý! -(elipsa)
Krupař, rynku –historismy
ampus,ráčna-slang
čachrovat, pajz-argot
Zavřu tě, až zčervenáš- přirovnání
Půjčte mi, půjčte!-epizeuxis
Hodnocení
Kniha se mi moc líbila. Byla velice zajímavá, čtivá a nadčasová. Líbí se mi autorův styl psaní a originální nápad s mloky. Nejzajímavější byla asi prostřední část, kde byly úryvky z novin, které pojednávaly o mlocích. Připadá mi, že mohla být kniha o něco kratší, protože občas popisovala nějakou událost až moc dopodrobna. Libí se mi Čapkova myšlenka, abychom si dali pozor na ničení přírody, jinak se vše může obrátit proti nám.
