Osel a stín – rozbor díla

Kniha: Osel a stín

Autor: Jiří Voskovec, Jan Werich

Rozbor přidal(a): Adéla Marková

Další rozbor například [zde]

 

 

 

 

O autorech

Jiří Voskovec

• Vlastním jménem J.Wachsmann. Český herec, dramatik, režisér, básník a překladatel.
• Vystudoval gymnázium v Křemencově ulici, kde se seznámil s Werichem. Jeho zájem o avantgardní umění ho přivedl do sdružení Devětsil, z něhož byl později vyloučen.
• Pracoval v Osvobozeném divadle, psal také hry a texty písní.
• V roce 1939 emigroval spolu s Werichem a Ježkem do USA, kde se oženil.
• V roce 1946 se vrátil do Čech, kde se pokusil s Werichem obnovit Osvobozené divadlo. Ale po únoru 1948 odjel do Francie, pracoval pro OSN.
• V roce 1950 se vrátil do USA, kde žil až do smrti a kde se prosadil jako divadelní, filmový i televizní herec (např. Dvanáct rozhněvaných mužů).

Jan Werich (6. února 1905 Praha – 31. října 1980 Praha)

• Český filmový a divadelní herec, dramatik a filmový scenárista, významný představitel meziválečné divadelní avantgardy a poválečné české divadelní kultury, spisovatel.
• Jeho dcera Jana Werichová byla česká herečka a překladatelka.

 

Rozbor: Osel a stín

Druh, žánr:

• satirická komedie

 

Charakteristika:

• Hra je satirou, která měla úsměvnou formou kritizovat tehdejší dobu a upozornit lidi, jaké nebezpečí jim hrozí. Celý děj se odehrává v antickém Kocourkově jménem Abdéra. Autoři pro lepší dojem volili taková jména, jenž znějí jako opravdová antická jména – např. Skočdopolis, Nejezchlebos, Rekordikles ap.
• Ve městě Abdéra je soudce vybírán z těch, kteří mají smysl pro spravedlnost, jsou poctiví a mají krásný tenor, protože pře jsou zahajovány soudcovou zpěvnou árií.
• Protože se však tyto přednosti zřídka vyskytují současně, spokojuje se lid Abdérský podle nich s nejdůležitější předností a volí si soudce s krásným hlasem a hudebním sluchem. Nad smyslem pro spravedlnost přivírají oči.

 

Téma:

• absurdnost a nesmyslnost slepých ideologií

 

Jazyk a styl:

• Spisovná i nespisovná čeština, tu nespisovnou používají lidé ze spodních vrstev a spisovnou ty vyšší a majetnější vrstvy.
• Je zde užitá ironie, alegorie a sarkasmus, autoři tím chtěli navodit satirickou náladu

 

Kompozice:

• Děj je chronologický

 

Místo a prostředí děje:

• Hra je situována do oblasti dnešního Řecka, města nazývaného Abdérou v překladu Kocourkov, v době krize po válce – nejspíš po druhé světové.

 

Hlavní postavy:

• Skočdopolis – oslař
• Nejezchlebos – zubař
• Hippodromos – obhájce zubaře
• Kontokorentos – zástupce oslaře (žalobce)
• Paprikides – soudce

 

Děj:

Zubař  z Atén přijede na oslu do Abdéry vybrat peníze od pacientů na trhu za spravené zuby. Trhovci se však  schovají. Když zubař shledá, že celou cestu podnikl zbytečně, zapřede rozhovor s oslařem. Ten o oslu mluví jakoby to bylo auto, stěžuje si na vysoké splátky a opotřebení kopyt. Zubař, který je unavený horkem se rozhodne počkat, až se pacienti ukážou.

Chce si lehnout do stínu  osla, ale jeho majitel prohlásí, že za tento stín musí zaplatit, protože je to jeho osel, který stín vrhá. To přejde ve velký spor, neboť zubař prohlašuje, že když si osla pronajal, zaplatil si i jeho stín a hlavně, že stín patří všem, jelikož vzniká díky slunci. V jejich okolí se začne hromadit stále více kolemjdoucích, až se nakonec celého sporu chytnou vudci politických seskupení a požadují celý spor projednat u soudu.

Hippodromos je nevzhledný, zato ohnivý sociální demokrat. Díky svému temperamentu a řečnickému nadání udělal velkou politickou kariéru, kupodivu poctivou, a svým sňatkem se ocitl ve vznešených kruzích. Manželka ho pravidelně podvádí s Rekordiklem, o kterém se Hippodromos domnívá, že je jeho nejlepším přítelem.

Lidový původ Hippodroma je zdrojem jeho pocitu méněcennosti. Aby toto zakryl, často propuká v hysterické záchvaty a hlučné projevy, ke kterým si vybírá ty nejméně vhodné chvíle. Kontokorentos je neobyčejně vzdělaný průmyslník který, s lehkostí jemu vlastní, rozpráví o hospodářských problémech a úskalích. Proklamuje svobodu, jenž má být dopřána každému k vybudování individuálního blahobytu na základě usilovné práce. S lehkostí také prodává otroky z jeho „líhní“.

Oslař a zubař náhle zpozorují, že se lidi přestali zajímat o jejich spor, neboť ten totiž přerostl ve spor politický. Sice se snaží zrušit jednání u soudu, ale od soudce Paprikidese se dozví, že pokud tak chtějí udělat, musí zaplatit vysoký poplatek. Osel byl do vyřešení sporu zabaven. Teprve u soudu se ukáže, že oslař i zubař podnikají bez povolení, a tak byli také zavřeni.

Kontokorentos vymyslel lest a podplatil žalářníka, aby pustil mandanta jeho politického soka. Ten se má dostavit na radnici. Kontokorentovi lidi mají zapálit radnici, aby se vše dalo svést právě na zubaře.

Následovala by tak občanská válka a moci by se chopil Kontokorentos se svým aparátem věrných. Žalářník splnil co slíbil. Zubaři byl umožněn útěk, ten si však sebou vzal i oslaře, se kterým se ve vězení spřátelil. Oba dle domluvy dorazí do Rekordiklova domu. Oslař tajně vleze na balkón. Dle zákona schválnosti přijde Synekdocha, Rekordiklova milenka, manželka Kontokorentova. Rekordikles ji samozřejmě nechce pustit dovnitř, ale po nařčení,

že tam má nějakou jinou, svolí. Nedlouho poté opět někdo zabuší na dveře a tentokrát přivede Hippodromos svoji manželku Hekatombu, která je také milenkou Rekordiklovou. Celý děj se stále více, leč vtipně, zaplétá.

Oslař se zubařem se usmířili a dohodli se, že spor může vyřešit jedině oslova smrt. Když oba dva leadeři zjistí, že je osel zraněn, povolají lékaře, který jen konstatuje jeho jistou smrt. Ti jsou z toho natolik zničení, že překonají svoje věčné pře a dohodnou se, že pokud vlezou do kůže osla, budou moci sjednotit lid a jemu společně vládnout. Původně dobromyslný Hippodromos neodolá vidině moci a souhlasí.

Lid se dozvídá, že osel byl zabit. Chtějí oba viníky potrestat, neboť jim vzali jejich ideály, ale v tu chvíli se objeví osel. Nejenže je živ, ale dokonce mluví. Autoři chtěli přirovnat tohoto „osla“ k Hitlerovi, neboť „osel“ se prohlásí za vůdce nové Abdéry a požaduje zdravení zdvihnutím pravé ruky. Vše vyřeší bůh Dionýsos, který přesvědčí lidi, že osel je jen maškarou, jenž je balamutí. Dokáže, že „osel“ je ničím a lid abdérský ho zabije a sní.

V celé hře jsou patrné události doby a strach, který Hitler, Mussolini a jim podobní naháněli.

 

Zajímavosti:

• V představení zazněly písně J.Ježka Popěvek kramářů, Civilizace, Zlatá střední cesta, Minulost přes palubu, Bůh suď!
• Premiéra byla v Osvobozeném divadle 13. Října 1933.