
Kniha: Dobytí severního pólu
Autor: Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak
Přidal(a): Teryk94
Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak (Zdeněk Svěrák (*1936), Ladislav Smoljak (*1931 – †2010))
- Zdeněk Svěrák vystudoval Vysokou školu pedagogickou, obor český jazyk a literatura. Působil jako učitel na základní škole a na gymnáziu v Žatci, později byl redaktorem Československého rozhlasu. Je známý jako úspěšný herec, scenárista a autor knih pro děti i dospělé. Spolu s Ladislavem Smoljakem a Jiřím Šebánkem je zakladatelem Divadla Járy Cimrmana.
- Ladislav Smoljak byl filmový a divadelní režisér, scenárista a herec. Vystudoval matematiku a fyziku na Vysoké škole pedagogické a také působil jako učitel na gymnáziu. Je jedním ze zakladatelů a klíčových autorů Divadla Járy Cimrmana.
Další díla:
- Blaník
- Němý Bobeš
- Lijavec
Literárně-historický kontext
České drama 2. poloviny 20. století
- Hra je součástí repertoáru Divadla Járy Cimrmana, které se specializuje na mystifikaci a osobu fiktivního českého génia, vynálezce a dramatika Járy Cimrmana.
Další autoři:
- Arnošt Goldflam – Biletářka, Návrat ztraceného syna, Já je někdo jiný
- Milan Uhde – Balada pro banditu, Král Vávra, Lidé z přízemí
- Karel Steigerwald – Nobel, Juro Jánošík, Neapolská choroba
Rozbor díla: Dobytí severního pólu
Základní charakteristika:
- Literární druh: drama
- Literární žánr: komedie (činohra)
Téma a motivy:
- Téma: Cesta české výpravy na severní pól.
- Motivy: Nástrahy cesty, hlad, zima, přátelství, odhodlání, lidská povaha v extrémních podmínkách, parodie na hrdinství.
Hlavní myšlenka:
- Hlavní myšlenkou je humorným a parodickým způsobem ukázat, jak se mění chování lidí v mezních situacích. Dílo je zároveň oslavou houževnatosti a vynalézavosti českého člověka, i když v poněkud absurdním podání.
Vypravěč:
- Dílo je divadelní hra, nemá tedy klasického vypravěče. Děj je posouván vpřed pomocí dialogů a monologů jednotlivých postav.
Kompozice:
- Představení je tradičně rozděleno do dvou částí. První část tvoří fiktivní odborný seminář o životě a díle Járy Cimrmana, který se vztahuje k dané hře.
- Druhou částí po přestávce je samotná divadelní hra, která se skládá z pěti obrazů a čtyř meziobrazů (hraných před oponou).
Jazyk a styl:
- Hra je psána formou dialogů a monologů.
- Jazyk je převážně spisovný, ale objevují se i hovorové prvky. Charakteristický je cimrmanovský humor, který je založen na absurditě, nadsázce, ironii a slovních hříčkách.
Časoprostor:
- Čas: Děj hry se odehrává v letech 1908–1909. Výprava dosáhne pólu v dubnu 1909.
- Prostor: Děj začíná na nádraží, ale většina se odehrává v arktické krajině cestou na severní pól a na pólu samotném.
Postavy:
- Karel Němec: Náčelník výpravy. Je to vůdčí typ, snaží se být rozumný a udržovat ve skupině pořádek.
- Václav Poustka: Pomocný učitel. Je chytrý, zábavný a otevřený novým věcem. Píše si deník o průběhu expedice.
- Vojtěch Šofr: Lékárník. Je upovídaný optimista, který se snaží odlehčovat napjaté situace, často neúspěšně.
- Varel Frištenský: Nejmladší a fyzicky nejsilnější člen výpravy, ale také velmi naivní a hloupý. Táhne sáně místo psů.
- Beran: Český sluha amerického profesora Mac Donalda, který byl rok zmražený v ledu v rámci experimentu s lidskou hibernací.
Děj:
Čtyřčlenná česká expedice ve složení náčelník Karel Němec, učitel Václav Poustka, lékárník Vojtěch Šofr a silák Varel Frištenský se vydává na severní pól. Učitel Poustka si o cestě píše deník. Když výpravě dojdou zásoby jídla a morálka klesá, rozhodnou se ostatní sníst nejsilnějšího, ale také nejhloupějšího člena výpravy, Varla Frištenského, který táhne sáně místo psů. Využívají jeho naivity a přesvědčí ho, aby se svlékl, že ho chtějí jen zvážit. Těsně předtím, než by umrzl, Frištenský prozradí, že má u sebe schovaného housera, čímž zachrání sebe i ostatní před kanibalismem. Po dosažení severního pólu objeví dvě zmrzlá těla. Učitel Poustka v nich pozná amerického profesora Mac Donalda a jeho českého sluhu Berana, kteří se o dobytí pólu pokusili o rok dříve. Protože výpravě opět došly zásoby, rozhodnou se těla sníst. Když však Beran rozmrzne, k překvapení všech ožije. Vysvětlí, že se jednalo o experiment s lidskou hibernací a zakáže jim rozmrazit profesora, který by byl zklamaný z neúspěchu pokusu. Češi tak vezmou zmrzlého profesora s sebou na jih. Díky tomu se česká výprava dostala na severní pól o den dříve než americká expedice, které je prvenství oficiálně připsáno.
Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.