Farma zvířat – rozbor díla k maturitě

» Novinka 🔥 Rozbor této knihy máme také jako video! 🎞️🎬 «

Kniha: Farma zvířat

Autor: George Orwell

Rozbor přidal(a): Invisible

Vloženo na: Studijni-svet.cz

Autor: George Orwell (1903–1950)

Vlastním jménem Eric Arthur Blair.
Anglický spisovatel, novinář a esejista.
Narodil se v Motihari v Indii (tehdejší britské kolonii) do rodiny úředníka. Asi po roce se s matkou přestěhoval do Anglie, kde dále žil a studoval.
Byl to přesvědčený socialista a demokrat, ale zároveň velký odpůrce fašismu a jakýchkoliv nedemokratických a totalitních režimů (včetně stalinismu).
V roce 1936 se jako dobrovolník zapojil do španělské občanské války (bojoval proti fašistům), kde byl vážně zraněn. Své zážitky a rozčarování z praktik komunistů popsal v knize Hold Katalánsku.
V letech 1940–1943 pracoval pro britskou rozhlasovou stanici BBC.
Je považován za jednoho z nejlepších anglických esejistů vůbec. Ve své tvorbě se zabýval politickými, sociálními a životními tématy, kritikou imperialismu a manipulace.
Zemřel předčasně na tuberkulózu ve věku 46 let.

Další autorova díla:

1984 (jeho nejslavnější dystopický román zabývající se absolutní totalitou, sledováním a manipulací jazyka i pravdy; pojmy jako „Velký bratr“ nebo „ideozločin“).
Barmské dny (román čerpající z jeho zkušeností u imperiální policie v Barmě).
Farářova dcera, Bože chraň aspidistru (romány o bídě a úpadku).
Trosečníkem v Paříži a Londýně (reportážní próza z prostředí chudiny).
Uvnitř velryby a jiné eseje.

Literárně-historický kontext

Dílo vyšlo v srpnu roku 1945 (napsáno bylo během 2. světové války).
Řadí se do anglické a světové literatury 2. poloviny 20. století (i když vznikalo dříve).
Reflektuje zklamání ze Sovětského svazu a reaguje na diktaturu J. V. Stalina. Díky tomu byla kniha v komunistickém Československu (po roce 1948) zakázána.
Další autoři píšící protitotalitní antiutopie: Aldous Huxley (Konec civilizace), Ray Bradbury (451 stupňů Fahrenheita), Jevgenij Zamjatin (My).

Rozbor díla: Farma zvířat

Základní charakteristika literárního díla:

Literární druh: Epika
Literární forma: Próza
Literární žánr: Alegorický satirizující román psaný formou politické bajky (zvířecí antiutopie).

Téma a myšlenka díla:

Hlavní význam: Autor ostře kritizuje komunismus, Sovětský svaz a stalinistickou diktaturu. Varuje před zneužíváním lidu, před všudypřítomnými lžemi, obelháváním a manipulací jazykem.
Příběh je alegorií a přímo naráží na konkrétní historické osoby (Lenin, Stalin, Trockij) a události v Rusku.
Hlavní myšlenka: Prvotní myšlenka revoluce (rovnost, spravedlnost) je velmi dobrá a ze začátku i výborně funguje – všichni se mají dobře. Než toho ale zneužijí vychytralejší a touhou po moci pohánění jednotlivci (prasata), kteří zneužijí systém pouze pro svůj vlastní prospěch a nastolí ještě horší tyranii, než jaká byla předtím.

Časoprostor a kompozice:

Čas děje: Není konkrétně určen (působí nadčasově), ale alegoricky představuje období od Říjnové revoluce v Rusku (1917) po Teheránskou konferenci (1943). Průběh děje trvá několik let.
Místo děje: Fiktivní Panská farma (později přejmenována na Farmu zvířat) kdesi v Anglii.
Kompozice: Chronologická; kniha je rozdělena do 10 kapitol.

Hlavní postavy a jejich alegorický význam:

Lidé (kapitalisté a vykořisťovatelé):

Pan Jones: Majitel Panské farmy, začal pít a zanedbával farmu i zvířata. Představuje cara Mikuláše II. a starý režim absolutismu.
Ostatní lidé (okolní farmáři): Pan Frederick a pan Pilkington – představují představitele tehdejších kapitalistických států (Hitlerovo Německo a Západní spojenci).

Prasata (inteligentní a vychytralá vrchnost, vůdci revoluce):

Major: Staré a vážené prase. Přináší myšlenku revoluce a převratu. Představuje K. Marxe a V. I. Lenina (otce komunistické myšlenky).
Napoleon: Vychytralý podvodník a lhář, vše dělá jen pro svůj vlastní prospěch, nemá žádné zábrany ani morální hranice. Stává se krutým diktátorem. Představuje Josifa V. Stalina.
Kuliš (Snowball): Soupeř Napoleona. Je inteligentní, bystrý, má dobré nápady (větrný mlýn) a snaží se ulehčit život zvířatům. Nakonec je vyhnán psy. Představuje L. D. Trockého.
Pištík (Squealer): Napoleonův mluvčí a zdatný demagog. Zručně manipuluje s ostatními zvířaty, neustále lže a překrucuje fakta. Odvádí pro Napoleona „špinavou práci“. Představuje totalitní propagandu a média.

Koně (představují obyčejný pracující lid):

Boxer: Největší dříč, pro farmu a svého vůdce Napoleona se obětuje a těžkou prací se naprosto strhá. Ztělesňuje slepou oddanost. Za svou celoživotní oběť je Napoleonem nemilosrdně poslán na jatka.
Lupina: Pracovitá, laskavá klisna, která cítí, že je něco v nepořádku a neustále se snaží dobrat pravdy. Zastupuje rozumnější, ale pasivní část lidu.
Molina: Parádnice, miluje mašle a kostky cukru. Práce ji nezajímá a nakonec utíká z farmy do služeb jiného pána. Představuje marnivou buržoazii a emigranty po revoluci.

Další zvířata:

Osel Benjamin: Intelektuál, cynik a nejstarší zvíře. Jako jediný celou dobu přesně ví, jak to dopadne, ale s nikým se o tom nebaví. Stojí stranou, nezasahuje do dění a nic pro zlepšení nedělá (míní, že to zkrátka nemá cenu). Ožije jen, když se snaží zachránit Boxera. Do této postavy vložil Orwell velkou část sebe samotného.
Havran Mojžíš: Nejoblíbenější zvíře pana Jonese. Představuje náboženství a víru (církev). Zvířatům vypráví utěšující pohádky o lepším světě (Cukrkandlové hoře), který na ně čeká až po smrti.
Psi: Věrní, poslušní a agresivní zabijáci. Štěňata, která tajně vychoval Napoleon a vycvičil je k absolutní poslušnosti. Zastupují tajnou policii (NKVD), jsou ochránci diktátora a udělají vše, co jim pán přikáže.
Ovce: Tupé stádo, nemyslící dav bez vlastních názorů. Nechávají se zcela ovládnout vůdcem, potřebují někoho, kdo jim řekne, co mají dělat a co si mají myslet. Svým sborovým bečením hesel přehluší jakéhokoliv jednotlivce, který by chtěl vyjádřit jiný názor.

Dějová linie:

Příběh začíná na anglické Panské farmě, kterou vlastní farmář pan Jones. Jones začíná mít vážné problémy s alkoholem, zanedbává povinnosti, zapomíná zvířata krmit a nestará se o ně.

Staré, vážené prase Major jednoho večera svolává do stodoly schůzi. Prezentuje zvířatům svou vizi o revoluci – sen o Farmě zvířat, kde budou zvířata svobodná a budou vládnout sama sobě, bez zrádných lidí. Naučí je hymnu „Zvířata Anglie“. Krátce nato Major umírá a zvířata se vzbouří; vyženou lidi z farmy a začnou se starat sama o sebe. Farma je přejmenována. Zpočátku jde vše skvěle, všichni poctivě pracují podle svých možností a inteligentní prasata udělují pokyny a řídí práci. Pro chod nové společnosti je stanoveno sedm základních přikázání, kterými se všichni musí řídit:

Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel.
Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel.
Žádné zvíře nebude chodit oblečené.
Žádné zvíře nebude spát v posteli.
Žádné zvíře nebude pít alkohol.
Žádné zvíře nezabije jiné zvíře.
Všechna zvířata jsou si rovna.

Jelikož si některá zvířata (obzvlášť hloupé ovce) nedokázala složitý text zapamatovat, prasata jej zjednodušila do hesla: „Čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné.“

První zlom přichází, když se pan Jones pokusí farmu dobýt zpět. S dalšími farmáři zaútočí, dojde k tzv. Bitvě u kravína. Zvířata se pod taktickým vedením chytrého prasete Kuliše, který je během boje zraněn, ubrání. Jedna ovce padne, ale lidé jsou zahnáni a farma zůstává zvířatům.

Brzy se ale projeví mocenské problémy v nejvyšších kruzích. Prasata Napoleon a Kuliš se nikdy na ničem neshodnou. Kuliš navrhuje modernizaci farmy – chce postavit větrný mlýn (elektrifikaci), díky kterému bude méně práce, více krmiva a lepší podmínky pro všechny. Napoleon tím opovrhuje. Ve chvíli, kdy má dojít k hlasování a Kuliš má evidentně navrch, na něj Napoleon poštve své zuřivé vycvičené psy (které dříve potají odebral matkám) a Kuliše z farmy navždy vyžene.

Tím začíná Napoleonův totalitní režim. Napoleon okamžitě mění názor a zavelí postavení mlýna, přičemž tvrdí, že to byl od počátku jeho nápad. Zvířata těžce pracují do úmoru. První mlýn se zřítí v bouři (z čehož Napoleon lživě obviní skrytého „zrádce“ Kuliše), druhý mlýn je nakonec dostavěn, ale lidé jim ho posléze vyhodí do povětří. Při třetím, zoufalém budování mlýna se největší dříč, kůň Boxer, zhroutí vysílením. Místo léčby je zařízen odvoz do kafilerie a na porážku (za peníze z jeho masa si prasata koupí whisky). Propagandista Pištík však zvířatům napovídá, že Boxer byl ve skutečnosti odvezen do nejlepší nemocnice k veterináři, kde v klidu a s láskou Napoleonovi na rtech zemřel.

Situace se neustále horší. Napoleon zavedl veřejné popravy – psi vraždí zvířata (včetně prasat), která se odváží projevit jiný názor nebo se pod tlakem přiznají k vymyšleným zločinům. Prasata se stěhují do Jonesova domu, začínají spát v postelích, nosit oblečení, pít alkohol, uzavírat finanční obchody s okolními farmáři a nakonec se postaví na zadní a začnou chodit po dvou nohách.

Napoleon skrze Pištíka postupně a tajně přepisoval původních sedm přikázání na stěně stodoly, aby ospravedlnil své činy (např. připsal „bez příčiny“ nebo „s prostěradly“). Nakonec celá přikázání smažou a nahradí je pouze jediným:
„Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.“

Rovněž ovce se místo starého hesla naučí od prasat blečet nové, vyhovující pravidlo: „Čtyři nohy dobré, dvě nohy lepší.“

Dílo končí tragickou scénou. Řadová zvířata nahlížejí oknem do domu, kde prasata slaví a karbaní společně s lidskými farmáři. Napoleon slavnostně navrhuje opětovné přejmenování Farmy zvířat zpět na Panskou farmu. Lidé se sklenicemi v rukou obdivují, jak skvěle si dokázala prasata ostatní zvířata podrobit a zavést drastický úsporný režim. Vyděšená a vyhublá zvířata venku zjišťují, že když se dívají z člověka na prase a z prasete na člověka, nedokážou už mezi nimi rozpoznat vůbec žádný rozdíl.