Matka – rozbor díla k maturitě

Matka

 

Kniha: Matka

Autor: Karel Čapek

Přidal(a): Blanka

 

Karel Čapek (*1890 – †1938)

  • Narodil se 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích.
  • Patří k nejvýznamnějším českým dramatikům 20. století.
  • Studoval filozofii na Univerzitě Karlově v Praze.
  • Pracoval jako redaktor v Národních listech a Lidových novinách.
  • Patřil do klubu tzv. Pátečníků, skupiny kulturních a politických osobností první Československé republiky, kteří se scházeli v jeho vile. Mezi členy patřili například T. G. Masaryk, Edvard Beneš, Josef Čapek, Eduard Bass či Karel Poláček.
  • Byl velkým humanistou a demokratem, ve své tvorbě varoval před nebezpečím fašismu a nástupem Hitlera k moci.
  • Jeho manželkou byla herečka a spisovatelka Olga Scheinpflugová.

 

Další díla:

  • Zářivé hlubiny (1916) – kniha próz, napsaná společně s bratrem Josefem.
  • Krakonošova zahrada (1918) – kniha fejetonů a drobných próz, napsaná s bratrem Josefem.
  • R.U.R. (Rossum’s Universal Robots) (1920)drama, které zavedlo do světa slovo ‚robot‘.
  • Továrna na absolutno (1922) – fejetonový román.
  • Povídky z jedné kapsy (1929) – soubor detektivních povídek.
  • Povídky z druhé kapsy (1929) – soubor detektivních povídek.
  • Hordubal (1933) – první díl noetické románové trilogie.
  • Povětroň (1934) – druhý díl noetické románové trilogie.
  • Válka s mloky (1936) – alegorický a satirický sci-fi román.

 

Literárně-historický kontext

Česká meziválečná literatura, expresionismus

  • Literární produkce se v období po první světové válce vyznačovala krizí hodnot lidstva. Zásadní vliv na tvorbu získal expresionismus, jehož prvky se objevovaly především v dílech Josefa a Karla Čapka.
  • Dílo vzniká v době první Československé republiky v čele s prezidentem T. G. Masarykem. Československo se proměnilo v jednu z mála demokratických zemí meziválečné Evropy, kde byla občanům zaručena základní lidská a občanská práva.
  • Po roce 1920 se politická situace uklidnila a došlo ke zlepšení ekonomické situace. Měnová reforma ministra financí Aloise Rašína odstartovala hospodářský růst, čímž se ČSR zařadila mezi nejvyspělejší země Evropy. Symbolem úspěchu se staly Baťovy závody ve Zlíně.
  • Docházelo i ke kulturnímu rozvoji, tzv. ‚zlatá léta‘. Měnilo se postavení žen ve společnosti (zisk volebního práva). Byly založeny univerzity v Bratislavě a Brně. Demokracie přispívala k rozvoji umění, vliv měla i německá kultura (Franz Kafka). Do země pronikaly umělecké směry jako surrealismus a funkcionalismus. Rozvíjel se také rozhlas a kinematografie.
  • Světová hospodářská krize přinesla pokles průmyslové výroby, bankroty a nezaměstnanost. Došlo ke vzniku radikálních hnutí, včetně komunistického a fašistického. České Němce si naklonilo nacionálně socialistické hnutí (Sudetoněmecká strana) s blízkými vazbami na NSDAP.
  • Nástup Adolfa Hitlera k moci v Německu znamenal zvýšené nebezpečí pro ČSR. Západní mocnosti se uchýlily k politice usmiřování (appeasementu), což vedlo k Mnichovské dohodě v září 1938. Následující období druhé republiky (do 15. března 1939) znamenalo pro okleštěné ČSR ztrátu demokracie a hospodářské problémy.
  • Řada českých umělců vystoupila na obranu demokracie. Na aktuální situaci reagovali svými hrami Jiří Voskovec a Jan Werich, ze spisovatelů pak zejména Karel Čapek a z novinářů Ferdinand Peroutka.
  • V architektuře vznikl specificky český stavební sloh – rondokubismus (Josef Gočár – Legiobanka v Praze). Prosadil se také funkcionalismus (průmyslová přestavba Zlína, vila Tugendhat v Brně).

 

Další autoři:

  • Karel Poláček – Muži v ofsajdu, Hostinec u kamenného stolu – próza
  • Eduard Bass – Lidé z maringotek, Cirkus Humberto
  • Josef Čapek – Povídání o pejskovi a kočičce, Kulhavý poutník, Stín kapradiny
  • Thomas Stearns Eliot – Píseň lásky J. Alfreda Prufrocka – dramatický monolog
  • Franz Kafka – Proměna – odcizení mezi lidmi, nemožnost komunikace
  • Georg Trakl – Píseň zesnulých – dekadence, depresivní

 

Rozbor díla: Matka

Základní charakteristika:

  • Literární druh: drama
  • Literární žánr: tragédie

 

Téma a motivy:

  • Téma: Varování před válkou, konflikt mezi osobním (mateřským) a občanským postojem, střet mužského a ženského principu.
  • Motivy: Mateřská láska, smrt, válka, hrdinství, oběť, dialog živých s mrtvými, samota, povinnost, vlastenectví.

 

Hlavní myšlenka:

  • Dílo je silným protiválečným apelem a odsouzením jakékoliv formy násilí a války.
  • Hlavní myšlenkou je poukázat na to, že válka nepřináší žádné řešení, pouze utrpení a ztráty.
  • Hra zdůrazňuje, že mateřská láska je jedním z nejmocnějších citů, ale i ta může být konfrontována s vyšším principem – povinností bránit svobodu a nevinné.

 

Vypravěč:

  • Jelikož se jedná o drama, v díle není přítomen vypravěč. Děj je zprostředkován pomocí dialogů a monologů postav a scénických poznámek.

 

Kompozice:

  • Drama je členěno do tří dějství.
  • Děj je vystavěn chronologicky.
  • Využívá principu konfrontace dvou světů – světa živých (matka) a světa mrtvých (její manžel a synové).

 

Jazyk a styl:

  • Jazyk je spisovný, srozumitelný a citově zabarvený, zejména v promluvách matky.
  • Dialogy jsou klíčovým prvkem, posouvají děj a charakterizují postavy.
  • Využití kontrastu mezi mužským (hrdinským, racionálním) a ženským (citovým, ochranitelským) pohledem na svět.
  • V závěru hry dochází k gradaci a patetickému vyvrcholení.

 

Časoprostor:

  • Prostor: Děj se odehrává v pokoji vily v blíže neurčené zemi. Z kontextu doby vzniku (španělská občanská válka) lze usuzovat, že se může jednat o Španělsko, ale dílo má obecnou platnost.
  • Čas: Není přesně určen, ale atmosféra odpovídá době ohrožení státu válkou, což odkazuje na konec 30. let 20. století.

 

Postavy:

  • Matka Dolores: Hlavní postava hry. Ztělesňuje mateřskou lásku, ochranitelský princip a odpor k válce a násilí. Ztratila manžela a čtyři syny, snaží se uchránit toho posledního. Její postoj se mění až ve chvíli, kdy je ohrožena samotná podstata lidskosti a životy nevinných dětí.
  • Otec Richard: Manžel matky, který zemřel jako voják v koloniální válce v Africe. Zjevuje se jako duch a reprezentuje mužský princip hrdinství, cti a povinnosti k vlasti. Své syny vedl k odvaze a statečnosti.
  • Ondra: Nejstarší syn, lékař. Zemřel v tropech, když bojoval s epidemií žluté zimnice. Jeho smrt byla obětí pro vědu a lidstvo.
  • Jiří: Syn, který byl vášnivým letcem. Zahynul při pokusu o překonání výškového rekordu. Jeho smrt je symbolem touhy po dobrodružství a posouvání lidských hranic.
  • Petr: Jeden z dvojčat. Zemřel v občanské válce, kde bojoval na straně ‚rudých‘ (levice). Jeho smrt, stejně jako smrt jeho bratra na opačné straně, symbolizuje nesmyslnost bratrovražedného boje.
  • Kornel: Druhý z dvojčat. Zemřel v občanské válce, kde bojoval na straně ‚bílých‘ (pravice). Jeho smrt, stejně jako smrt jeho bratra na opačné straně, symbolizuje nesmyslnost bratrovražedného boje.
  • Toni: Nejmladší a poslední žijící syn. Je citlivý, má rád poezii a zvířata. Zpočátku ho matka úzkostlivě chrání, ale nakonec i on cítí povinnost jít bránit svou zemi a matka ho s těžkým srdcem pouští.

 

Děj:

Děj se odehrává v pokoji vily v blíže neurčené zemi, která je ohrožena válkou. Často se jako inspirace uvádí španělská občanská válka. Hlavní postavou je Matka, která vede rozhovory se svými mrtvými mužskými příbuznými – manželem Richardem a syny, kteří se jí zjevují jako duchové. Každý z nich zemřel ‚hrdinskou‘ smrtí: manžel v koloniální válce, nejstarší syn Ondra jako lékař v boji s tropickou nemocí, další syn Jiří jako letec při pokusu o rekord. Matka s jejich pojetím hrdinství nesouhlasí a vidí jen zbytečnou ztrátu. Během hry se dozvídá, že v občanské válce padli i její další dva synové, dvojčata Petr a Kornel, kteří bojovali každý na opačné straně. Matce tak zůstává už jen nejmladší a nejcitlivější syn Toni. Když nepřátelská vojska napadnou jejich zemi, chce se i Toni zapojit do boje. Matka ho zoufale odmítá pustit, protože nechce přijít o posledního syna. Její postoj se zlomí až ve chvíli, kdy z rádia uslyší zprávu o bombardování a vraždění nevinných dětí. Teprve tehdy pochopí, že proti takovému zlu je nutné bojovat. Hra končí tím, že Matka podává Tonimu pušku se slovy: ‚Jdi!‘

 

Inspirace a adaptace:

  • Dílo bylo napsáno jako reakce na události španělské občanské války (1936–1939) a jako varování před rostoucí hrozbou fašismu a nacismu v Evropě.
  • Karel Čapek hru věnoval své manželce, herečce Olze Scheinpflugové, která si v ní později zahrála hlavní roli.

 

Původní zdroj: – web s materiály pro maturanty.

💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.