Kniha: Krakatit
Autor: Karel Čapek
Přidal(a): Milda
Karel Čapek (*1890 – †1938)
- Narodil se v roce 1890 v Malých Svatoňovicích na Náchodsku.
- Český prozaik, dramatik, novinář, filmový libretista, básník a překladatel, literární, divadelní a výtvarný kritik, estetik a filozof.
- Jeho bratrem byl malíř a spisovatel Josef Čapek.
- Získal titul doktora filozofie.
- Byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu.
Další díla:
- R.U.R.
- Továrna na absolutno – román s podobnými tématy jako Krakatit.
Literárně-historický kontext
Česká literatura 1. poloviny 20. století (demokratický proud)
- Dílo spadá do žánru utopické prózy.
- Vznik žánru utopie se datuje do renesance: Thomas More, *Utopie*.
- Předchůdci v české literatuře: Jakub Arbes, Svatopluk Čech.
- Znaky utopické prózy: zobrazuje budoucnost, zachycuje rozvoj vědy a techniky, její zneužití proti člověku a odpovědnost vědce za jeho vynálezy. Uplatňuje se v próze a dramatu.
Další autoři:
Rozbor díla: Krakatit
Základní charakteristika:
- Literární druh: epika
- Literární žánr: utopický román (někdy označován jako filozofický román)
- Literární forma: próza
Téma a motivy:
- Hlavním tématem je nebezpečí zneužití vědy a techniky pro vojenské účely a snaha o získání nadvlády nad světem.
- Ústředním motivem je odpovědnost vědce za svůj vynález.
Hlavní myšlenka:
- Dílo varuje před možnými katastrofickými důsledky vědeckých objevů, pokud padnou do nesprávných rukou. Zároveň klade otázku, zda je lepší sloužit lidstvu velkými, ale potenciálně nebezpečnými objevy, nebo drobnou, poctivou a užitečnou prací.
Vypravěč:
- Typ vypravěče: vševědoucí
- Způsob vyprávění: er-forma
Kompozice:
- Román je členěn do 54 kapitol.
- Děj postupuje chronologicky, s minimem odboček a retrospektiv.
- Vyznačuje se intonační plynulostí až splývavostí textu.
Jazyk a styl:
- Autor používá spisovný jazyk, který má však blízko k hovorové mluvě.
- Bohatá slovní zásoba.
- Časté využití vnitřních monologů hlavního hrdiny, inženýra Prokopa.
- Charakteristické je časté používání středníků pro plynulost textu.
Časoprostor:
- Čas: není přesně určen, pravděpodobně autorova současnost (20. léta 20. století).
- Prostor: děj se odehrává v Praze, v Týnci a ve fiktivní zemi Balttin, kde se nachází vojenský průmyslový komplex.
Postavy:
- Inženýr Prokop: Geniální chemik, vynálezce a ústřední postava. Je to romantický snílek, který bojuje se svým svědomím a odpovědností za svůj ničivý vynález. Během děje prochází proměnou a jeho názory se mění. Je popisován jako muž středního věku s výrazným nosem.
- Jiří Tomeš: Prokopův bývalý spolužák. Je to prospěchář a pragmatik, který se snaží z Prokopa vylákat vzorec Krakatitu pro vlastní zisk a slávu.
- Dědeček: Záhadný stařec, který se objevuje na konci románu. Je moudrý, ochotný a představuje alegorickou postavu Boha nebo zosobněné svědomí. Pomáhá Prokopovi najít smysl života.
- Princezna Wille: Krásná a svůdná princezna z Balttinu. Prokop se do ní zamiluje, ale ona je spíše nástrojem mocenských her než skutečnou láskou. Reprezentuje pokušení a smyslnost.
Děj:
Geniální chemik inženýr Prokop vynalezne neobyčejně silnou výbušninu, kterou pojmenuje Krakatit. Ta má schopnost explodovat sama od sebe. Po nehodě v laboratoři se Prokop v horečce potuluje Prahou, kde se ho ujme jeho bývalý spolužák Jiří Tomeš. Ten z nemocného Prokopa lstí vyláká informace o výrobě Krakatitu. Když si Prokop uvědomí, co se stalo, vydá se Tomeše hledat, aby zabránil zneužití svého vynálezu. Cesta ho zavede nejprve do Týnce k Tomešovu otci, kde se zotavuje. Poté odjíždí do Balttinu, centra vojenského průmyslu, kde je držen na místním zámku a nucen vydat tajemství Krakatitu. Prokop odmítá a s pomocí princezny Wille, do které se zamiluje, utíká. Následně se dostane do společnosti anarchisty Daimona, který chce vynález rovněž zneužít pro své cíle. Prokop se dozví, že Tomeš pracuje v továrně, a snaží se ho varovat, že Krakatit může explodovat vlivem vysokofrekvenčních rádiových vln. Tomeš ho odmítá poslouchat, načež dojde k obrovskému výbuchu celé továrny. Závěr románu je alegorický. Zničený Prokop potkává kouzelného dědečka, který mu vysvětluje, že lidstvu více prospěje drobná a užitečná práce než strašlivý objev, který může světu jen uškodit. Prokop nakonec na vzorec Krakatitu zapomíná a nachází nový smysl života.
Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.
