Kytice – rozbor díla k maturitě (4)

Rozbor díla: Kytice

Autor: Karel Jaromír Erben

Rozbor přidal(a): vasek

 

 

 

 

 

Téma a motiv (z roku 1853)

– původně 12 balad poté byla přidána 13 balada Lilie (v r.1861). Děj se odehrává na venkově. Mají velmi pesimistický lyricko-epický žánr s pochmurným dějem a tragickým koncem. Některé připomínají pohádku (Zlatý kolovrat, Vrba) nebo se blíží legendě (Záhořovo lože).

 

Motivy:

a)vina a trest-trest je nevyhnutelný a krutý

b)mezilidské vztahy-hlavně mateřská láska

c)motiv osudovosti

d)marný boj proti nadpřirozeným silám a přírodě

 

Časoprostor

-čas ani prostředí není v baladách rozhodující, celým základem je etický přístup. Čas není určen-je cyklický(opakující se)

místo: často vesnice, chalupa, les, jezero

 

Kompoziční výstavba

-Kytice má přesný skladebný záměr→první a poslední báseň, druhá a předposlední báseň atd.→→→

a)Kytice a Věštkyně (motiv národního smutku a naděje,matka=vlast (poselství)

b)Poklad a Dceřina kletba – motiv mateřské viny

c)Svatební košile a Vrba –vztah mrtvých k živým

d)Polednice a Vodník (záporná nadpřirozená bytost)

e)Zlatý kolovrat a Záhořovo lože (zobrazení dobra, pohádkový námět)

f)proti Štědrému dni měla být báseň Svatojánská noc-nebyla ale dokončena→motiv tajemných ročních období

g)Holoubek – střed sbírky

h)Lilie – vyšla až v druhém vydání r.1861

 

Literární druh a žánr

-lyrickoepické básně-balady (lidové),ale také lidová epika (pohádka Zlatý kolovrat),pověst (Věštkyně), legenda (Záhořovo lože).

– vyznačují se pochmurným dějem, tragickým koncem a marným bojem s nadpřirozenem

 

Lyrický subjekt a typy promluv

-používá 3.osobu tj.er-forma

-lyrický subjekt čtenáři popisuje velmi detailně, co postavy dělají (Svatební košile) a také hodnotí, co udělali dobře nebo špatně (Štedrý den). V „Dceřině kletbě“ z úst matky vyznívá důkaz viny. O vlastnostech některých postav hovoří také hl.postavy některých básní (nevěsta ze Svatební košile o svém milém nebo ve Zlatém kolovratu batole o starci-léčiteli. V „Pokladu“ lyrický subjekt mluví o vypravěči-starci, který o vdově a pokladu vypráví dětem.

 

Postavy

Kytice – zemřelá matka,siroty

Poklad – matka a její dítě

Svatební košile – mladá dívka a dívčin milý

Polednice – matka,dítě, polednice, otec

Zlatý kolovrat – matka(babice),její 2 dcery, mladý šlechtic

Štědrý den – Marie a Hana

Holoubek – mladá vdova a její nový manžel

Záhořovo lože – poutník, Záhoř=zločinec

Vodník – matka,dcera,vodník,vodníkovo dítě

Vrba – pán a jeho paní, babka,sirotek

Lilie – dívka,pán,jejich syn,pánova matka

 

Vyprávěcí způsoby

– přímá řeč

 

Jazykové prostředky a jejich funkce

k napětí slouží: úsporný jazyk,velice krátké věty,citoslovce místo sloves,přímá řeč,básně jsou psány gnomickým veršem,který je krátký a hutný. Balady jsou snadno zapamatovatelné, dějový spád

– jazyk je spisovný, ale zastaralý

 

Tropy, figury a jejich funkce ve výňatku

básnické prostředky – tropy:

-metafora

-personifikace-Kytice (duše její se vrátila)

-inverze – z Kytice (……vlasti naší milé)

-alegorie – celá báseň Kytice je alegorie, také ve Věštkyni jsou alegorie

-přirovnání – ve Svatební košili

-metafory – ve „Štědrém dnu“ – ……..sníh na šedé hlavě, panenská lilie)

 

figury:

a)anafora = slova na začátku veršů se opakují (a lampa…….)→“Již jedenáctá odbila, a lampa ještě svítila, a lampa ještě hořela, co nad klekadlem visela.“→Svatební košile

b)epifora = opakují se slova nebo skupiny slov na konci za sebou jdoucích vět nebo veršů→“Co to máš na té tkaničce, na krku na té tkaničce“ →Svatební košile

 

Veršová výstavba

rým sdružený a střídavý

verš přízvučný

rytmus : trochej

 

Kontext autorovy tvorby

– Kytice vyšla knižně v r.1858. Některé Erbenovy básně vyšly již dříve v novinách. Vychází v období bachovského absolutismu ve 3.fázi Národního obrození. Erben na Kytici pracoval 20 let. Je to jediné autorovo vrcholné originální dílo.

 

Literární/obecně kulturní kontext

– Karel Jaromír Erben (1811-1870) – Erbena lze zařadit do klasicismu (pevný mravní řád) + mýty a nadpřirozené bytosti patří do romantismu. Zlatý kolovrat si vypůjčil od B.Němcové, některé motivy od jiných „romantiků“ – B.Němcová, K.H.Mácha, Borovský

 

ROMANTISMUS

-převládá cit nad rozumem

-časté čerpání z lidové slovesnosti

-hrdinové jsou často něčím vyjímeční,autobiografičnost

-děj často v přírodě, na vesnici

-díla jsou subjektivní (tj.jsou v nich názory autorů)

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!