Kniha: Král Lávra
Autor: Karel Havlíček Borovský
Přidal(a): Grimli
Karel Havlíček Borovský (*1821 – †1856)
- Český básník, novinář, literární kritik, politik a zakladatel české žurnalistiky, satiry a literární kritiky.
- Patří mezi autory českého realismu a je významnou postavou druhé fáze národního obrození.
- Po studiích působil jako vychovatel v Moskvě, kde studoval ruskou literaturu a kriticky hodnotil ruskou společnost, což popsal v díle Obrazy z Rus.
- Založil Národní noviny a později časopis Slovan, kde ostře kritizoval absolutistický režim.
- Proslul svými epigramy – krátkými, útočnými satirickými básněmi, v nichž kritizoval panovníky, církev a společenské nešvary.
- Za svou politickou a novinářskou činnost byl deportován do vyhnanství v Brixenu v Tyrolsku, kde vznikla jeho nejznámější satirická díla (Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest svatého Vladimíra).
- Po návratu z vyhnanství brzy zemřel na tuberkulózu.
Další díla:
- Epigramy – sbírka krátkých satirických básní, rozdělená do pěti oddílů (Církvi, Králi, Vlasti, Múzám, Světu).
- Obrazy z Rus – cestopisné dílo s kritickým pohledem na ruskou společnost.
- Tyrolské elegie – satirická skladba s autobiografickými prvky, popisující autorovo zatčení a deportaci do Brixenu.
- Křest svatého Vladimíra – nedokončená satirická skladba zesměšňující absolutistickou moc a zasahování státu do církevních záležitostí.
Literárně-historický kontext
Realismus a národní obrození (50. léta 19. století)
- Realismus vznikl v 2. polovině 19. století ve Francii jako reakce na romantismus.
- Hlavními rysy jsou snaha o objektivní zobrazení skutečnosti bez idealizace a přikrášlování, zaměření na všední život a typické postavy v typickém prostředí.
- Realisté věřili, že člověk je formován společenským prostředím, ve kterém žije.
- Díla často obsahují analýzu a kritiku společenských nedostatků a problémů.
- V českém prostředí se realismus prolínal s doznívajícím národním obrozením a autoři se často věnovali politickým a společenským tématům.
Další autoři:
Rozbor díla: Král Lávra
Základní charakteristika:
- Literární druh: Lyricko-epické dílo
- Literární žánr: Satirická alegorická báseň
Téma a motivy:
- Témata: Kritika absolutismu, omezenosti a strachu panovníka, neudržitelnost tajemství a lži.
- Motivy: Tajemství (oslí uši), strach z pravdy, poprava, odhalení, odpuštění, lidová moudrost.
Hlavní myšlenka:
- Hlavní myšlenkou je kritika a výsměch absolutistické moci, která se bojí pravdy a snaží se ji potlačit. Báseň alegoricky poukazuje na to, že pravda si vždy najde cestu ven a že lidé jsou často ochotni svému vládci odpustit i zjevné nedostatky, pokud je jinak dobrý a spravedlivý. Je to také kritika tehdejšího panovníka pomocí symbolů.
Námět:
- Námět: Námětem je stará irská pověst o králi s oslíma ušima, kterou Havlíček přenesl do českého prostředí a přizpůsobil ji k satirické kritice poměrů v habsburské monarchii.
Vypravěč:
- Typ vypravěče: Vševědoucí vypravěč.
- Způsob vyprávění: Příběh je vyprávěn v er-formě. Vypravěč zná všechny události, myšlenky i pocity postav, ale do děje přímo nezasahuje a komentuje ho s humorným nadhledem.
Kompozice:
- Skladba je psána chronologicky, děj postupuje lineárně bez časových skoků.
- Je rozdělena do 34 strof, z nichž každá má 4 verše (čtyřverší).
Jazyk a styl:
- Forma: Poezie, stylizovaná do formy pohádky.
- Jazyk je jednoduchý, prostý a srozumitelný, blízký lidové mluvě a humoru.
- Autor používá spisovný jazyk, ale obohacuje ho o hovorové výrazy a archaismy (zastaralá slova).
- Styl je vyprávěcí, s využitím přímé řeči postav.
- Celkové vyznění je humorné a satirické, s rysy pohádky.
Verš a metrum:
- Báseň má jednoduchý, nepravidelný verš a nepravidelný rým, což přispívá k jejímu lidovému a písňovému charakteru.
Básnické prostředky v díle:
- Alegorie (jinotaj): Král Lávra a jeho království jsou symbolem habsburského panovníka a Rakouska-Uherska.
- Ironie a sarkasmus: Použity k výsměchu králově rozmaru a strachu.
- Kontrast: Spojení dobrého a oblíbeného krále s krutým zvykem popravovat holiče.
- Personifikace: Basa vyrobená z vrby lidským hlasem prozradí královo tajemství.
- Metonymie
- Přirovnání
Časoprostor:
- Místo: Děj se odehrává v Irsku, v království krále Lávry. Toto prostředí je však pouze fiktivní kulisou pro alegorii.
- Čas: Čas není přesně určen, děj má pohádkový, nadčasový charakter. Dílo však obsahuje zjevnou paralelu s autorovou dobou, tedy s politickou situací v 19. století.
Postavy:
- Král Lávra: V jádru dobrý, moudrý a lidem oblíbený panovník. Má však jeden rozmar – trpí komplexem kvůli svým dlouhým oslím uším, a proto každý rok nechá popravit holiče, který ho stříhá, aby jeho tajemství nebylo prozrazeno.
- Kukulín: Mladý holič, na kterého padne los, aby ostříhal krále. Je čestný, spravedlivý a diskrétní. Tíha králova tajemství ho trápí natolik, že ho musí pošeptat vrbě, aby si ulevil.
- Matka Kukulína: Stará vdova, která se přimluví u krále a uprosí ho, aby jejího syna nechal naživu. Poradí Kukulínovi, aby své tajemství svěřil vrbě.
- Červíček: Muzikant, hráč na basu. Když na plese ztratí kolíček od basy, vyřeže si nový z vrbové větve. Jeho basa pak na plese sama od sebe zahraje a zazpívá o králových oslích uších, čímž tajemství odhalí.
Děj:
V Irsku vládne dobrý král Lávra, kterého má jeho lid rád. Král má však jedno velké tajemství – dlouhé oslí uši, za které se stydí. Aby tajemství uchránil, nechá se stříhat jen jednou do roka a holiče, který proceduru vykoná, dá následně popravit. Jednoho dne padne los na mladého holiče Kukulína. Jeho matka, stará vdova, však krále uprosí, aby jejího syna ušetřil. Král svolí pod podmínkou, že Kukulín nikdy nic neprozradí.
Kukulín slib dodrží, ale tíha tajemství je pro něj nesnesitelná. Na radu své matky jde do lesa a své tajemství pošeptá do duté vrby: „Král Lávra má oslí uši, je ušatec!“ Tím se mu uleví. Po čase se v království koná velký ples. Muzikant Červíček si cestou ztratí kolíček od basy, a tak si uřízne nový z oné vrby. Když na plese začne hrát, jeho basa sama od sebe spustí na celý sál: „Král Lávra má oslí uši, král je ušatec!“ Tajemství je prozrazeno. Král se nejprve rozzlobí, ale když vidí, že se mu lid nesměje a má ho stále rád, přestane se za své uši stydět. Kukulín se stane jeho stálým holičem a v zemi je opět klid.
Inspirace a adaptace:
- Dílo je inspirováno starou irskou (keltskou) pověstí o králi s koňskýma (nebo oslíma) ušima. Havlíček si tuto látku přizpůsobil a využil ji jako alegorii k satirické kritice soudobých poměrů v Rakouském císařství.
Zajímavosti:
- Báseň byla napsána během Havlíčkova nuceného pobytu v Brixenu v roce 1854, ale poprvé byla vydána až po jeho smrti.
- Dílo má nadčasový obsah, protože kritika mocných a poukázání na to, že pravda vždy vyjde najevo, jsou platné v každé době.
Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.
