Havran – rozbor díla k maturitě (2)

Kniha: Havran

Autor: Edgar Alan Poe

Rozbor přidal(a): Benchwarmer

Vloženo na: Studijni-svet.cz

 

 

 

 

Literárně-historický kontext díla: Romantismus (USA)

 

Prvky romantismu v díle:

  • Nešťastná láska k mrtvé milence Lenoře
  • Hlavní hrdina-osamělý, melancholický, pesimistický, zoufalý ze smrti milenky, hledá útěchu u Boha
  • Zvláštní, tajemný havran
  • Rozpory-např. láska X smrt, bouře venku X klid v pokoji
  • Pochmurný, beznadějný konec

 

Děj:

Nešťastný, osamělý muž je o půlnoci vyrušen od svých myšlenek na mrtvou milenku Lenoru podivným šramotem. Dovnitř vletí černý havran, jemuž vypravěč pokládá otázky (zprvu je nemíní vážně, poté se ale stává neklidným a postupuje k sebetrýznění->gradace), přičemž havran na každou z nich odpoví “už víckrát ne“. Když se ho zeptá, jestli se se svou láskou setká alespoň v ráji, přestože předem zná odpověď, po havranově “už víckrát ne“ propadne v zoufalství. Báseň má pochmurný konec.

 

Téma:

  • Zoufalství muže nad mrtvou milenku, kterou už nikdy neuvidí

 

Motivy:

  • “Krása a Smrt“
  1. Smrt (Lenora)
  2. Smutek, samota
  3. Tajemno (Havran)

 

Prostředí: Pokoj vypravěče o půlnoci

Doba: 19. Století

 

Charakteristika postav:

  1. Vypravěč
  • Osamělý, melancholický, pesimistický
  • Zoufalý ze smrti milenky, nostalgický, stále na ni myslí, což jej naprosto ovládá, a proto přikládá nemístný význam havranovi, jenž se naučil opakovat jedno slovo (v originále), pokládá mu otázky ohledně mrtvé milenky, i když předem, zná odpověď, čímž dochází k sebetrýznění
  • Hledá útěchu u Boha
  • Havran v něm vyvolává neklid, poté se mění na hrůzu
  • Jazyk: spisovný, knižní, archaický, metafory

 

  1. Havran
  • Naučil se opakovat jedno slovo (v originále)
  • Tajemný
  • Nejprve působí směšně, poté ve vypravěči začíná budit hrůzu
  • Jazyk: X

 

Jazyk postav: spisovný, archaický, knižní, básnický, metafory

Jazyk vypravěče:   -,,-    epiteta, básnické prostředky

Forma vyprávění: Ich forma

 

Kompozice:

Balada

18 slok

Rytmus-trochej

Stopy se skládají z dlouhé slabiky, po níž následuje krátká

Eufémie

Zvyšování a snižování napětí

Opakuje se refrén- v originále nevermore, v českém překladu „už víckrát ne“, případně „nikdy víc“

 

Vlastní názory, dojmy a pocity:

Havran je dle mého názoru velmi dobře propracovaná báseň, jež na nás působí tajemně až děsivě, čehož je dosaženo zejména užitím havrana jako symbolu zla, jenž umocňuje vypravěčovo zoufalství nad mrtvou milenkou, a také opakováním refrénu- “už víckrát ne“. Báseň jsem četla také v anglickém originále a musím uznat, že se mi líbil daleko více než český překlad, i když jsem nerozuměla úplně všemu, zejména zastaralým a knižním výrazům.

 

Ukázka z knihy:

„Proroku,“ dím, „mene tekel, ať jsi pták anebo z pekel,

při nebi, jež nad námi je, při Bohu, jenž leká mne,

rci té duši, jež žal tají, zdali aspoň jednou v ráji

tu, již svatí nazývají Lenora, kdy přivine,

jasnou dívku Lenoru kdy v náruči své přivine“ –

havran dí: „Už víckrát ne.“

 

„Tos řek jistě na znamení, že se chystáš k rozloučení,

táhni zpátky do bouře a do podsvětí, satane! –

nenech mi tu, starý lháři, ani pírka na polštáři,

neruš pokoj mého stáří, opusť sochu, havrane!

Vyndej zobák z mého srdce, opusť sochu, havrane!“

Havran dí: „Už víckrát ne.“

 

Citáty:

…a má duše z toho stínu, jímž mne navždy uhrane,

nevzchopí se – víckrát ne.

Napsat komentář

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!