Hana – rozbor díla k maturitě

Hana

Kniha: Hana

Autor: Alena Mornštajnová

Přidal(a): Natálie V.

Alena Mornštajnová (*1963)

Česká spisovatelka a překladatelka.
Vystudovala angličtinu a češtinu v Ostravě.
Pracuje jako lektorka anglického jazyka a překladatelka beletrie.
Žije ve Valašském Meziříčí.
Její tvorba se vyznačuje ženskou perspektivou, hlavními hrdinkami jsou často ženy.
Zajímá se o příběhy obyčejných lidí na pozadí velkých dějin 20. století, zejména druhé světové války.
Charakteristickým rysem jejích příběhů jsou nečekané zvraty a pohromy, které zasahují do života postav.
Ve svých románech se často zaměřuje na osudy několika generací jedné rodiny.

Další díla:

Slepá mapa
Hotýlek

Literárně-historický kontext

Současná česká literatura

Alena Mornštajnová je jednou z nejpopulárnějších a nejčtenějších současných českých autorek. Její díla se pravidelně umisťují na předních příčkách bestsellerů. Tematicky navazuje na tradici českého psychologického románu a zabývá se tzv. „velkými dějinami“ 20. století a jejich dopadem na životy běžných lidí, což je téma rezonující i u dalších současných autorů.

Další autoři:

Radka Denemarková: Peníze pro Hitlera
Petra Hůlová: Stanice Tajga
Jiří Hájíček: Rybí krev
Tereza Boučková: Indiánský běh

Rozbor díla: Hana

Základní charakteristika:

Literární druh: epika
Literární žánr: román (psychologický, generační)

Téma a motivy:

Témata: holocaust, druhá světová válka, tyfová epidemie, mezilidské vztahy, vina a trest, osud a náhoda, život v totalitních režimech.
Motivy: strach, naivita, nevědomost, slepá láska, ochrana blízkých, krutost, nelidskost, osamělost, přežití.

Hlavní myšlenka:

Hlavní myšlenkou románu je ukázat, jak mohou malé, zdánlivě bezvýznamné náhody a rozhodnutí fatálně ovlivnit život jednotlivce i celé rodiny. Dílo zkoumá otázky viny, odpuštění a schopnosti člověka vyrovnat se s tragickou minulostí a nalézt sílu k dalšímu životu. Zároveň je silnou výpovědí o dopadech velkých dějin 20. století na osudy obyčejných lidí.

Vypravěč:

Vypravěč se v knize střídá. První část je vyprávěna v ich-formě z pohledu devítileté Miry.
Druhá a třetí část jsou vyprávěny v er-formě, která se soustředí na život Hany a její sestry Rosy před válkou, během ní a v koncentračním táboře.
V textu se objevují vnitřní monology postav, které čtenáři přibližují jejich pocity a myšlenkové pochody.

Kompozice:

Román je rozdělen do tří částí, které jsou dále členěny na kapitoly. Každá část je ohraničena letopočty a sleduje osudy postav z různých časových perspektiv, čímž se postupně odhalují a doplňují souvislosti tragického příběhu.
První část: „Já, Mira“ (1954–1963)
Druhá část: „Ti předtím“ (1933–1945)
Třetí část: „Já, Hana“ (1942–1963) – ačkoliv je název v první osobě, vyprávění je převážně v er-formě.
Kompozice je retrospektivní a zároveň mozaikovitá, čtenář skládá celkový obraz událostí postupně.

Jazyk a styl:

Autorka používá spisovný jazyk, který je srozumitelný a čtivý.
V textu se hojně vyskytuje přímá řeč a dialogy, které charakterizují postavy a posouvají děj.
Styl je střízlivý, věcný a bez zbytečného patosu, což ještě umocňuje naléhavost a tragičnost popisovaných událostí.

Časoprostor:

Čas: Děj se odehrává v rozmezí let 1933 až 1963.
Prostor: Převážně Valašské Meziříčí. Dále se děj přesouvá do koncentračních táborů Terezín a Osvětim. Zmíněn je i Nový Jičín.

Postavy:

Mira: Mladá dívka, vypravěčka první části. Po tragické smrti rodiny vyrůstá u své podivínské tety Hany. Je nebojácná, zvídavá a osamělá.
Hana: Teta Miry, klíčová postava románu. V mládí naivní a zamilovaná, její jedno chybné rozhodnutí spustí řetězec tragických událostí. Přežila holocaust, ale je hluboce poznamenaná minulostí a pocitem viny.
Rosa: Matka Miry a sestra Hany. Je popisována jako křehká, hodná, spravedlivá, statečná a milující žena.
Jaroslav Horáček: První láska Hany. Zpočátku se jeví jako hodný, ale později se projeví jako zbabělý a pragmatický muž, který dá přednost vlastnímu bezpečí před láskou.
Karel Karásek: Otec Miry a manžel Rosy. Samotářský a uzavřený muž, který poskytne Rose úkryt během války.
Ludmila Karásková: Matka Karla, přítelkyně Elsy. Hodná, starostlivá a nebojácná žena, která je dlouhodobě nemocná.

Děj:

Část první: 1954–1963

V první části se zaměřujeme na život malé Miry, dcery maminky Rosy a tatínka Karla (hodináře). Celá rodina bydlí ve Valašském Meziříčí. Mira je Židovka. Prožívá vcelku poklidné dětství, maminka hodně mluví s hroby svých rodičů – Elsy a Ervina. Také má tetu Hanu, která nemluví, je podivná a pořád nosí v kapsách chléb; Mira se jí trochu bojí. Mira je ale odvážná a nebojácná. Jednoho dne jde v zimě na řeku, kde spadne do ledové vody. Maminka se na ni zlobí, a druhý den, na oslavě matčiných narozenin, nedostane za trest žloutkový věneček. Tyto věnečky, které donesla teta Hana, v sobě ale obsahují tyfovou bakterii. Jelikož celá rodina kromě Miry věnečky sní, postupně všichni zemřou na tyfus.

Devítiletá Mira se dostává do rodiny Ivany a Jaroslava Horáčkových a jejich dětí Gusty a Idy. Ida ji velmi trápí. Situace vyvrcholí tak, že Jaroslav Horáček, bývalá láska Hany, ji poprosí, aby se o Miru postarala. Hana, zmožená životem a traumatem z koncentračního tábora, si pro Miru jde. Zpočátku se o ni příliš nestará, protože na to nemá sílu, ale Mira jí postupně vrací do života radost a dává jí důvod žít. Mira si později najde přítele – Gustu Horáčka.

Část druhá: 1933–1945

V druhé části se dozvídáme více o životě sester Hany a Rosy před válkou a během ní. Po smrti jejich otce Ervina na sepsi se o ně stará matka Elsa. Rodina bydlí v domě s papírnictvím. Elsa se stará i o svou nemocnou přítelkyni Ludmilu Karáskovou. Hana si tajně najde chlapce Jaroslava Horáčka. S blížící se válkou začne Jaroslav považovat vztah s Židovkou Hanou za nebezpečný a začne se scházet s její kamarádkou Ivanou. Elsa se snaží zařídit pro rodinu odjezd do Anglie, ale Hana, zaslepená láskou k Jaroslavovi, který jí lživě slibuje ochranu, úmyslně neodešle včas dopis s žádostí o doklady. Tím zmaří šanci na záchranu. Když je na odjezd pozdě, Hana zjistí, že si Jaroslav bere Ivanu, a cítí se zrazena.

S příchodem války a protižidovských opatření se život stává nesnesitelným. Rodina dostane předvolání do transportu. Elsa vymyslí plán, jak zachránit alespoň mladší Rosu – schová ji u Karáskových. Rosa se musí skrývat na půdě a postupně se sbližuje s Karlem Karáskem, synem paní Ludmily. Po smrti paní Karáskové se Karel s Rosou o sebe starají sami. Ke konci války Rosa otěhotní. Po skončení války, po třech letech v úkrytu, vychází ven a vdává se za Karla. Porodí dceru Miru a doufá ve shledání s rodinou.

Část třetí: 1942–1963

Tato část popisuje život Hany v koncentračním táboře. Rodina je transportována do Terezína. Hanina matka Elsa dobrovolně odchází se svými rodiči (Gretou a Brunem) do transportu do Osvětimi, aby je neopustila, a Haně přikáže, aby se pokusila přežít. V Terezíně si Hana najde „ochránce“, kuchaře Lea, který ji zneužívá, ale nosí jí jídlo. Hana otěhotní, je poslána na potrat a následně s Leem do Osvětimi. Leo je okamžitě poslán do plynu, Hana je přidělena na práci v továrně, kde přežije až do konce války. Onemocní tyfem, ale je zachráněna Červeným křížem.

Hana se vrací domů jako troska – vyhublá, bezzubá, s bílými vlasy. Setkává se s Rosou, která je šťastná, že se alespoň někdo z rodiny vrátil. Hana si je vědoma své viny: kvůli své naivitě a zmařené lásce zavinila, že rodina neodjela do bezpečí. Později, když chce po letech udělat radost sestře, přinese jí osudné věnečky nakažené tyfem, které zabijí Rosu i celou její rodinu. Přežila peklo, aby ho nevědomky působila dál.

Ke konci knihy nachází Hana smíření. Díky péči o Miru a později i o jejího syna Otíka, kterého má s Gustou, nachází nový smysl života.

Citovaná literatura

Rozbor-dila.cz. Hana (Alena Mornštajnová). Dostupné z: https://rozbor-dila.cz/hana-rozbor-dila/

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.