Zločin a trest – rozbor díla

Kniha: Zločin a trest

Autor: Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Rozbor přidal(a): xskoup

Další rozbor zde

 

 

Autor: Fjodor Michajlovič Dostojevskij 

Narodil se 11. Listopadu 1821 v Moskvě do rodiny lékaře. Nejprve ho vzdělávala matka, později nastoupil do soukromé školy, školu byl nucen změnit a po sedmi letech odchází ze školy úplně. Patřil ke skupině kolem Michaila Vasiljeviče Petraševského, který vystupoval proti carovi. Za své členství měl být popraven, ale trest byl změněn na nucené práce a vyhnanství na Sibiři (inspirace pro dílo Zápisky z mrtvého domu). Po deseti letech se směl vrátit, avšak byl psychicky i fyzicky vyčerpán. Po smrti jeho manželky a bratra nad ním viseli dluhy, v té době propadl hazardním hrám. To ho dostalo do hmotné nouze. Po celý život trpěl epilepsií, kvůli které nakonec v únoru roku 1881 zemřel.

Usiloval o nápravu Ruska, řešení viděl v návratu ke křesťanským ideálům a ruským tradicím. Stal se zakladatelem psychologické prózy. Podílel se na vydávání listů Epocha a Vremja. K jeho dalším známým dílům patří Idiot a Bratři Karamazovi.

Přeložil: Jaroslav Hulák

 

Rozbor díla: Zločin a trest 

Literární druh: próza

Literární žánr: román

 

Tematická vrstva:

  • Téma díla: Obyčejného člověka vždy dožene jeho svědomí a myšlenky.
  • Motivy: chudoba, sebevražda, prostituce, prospěchářství, alkohol, psychická rozpolcenost, láska, sebeobětování, určené společenské postavení

 

Časoprostor:

  • Petrohrad v autorově době (1866)

 

Kompoziční vrstva:

  • chronologický postup, er-forma, rozděleno na šest částí + epilog

 

Jazyková vrstva:

  • Použit spisovný jazyk, francouzské fráze (př.: une teorie comme une autre) i německé výrazy (př.: Gott der barmherzige!), místy se objevují archaismy (př.: váda, v ústery, nýti)
  • Figury:
    • Bože můj,“ prosil, „ukaž mi cestu, a zřeknu se té své proklaté… vidiny!“ (apostrofa)
    • … okamžik za okamžikem, bod za bodem, podrobnost za podrobností, … (paralelismus)
    • Ale co když nemůže být řeč nejen o lásce, ale ani o úctě, naopak už může být řeč o zošklivení, opovržení a zhnusení (gradace)
    • Ať jde o vědu, vývoj, myšlení, vynálezy, ideály, tužby, liberalismus, úsudek, zkušenost, prostě o všechno… (výčet)
    • „a až zítra, zítra si všechno… Kdy jste přijely, už dávno? (epizeuxis) (aposiopese)
  • Tropy:
    • Byl chudý jako kostelní myš (přirovnání)
    • Ach vy milá, nespravedlivá srdce! (synekdocha)

 

Hlavní postavy:

  • Rodion Romanovič Raskolnikovchudý bývalý student. Je přesvědčen, že někteří lidé mají povoleno páchat zločiny, protože jsou na to dost silní. Odhodlají se. On sám sebe přesvědčí, že vražda staré lichvářky bude pro společnost jen prospěšná. Poté však neunese váhu svého provinění. Přemýšlí o sebevraždě, ale neodhodlá se k ní. Místo toho se dozná. Je poslán na Sibiř, tam si uvědomí svou lásku k Soně a připouští, že může začít nový život.
  • Avdoťja Romanovna Raskolnikova – Raskolnikova sestra, milá, obětavá, dobrosrdečná, krásná a žádoucí, ochotná obětovat svoje dobro pro ty, na kterých jí záleží. Její myšlenky jsou čisté.
  • Sofja Semjonovna Marmeladovová – podobně jako Duňa je krásná, milá, hodná. Ale mnozí jí opovrhují, protože se stala prostitukou, aby uživila svou nevlastní rodinu. Toto povolání v ní vyvolává rozpor a věří, že jí Bůh odpustí. Sblíží se s Raskolnikovem, se kterým odejde i na samotnou Sibiř, kde se na ni konečně přestanou dívat skrz prsty.
  • Dimitrij Prokofjič Razumichin – bývalý spolužák Raskolnikova. Dobrosrdečný, starostlivý, mnohými pro svou dobrotu vnímán jako prostý a hloupý. Stará se o Raskolnikova, když je mu nejhůř. V tu dobu se seznámí s Duňou, kterou si vezme za manželku.
  • Petr Petrovič Lužin – myslí pouze na sebe a své dobro, namyšlený, příliš sebevědomý. Nepříčí se mu lhát a podvádět, aby dosáhl svých cílů.

 

Děj:

Bývalý student Raskolnikov se v hospodě potká s bývalým úředníkem Marmeladovem. Dozví se o jeho životě a dceři Soni, která byla nucena stát se prostitutkou. Dostane dopis od maminky, v němž se píše, že se bude Duňa vdávat. Raskolnikov se po dlouhém váhání rozhodne, že zavraždí starou lichvářku a okrade ji. K vraždě se bohužel připlete i její sestra, kterou zabije taky. Nikdo o jeho vině neví. Kvůli svým dluhům se dostane na policii, kde omdlí. Probudí se doma, stará se o něj přítel Razumichin. Až je mu lépe, vstane z lůžka a je svědkem nehody, kdy umře podnapilý Marmeladov. Dá jeho manželce na pohřeb zbytek svých peněž, které mu poslala matka. Zasadí se o rozchod Petra Petroviče a Duni. Pohřeb Marmeladova se strhne v hádku a Marmeladova nemocná manželka umírá. Raskolnikov se svěří Soni, že vraždil. Soňa po něm chce, aby se přiznal. Po návštěvě vyšetřujícího soudce, který Raskolnikovi řekne, že o jeho vině ví, jde Raskolnikov na policii a sám se přizná. Je poslán na Sibiř, kam ho následuje i věrná Soňa, která mu slíbila, že s ním půjde komkoliv. Sestra Duňa se vdá za Razumichina a pološílená maminka umírá. Raskolnikov na Sibiři dojde díky Soni k prozření a začne věřit v lepší zítřky.

Fabule: setkání s Marmeladovem, dopis od maminky, vražda, návštěva Razumichin, policie, nemoc, útěk z lůžka, smrt Marmeladova, setkání s matkou a sestrou, návštěva Porfirije Petroviče, Petr Petrovič rozchod se sestrou, Raskolnikova rozmluva se Soňou, výslech, pohřební hostina, přiznání Soně, smrt Soniny nevlastní matky, vědí o Rskolnikově vině, pokus Svidrigajlova znásilnit Duňu, jeho sebevražda, rozloučení Raskolnikova s rodinou, přiznaní, odpykávání trestu, láska k Soni

Syžet: v dlouhých monolozích slyšíme myšlenky postav (hlavně pohnutky Raskolnikova), v dialozích jsou probírány různé teorie, v některých částech posouvají děj kupředu

 

Můj názor:

Knihu vnímám jako zajímavé nahlédnutí do tehdejšího Petrohradu. Atmosféra knihy je po celou dobu spíše pochmurná, plná bezvýchodných situací a bezmoci. O to více mě překvapil optimistický konec s vidinou lepší budoucnosti. V pasážích s dlouhými popisy a myšlenkovými pochody postav mi po delším čtení scházel děj. Nejvíce se mi líbil epilog, kde bylo popsáno poměrně hodně událostí a dobrý konec. Nesympatická mi byla postava Raskolnikova pro jeho smýšlení, jeho teorii o obyčejných a výjimečných lidech a vůbec připuštění té myšlenky, že má někdo právo zabíjet. Soňu jsem si naopak oblíbila nejvíc, přišla mi jako naprostý opak Raskolnikova. Jediné, co je spojovalo, byla snad vnitřní rozpolcenost v důsledku jejich činů.

 

Použitá literatura: kniha Zločin a trest

  • Vydal Svět sovětů, nakladatelství Svazu československo-sovětského přátelství, jako svou 1099. publikaci. Edice Máj, svazek 88. Vytiskla Severografia, n. p., závod 1, Liberec. AA 35,33 (text 31,77, il. 3,56), VA 36,15. Náklad 166000 výtisků. 13-32 Vydání třinácté (ve Světě sovětů druhá).






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: