Kniha: 1984
Autor: George Orwell
Přidal(a): Anežka Literová
George Orwell (*1903 – †1950)
- Vlastním jménem Eric Arthur Blair.
- Britský novinář, esejista a spisovatel.
- Byl demokraticky levicově orientován.
- Proslavil se hlavně jako autor alegorických antiutopických románů Farma zvířat a 1984.
- Narodil se v Indii, ale brzy se s rodinou přestěhoval do Anglie, kde žil u říčky Orwell, podle které si zvolil svůj pseudonym.
- Studoval na prestižní Eton College, ale jeho rodiče si nemohli dovolit platit mu univerzitní studium, a tak začal pracovat pro Indickou imperiální policii v Barmě. Tato zkušenost pravděpodobně formovala jeho nenávist k imperialismu.
- Ve třicátých letech se ho silně osobně dotýkaly politické události v Evropě. Stal se antifašistou, socialistou a kritikem všech nedemokratických tendencí.
- Jako dobrovolník se v roce 1936 zapojil do španělské občanské války na straně republikánů.
- Druhé světové války se neúčastnil kvůli své vleklé tuberkulóze, na kterou v roce 1950 zemřel.
- V komunistickém Československu byl Orwell na seznamu zakázaných autorů.
Další díla:
- Farma zvířat – Alegorický antiutopický román.
Literárně-historický kontext
Světová literatura 2. poloviny 20. století (Antiutopie)
- Autor je řazen mezi antiutopisty 20. století, do anglické prózy a mezi autory píšící s prvky sci-fi. Jeho díla obsahují otřesné vize totalitní společnosti.
- Dílo patří k pozdní autorově tvorbě, neboť bylo napsáno v roce 1948 a vydáno v roce 1949, tedy rok před autorovou smrtí.
- Román 1984 je považován za jedno z nejzásadnějších literárních děl 20. století.
- Orwell tvořil v období 30. až 50. let 20. století.
Další autoři:
- J. R. R. Tolkien – Hobit
- C. S. Lewis – Letopisy Narnie
- Ray Bradbury – 451 stupňů Fahrenheita
Rozbor díla: 1984
Základní charakteristika:
Téma a motivy:
- Téma: Upozornit na hrozbu totalitních režimů, manipulace a kontroly společnosti.
- Motivy: Obava z techniky, sociální nerovnost, změna minulosti, newspeak, doublethink, myšlenkový zločin, beznaděj, bezvýchodná situace, specifické ekonomické principy a principy rozložení vládní moci.
Hlavní myšlenka:
- Dílo je brilantní analýzou politických systémů, která reaguje na stalinismus v SSSR. Upozorňuje na nebezpečí situace, kdy se lidská individualita může stát zločinem. Celé dílo je především kritikou totalitních režimů a jejich zločinů nejen na celé společnosti, ale především na jedincích – potlačení jejich svobody, znehodnocení lidského života a další.
Vypravěč:
- Typ vypravěče: vševědoucí
- Způsob vyprávění: er-forma
Kompozice:
- Dílo je členěno na tři části.
- Kompozice je chronologická s retrospektivními prvky (Winstonovy vzpomínky na matku, dvě minuty nenávisti, doba před revolucí, vzpomínky na manželku Catherine atd.).
Jazyk a styl:
- Jazyk je spisovný, v dialozích postav je použita hovorová řeč. V řeči prolétů se objevují i nespisovné výrazy a vulgarismy.
- Autor dává přednost pasivním konstrukcím před aktivními, krátkým slovům před dlouhými a původním slovům před přejatými.
- V díle je používán newspeak – uměle vytvořený jazyk, který má zjednodušit angličtinu (oldspeak) a omezit myšlení. Jeho používání však neubírá na literární kvalitě knihy.
- V textu se objevují dialogy, monology, přímá i polopřímá řeč, charakteristika a propagandistické slogany.
Básnické prostředky v díle:
- Paralelismus
- Zkracování slov (charakteristické pro newspeak).
Časoprostor:
- Děj se odehrává v budoucnosti, v roce 1984.
- Místem je Londýn, který je hlavním městem Územní oblasti jedna, třetí nejlidnatější provincie Oceánie.
- Svět je rozdělen na tři supervelmoci: Oceánii, Eurasii a Eastasii, které jsou v neustálém válečném stavu.
Pojmy a ideologie v díle:
- Angsoc: Oficiální ideologie Oceánie, zkratka pro ‚anglický socialismus‘. Ústřední heslo zní: ‚Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla.‘
- Vaporizace: Fyzická likvidace osoby a následné vymazání všech záznamů o její existenci. Člověk je odstraněn z fotografií a článků, jako by nikdy neexistoval.
- Newspeak: Jazyk vytvořený Ministerstvem pravdy s cílem omezit slovní zásobu, a tím i rozsah myšlení. Angličtina je označována jako ‚oldspeak‘.
- Ideozločin (myšlenkový zločin): Nejhrubší porušení zákona. Jakákoli myšlenka, která jde proti ideologii Angsocu, je trestána mučením, smrtí nebo vaporizací.
- Ideopolicie: Tajná státní policie, obdoba Gestapa, která trestá ideozločiny.
- Bratrstvo: Údajný tajný spolek vedený Emmanuelem Goldsteinem, který organizuje odboj proti Straně. Jeho existence je nejistá.
- Dvě minuty nenávisti: Povinný denní rituál, při kterém jsou členům Strany promítány záběry nepřátel a ideozločinů. Účastníci musí projevovat silné pobouření a nenávist.
- Strana: Jediná politická strana v Oceánii, psáno vždy s velkým ‚S‘. Sleduje občany 24 hodin denně pomocí obrazovek, kamer a mikrofonů.
- Doublethink (dvojité myšlení): Schopnost udržet v mysli dvě protichůdné informace a zároveň upřímně věřit v pravdivost obou. Příkladem jsou názvy ministerstev: Ministerstvo lásky se zabývá mučením, Ministerstvo pravdy falšováním reality.
- Udržovací válka: Neustálá válka Oceánie proti Eurasii nebo Eastasii. Spojenectví se často mění, ale Strana to popírá. Válka slouží jako prevence proti bohatnutí a svobodnému myšlení, udržuje obyvatelstvo ve strachu.
Postavy:
- Winston Smith: Hlavní hrdina, pracovník Ministerstva pravdy, kde se zabývá falšováním historie. Přestože se podílí na manipulaci s minulostí, snaží se uchovat si pravdu ve vlastních myšlenkách. Je nedůvěřivý a samotářský, ale po seznámení s Julií projeví city. Snaží se o odboj proti režimu, ale nakonec je zatčen, utýrán a psychicky zlomen.
- Julie: Pracovnice v Oddělení literatury, které se zabývá tvorbou propagandistických materiálů pro proléty. Dokáže se výborně přetvařovat, aby nevzbudila podezření. Stranu nenávidí, ale nevěří, že by proti ní bylo možné bojovat. Zamiluje se do Winstona, ale jejich vztah je komplikovaný a její skutečné city jsou nejasné.
- O’Brien: Vysoce postavený člen Vnitřní strany. Je inteligentní a charismatický. Winstonovi se zpočátku zdá, že smýšlí stejně jako on. O’Brien na něj nalíčí past, předstírá, že je členem tajného Bratrstva, ale ve skutečnosti je agentem Ideopolicie. Je to právě on, kdo Winstona na Ministerstvu lásky mučí.
- Pan Charrington: Majitel obchodu s veteší v prolétské čtvrti, který se tváří jako neškodný stařík. Umožní Winstonovi a Julii scházet se v pokoji nad jeho obchodem. Ve skutečnosti je však agentem Ideopolicie a zařídí jejich zatčení.
- Velký bratr: Myšlenkový vůdce Oceánie. Jeho tvář je všudypřítomná na plakátech s nápisem ‚Velký bratr tě sleduje‘. Je neomylný, všemocný a všudypřítomný. Není jisté, zda je reálnou postavou, nebo jen ztělesněním stranické ideologie.
- Emanuel Goldstein: Podle Strany hlavní nepřítel státu a zrádce. Je terčem každodenních Dvou minut nenávisti. Údajně byl dříve vysokým stranickým funkcionářem, poté se stal rebelem a vůdcem odbojového Bratrstva. Jeho existence je stejně jako existence Bratrstva nejistá.
- Syme a Parsons: Winstonovi kolegové a známí, kteří byli vaporizováni (vymazáni z existence) kvůli své nedostatečné loajalitě nebo neopatrnosti.
Děj:
První část: Děj popisuje totalitní společnost Oceánie a její ideologii na příkladu života Winstona Smithe. Společnost se dělí na vládnoucí Vnitřní Stranu, výkonnou Vnější Stranu a proletariát (proléty). Každý člen Vnější strany pracuje na některém z ministerstev, která ve skutečnosti slouží k udržování moci Strany – falšují minulost, zjednodušují jazyk (Newspeak) nebo mučí odpůrce. Veškeré emoce jsou potlačovány a vládne všudypřítomné udavačství. I přes neustálé vymývání mozků si Winston uvědomuje, že ideologie Strany je lež. Koupí si tajně deník, kam si zapisuje své protistranické myšlenky, přestože ví, že ho za tento ideozločin čeká smrt.
Druhá část: Winston se zamiluje do mladé a odvážné Julie. Společně nacházejí místa mimo dosah špionážní techniky, kde prožívají svůj zakázaný vztah. Navážou kontakt s O’Brienem, členem Vnitřní strany, o kterém se domnívají, že je členem odbojového Bratrstva. Celou dobu jsou však sledováni panem Charringtonem. Nakonec jsou oba zatčeni Ideopolicií a odvezeni na Ministerstvo lásky.
Třetí část: Tato část popisuje Winstonovo mučení na Ministerstvu lásky, které vede O’Brien. Cílem není ho zabít, ale zlomit jeho ducha a přinutit ho přijmout ideologii Strany. Winston je vystaven fyzickému i psychickému týrání, které ho donutí zradit Julii a vše, v co věřil. V okamžicích vrcholné hrůzy v místnosti 101 se vzdává své lásky i své individuality. Na konci jsou Winston i Julie propuštěni na svobodu, ale už nejsou stejní. Jsou z nich zlomení jedinci, kteří necítí nic jeden k druhému a upřímně milují Velkého bratra.
Inspirace a adaptace:
- Dílo je silně inspirováno autorovou kritikou totalitních režimů, především stalinismu v Sovětském svazu a nacismu v Německu. Orwell varuje před nebezpečím, které představují pro lidskou svobodu a individualitu.
Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.
