Kniha: Manon Lescaut

Autor: Vítězslav Nezval

Rozbor přidal(a): adelina0998

Další rozbor zde

Vítězslav Nezval

Život autora a autorův styl:

• český básník, dramatik, prozaik, překladatel
• narodil se na Moravě, vystudoval gymnázium, po propuštění z armády po dvou měsících začal studoval na právnické a poté filozofické fakultě (studium nedokončil)
• chvíli také pracoval jako dramaturg Osvobozeného divadla (V+W)
• vůdčí osobnost české avantgardy
• představitel poetismu
• přítel K. Teiga
• zakladatel Surrealistické skupiny
• plodný a mnohostranný autor s velkou fantazií
• píše se spontánní lehkostí
• optimistické ladění děl
• pověrčivý člověk (zajímal se o okultní vědy, věřil kartám, magii, předpověděl si datum vlastní smrti na Velikonoce 1958), ale i zastánce přísné vědy (zájem o fyziku, matematiku)
• ve 20. letech psal poetistické texty (báseň Abeceda, polytematická skladba Edison), byl součástí Devětsilu
• ve 30. letech psal surrealistické texty (sbírka Žena v množném čísle)
• v období okupace a války psal verše s vlasteneckými motivy – reaguje na atmosféru ohrožení českého národa (sbírka Matka naděje, dramatizace románu Manon Lescaut, román Valérie a týden divů)
• po válce, po roce 1948:
• ve službách komunistické ideologie (básnická skladba Stalin)
• aktivně se účastnil kulturního i politického života
• v tomto ohledu je kontroverzní osobností (tato doba byla jeho uměleckou i morální tragédií)
• angažoval se dokonce v politických procesech (na druhé straně se ale např. přimluvil za Seiferta, když měl s komunisty problémy v 50. letech) 
• básník velkých kontrastů životních i tvůrčích – vlastenec (věčně v něm žila moravská vesnice na Českomoravské vysočině, odkud pocházel), ale i kosmopolita (hodně cestoval, miloval Paříž, říkalo se o něm, že se na pařížském Montmartru cítí jako doma)

Literárně historický kontext:

• avantgardní umění je etapa ve vývoji moderního umění, které je poslední vývojovou fází novodobého umění (předcházející etapou ve vývoji umění byla moderna, která byla přechodným vývojovým stadiem mezi tradičním uměním 19. století)
• s modernou je avantgarda spojena antitradicionalismem a společenskou revoltou
• hlavní znaky avantgardy: 
• odmítání sociální nespravedlnosti (z toho plynoucí příklon k radikálním a extremistickým politickým hnutím – komunismus, anarchismus, fašismus)
• futurismus
• kolektivismus – skupiny, spolky, svazy a kluby (Devětsil 1920, Surrealistická skupina 1934)
• experimentování a hledání nových obsahů a forem
• poetismus je jediný avantgardní mezinárodně uznávaný umělecký směr českého původu, kterému dali název a programovou základnu v Praze v r. 1924 Karel Teige a Vítězslav Nezval
• inspirace hravostí dadaismu, vliv avantgardy a tvorby G. Apollinaira, užívá princip asociace a polytematičnost
• na rozdíl od proletářské poezie odmítá jakýkoliv ideologický záměr, chce být uměním hravým, veselým šťastným, proto klade důraz na fantazii a imaginaci (obrazotvornost)
• chce být jakýmsi způsobem života (modem vivendi), uměním žít a užívat si
• náměty hledá ve světě velkoměst, exotiky, lásky, jazzu
• surrealismus je ovlivněn francouzskou avantgardou
• využití principu asociace
• prolínání básnických obrazů
• volný proud vědomí v syrovém nezpracovaném stavu 
• důraz na podvědomé a subjektivní vnímání světa

Další autoři tohoto období: 

• proletářská poezie:
  • S. K. Neumann
  • Jiří Wolker (Těžká hodina)
• poetismus:
  • Karel Teige 
  • Jaroslav Seifert (Píseň o Viktorce)

Rozbor díla: Manon Lescaut 

Literární druh:

• drama ve verších

Literární žánr:

• tragédie

Jazyk:

• prolíná se próza s verši
• spisovný i nespisovný jazyk
• objevují se archaismy, historismy, metafory, metonymie, epanastrofy, epizeuxisy, anafory, hyperboly, řečnické otázky, větné ekvivalenty, odborné výrazy…
• oxymóron: „Manon je hříšná světice!“
• abbé = oslovení původně francouzských katolických kněží, užívané od poloviny 18. století hlavně pro mladší světské kněze bez dalších funkcí, kteří se často věnovali různým intelektuálním činnostem jako domácí učitelé, vědci, spisovatelé, básníci, hudebníci a podobně
• kniha se skládá se sedmi obrazů, které na sebe chronologicky navazují
• námětem je román francouzského spisovatele A. Prévosty
• text vznikl pro divadlo E. F. Buriana D34

Prostředí:

• Francie, 18. století

Postavy:

Manon Lescaut z Arrasu:

• 16letá krásná dívka, která na první pohled působí nevinně a roztomile
• ocitá se sama (zprvu bez dohledu rodičů, později rytíře des Grieux), a proto dychtivě podléhá nástrahám světa:

„Nepřijmout šperk je pošetilost

Proč neudělat muži tuto milost

když o ni doopravdy stojí

a nechce nechat ženu na pokoji?“

• odpovědnost za své činy raději přenechává druhým: 

„musíte si mě dobře hlídat,

ne, já se nechci s nikým vídat“

• láska je pro ni dostatečným důvodem k tomu, aby žila s rytířem, nepotřebuje ani svolení rodičů, ani uzavření manželské svátosti před Bohem:

„Mějte mě prostě rád

a buďme prostě svoji.“

• jde ve své toleranci dokonce ještě dál, když pošle rytíři milenku, aby ho utěšila v nepřítomnosti Manon a od svého milého žádá pouze „věrnost srdce“

Des Grieux:

• mladý šlechtic, rytíř maltánského řádu
• naivní, zbrklý
• původně se chtěl věnovat církevní dráze, protože pokládal duchovní stav za ušlechtilejší než rytířství, kvůli Manon, kterou nade vše miloval, se vzdal tohoto cíle
• jeho láska a věrnost nezná hranic, ačkoliv je si vědom, že věrností Manon si nemůže být nikdy jist (nazývá ji hříšnou a nevinnou zároveň)

Tiberge:

• sám se pokládá za přítele rytíře des Grieuxe, ale jeho vztah k rytíři spíš připomíná spíš žárlivé opatrovnictví než přátelství, nad Manon chce v podstatě zvítězit
• je přesvědčen, že jedná v zájmu rytíře des Grieuxe, ale nechce vědět, že milostný vztah nemůže řešit nikdo zvenčí
• po celou dobu se snažil zničit rytířův vztah s Manon, otevřeně říká, že Manon milovala rytíře věrnou láskou asi tak hodinu
• na rozdíl od rytíře des Grieuxe neuvažuje o jiném způsobu života a chce být sluha boží (trochu cynicky poznamenává, že není ani bohatý, ani hezký, ani zdravý, v dětství nikdy nesměl poznat, co je nuda)

pan Duval:

• prokurátor soudního dvora a velkostatkář
• velice zámožný a galantní k ženám, vydržování milenky patří k jeho životnímu stylu

syn pana Duvala:

• jaký otec, takový syn.

The post Manon Lescaut – rozbor díla first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Edison

Autor: Vítězslav Nezval

Rozbor přidal(a): Štěpán Novák

Další rozbory: Rozbor-dila.cz

Kontext autorovy tvorby:

• Vítězslav Nezval byl český básník, spisovatel a překladatel. Považuje se za zakladatele poetismu.
• Byl členem Devětsilu společně s Teigem roku 1922, v té době taky vzniká poetismus.
• Působil v redakci Masarykova slovníku naučného, poté se věnoval pouze spisovatelství.
• Často cestoval do zahraničí, zejména Francie, a seznámil se zde se surrealisty jako André Breton.
• Ve 30.letech se účastnil protifašistického hnutí.

Díla:

• Pantomima, Absolutní hrobař

Literárně a obecně kulturní kontext:

• Poetismus – Avantgarda měla tří hlavní fáze: proletářské umění, surrealismus a právě poetismus. Jediný avantgardní mezinárodně uznávaný umělecký směr českého původu. Vytvořen roku 1924. Velká inspirace dadaismem. Tvůrčí metodou je hra, řada volných asociací. Exotické motivy, cestování, lidová zábava. Snaha být zcela apolitický.
• Autoři:
  • František Halas – Naše paní Božena Němcová, Staré ženy
  • Jaroslav Seifert – Maminka, Vějíř Boženy Němcové, Kamenný most

Rozbor díla: Edison

Literární druh a žánr:

• Druh – lyriko – epická
• Žánr – báseň

Téma a motiv:

• Báseň je poetistická za užití Apollainerovského pásma, což je zcela zjevné i ve výchozí ukázce, motiv kontrastu (pozitivní a negativní myšlenky, zmínění pokroku skrze vynálezy) a náhodné vzpomínky a pocity autora, téma: život Edisona-skrytě pasáže (např. že zachránil dítě před jedoucím vlakem)-nutnost znát velmi dobře Edisonův život, vyzdvihování individualit (Newton, Nero, Edison…) oproti mladé avantgardě (tvořila kolektivisticky a individuum potlačovala), zpočátku popis noční cesty Prahou-mnoho poetistických motivů-herny, bary, tanečnice a oslava práce.

Kompozice:

• Báseň se skládá z 5 zpěvů, dále dělení do slok psaných volným veršem (jen někdy se dá vypočítat tempo-klesavá trochej), sdružený rým (AABB); není užita interpunkce (typické pro avantgardu)

Vypravěč:

• Pokud mluvíme o básni, jedná se o lyrický subjekt, který se zde konkrétně ocitá v ději v první osobě

Vyprávěcí způsoby:

• Převládá ich-forma, místy např. při popisu Edisona er-forma; neužita interpunkce

Veršová výstavba

• Volný verš, který se však rýmuje a je velice rytmický; v určitých částech se dá mluvit o trocheji; autor používá sdružený rým

Jazykové prostředky a jejich funkce v díle:

• nejvýraznějším prvkem díla je anafora, autor je většinou kombinuje s výčtem nějakých vlastností nebo užije jedno slovo, kterému v dalších verších dává určité přívlastky a rozvíjí ho-konkrétně v úryvku má tuto funkci „jako“ a „malá“; metoda asociací-Apol. Pásmo-skáče v časoprostoru; kontrasty „kalifornské lupiče a noční vrahy“ X „pohleďte jak tisíc lidí klidně žije“; „svět si hraje“-metonymie; vlahé slunce=metafora

Postavy:

• vypravěč – „hazardní hráč“ ; Edison ; tulák, kterého potkává

Časoprostor:

• Autor v díle hodně skáče v času i prostoru, nicméně dílo se vztahuje k jeho době (20. století); zmiňuje velké množství zeměpisných názvů a časových období

The post Edison – rozbor díla k maturitě (2) first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Manon Lescaut

Autor: Vítězslav Nezval

Přidal(a): Rony

Vítězslav Nezval (*1900 – †1958)

• Vítězslav Nezval se narodil v Biskoupkách u Moravského Krumlova a zemřel v Praze. Byl to český dramatik, prozaik, překladatel, ale především významný básník.
• Byl předním členem uměleckého svazu Devětsil, spolutvůrcem poetismu a zakladatelem Skupiny surrealistů v ČSR.
• Představoval vůdčí osobnost meziválečné avantgardy, po roce 1948 patřil k hlavním zastáncům socialistického realismu v poezii.

Další díla:

• Pantomima, Básně noci, Absolutní hrobař, Podivuhodný kouzelník – básnické sbírky
• Pan Marat, Jak vejce vejci – próza
• Edison – poezie

Literárně-historický kontext

Česká meziválečná avantgarda (poetismus, surrealismus)

• Dílo Manon Lescaut vzniklo v roce 1940, tedy v období Protektorátu Čechy a Morava, ale navazuje na autorovu poetistickou tvorbu z 20. let.
• Poetismus je umělecký směr, který vznikl v Československu a byl spojen s uměleckým svazem Devětsil. Chtěl osvobodit umění i společnost a učinit život šťastnějším. Vyznačuje se optimismem, hravostí, radostí, smyslovým opojením a fantaskností.
• Surrealismus vychází z učení Sigmunda Freuda. Jeho cílem bylo osvobození mysli od rozumové kontroly, zdůraznění podvědomí a uvolnění emocionality. Základními literárními prostředky byly automatický text a volný verš. Za zakladatele surrealismu je považován André Breton.

Další autoři:

• Jaroslav Seifert (Na vlnách TSF, Slavík zpívá špatně, Zhasněte světla)
• Jiří Wolker (Těžká hodina, Host do domu)
• František Halas (Kohout plaší smrt)
• Konstantin Biebl (S lodí, jež dováží čaj a kávu)
• Josef Hora (Bouřlivé jaro)

Rozbor díla: Manon Lescaut

Základní charakteristika:

• Literární druh: Drama
• Literární žánr: Veršovaná tragédie

Téma a motivy:

• Téma: Oslava lásky, která je silnější než společenské konvence a smrt. Konflikt mezi touhou po bohatství a upřímným citem. Oslava krásy českého jazyka.
• Motivy: Láska, zrada, peníze, krása, mládí, svoboda, smrt.

Hlavní myšlenka:

• Hlavní myšlenkou je oslava absolutní lásky, která je schopna překonat všechny překážky, včetně zrady a smrti. Dílo ukazuje, že i přes svou nestálost a hříšnost je láska nejvyšší hodnotou v lidském životě.

Námět:

• Námět: Dílo je adaptací románu „Příběh rytíře des Grieux a Manon Lescaut“ od francouzského spisovatele Abbé Prévosta z roku 1731.

Vypravěč:

• Dílo je drama, nemá tedy vypravěče. Příběh je vyprávěn prostřednictvím dialogů a monologů postav.

Kompozice:

• Kompozice je chronologická. Dílo je rozděleno do 7 obrazů:
• 1. obraz: Před zájezdní hospodou v Amiensu
• 2. obraz: V pařížském bytě Manon a rytíře des Grieux
• 3. obraz: Před sakristií blízko vetešníka
• 4. obraz: V Duvalově bytě
• 5. obraz: V jiném bytě Manon a rytíře des Grieux
• 6. obraz: V bytě Duvala syna
• 7. obraz: V přístavní krčmě v Havru

Jazyk a styl:

• Jazyk je spisovný, poetický a bohatý na básnické obraty (např. „neztratí nikdy svůj pel“).
• Věty jsou často krátké a úderné.
• Objevují se i nespisovné výrazy (např. „všecko“).
• Autor využívá řečnické otázky (např. „Kdo je Manon?“).

Básnické prostředky v díle:

• Anafora
• Epizeuxis
• Epanastrofa
• Metonymie

Časoprostor:

• Čas: 18. století
• Prostor: Francie – Amiens (před zájezdní hospodou), Paříž (byty Manon a Duvala), přístav v Havru (přístavní krčma).

Postavy:

• rytíř des Grieux: Mladý, naivní šlechtic, zamilovaný do Manon. Přirovnává ji k těm nejlepším věcem a připisuje jí jen dobré vlastnosti. Je pro ni schopný udělat cokoliv, je zaslepený láskou a myslí si o ní, jak je nevinná.
• Manon Lescaut: Krásná šestnáctiletá dívka, která manipuluje muži. Jsou pro ni důležité peníze (zneužívá štědrosti pana Duvala), ale i láska (rytíř des Grieux). Neumí být věrná, je všemi obdivovaná.
• Tiberge: Přítel des Grieuxe, který má na Manon racionální pohled (vidí ji jako ďábla). Varuje rytíře před Manon, ale ten je zaslepen svou láskou a jeho varování neposlouchá.
• pan Duval: Starší, velmi bohatý muž, který touží po Manon. Posílá jí peníze a nabízí drahé šperky. Má spory s des Grieuxem.
• Duvalův syn: Mladý muž, který se také zajímá o Manon a má spory s des Grieuxem.

Děj:

Mladý student, rytíř des Grieux, potkává v Amiensu krásnou Manon Lescaut, která je na cestě do kláštera. Okamžitě se do ní zamiluje, přesvědčí ji, aby s ním utekla, a společně odjíždějí do Paříže. Zde žijí v lásce, ale brzy jim dojdou peníze. Manon, která touží po luxusu, přijímá dary od bohatého pana Duvala. Zlomený des Grieux se vrací ke studiu teologie.

Po čase se s Manon znovu setkává. Ona ho přesvědčí o své lásce a on jí opět podlehne. Společně se usadí v novém bytě, který financuje Duvalův syn. Des Grieux se dostane do sporu s mladým Duvalem a starý pan Duval nechá Manon zatknout za prostituci. Des Grieux se ji snaží osvobodit a následuje ji až do přístavu Le Havre, odkud má být deportována do Ameriky.

V poslední, tragické scéně v přístavní krčmě Manon, oslabená útrapami, umírá v náručí des Grieuxe, přičemž mu vyznává svou lásku. Její smrt je pro rytíře absolutní tragédií, ale zároveň potvrzením síly jejich citu.

Doplňující informace:

Další rozbor na: Rozbor-dila.cz

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Manon Lescaut – rozbor díla first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Edison

Autor: Vítězslav Nezval

Přidal(a): Týna

Vítězslav Nezval (*1900 – †1958)

• Vítězslav Nezval byl český básník, prozaik a dramatik. Patří k vůdčím představitelům české meziválečné avantgardní poezie, byl spoluzakladatelem a hlavním teoretikem poetismu a později se stal jedním z nejvýznamnějších představitelů surrealismu v Československu.

Další díla:

• Máj Nesmysl.
• Podivuhodný kouzelník
• Pantomima
• Abeceda
• Dobrodružství noci a vějíře
• Akrobat
• Básně noci
• Matka Naděje
• Kronika z konce tisíciletí
• Posedlost
• Řetěz štěstí
• Depeše na kolečkách
• Strach

Literárně-historický kontext

Poetismus

• Báseň vznikla v roce 1927 a poprvé vyšla v roce 1928. Je vrcholným dílem poetismu, českého avantgardního směru 20. let 20. století. Poetismus se zaměřoval na oslavu moderního světa, techniky, cestování a radosti ze života. Cílem bylo ‚umění žít a užívat‘. Skladba Edison je oslavou tvůrčí práce a pozitivní energie, která dokáže přemoci existenciální smutek.

Další autoři:

• Jaroslav Seifert
• Konstantin Biebl
• František Halas
• Jiří Wolker

Rozbor díla: Edison

Téma a motivy:

• 1. zpěv: Toulání se noční Prahou, motiv sebevražedného stínu provázejícího básníka, při příchodu domů nalézá autor článek o Edisonovi a jeho vynálezu.
• 2. zpěv: Vzpomínky na dětství a na otce, myšlenky na Edisonův život.
• 3. zpěv: Oslava Edisonových vynálezů, zejména žárovky, a celkového pokroku civilizace a techniky, které usnadňují život.
• 4. zpěv: Vrcholné téma přetváření a dobývání světa jako smyslu života, který přináší štěstí a uznání.
• 5. zpěv: Návrat k radosti ze života, překonání skepse a ‚zapomnění na stesk života a smrti‘.

Hlavní myšlenka:

• Hlavní myšlenkou díla je oslava lidské tvořivosti, píle a vynalézavosti. Edison je symbolem člověka, který svou prací a energií překonává překážky, mění svět k lepšímu a dává tak svému životu smysl. Báseň staví do kontrastu pasivní, melancholickou skepsi a aktivní, tvůrčí přístup k životu.

Vypravěč:

• V básni se střídají dvě hlavní perspektivy. První je lyrický subjekt, sám autor (básník), který se toulá noční Prahou a prožívá pocity smutku a úzkosti. Druhá perspektiva je epická a zaměřuje se na život a dílo Thomase Alvy Edisona. Vypravěčem je tedy sám autor, který do děje vstupuje svými úvahami a pocity.

Kompozice:

• Skladba je rozdělena do 5 zpěvů.
• Má rámcovou kompozici – první a pátý zpěv tvoří rámec pro vyprávění o Edisonovi. Děj se odehrává během jediné noci.

Jazyk a styl:

• Jazyk je bohatý, obrazný a plný metafor, typický pro poetismus.
• Nezval využívá volné asociace myšlenek, kdy jeden obraz navazuje na druhý.
• Charakteristický je refrén, který se v obměnách opakuje a vyjadřuje polaritu mezi smutkem a radostí, skepsí a vírou v život.

Verš a metrum:

• Báseň je psána pravidelným, spádným veršem. Převažuje čtyřstopý trochej.
• Rýmové schéma je převážně sdružené (aabb).

Básnické prostředky v díle:

• Anafora: Opakování stejného slova nebo skupiny slov na začátku veršů (např. ‚Stíny…‘).
• Přirovnání: ‚Naše životy jsou těšivé jak smích‘.
• Metafora: Přenášení významu na základě podobnosti (např. žárovka jako symbol pokroku a světla poznání).
• Asociace: Volné spojování představ a myšlenek.

Časoprostor:

• Čas: Děj se odehrává během jedné noci, ale v myšlenkách a vzpomínkách se vrací do minulosti, do doby života T. A. Edisona (1847–1931).
• Prostor: Reálný prostor noční Prahy se prolíná s prostorem Ameriky, kde žil a pracoval Edison.

Literární druh:

• Literární druh: Lyricko-epická skladba

Literární žánr:

• Literární žánr: Poetická báseň se znaky pásma. Pásmo je žánr založený na volném proudu asociací a myšlenek.

Postavy:

• Autor / Lyrický subjekt: Básník, který se toulá noční Prahou a prožívá existenciální krizi. Jeho melancholii a myšlenky na smrt překoná inspirace Edisonovým životem a dílem.
• Thomas Alva Edison: Americký vynálezce a podnikatel. V básni nevystupuje jako reálná postava, ale jako symbol tvůrčí práce, energie, optimismu a pokroku, který dává lidskému životu smysl.
• Hazardní hráč / Sebevrah: Symbolická postava, kterou básník potkává v úvodu. Představuje ztělesnění autorova smutku, beznaděje a temných myšlenek. Je to básníkovo druhé, pesimistické já.

Děj:

Básnická skladba je rozdělena do pěti zpěvů. První zpěv se otevírá obrazem autora, který se v noci toulá Prahou. Cítí se osamělý a melancholický. Potkává postavu hazardního hráče, který prohrál vše a chce spáchat sebevraždu. Tato postava je vnímána jako autorův vlastní stín, jeho alter ego. Když se autor vrátí domů, narazí na článek o Edisonovi. Druhý zpěv přechází k samotnému Edisonovi a jeho mládí. Popisuje jeho začátky, jak roznášel noviny, zachránil život malému chlapci a odjel hledat štěstí do New Yorku. Třetí zpěv je oslavou Edisonových objevů, s hlavním důrazem na vynález žárovky, která se stává symbolem světla, pokroku a vítězství nad tmou. Čtvrtý zpěv představuje vrchol skladby. Popisuje Edisonův úspěch a uznání, kterého se mu dostalo za jeho neúnavnou práci. Tvůrčí činnost je zde představena jako nejvyšší smysl života. Pátý zpěv se vrací zpět k autorovi. Inspirován Edisonovým příběhem překonává svou původní skepsi a nachází novou radost ze života a smysl v tvořivé práci. Skladba končí optimistickým vyzněním a oslavou života.

Vlastní názor:

Kniha se mi moc líbila, zaujaly mě autorovy úvahy, pak také chvíle pesimismu a chvíle optimismu. Skladba se mi skvěle četla, byla jsem jí přímo uchvácena, že jsem ji četla několikrát, vřele doporučuji.

Úryvek z díla:

Naše životy jsou těšivé jak smích
jednou v noci sedě nad kupou svých knih
uviděl jsem náhle v pachu novin tona
sníh a velkou podobiznu Edisona
bylo po půlnoci v pozdním únoru
zastihl jsem sama s sebou v hovoru
jako bych se býval opil silným vínem
hovořil jsem se svým nepřítomným stínem
…
Stíny sebevrahů pro něž není lék
Stíny starých pouličních nevěstek
Stíny aut jež porážely stíny pěší

__PROTECTED_LINK_BLOCK_1__

Doplňující informace:

Doložte, že skladba vykazuje znaky pásma. – Ačkoliv je báseň přísně strukturovaná, vykazuje znaky pásma v metodě volné asociace představ, kdy se prolínají různé motivy, časy a prostory (Praha, Amerika, minulost, přítomnost).

Jaké motivy z Edisonova života Nezval využíval? – Nezval se inspiruje Edisonovým životem jen volně. Zmiňuje jeho práci poslíčka a novináře, záchranu chlapce před vlakem (v básni před autem) a jeho houževnatost a píli.

Jak rozumíte polaritě refrénu? – Refrén v básni (‚Bylo tu však něco těžkého co drtí… / …bylo tu však něco krásného co drtí‘) vyjadřuje základní napětí mezi skepsí, smutkem a smrtí na jedné straně a radostí, krásou a smysluplností života na straně druhé. Tato polarita je nakonec překonána ve prospěch optimismu a tvůrčí práce.

Využívá Nezval volný verš, nebo pravidelný? – Báseň využívá pravidelný, rytmický verš (převážně čtyřstopý trochej) se sdruženým rýmem (aabb), nikoliv volný verš.

Informace o konkrétním vydání z původního rozboru: Pořadí vydání: 1. vydání, Místo vydání: Praha, Nakladatelství: ČSM – Mladá fronta, Rok vydání: 1958.

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Edison – rozbor díla k maturitě first appeared on Rozbor-dila.eu.