Kniha: Obraz Doriana Graye

Autor: Oscar Wilde

Přidal(a): lorakiwarnson

Oscar Wilde (*1854 – †1900)

• Oscar Wilde byl irský dramatik, prozaik, básník a esejista.
• Pobuřoval viktoriánskou společnost svými díly i extravagantním životním stylem.
• Byl klíčovým představitelem dekadence a hnutí estétů, které prosazovalo heslo „umění pro umění“.
• Podle něj byl jediným cílem života a umění honba za krásou a rozkoší.
• Za „přestupky proti mravnosti“ (homosexualitu) byl odsouzen na dva roky nucených prací, což zničilo jeho kariéru i zdraví.

Další díla:

• Jak je důležité míti Filipa
• Strašidlo cantervillské
• Šťastný princ a jiné pohádky

Literárně-historický kontext

Dekadence

• Dílo spadá do kontextu literární dekadence konce 19. století.
• Dekadence je umělecký směr, který se vyznačuje pocity marnosti, úpadku, přesycenosti a zklamání. Autoři se často obraceli k tématům smrti, erotiky, zla a mystiky.
• Autoři tohoto směru jsou často označováni jako „prokletí básníci“.

Další autoři:

• Edgar Allan Poe
• Paul Verlaine
• Arthur Conan Doyle

Rozbor díla: Obraz Doriana Graye

Základní charakteristika:

• Literární druh: Próza
• Literární žánr: Filozofický román s fantastickými a hororovými prvky

Téma a motivy:

• Témata: Vývoj osobnosti, vliv společnosti, morálka, narcismus, kult mládí a krásy, dualita duše a těla.
• Motivy: Obraz (portrét), smlouva s ďáblem, hřích, svědomí, krása, ošklivost, smrt, žití dle hesla „carpe diem“ (užívej dne).

Hlavní myšlenka:

• Hlavní myšlenkou je kritika povrchní společnosti a myšlenka, že každý hřích a morální poklesek se člověku vrátí. Dílo zkoumá dualitu lidské povahy, vztah mezi krásou a morálkou, uměním a životem. Varuje před bezohledným hedonismem a ztrátou svědomí.

Vypravěč:

• Vypravěčem je autor, který používá er-formu (vyprávění ve 3. osobě).

Kompozice:

• Kompozice je chronologická s drobnými odbočkami do minulosti.
• Dílo je rozděleno na 20 kapitol.
• Na začátku je slavná předmluva, která vysvětluje autorův pohled na umění a estetiku formou aforismů.
• Na konci bývají v některých vydáních vysvětlivky cizích výrazů.

Jazyk a styl:

• Jazyk je spisovný, bohatý, místy až archaický a poetický.
• Obsahuje dlouhé a detailní popisy přírody, interiérů a duševních stavů postav.
• Časté používání francouzských výrazů, které byly v té době považovány za moderní a elegantní.
• Dílo je filozoficky zaměřené, obsahuje mnoho aforismů, paradoxů a cynických poznámek, zejména v promluvách lorda Henryho.
• Využívá přímou a polopřímou řeč, dialogy a vnitřní monology.
• Kritika společnosti a cynismus jsou klíčovými prvky stylu.

Časoprostor:

• Děj se odehrává v Londýně na konci 19. století, v prostředí anglické aristokracie.

Postavy:

• Dorian Gray: Hlavní postava, neobyčejně krásný mladík. Z nevinného chlapce se pod vlivem lorda Henryho stane zvrácený a hříšný člověk. Zpočátku je miláčkem společnosti, postupně se z něj stává narcista, cynik a nakonec i vrah.
• Lord Henry „Harry“ Wotton: Aristokrat, filozof, bohém, cynik a manipulátor. Hlásá dekadentní ideály, odmítá morálku a ovlivňuje Doriana svými názory na život, krásu a rozkoš.
• Basil Hallward: Malíř, který je zaslepený Dorianovou krásou a považuje ho za svou múzu. Je to čestný a morální člověk, který představuje protiklad k lordu Henrymu. Zůstává nezkažený společností a je romantik.
• Sibyla Vaneová: Mladá, krásná a nadaná herečka, která se zamiluje do Doriana. Po hádce s ním, kdy ji zavrhne kvůli jejímu špatnému hereckému výkonu, spáchá sebevraždu. Její bratr James se ji později snaží pomstít.

Děj:

Malíř Basil Hallward nachází svou múzu v krásném, nezkaženém Dorianu Grayovi. Jednoho dne do ateliéru přijde Basilův přítel lord Henry Wotton a začne mladíka ovlivňovat svými dekadentními názory na společnost a život. Poté, co je obraz domalován, Dorian v záchvatu zoufalství nad pomíjivostí mládí vyřkne přání, aby obraz stárl místo něj a on si navždy zachoval svou krásu. Díky vlivu lorda Henryho se z Doriana stává miláček společnosti a oblíbenec všech večírků. Po návštěvě jednoho zapadlého divadla se zamiluje do krásné herečky Sibyly Vaneové. Ačkoliv pochází z chudé rodiny, Dorian ji žádá o ruku. Po jednom nezdařilém představení, kde Sibyla ztratí svůj talent, protože poznala skutečnou lásku, se s ní Dorian krutě rozejde. Sibyla následně spáchá sebevraždu. Na obraze se projeví první změna – krutý výraz v ústech. To Doriana znepokojí a obraz skryje na půdu. Začíná si bez zábran užívat života, oddává se hříchům, navštěvuje pochybná doupata, ale i cestuje a sbírá vzácné předměty. Zatímco ostatní stárnou, Dorian má stále svou mladou a krásnou tvář, a tak se začíná šuškat, že zaprodal duši ďáblu. Po letech ho jde navštívit Basil, který se před svým odjezdem do Paříže chce ujistit, že pomluvy jsou nepravdivé. Dorian ho odvádí na půdu a ukáže mu znetvořený obraz, který odráží jeho zkaženou duši. V záchvatu hněvu Basilovu kritiku neunese a malíře zabíjí. Poté nutí svého bývalého přítele, chemika Alana Campbella, aby se mrtvoly zbavil. Po nějaké době Doriana začne pronásledovat James Vane, bratr Sibyly, který se chce pomstít za smrt své sestry. Téměř ho zabije, ale Dorian se zachrání lstí, když poukáže na svou mladou tvář, která neodpovídá věku muže, jenž měl Sibylu znát před osmnácti lety. Dorian začíná mít halucinace, výčitky svědomí a paranoiu. Poté, co je James Vane omylem zastřelen na lovu, se Dorian rozhodne stát lepším člověkem. Chce začít tím, kde to vše začalo – zničit obraz, který je svědkem jeho hříchů. Probodne plátno dýkou, kterou zabil Basila. Tím se však kouzlo prolomí. Služebnictvo nachází na zdi nádherný portrét svého pána v celé jeho kráse a mládí, zatímco na zemi leží mrtvý, starý a šeredný muž s dýkou v srdci, kterého poznají jen podle prstenů.

Doplňující informace:

Další rozbor zde

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Obraz Doriana Graye – rozbor díla first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Jak je důležité míti Filipa

Autor: Oscar Wilde

Přidal(a): nikol

Oscar Wilde (*1854 – †1900)

• Oscar Wilde byl anglický prozaik, dramatik, básník a esejista irského původu.
• Komedie „Jak je důležité míti Filipa“, napsaná v roce 1895, patří k Wildovým vrcholným dílům, společně s románem „Obraz Doriana Graye“. Dílo obsahuje realistické prvky.

Další díla:

• Vévodkyně z Padovy – divadelní hra
• Salome – divadelní hra
• Obraz Doriana Graye – próza
• Strašidlo Cantervillské – próza

Literárně-historický kontext

Anglická dekadence

• Oscar Wilde patří mezi hlavní představitele anglické dekadence, uměleckého směru konce 19. a počátku 20. století.
• Dekadence (z francouzského „úpadek“) je směr, který ve svých dílech typicky vyjadřuje nálady smutku, melancholie, marnosti, pocity rozkladu a smrti.

Další autoři:

• Paul Verlaine (tzv. prokletý básník)
• Stéphane Mallarmé (tzv. prokletý básník)
• Rainer Maria Rilke (německý autor)
• Karel Hlaváček (český autor)
• Jiří Karásek ze Lvovic (český autor)

Rozbor díla: Jak je důležité míti Filipa

Základní charakteristika:

• Literární druh: drama
• Literární žánr: konverzační komedie se satirickými prvky

Téma a motivy:

• Téma: Vytvoření fiktivní osoby za účelem úniku před společenskými povinnostmi. Hra zkoumá, zda i lhář může někdy mluvit pravdu, a satiricky komentuje společenské konvence.
• Motivy: Láska, společenské postavení, lež, dvojí identita, pokrytectví.

Vypravěč:

• Dílo je drama, nemá tedy klasického vypravěče.
• Text je psán formou scénáře, který se skládá z dialogů jednotlivých postav a scénických poznámek.

Kompozice:

• Děj postupuje chronologicky.
• Dílo je rozděleno do tří dějství.

Jazyk a styl:

• Jazyk je spisovný, bez vulgarismů.
• Charakteristický je břitký, inteligentní humor, ironie, paradox a aforismy.
• Postavy si často kladou otázky a používají formální oslovení (jméno/titul, např. Lady Bracknellová).
• Mezi přáteli, rodinnými příslušníky a milenci je užit familiární jazyk (např. Algy, milý kamaráde, miláčku).
• Postavy si často vykají, a to i v milostných scénách nebo v komunikaci pána se sluhou.
• Slovní hříčky: Autor využívá vtipné obraty, například: „Napřed mi podej moje pouzdro. Tumáš, a ty mi podej vysvětlení.“
• Bonmoty: V textu se hojně vyskytují vtipné a duchaplné výroky.
• Neologismy: Autor vytváří nová slova, jako je bunburista – člověk, který si vytvořil fiktivní postavu, jež mu umožňuje žít dvojí život.
• Archaismy: V textu se objevují i zastaralá slova, např. matinka, ženština.

Časoprostor:

• Děj se odehrává v roce 1894.
• Místem je Londýn (byt Algernona) a později venkovské sídlo ve Wooltonu.

Postavy:

• John (Jack) Worthing: Hlavní postava, která na venkově vystupuje jako zodpovědný poručník, zatímco v Londýně se pod jménem Filip (v originále Ernest) oddává radovánkám. Později zjišťuje, že se skutečně jmenuje Filip a je Algernonův starší bratr.
• Algernon Moncrieff: Jackův přítel, důmyslný a vtipný mladík z vyšší společnosti. Miluje Cecílii. Vytvořil si fiktivního nemocného přítele Bunburyho, aby se mohl vyhýbat společenským povinnostem.
• Gvendolína Fairfaxová: Dcera Lady Bracknellové a Algernonova sestřenice. Je bystrá, ale poněkud nafoukaná a povrchní. Miluje Jacka, ale je posedlá představou, že se musí vdát za muže jménem Filip (Ernest).
• Cecílie Cardewová: Jackova mladá a bohatá schovanka. Je romantická, naivní a fascinovaná zkaženými lidmi, proto se zamiluje do Algernona, když se vydává za Jackova fiktivního bratra Filipa.
• Lady Bracknellová: Gvendolínina matka, ztělesnění viktoriánské upjatosti a snobství. Je povrchní, panovačná a klade velký důraz na společenské postavení a majetek, podle čehož také posuzuje nápadníky své dcery.
• Slečna Prismová: Vychovatelka Cecílie. Působí jako přísná moralistka, která odsuzuje požitkářský život, ale v minulosti byla roztržitou autorkou románů, což vedlo ke klíčové zápletce hry.
• ThDr. Chasuble: Místní reverend, který je tajně zamilován do slečny Prismové. Jeho postavení v církvi mu však brání v otevřeném vyjádření citů.

Děj:

První dějství: se odehrává v Londýně. Algernon Moncrieff očekává návštěvu své tety, Lady Bracknellové, a sestřenice Gvendolíny. Přichází jeho přítel Jack Worthing, který se v Londýně vydává za Filipa. Jack se chce oženit s Gvendolínou, která jeho lásku opětuje, ale je posedlá jménem Filip (v originále Ernest). Lady Bracknellová podrobí Jacka výslechu a odmítne ho jako ženicha pro svou dceru, protože Jack je nalezencem, kterého v tašce na nádraží našel starý pan Worthing. Algernon se dozví o Jackově venkovském sídle a jeho krásné schovance Cecílii a rozhodne se tam vydat, přičemž se bude vydávat za Jackova fiktivního zkaženého bratra Filipa.

Druhé dějství: se přesouvá na Jackovo venkovské sídlo. Přijíždí Algernon, představí se jako Filip a okamžitě okouzlí Cecílii, která si o něm vedla deník a byla do něj zamilovaná ještě dříve, než ho potkala. Krátce nato přijíždí i Jack, který se rozhodl svého fiktivního bratra „pohřbít“. Situace se zkomplikuje, když přijede i Gvendolína, která utekla z Londýna za svým „Filipem“. Obě dívky se setkají a zjistí, že jsou zasnoubené se stejným mužem – Filipem Worthingem. Když se Jack a Algernon objeví, jejich lži jsou odhaleny.

Třetí dějství: přináší rozuzlení. Obě dívky svým snoubencům odpustí poté, co se oba muži rozhodnou nechat se pokřtít na jméno Filip. Přijíždí Lady Bracknellová, aby si odvezla Gvendolínu. Zjistí, že Cecílie je bohatá dědička, a souhlasí s jejím sňatkem s Algernonem. Jack však jako její poručník sňatek nepovolí, dokud Lady Bracknellová nedá souhlas k jeho sňatku s Gvendolínou. Do toho se objeví slečna Prismová, Cecíliina vychovatelka. Lady Bracknellová v ní pozná chůvu, která před lety ztratila jejího synovce. Ukáže se, že slečna Prismová omylem zaměnila dítě za rukopis svého románu a nechala ho v cestovní tašce na nádraží. Jack je tedy ztraceným synem sestry Lady Bracknellové, a tudíž Algernonův starší bratr. A co víc, při křtu dostal jméno Filip. Jack tedy celou dobu mluvil pravdu, když tvrdil, že se jmenuje Filip. Hra končí šťastně trojími zásnubami.

Inspirace a adaptace:

• Autor se při psaní hry inspiroval pokryteckou a povrchní viktoriánskou společností, jejímiž konvencemi a morálkou pohrdal.

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Jak je důležité míti Filipa – rozbor díla k maturitě first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Obraz Doriana Graye

Autor: Oscar Wilde

Přidal(a): Hanca

Oscar Wilde (*1854 – †1900)

• Oscar Wilde byl anglický spisovatel irského původu. Zastával esteticky velmi vyhraněné názory, což se vyskytuje právě v jeho díle Obraz Doriana Graye. Smysl umění spatřoval v oslavě krásy, nikoli v proklamování morálky. Byla to osoba nespoutaná, svobodná, živelná. Nerozlišoval mezi lidmi slušnými a špatnými, nýbrž mezi okouzlujícími a nudnými. On sám byl osoba velmi elegantní, dokázal bavit společnost svými vymyšlenými, vtipnými příběhy. Ve svých dílech často nezapírá svůj odpor ke společenským konvencím.
• Ve svém životě však musel čelit skandálu způsobenému vztahu k muži. Wilde (ženatý muž a otec dvou dětí) byl obžalován a poté odsouzen k dvouletému vězení kvůli homosexualitě. Byl poslán do vězení v Readingu. Zde vznikla jeho slavná báseň Balada o žaláři v Readingu, kde se nechal inspirovat životem jeho spoluvězně. Tento pobyt ho velice zlomil. Poslední léta svého života strávil v cizině ve velkých depresích.

Další díla:

• Vějíř lady Windermerové – konverzační komedie se společenskokritickým podtextem
• Bezvýznamná žena – konverzační komedie se společenskokritickým podtextem
• Ideální manžel – konverzační komedie se společenskokritickým podtextem
• Jak je důležité míti Filipa – divadelní hra psána dialogy
• Balada o žaláři v Readingu – báseň
• Šťastný princ – pohádka (jeho pohádky jsou však většinou smutné)

Literárně-historický kontext

Literární moderna (dekadence)

• Dílo patří do literární moderny 19. století, konkrétně do směru dekadence. V této době si autoři byli vědomi příchodu konce století a postupnému úpadku společnosti. Byla zde politická podřízenost a množství společenských předsudků potlačujících svobodu soukromého života jedince, sužovala je pokrytecká a prudérní morálka.
• V této době se objevuje spousta dalších literárních směrů, a to parnasismus, impresionismus, novoromantismus a symbolismus. Symbolismus úzce souvisí s dekadencí. Oba směry v mnoha dílech splývají, takže jsou často tatáž díla jednou vykládaná jako dekadentní, podruhé z hlediska symbolismu. Zatímco symbolismus usiluje o spojování různých jevů či vrstev skutečnosti, pro dekadenci je příznačný vypjatý individualismus a disharmonie mezi jedincem a kolektivem, subjektivním a objektivním. Dekadence je často považována za krajní vyústění symbolistických tendencí v atmosféře nálad tzv. fin de siécle (konec století).
• Dílo po svém vydání vyvolalo nesouhlas kritiky, která obvinila autora z nemorálnosti, zobrazování kriminálních témat a kažení mládeže.

Další autoři:

• K dekadentním autorům jsou často také zařazováni tzv. prokletí básníci, autoři, kteří se vymanili z dosavadní tradice:
• Charles Baudelaire – Květy zla, Malé básně v próze
• Paul Verlaine – Satrunské básně, Galantní slavnosti, Písně beze slov

Rozbor díla: Obraz Doriana Graye

Základní charakteristika:

• Literární druh: Próza
• Literární žánr: Filozofický román (s prvky hororu)
• Román je delší než novela, děj se rozvětvuje a zachycuje různá prostředí a osudy více postav.

Téma a motivy:

• Témata: Podobenství vztahu člověka a uměleckého díla, otázky morálky, osobní odpovědnosti a zkaženosti.
• Motivy: Krása, mládí, hřích, svědomí, dvojnictví (dvojí život), zkaženost duše, faustovský motiv (zaprodání duše).

Hlavní myšlenka:

• Hlavní myšlenkou je kritika povrchní společnosti a dekadentního způsobu života, který vede k morálnímu úpadku a sebedestrukci. Dílo zkoumá dualitu lidské povahy a vztah mezi krásou, morálkou a uměním.

Vypravěč:

• Román je vyprávěn v er-formě (vypravěč ve 3. osobě).
• V textu se hojně vyskytují dialogy a přímá řeč, které posouvají děj a charakterizují postavy.

Kompozice:

• Děj je uspořádán chronologicky, ale objevují se i retrospektivní pasáže, ve kterých postavy vzpomínají na minulost.

Jazyk a styl:

• Jazyk je spisovný, bohatý a vytříbený, s použitím archaismů a francouzských výrazů.
• Text obsahuje poetické popisy přírody a interiérů.
• Autor hojně využívá citace, aforismy a paradoxy (např. „Tragédie stáří není v tom, že je člověk starý, ale že je mladý.“).

Postavy:

• Dorian Gray: Krásný a zpočátku nevinný mladík, který pod vlivem lorda Henryho podlehne touze po věčném mládí a hédonistickém životě. Jeho duše se postupně kazí, což se odráží na jeho portrétu, který stárne a oškliví místo něj.
• Lord Henry Wotton: Cynický a výřečný aristokrat, který svými dekadentními názory a filozofií o požitkářství a kráse ovlivňuje a morálně kazí Doriana Graye. Sám však své myšlenky do praxe neuvádí.
• Basil Hallward: Talentovaný a morálně založený malíř, autor Dorianova portrétu. Je Dorianovou krásou fascinován a představuje hlas svědomí a tradiční morálky. Jeho láska k Dorianovi je upřímná, ale platonická.
• Sibyla Vaneová: Mladá, chudá a talentovaná herečka, která se do Doriana čistě a naivně zamiluje. Když ji Dorian krutě odmítne, protože ztratila svůj herecký talent, spáchá sebevraždu.
• James Vane: Sibylin bratr, drsný námořník. Po smrti své sestry přísahá pomstu muži, který ji zničil. Léta pátrá po Dorianovi, aby ho zabil.

Děj:

Děj románu je zasazen do prostředí londýnských bohémských gentlemanů a začíná v ateliéru slavného malíře Basila Hallwarda. Ten je fascinován krásou mladíka Doriana Graye a maluje jeho portrét. V ateliéru se Dorian setkává s lordem Henrym Wottonem, cynickým aristokratem, který ho začne ovlivňovat svými dekadentními názory na život, mládí a krásu. Když Basil dokončí portrét, Dorian si uvědomí pomíjivost své krásy a vysloví přání, aby zůstal navždy mladý a krásný, zatímco stárnout a měnit se bude jeho obraz. Jeho přání se zázračně vyplní.

Dorian se pod vlivem lorda Henryho stává cynickým mužem, který si bezohledně užívá života. Zamiluje se do něj Sibyla Vaneová, mladá a nevinná herečka. Dorian je okouzlen jejím uměním, ale když se do něj Sibyla skutečně zamiluje a ztratí svůj herecký talent, on ji ošklivě odmítne. Sibyla ze zoufalství spáchá sebevraždu. Tato událost je první, která se projeví na portrétu – objeví se na něm krutý škleb. Dorian si uvědomí, že obraz se stal zrcadlem jeho duše a svědomí. Portrét ukryje a dál se oddává hříšnému životu plnému rozkoší, zatímco jeho tvář zůstává beze změny.

Po letech se Dorianův portrét proměnil v ohyzdnou tvář starce, která zaznamenává všechny jeho hříchy. Jednoho dne ho navštíví jeho bývalý přítel Basil Hallward, aby ho konfrontoval s pověstmi, které o něm kolují. Dorian mu ukáže znetvořený obraz a v záchvatu vzteku Basila zavraždí. Tělo nechá tajně zlikvidovat. Začínají ho však trápit výčitky svědomí a strach. Je pronásledován bratrem Sibyly, Jamesem Vanem, který ho chce pomstít, ale ten nakonec nešťastnou náhodou zemře.

Dorian si uvědomí, co všechno způsobil, a rozhodne se změnit. Věří, že jeden dobrý skutek by mohl jeho duši očistit a obraz vylepšit. Když se však na portrét podívá, vidí na něm jen známku pokrytectví. V zoufalství a s opovržením nad svou vlastní duší se rozhodne obraz zničit. Popadne nůž, kterým zabil Basila, a probodne plátno. V tom okamžiku se ozve strašlivý výkřik. Služebnictvo najde na zemi mrtvého, starého a ošklivého muže s nožem v srdci. Teprve podle prstenů poznají, že je to Dorian Gray. Na stěně visí nádherný portrét mladého a nevinného Doriana v celé jeho původní kráse.

Inspirace a adaptace:

• Motivy díla, především motiv magického předmětu, který odráží morální úpadek majitele, připomínají dílo Honoré de Balzaca – Šagrénová kůže.

Zajímavosti:

• Dílo bylo původně vydáno v roce 1890 jako kratší novela v časopise *Lippincott’s Monthly Magazine*. Kvůli kritice za nemorálnost Wilde dílo přepracoval, přidal několik kapitol a předmluvu s vlastními aforismy o umění a vydal ho o rok později jako román.

Vlastní názor:

Tato kniha se mi velice líbila a určitě bych ji doporučila každému čtenáři.

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Obraz Doriana Graye – rozbor díla k maturitě (3) first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Obraz Doriana Graye

Autor: Oscar Wilde

Přidal(a): Jakub Zelenka

Oscar Wilde (*1854 – †1900)

• Oscar Wilde byl anglický spisovatel, prozaik a dramatik irského původu.
• Pocházel z vyšších vrstev, kde i vyrostl, a byl známý svou elegancí a vtipem. Traduje se jeho výrok, že nerozlišoval lidi na dobré a špatné, nýbrž na okouzlující a nudné.
• Byl obviněn z homosexuality a odsouzen ke dvěma letům nucených prací. Toto obvinění se na jeho životě těžce podepsalo, neboť mnoho lidí se k němu otočilo zády, ačkoli byl do té doby velmi oblíbenou a oslavovanou osobností.
• Po propuštění z vězení žil v exilu ve Francii, kde umírá v chudobě, duševně i fyzicky zlomený.

Další díla:

• Šťastný princ a jiné pohádky – sbírka pohádek, které jsou často smutné, ale krásné; obsahuje například povídku Slavík a růže.
• Jak je důležité míti Filipa – brilantní konverzační komedie.
• Vějíř lady Windermerové – společenská divadelní hra.

Literárně-historický kontext

Dekadence a symbolismus

• Dílo je klíčovým představitelem literární dekadence, která se vyznačuje pocity zmaru, nudy, přesycenosti a úpadku společnosti. Klade důraz na individualismus, mysticismus a kult krásy.
• Autoři této doby se často stylizovali do role bohémů a provokatérů, kteří stojí mimo konvenční společnost.

Rozbor díla: Obraz Doriana Graye

Základní charakteristika:

• Literární druh: epika
• Literární žánr: filosofický román s prvky hororu a faustovským tématem

Téma a motivy:

• Hlavní témata: marnivost, pýcha, narcismus, kult krásy a mládí, zkaženost duše, dualita lidské povahy (vnitřní a vnější krása), vztah umění a života.
• Motivy: obraz (portrét), smlouva s ďáblem (faustovský motiv), dvojnictví, hřích, svědomí, smrt, květiny, jed.

Hlavní myšlenka:

• Dílo poukazuje na lidskou ješitnost, na to, jak snadno může člověk podlehnout zhoubným vlivům a zapomenout na svou původní podstatu. Zkoumá hranice morálky, umění a života a kritizuje povrchnost viktoriánské společnosti.

Vypravěč:

• Vypravěčem je er-forma, vševědoucí vypravěč, který nahlíží do myšlenek a pocitů postav a často děj komentuje prostřednictvím aforismů a filosofických úvah.

Kompozice:

• Román se skládá z 20 kapitol.
• Kompozice je převážně chronologická, ale obsahuje dějové odbočky (například popis rodiny Sibyly Vaneové nebo Dorianových sběratelských vášní).
• Děj je rámcován vznikem a zničením portrétu.

Jazyk a styl:

• Jazyk je spisovný, vytříbený, bohatý na básnické prostředky, aforismy a paradoxy.
• Styl je velmi popisný, s detailními popisy prostředí, osob a jejich pocitů.
• Autor obohacuje text o francouzské výrazy a verše, což byl módní jazyk tehdejší doby a znak příslušnosti k vyšší společnosti. Tyto pasáže jsou v mnoha vydáních vysvětleny v poznámkách.
• V dialozích se objevují i prvky hovorového jazyka a slangu ulice.

Časoprostor:

• Čas: děj se odehrává na konci 19. století.
• Prostor: prostředí londýnské vyšší společnosti – luxusní salony, ateliéry, divadla, ale i temná zákoutí města, přístavní krčmy a opiová doupata.

Postavy:

• Dorian Gray: Mimořádně krásný, pohledný a bohatý mladík. Zpočátku je nezkažený a naivní, ale pod vlivem lorda Henryho se stává sebestředným, narcistickým a morálně zkaženým. Hledá vášeň a nové prožitky za každou cenu, přičemž si plně uvědomuje svou krásu a moc nad ostatními. Je snadno zmanipulovatelný, ale zároveň je arbitrem elegance pro konzervativní společnost.
• Lord Henry Wotton: Cynický, výřečný a charismatický aristokrat, který rád filosofuje, poučuje a manipuluje s lidmi. Je znalcem života, ale sám není schopen upřímné lásky a hlubších citů. Opovrhuje chudinou a těmi, kdo se mu společensky nerovnají. Dorianova krása a mládí ho fascinují a stává se jeho mentorem, který ho vědomě vede na cestu hříchu a zkázy.
• Basil Hallward: Čestný, talentovaný a bohabojný malíř. Stojí mimo zkaženou společnost, má svůj vlastní svět v ateliéru. Je to dobrý člověk, který v Dorianovi vidí nejen model, ale i ztělesnění svého uměleckého ideálu. Do obrazu vkládá část své duše a snaží se Doriana chránit před špatnými vlivy, zejména před lordem Henrym.

Děj:

Hlavním hrdinou je pohledný, sedmnáctiletý Dorian Gray, jehož krása ohromuje všechny kolem. Malíř Basil Hallward, fascinovaný jeho půvabem, maluje jeho portrét v nadživotní velikosti. V ateliéru se s Dorianem setkává Basilův přítel, lord Henry Wotton, cynický aristokrat, který Doriana okamžitě uchvátí svými dekadentními názory na život, mládí a krásu. Před dokončeným obrazem Dorian, ovlivněn slovy lorda Henryho, vysloví fatální přání: aby on sám zůstal navždy mladý a krásný, zatímco stárnout a nést stopy jeho hříchů bude portrét.

Dorian se pod vlivem lorda Henryho rychle mění. Zamiluje se do mladé a talentované herečky Sibyly Vaneové, kterou obdivuje pro její umění. Když ji však představí Basilovi a Henrymu, Sibyl, která poprvé poznala skutečnou lásku, ztratí své herecké kouzlo a podá katastrofální výkon. Dorian, zhnusený její „obyčejností“, ji krutě odmítne a zruší zasnoubení. Sibyl té noci spáchá sebevraždu.

Když se Dorian vrátí domů, všimne si na portrétu první změny – na tváři se objevil krutý a zlý výraz. Uvědomí si, že jeho přání se splnilo. Zpočátku je zděšen, ale lord Henry ho přesvědčí, že smrt Sibyly je jen tragickou, leč umělecky zajímavou epizodou. Dorian se rozhodne svůj hřích přijmout a obraz ukryje na půdu, aby nikdo neodhalil jeho tajemství.

Následujících osmnáct let žije Dorian dvojím životem. Na veřejnosti je stále okouzlujícím a věčně mladým gentlemanem, idolem londýnské společnosti. V soukromí se však oddává všem možným neřestem, hříchům a zvrácenostem, které se postupně a děsivě propisují do tváře na portrétu, zatímco jeho vlastní tvář zůstává nedotčená. Jeho špatná pověst roste a lidé v jeho okolí často končí tragicky.

Jednoho večera ho navštíví Basil Hallward, který se chystá odjet do Paříže a chce si s Dorianem promluvit o strašlivých zvěstech, které o něm kolují. Dorian mu v záchvatu zlosti a pýchy ukáže svůj portrét. Basil je zděšen ohavnou proměnou obrazu a snaží se Doriana přimět k pokání. Dorian však v afektu popadne nůž a svého přítele a tvůrce obrazu zavraždí. Pomocí vydírání donutí svého bývalého přítele, chemika Alana Campbella, aby tělo bezestopy zlikvidoval. Alan Campbell krátce nato spáchá sebevraždu.

Dorian se propadá do paranoie a strachu. Útěchu hledá v opiových doupatech, kde ho náhodou pozná James Vane, bratr Sibyly, který přísahal, že pomstí smrt své sestry. Dorianovi se podaří uniknout díky svému mladistvému vzhledu – přesvědčí Jamese, že nemůže být mužem, který před osmnácti lety zničil Sibyl. James mu uvěří, ale později se od jedné ženy dozví pravdu a začne Doriana znovu pronásledovat.

Strach ze msty Doriana paralyzuje. Během lovu na venkovském sídle je však James Vane nešťastnou náhodou zastřelen jedním z lovců. Dorian si s úlevou uvědomí, že je konečně v bezpečí. Pokusí se dokonce vykonat „dobrý skutek“ – opustí venkovskou dívku Hetty Mertonovou, aby nezničil i její život. Doufá, že tento čin zlepší jeho portrét, ale obraz se naopak ještě zhorší, protože jeho motivy byly jen ješitnost a pokrytectví.

V zoufalství si Dorian uvědomí, že příčinou všeho zla je samotný obraz. Rozhodne se ho zničit a tím se osvobodit od své minulosti. Popadne nůž, kterým zabil Basila, a vrazí ho do plátna. V tu chvíli se z pokoje ozve strašlivý výkřik. Když služebnictvo a policie konečně vyrazí dveře, naleznou na zdi skvostný portrét mladého a krásného Doriana Graye v celé jeho původní nádheře. Na podlaze pod ním leží mrtvý, vrásčitý a odporný stařec s nožem v srdci. Teprve podle prstenů na jeho ruce poznají, že je to Dorian Gray.

Vlastní názor:

Kniha je velmi čtivá, i když místy dosti popisná, což se dá překousnout. Pokud by román někoho nudil, je možno zhlédnout i některé z filmových verzí.

Úryvek z díla:

…Rozhlédl se a uzřel nůž, kterým probodl Basila Hallwarda. Mnohokrát už ho čistil, až na něm nezbyla ani poskvrnka. Třpytil se a leskl se. Tak jako zahubil malíře, zahubí teď malířovo dílo a vše, co to dílo znamená. Zahubí minulost, a až bude minulost mrtvá, on bude volný. Zahubí ten obludný život duše, a bez jeho ohavných výstrah on bude žít v klidu. Uchopil nůž a probodl jím obraz. Bylo slyšet výkřik a zadunění….

__PROTECTED_LINK_BLOCK_1__

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Obraz Doriana Graye – rozbor díla k maturitě (2) first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Obraz Doriana Graye

Autor: Oscar Wilde

Přidal(a): Khalisi

Oscar Wilde (*1854 – †1900)

• Prozaik, dramatik a básník irského původu.
• Otec byl očním lékařem královny Victorie (povýšen do šlechtického stavu), matka umělkyně. Rodiče se mu příliš nevěnovali.
• Vystudoval estetiku na univerzitě v Oxfordu.
• Oženil se a měl dvě děti. Učil na univerzitě, pobuřoval svým oblékáním (extravagantní móda – barevné oblečení, růžový karafiát jako symbol homosexuálů), jednáním a orientací.
• Hlásil se k homosexualitě (svedl svého žáka), dostal se k soudu, kde odmítl právníka a hájil se sám, skončil ve vězení.
• Po propuštění z vězení odešel z Anglie, žil v Paříži, kde zemřel v bídě. Pár měsíců před smrtí ho vyhledal jeho žák, staral se o něj a zaplatil mu pohřeb.
• Odpor proti anglickému puritánství a snobismu, cynický postoj ke společnosti.
• Ženy v jeho dílech vypadají slabé, ale nakonec se ukáže, že jsou silnější než muži (byl feminista).

Další díla:

• Jak je důležité míti Filipa – divadelní hra
• Ideální manžel – divadelní hra
• Vévodkyně z Padovy – divadelní hra
• Salome – divadelní hra
• Strašidlo cantervillské – povídka
• Šťastný princ – pohádka
• Slavík a růže – pohádka

Literárně-historický kontext

Literatura přelomu 19. a 20. století, dekadence

• Dekadence vzniká ve 2. polovině 19. století společně se symbolismem.
• Dekadence = úpadek (dekadentní = úpadkový). Autoři jsou znechuceni společností, unikají z ní a vytváří si svůj vlastní svět.
• Projevuje se pesimistickými náladami, morbidními náměty, pocity zmaru, prvky erotické přesycenosti, poživačnosti a narcismu.
• Umělci tvořili výlučnou skupinu bohémů, kteří vyznávali satanismus, alkohol, drogy a nevázanost.

Další autoři:

• Charles Baudelaire – francouzský autor (Květy zla)
• Alfred Jarry – francouzský autor (Král Ubu, Nadsamec)
• Jiří Karásek ze Lvovic – český autor (Sodoma)
• Karel Hlaváček – český autor (Pozdě k ránu)

Rozbor díla: Obraz Doriana Graye

Základní charakteristika:

• Román s fantastickým námětem.
• Dílo je dokumentem Wildovy doby a anglické společnosti.

Téma a motivy:

• Boj člověka se sebou samým, mládí a narcismus.
• Vztah umění, morálky a reality.
• Motiv dvojnictví (člověk a jeho obraz/umělecké dílo) a nepodplatitelnosti svědomí.
• Dorianův měnící se vztah k obrazu a sobě samému – nejdříve obraz obdivuje (obdivuje svoji krásu), později jím opovrhuje (svojí zkažeností).
• Symbolika v názvu – obraz jako umělecké dílo, obraz duše Doriana, Dorian se mění v obraz Henryho.
• Prvky homosexuality.

Hlavní myšlenka:

• Závěr je poučný – vše, co člověk způsobí, se mu jednou vrátí.
• Dílo poukazuje na to, že člověk je ovládán blízkými přáteli víc, než si myslí (Henry nabádá Doriana k jinému životu, než jak ho nutí společnost).
• Boj mezi realitou a uměním.

Vypravěč:

• Román je psán er-formou.

Kompozice:

• Kompozice je chronologická s retrospektivními prvky (vzpomínky na Dorianovy opatrovníky) a dějovými odbočkami (Sibylina rodina).
• Dílo je členěno do 20 nepojmenovaných kapitol.
• Má předmluvu, kde autor vysvětluje a ospravedlňuje dekadentní tvorbu.
• Na konci knihy jsou vysvětlivky cizích výrazů, pojmů a jmen použitých v textu.

Jazyk a styl:

• Autor jej nazval „esej o dekorativním umění, která je namířena proti surové brutalitě prostoduchého realismu“.
• Dílo je psáno spisovným jazykem.
• Rozvinutá souvětí, velké množství přívlastků.
• Vyprávění je prokládáno popisy interiérů, přírody a členů anglické smetánky (často podoba karikatury).
• Dlouhé konverzační pasáže s mnoha odbočkami (zpomalování děje), ale také hodně monologů a filozofických úvah.

Básnické prostředky v díle:

• Aforismy – krátká, vtipná, často ironicky zabarvená originální myšlenka (např. „Muž se žení, protože je znuděn, žena se vdává, protože je zvědavá. Oba se zklamou.“, „Ženy se vždycky brání tím, že útočí, a útočí tím, že se nenadále vzdávají.“).
• Cizí výrazy – hlavně francouzské, odkazy k uměleckým dílům.

Časoprostor:

• Odehrává se v Londýně na přelomu 19. a 20. století.
• Děj se odehrává během několika let – s jedním velkým časovým skokem, kdy je v kapitole 11 stručně popsáno několik let.

Postavy:

• Dorian Gray: Mladý chlapec, neobyčejně krásný a půvabný, touží zůstat navždy mladý a krásný.
• Basil Hallward: Malíř, Dorian se mu stává inspirací a múzou.
• Lord Henry Wotton: Velmi dobrý přítel Basila, seznámí se i s Dorianem a má na něj velký vliv.
• Sibyla Vaneová: Mladičká a chudá herečka, do které se Dorian zamiluje.
• James Vane: Bratr Sibyly. Jeho touha po pomstě za smrt sestry tvoří důležitou zápletku druhé poloviny románu.
• Alan Campbell: Chemik a bývalý Dorianův přítel, který mu po vraždě pomůže zlikvidovat Basilovo tělo.

Děj:

Malíř Basil Hallward seznamuje svého přítele Henryho s krásným a mladým Dorianem Grayem, který je inspirací všech jeho děl a kterého právě portrétuje. Lord Henry se s Dorianem sbližuje a vnukne mu myšlenku, že by bylo skvělé zůstat navždy mladý a krásný. Dorian ji vysloví nad svým dokončeným portrétem – chce, aby on sám navždy zůstal takový, jaký je teď, a místo něj stárnul tento obraz.

Dorian se poté čím dál častěji stýká s Henrym, který má na vše velmi vyhraněný názor. Dorian se mu také svěří, že se zamiloval do mladičké a chudé herečky Sibyly Vaneové a dokonce ji i požádal o ruku. Chce ji ukázat i svým přátelům, proto se všichni tři vydají do divadla. Sibyla zrovna hraje Julii, ale oproti předchozím dnům hraje velmi špatně. Dorian se cítí trapně, protože po předchozích zkušenostech dívku před Basilem a Henrym vychválil.

Po představení jde tedy rozhořčeně za Sibylou, která se mu snaží vysvětlit, že hrála tak mizerně proto, že dodnes žila jen na jevišti, ale teď se zamilovala do něj a vidí, že jeviště není pravý svět, že na něm neříká to, co doopravdy říct chce. Tvrdí mu, že teď nemůže na jevišti předstírat lásku, protože ji cítí. On jí na to jen řekne, že tímto jeho lásku zabila, miloval ji totiž, když dávala podobu uměleckým dílům, ale teď mu přijde povrchní a hloupá. Nakonec odchází a Sibylu zanechá opuštěnou v pokoji s tím, že ji nechce již nikdy vidět.

Po návratu domů zjistí, že jeho portrét od Basila poněkud změnil výraz ve tváři. Hned si vzpomene na svá slova v ateliéru, kdy si přál, aby místo něj stárl jeho obraz a aby stopy všech jeho vášní a hříchů nesl jeho portrét. Ulekne se, aby tuto změnu plátna nepostřehl ještě někdo jiný, a proto jej ukryje za zástěnu. Ráno po snídani si usmyslí, že půjde zpět za Sibylou a omluví se jí za to, jak jí ukřivdil, a znovu jí nabídne sňatek. Obraz mu tak tedy bude sloužit jako svědomí. Odpoledne za ním přijde lord Henry, Dorian mu řekne, že se včera zachoval hrubě k Sibyle, ale nyní ví, co je to svědomí a chce se stát lepším člověkem. Na otázku Henryho, jak toho chce dosáhnout, odpoví tak, že si vezme Sibylu za ženu. Henry se ale zhrozí a ptá se ho, zda nedostal jeho dopis. Dorian ho dostal, ale nečetl jej. Henry mu tedy oznámí smutnou novinu, kterou již psal v dopise, že Sibyla je mrtvá, otrávila se včera v noci.

Dorian se později rozhodne, že svůj portrét uklidí do místnosti, kam nikdo kromě něj nebude mít přístup. Postupem času se na portrétu objevují nové a nové známky hříchů, ale Dorian si stále drží svoji krásu a mladost. Takto uplyne mnoho let. Během této doby se do děje zapojuje i James Vane, bratr mrtvé Sibyly, jehož touha po pomstě tvoří důležitou zápletku a neustále Doriana ohrožuje.

Jednou se znovu setká s Basilem a nakonec, po dlouhém přemlouvání, mu obraz ukáže. Basil se zhrozí ošklivé proměny tohoto portrétu, kterého je autorem. Snaží se Doriana přimět k lepšímu životu, tím ho ale rozzlobí a Dorian Basila zabije. Jeho portrét projde další změnou – ruce má potřísněné krví. Aby se zbavil důkazů, vydírá chemika Alana Campbella, který mu pomůže zlikvidovat Basilovo tělo.

Uplyne nějaký čas a Doriana čím dál víc tíží svědomí, respektive obraz. Jen ten může prozradit jeho činy, proto se rozhodne jej zničit. Popadne nůž a probodne svůj portrét, čímž ale zabije sám sebe. Když sluha a policie vejdou do této místnosti, najdou zde krásný portrét a mrtvého starého a ošklivého člověka, kterého poznají jen díky jeho prstenům. Je to Dorian Gray.

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Obraz Doriana Graye – rozbor díla k maturitě first appeared on Rozbor-dila.eu.