Kniha: Na západní frontě klid

Autor: Erich Maria Remarque

Rozbor přidal(a): Beb

Vloženo na: Studijni-svet.cz

Erich Maria Remarque

• Erich Paul Remarque, 1898 – 1970, protiválečný německý spisovatel
• v mládí odešel na frontu (18) – byl raněn – strávil zbytek války v lazaretu v Duisburgu
• po válce – mnoho povolání (redaktor, učitel, obchodní cestující, automobilový závodník) – nikde se nedokázal zapojit do společnosti, patřil k tzv.: „Ztracené generaci“
• roku 1930 emigroval do Švýcarska, později do USA
• neopětovaná láska k Marlene Dietrich, 2. ženatý (druhá Paulette Goddardová)
• 1933- jeho knihy veřejně páleny
• nominován na Nobelovku za mír
• zajímavé náměty – napínavé až do konce => u nás nejčtenější spisovatel
• humanistický náboj románů, plytké filozofování, všechny romány mají stejné téma
• dle nacistické propagandy bylo jeho příjmení {Remark} přesmyčka příjmení Kramer = žid, který nemohl být v 1. sv. a tudíž o ní nemohl psát
• zemřel ve švýcarském Locarnu
• psal o osudech vojáků 1. sv. a také o německých migrantech hledajících místo ve společnosti
• jeho díla mají humanitní náboj – lidský život na 1. místě, hlavní hrdina je sugestivně vykreslen – čtenář s ním soucítí
• ovlivněn stylem Jacka Londona a E. Hemingwaye

Díla:

• „Cesta zpátky“ – volné pokračování románu Na západní frontě klid, mladí lidé se snaží o začlenění do společnosti, špatně snášejí nezaměstnanost a bídu
• „Tři kamarádi“ – přátelství pomáhá přestát poválečná léta
• „Vítězný oblouk“ – doktor Ravic před nacismem emigruje do Francie
• „Černý obelisk“ – zaměstnanec krematoria hledá smysl života

Literárně-historický kontext

Doba: Meziválečná (1920 – 1939)

• po 1. sv. – touha po míru
• 24. 10. 1929 – krach na Newyorské burze – počátky krize
• uspořádání Evropy po válce (Versaillský systém smluv) – 1919-1920 – Pařížská mírová konference
• 1920 – vznik Společnosti národů – měla řešit konflikty v Evropě

Odraz v literatuře: (1.sv.)

• USA – Ernest Hemigway – představitel ztracené generace (Sbohem armádo, Komu zvoní hrana),
• FR. – Henry Barbusse (Oheň), Romain Rolland (Petr a Lucie)
• ANG. – Thomas Elliot (Pustina – poema o válce), James Joyce (Odysseus)

Literární kontext:

• NĚM. – Thomas Mann (Buddenbrookovi, Doktorfaustus), Heinrich Mann (Profesor Neřád)
• RUS. – Boris Pasternak (Doktor Živago), Michail Bulgakov (Mistr a Markétka)
• FR. – Marcel Proust (Hledání ztraceného času), Antoine de Saint Exupéry (Malý princ)
• USA. – Francis Scott Fitzgerald (Velký Gatsby, Podivuhodný případ Benjamina Buttona), Theodore Dreiser (Americká tragédie)
• ANG. – James Joyce (Odysseus)

Směr: SURREALISMUS

• nadrealismus, vychází z psychoanalýz a z podvědomí
• snaha osvobodit mysl od rozumu

Na západní frontě klid (1929)

Román napsán 1928

Druh: prozaická epika

Žánr: román

Válečný román

• poukazuje na nesmyslnost války =>přeložen do 12 ti světových jazyků
• autobiografický – názornost (očité svědectví), 12 kapitol

Téma:

• lidská solidarita, obětavost pro kamarády, nesmyslnost války, ztráta iluzí a ideálů, smrt kamarádů

Kompozice:

• chronologicky + retrospektivně (vzpomínky na dětství před válkou)
• psáno v ich –formě – závěrečná zpráva o smrti hrdiny Pavla je v er – formě
• mozaika epizod (přítomnost i minulost)

Jazyk:

• spisovný, vulgární i hovorový (zvyšuje napětí)
• přímá řeč – jednoduché dialogy mezi vojáky (archaismy, vulgarismy)
• slangové výrazy z fronty
• Personifikace: „ Slunce vychází, noc přichází, granáty hvízdají, život je u konce
• Přirovnání: „ Cosi mu utrhlo hlavu, ale běží ještě pár kroků, ačkoliv mu z krku tryská krev jako fontána“
• autor popisuje hrůzy války (bombardování, plynové útoky, nesmyslné umírání) jako dokument – posiluje to kruté vyznění válečných obrazů, nikdo nemá potřebu zabíjet druhého člověka, ale musí
• napínavé dějové pasáže X reflexivní, úvahové části, kdy hlavní hrdina uvažuje, jak moc drtivě a trvale válka zasáhla do jejich životů
• „Tato kniha nemá být ani obžalobou ani vyznáním. Má být toliko pokusem podat zprávu o generaci, která byla zničena válkou – i když unikla jejím granátům“

Postavy:

• Pavel Bäumer – hlavní hrdina (sám autor), 20ti letý student gymnázia z chudých poměrů, pod nátlakem svého třídního učitele se společně s celou třídou (Kemmerichem, Müllerem a leerem) přihlásí na vojnu. Z počátku je nadšený, později ztrácí iluze, válku bere jako samozřejmost, odtažitý, uzavřený, má problém začlenit se do normální společnosti. Mluví o nesmyslnosti války. Naučí se nelpět na svých přátelích, kteří okolo postupně umírají. Vždy pak vzpomíná na své dětství a na výcvik. Dostane dovolenou, dozvídá se, že matka má rakovinu. Neumí se začlenit, již patří a frontu. Sám je raněn střepinou  do boku a spolu s Kroppem je v nemocnici, kde zařizuje pomocí úplatků, aby s Kroppem byli spolu, později je  doma a pak zase v zákopech. V poslední části se snaží zachránit svého nejlepšího přítele Katczu, který je postřelen. Zemře. On sám umírá na konci knihy.
• Stanislav Katczinski – „Katcza“ – 40ti letý polák, který provází hrdinu téměř celou knihou. Je obětavý, správně „vyčůraný“, hodně se vyzná a morálně podporuje a učí nováčky i Pavla, již žádné iluze nemá. Vždy našel nejlepší jídlo a zajišťoval přežití. Hlava skupiny. Jeho smrt byla pro Pavla poslední rána (byl pro něho jako bratr)
• Albert Kropp – také provází Pavla téměř až do konce, jsou oba raněni při evakuaci vesnice, Pavel ho odnese do bezpečí a dostanou se spolu nejdříve do polní nemocnice, pak do katolické, kde mají štěstí a na pokoji si můžou dělat téměř, co chtějí díky majiteli volňáska Josefu Hamacherovi, tam mu však amputují celou nohu, prohlásí, že už nemá smysl žít
• domobranec Kantorek – Pavlův třídní profesor, tlačil na ně, ať se přihlásí na frontu, nosil šedivé sako s dlouhými šosy, byl stejně jako Himmelstoss drobné postavy, později odvolánna frontu jako domobranec, kde je další Pavlův spolužák Mittelstaedt a je jeho nadřízený, dává mu řádně sežrat, že je donutil narukovat
• František Kemmerich – Pavlův spolužák, který umírá hned na začátku, amputují mu nohu, protože má průstřel stehna, Pavel s Müllerem ho jdou navštívit, a najdou pod postelí kožené anglické boty, nechce jim je dát, po čase je Kemmerich věnuje Müllerovi, protože mu padnou. Poté zemře.
• Himmelstoss- desátník, měl na starost výchovu celé skupiny, šikanoval je, proto, když je povolán na frontu, tak se mu za to bohatě odmění – nejvíce Tjaden a Kropp, při zteči se chce ulejt, ale Pavel ho donutí vylézt. Je primitivní a zlý.
• Leer – nosí plnovous a má rád dívky, vypraví se společně s Kroppem a Pavlem přes řeku a tajně za 3 francouzskými dívkami. Byl první ze třídy, kdo měl poměr
• Tjaden – největší rebel skupiny, je naštvaný na Himmelstosse, protože je enuretik (v noci se pomočuje. Tak H. sehnal Kindervatera (2. enuretik), dal je spolu do jedné palandy, protože si myslel, že je to pouhá lenost. Každou noc je střídal.
• Müller – spolužák, sní o válečné maturitě, po smrti předal Kemmerichovi boty Pavlovi, zemřel po přímém zásahu osvětlovací raketou do žaludku. Byl pohřben v poli.
• Deterding – sedlák, je zklíčený, nemluvný, kradou mu koně a jeho žen musí hospodařit sama, jednoho dne uteče, jeho nepřítomnost vyjde najevo při nástupu, byl chycen za týden, běžel směr Německo.
• Další: Haie Westhus, Hans Kramer, Martens, Mayer, Marx, Beyer, Hämmerling

Děj: období 1 . sv. – Francie a Německo

Pavel vypráví příběh své roty, která hned na začátku přijde o polovinu členů (ale mají tím pádem dvojnásobné příděly). Střídají se zde pasáže plné strachu, kdy jsou na frontě, snaží se na nic nemyslet a vykonat svou povinnost. Po smrti Františka si Pavel uvědomí důležitost přátelství. V době, kdy jsou střídáni, vtipkují, snaží se najít nejlepší jídlo, mají sraz se ženami. Jediné, co nedokáží je mluvit spolu o frontě, snaží se tomu vyhnout. Pavel vzpomíná na zážitky z dětství, uvažuje nad smyslem života. Dostane dovolenou, kde se setkává se svou rodinou, ale ví, že tam již nepatří, dá rodině své příděly a je povolán zpět. nejdříve se dostane do výcvikového tábora, kde vidí, jak se zachází s Rusy v zajateckém táboře. Jejich jednotka trpí ztrátami vojáků, takže mají plné ruce práce s výcvikem rekrutů, kteří umírají na frontě ve velkém, protože nemají dostatečný výcvik. Na frontu je povolán i desátník Himmelstoss. Při jednom bombardování Pavel zabije typografa Gérarda Duvala – francouzského vojáka, protože skočí k němu do trychtýře. Snaží se o něho postarat aslíbí, že se postará o jeho ženu i dítě, říká mu „Kamaráde“. Pavel, Katcza, Müller, Deterding, Kropp, Leer a Tjaden jsou povoláni na obranu vysídlené vesnice, kde se mají velice dobře, díky sklad zásob, ale poté je Kropp a Pavel zraněni. Celou dobu jsou spolu. Pavel se s ním musí rozloučit až, když je povolán zpět. Je rok 1918 – nejkrvavější. Před bitvou se ještě posilní plackami od Pavlovi matky a pak, v tom boji, Katczu zabijou, poslední rána pro Pavla. Nese ho na zádech, snaží se ho zachránit. Po smrti měl klidný a vyrovnaný výraz, jakoby spal, byl smířený.

„Padl v říjnu 1918, v den, jenž byl na celém bojišti tak tichý, že se zpráva vrchního velitelství omezila na větu: Na západní frontě byl klid.“

HM: zbytečnost a nesmyslnost války

The post Na západní frontě klid – rozbor díla k maturitě (3) first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Na západní frontě klid

Autor: Erich Maria Remarque

Rozbor přidal(a): External

Vloženo na: Studijni-svet.cz

The post [x] first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Na západní frontě klid

Autor: Erich Maria Remarque

Rozbor přidal(a): Klara

Vloženo na: Studijni-svet.cz

Překladatel: František Gel

Informace o autorovi:

• vlastním jménem Erich Paul Remark
• německý spisovatel
• studoval na učitelském ústavu vMünsteru
• v roce 1916 odešel jako 18letý do první světové války, na západní frontě byl brzy vážně raněn a konec války prožil v lazaretu = (do nemocnice) v Duisburgu (průmyslové a přístavní město v Německu)
• po návratu z války měl problémy začlenit se do normální společnosti
• vystřídal řadu povolání – malíř, hudebník, učitel, automobilový závodník, obchodní cestující, redaktor časopisů „Sport im Bild“ v Berlíně a „Echo Continental“ v Hannoveru
• oženil se oženil s Ilse Juttou Zambonovou, manželství však trvalo pouze 7 let, skončilo v roce1931, kdy emigroval do švýcarské Ascony
• proslavil se knihou Na západní frontě klid, která mu zajistila celosvětový úspěch
• ihned po nástupu nacismu (1933) se dostal na index zakázaných autorů a v roce 1938 byl zbaven německého občanství
• nacistická propaganda prohlásila, že Erich Maria Remarque je doopravdy Paul Kramer (Remarque pozpátku), Žid, který se nikdy nezúčastnil první světové války, a tudíž ji nemůže popisovat, označila ho za „literárního zrádce“ a jeho knihy byly veřejně páleny, protože jeho popis války byl pro militantní režim krajně nevhodný
• v roce 1939 emigroval do New Yorku, kde získal americké občanství
• během druhé světové války zemřela jedna z jeho sester v koncentračním táboře, což ho později podnítilo k napsání knihy Jiskra života
• ve svých dílech se věnuje tzv. „ztracené generaci“, ke které se přihlásil (nepatřil však do ní, protože nebyl Američan)
• v roce1958 se znovu oženil s americkou filmovou hvězdou Paulette Goddard, bývalou manželkou Charlieho Chaplina
• do vlasti se Remarque po válce nikdy nevrátil
• Remarque umírá na srdeční chorobu 25. září 1970 na klinice v švýcarském Locarnu
• další díla: Domov snů (1920), Stanice na obzoru (1928), Miluj bližního svého (1941), Noc v Lisabonu (1962), Stíny v ráji (1971), Žena se zlatýma očima (1918) a divadelní hruPoslední stanice (1956)
• Remarqueova nejúspěšnější díla Na západní frontě klid a Vítězný oblouk byla zfilmována

Informace o díle:

• autor zobrazuje zoufalstvívojáků a jistou ztrátu lidskosti – jedinou starostí vojáků je spát, jíst a přežít za jakoukoliv cenu
• podrobná charakteristika postav, důkladné popisy bojiště, zákopů,…
• mnoho úvahových pasáží s lyrickými prvky
• v díle autor zobrazuje válečná přátelství na život a na smrt
• autor se věnuje tzv. „ztracené generaci“ (lidé trávící život převážně ve válce), do které sám patřil

Literární žánr: válečný historický román

Literární druh: epika

Kompozice:

• román rozdělen do čtrnácti kapitol, které jsou řazeny spíše volně než chronologicky, ale především tak, aby postupně vytvářely jednotný obraz o životě na frontě
• ke konci románu se kapitoly zkracují, v závěru je již jenom stručně zmíněna Paulova smrt a nadcházející konec války

Místo a čas: na západní frontě ve Francii během 1. světové války (dějová linie se táhne od začátku první světové války – 1914 – do konce – 1918, všichni hrdinové zemřou), Němci bojují převážně proti Francouzům, ale i Rusům, část děje se odehrává i v Německu (Pavel doma, gymnázium,…)

Postavy:

• Pavel Bäumer– hlavní postava a vypravěč celého příběhu, odhodlaný, válka ho naprosto změnila, stal se tvrdším, přátelé na frontě mu byli více než rodina – věrný frontě, často vzpomíná na své mládí ve škole, dobrovolně vstupuje do armády
• Stanislav Katczinsky(40 let) – vedoucí roty, nejstarší, zkušený přátelský, vychytralý, uměl sehnat obživu, vždy se snaží všechny své přátele zachránit, Pavlův nejlepší přítel, poslední živý přítel Pavla – pak ale umírá, krátce poté umírá i Pavel
• Himmelstoss – desátník, vedl jejich výcvik; krutý, bezohledný, v civilu listonoš, šikanuje, tváří se jako silný, ale později ve válce se ukáže jako zbabělec
• Kantorek – třídní profesor (na gymnáziu), skvělý učitel, ke kterému se studenti rádi vrací, věrný režimu
• Albert Kropp – bývalý spolužák Pavla Bäumera z gymnázia
• Müller – bývalý spolužák Pavla Bäumera z gymnázia, „ještě pořád s sebou vláčí učebnice a sní o válečné maturitě, v bubnové palbě šprtá fyzikální poučky“
• Leer – bývalý spolužák Pavla Bäumera z gymnázia, který nosí plnovous a libuje si v děvčatech
• František Kemmerich – bývalý spolužák Pavla Bäumera z gymnázia, zemře hned na začátku, scéna s novými kozačkami
• Tjaden – největší jedlík, je pro něj snadné unikat z problémů
• Deterding – sedlák, jenž myslí jen na svou usedlost a na svou ženu
• ostatní – Pavlova rodina, setry červeného kříže, lékaři, jeptišky, další vojáci,…

Smysl díla:

„Kniha je pokusem podat zprávu o generaci, která byla zničena válkou – i když unikla jejím granátům.“

– autor v díle odsuzuje krutost války, nelidskost, která hraničí s degradací lidství – válka mění lidi k nepoznání (podmínky na frontě donutí člověka se změnit), dále se autor zaměřuje na přátelství až za hrob – přátelství mezi vojáky na frontě

Jazyk:

• retrospektiva – vyskytují se zde vzpomínky na minulost
• spisovný jazyk
• objevují se i vulgarismy
• ich forma, ale zpráva o Pavlově smrti – er forma
• ironie (již v názvu knihy – „Padl v říjnu 1918, v den, jenž byl na celém bojišti tak tichý, že se zpráva vrchního velitelství omezila na větu: Na západní frontě klid”)
• dialogy (přímá řeč), ale převažují vypravěčovy monology
• popisnost a detailnost
• úvodní motto – „Zpráva o generaci, která byla zničena válkou, i když unikla jejím granátům“
• časté slangové-vojenské výrazy

Děj:

Student gymnázia Pavel Bäumer spolu se svými kamarády Müllerem, Kroppem, Kemmerichem a Leerem je silným psychickým nátlakem okolí, zvláště třídního profesora, donucen ukončit studium na gymnáziu a dobrovolně se přihlásit k výcviku. V té době je to bráno jako čest. Pavel se svými kamarády nejprve prochází desetitýdenním výcvikem pod vedením desátníka Himmelstosse, který je šikanuje a pobyt jim vůbec neusnadňuje.

Po skončení výcviku odchází Pavel se svými přáteli na frontu, kde už čekají – Tjaden, Deterding (a další vojáci) a Katczinsky – vedoucí roty, který je pro celou rotu velikou oporou po celou dobu války. První boje na frontě všem otevřou oči a ukážou válku v pravém světle (plynové útoky, bombardování, budování zákopů, utrpení raněných, smrt přátel, vojáci žijí v neustálých obavách o život, trpí hladem, zimou,…)

Jako první je zraněn Kemmerich (amputace nohy, scénka s botami) – Pavlův kamarád, kterého Pavel znal už od dětství, Kemmerich v nemocnici umírá.

Téměř polovina roty byla již zabita – vojáci, kteří přežijí, dostávají dvojité příděly jídla a tabáku. Stavy vojáků jsou doplňovány velmi mladými chlapci bez výcviku.

Později je Pavel zraněn, odvezen do nemocnice a následně dostává 14 dní dovolené.

Pavel se ale už neumí začlenit zpět do společnosti, proto se rozhodl vrátit na frontu, kde postupně ztrácí všechny kamarády. Jako poslední zůstane s Pavlem naživu vedoucí roty – Katczinsky, kterého ale později také postřelí, Pavel ho odnese do nemocnice, tam ale zjistí, že je už pozdě – Pavel zůstává jako jediný z party kamarádů naživu. A v září 1918 byl smrtelně postřelen – ihned umírá, paradoxně v den, kdy vrchní velitelství podává zprávu, že je na západní frontě klid a neděje se nic nového.

Úvodní motto:
„Kniha je pokusem podat zprávu o generaci, která byla zničena válkou – i když unikla jejím granátům.“

Zhodnocení:

Kniha se mi velmi líbila, dobře se mi četla. Na knize oceňuji především detailní popis všeho – lidí, louky,… kniha dává veliký prostor pro zamyšlení, člověk při čtení zapomíná na běžné lidské hodnoty

The post Na západní frontě klid – rozbor díla k maturitě (2) first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Na západní frontě klid

Autor: Erich Maria Remarque

Rozbor přidal(a): Sašenka, External

Vloženo na: Studijni-svet.cz – rozbory

Erich Maria Remarque (1898–1970)

• Významný německý spisovatel, jeden z nejlepších a nejznámějších autorů své doby.
• Roku 1916 odešel jako osmnáctiletý narukovat do 1. světové války. Na západní frontě byl poměrně brzy (roku 1918) vážně raněn a konec války tak prožil v polním lazaretu.
• Po návratu z války měl obrovské problémy začlenit se zpět do normální společnosti a žít běžný (spořádaný) život, čímž se hodně přiblížil ztracené generaci. Hodně cestoval a vystřídal řadu povolání (byl mj. učitelem, účetním, novinářem či automobilovým závodníkem).
• Prosadit se mu podařilo právě vydáním knihy Na západní frontě klid, což mu zajistilo raketový celosvětový úspěch (během pouhých tří let se prodalo přes 3,5 milionu výtisků).
• Ihned po nástupu nacismu v Německu se pro své antimilitaristické postoje dostal na index zakázaných autorů. V roce 1938 byl zbaven německého občanství a jeho knihy byly veřejně páleny na hranicích.
• Emigroval do New Yorku, kde následně získal americké občanství.
• Během 2. světové války byla jedna z jeho sester popravena v koncentračním táboře, což ho hluboce zasáhlo a později podnítilo k napsání knihy Jiskra života.
• Po válce žil střídavě v USA a ve Švýcarsku. I přes těžkosti, které mu život připravil, dokázal napsat spoustu skvělých knih a otevřeně v nich popisovat hrůzy války. Do vlasti se po válce už nikdy trvale nevrátil.

Další autorova díla:

• Cesta zpátky (volné pokračování románu Na západní frontě klid)
• Tři kamarádi
• Černý obelisk
• Miluj bližního svého
• Vítězný oblouk
• Jiskra života (z prostředí koncentračního tábora)

Literárně-historický kontext

• Dílo začalo vycházet na pokračování v roce 1928, knižně pak vyšlo v roce 1929.
• Reaguje na události 1. světové války. Literárně spadá do světové literatury 1. poloviny 20. století (meziválečné literatury), konkrétně do realistického proudu a literatury tzv. ztracené generace.
• Ztracená generace: Jedná se o generaci autorů narozených na přelomu 19. a 20. století, kteří zažili na vlastní kůži první světovou válku a její hrůzné zážitky je natolik poznamenaly, že nebyli schopni po jejím skončení žít normální život. Vracely se jim vzpomínky, trpěli depresemi a byli zhnuseni společností, která na válce doslova vydělala, zatímco jiní neměli ani na jídlo. Ztratili své iluze i mládí.
• Další autoři reagující na válku:
  • Henri Barbusse (francouzský autor, román Oheň)
  • Romain Rolland (francouzský autor, novela Petr a Lucie)
  • Ernest Hemingway (americký zástupce ztracené generace, Sbohem, armádo!)

Rozbor díla: Na západní frontě klid

Základní charakteristika literárního díla:

• Literární druh: Epika (próza).
• Literární žánr: Protiválečný (historický) román.
• Dílo obsahuje silné autobiografické prvky (autor vycházel z vlastních traumatických zážitků z fronty, celý příběh je vlastně příběhem samotného autora).
• Mottem knihy je citát z úvodu: „Tato kniha nechce být ani obžalobou, ani vyznáním. Chce se jen pokusit podat zprávu o generaci, která byla zničena válkou – i když unikla jejím granátům.“

Téma, motivy a vyznění:

• Celkové téma: Události 1. světové války.
• Hlavní téma (hlavní myšlenka): Nesmyslné ztráty lidských životů, obrovské utrpení a nesmyslnost války. Zobrazení pocitů vojáků na frontě a ukázka nicotnosti lidského života. Autor neukazuje heroický a hrdinský boj, ale syrovou realitu.
• Vedlejší téma: Život obyčejných vojáků na frontě a zdůraznění hodnoty přátelství.
• Motivy a klíčové prvky:
  • Vystřízlivění a demagogie: Ukazuje, jak stát a učitelé vmanipulovali mladé muže do války. Ti ji nejdříve romanticky obdivují a považují za hrdinství, ale až v zákopech pochopí, o čem to vlastně celé je.
  • Degradace lidství: V krutých podmínkách se vojáci stávají takřka zvířaty a zajímají je jen primární lidské potřeby (přežít, najíst se, ohřát se). Díky tvrdému režimu a šikaně ve výcvikovém táboře se z nich stávají lidé tvrdí, nedůvěřiví, nelítostní a mstiví.
  • Soudržnost: Na druhou stranu dílo vyzdvihuje poznávání hodnot pravého přátelství (které by před válkou takto nepoznali), nezištné pomoci a lidské soudržnosti, bez kterých by se nedalo přežít.
  • Absurdita: Promítá se do samotného závěru knihy (hrdina umírá v den, který byl tak klidný, že zpráva z bojiště obsahovala pouze lakonickou větu).

Časoprostor a kompozice:

• Doba děje: Během 1. světové války (především roky 1916–1918).
• Místo děje: Západní fronta ve Francii (zákopy, lazarety, zázemí), výcvikový tábor a krátce z Pavlových návštěv (v jeho rodném městě) doma v Německu.
• Kompoziční plán: Kniha je rozdělena do 12 kapitol.
• Postup: Děj je psán primárně chronologicky (postupně za sebou), místy se ale objevuje retrospektiva (při Pavlových vzpomínkách na minulost a školní léta).

Vypravěč a vyprávěcí způsoby:

• Vypravěč: Skoro celý příběh je vyprávěn v ich-formě očima hlavního hrdiny Pavla Bäumera (vypravěčem je samotný autor, který hlavní postavu ztělesňuje), což dílu dodává osobní, deníkový ráz. Pouze na úplném konci knihy při popisu Pavlovy smrti se vyprávění objektivizuje a přechází do strohé er-formy. Autor užívá dialogů a vnitřních monologů.

Hlavní postavy:

• Pavel Bäumer – Vypravěč a hlavní postava, student (septimán) gymnázia. Během knihy nesmírně rychle a tvrdě duševně dospívá. Ztrácí své iluze o světě. Na samém konci příběhu umírá.
• Stanislav Katczinsky („Kat“) – Pavlův nejlepší kamarád, Polák. Starší, houževnatý a mimořádně zkušený voják. Je velmi mazaný – dokáže pro svou partu sehnat jídlo a cokoliv dalšího i v naprosto zoufalých podmínkách. Pro Pavla je obrovským vzorem a oporou. Nakonec je zabit zásahem střepiny do krku.
• Albert Kropp – Pavlův spolužák, který s ním odjede do nemocnice. Přijde o nohu a stane se z něj mrzák, kvůli čemuž chce spáchat sebevraždu, ale nakonec se se svým osudem smíří.
• Müller – Pavlův spolužák.
• Leer – Pavlův spolužák.
• Franz Kemmerich – Pavlův spolužák, který na frontě brzy umírá. Jeho smrt později Pavla velmi deprimuje při návštěvě Kemmerichovy matky.
• Tjaden – Největší jedlík roty.
• Detering – Sedlák.
• Haie Westhuse – Voják z povolání.
• Himmelstoss – Povoláním listonoš, později velitel výcviku. Komplexní ukázka malého člověka, kterému moc stoupla do hlavy. Během výcviku chlapce tvrdě šikanuje (oni mu to ale potají vrátí). Na frontě se pak ukáže jako zbabělec.
• Kantorek – Bývalý třídní učitel chlapců. Pomocí demagogie a falešných hesel o vlastenectví je donutí jít se dobrovolně přihlásit na vojnu. Později je ironií osudu sám odveden a na frontě zažije šikanu a hrůzy války na vlastní kůži.

Jazykový plán a stylistika:

• Jazyk: Kniha je psána víceméně spisovným jazykem (spisovnou češtinou), ale pro dokreslení surové reality (vzhledem k časoprostoru) je text (především v dialozích) obohacen o vulgarismy, germanismy, slang (vojenskou terminologii ze zákopů), hovorové výrazy a občasné archaismy.
• Stavba vět: Autor střídá jednoduché úderné věty (při dynamických popisech boje) i složitější souvětí (při filozofických úvahách). Často a velmi přesně se zabíhá do naturalistických detailů (popisy zranění, mrtvol a hrůz).
• Tropy a figury (příklady z textu):
  • Rčení: „Cítím to v kostech.“
  • Personifikace: „lesk přijímá“ (případně celkové oživení fronty a země).
  • Přirovnání: „hubený jak chmelná tyč“
  • Vulgarismy (expresivní výrazy): např. „nasral to“ (využito pro autentickou mluvu obyčejných vojáků v extrémním stresu).
  • Epiteton (básnický přívlastek): „roztékající se země“

Stručný obsah a děj díla:

Celý příběh je vlastně příběhem samotného autora a jeho zážitků z války. Skupinka septimánů je svým třídním učitelem (Kantorkem) přesvědčena, že by měla jít na frontu bojovat za svou zemi a vlast. Nejprve jsou posláni do výcvikového tábora, kde díky tvrdému režimu a šikaně svého velitele (Himmelstosse) nabudou těch pravých vlastností pro vojáka – stanou se lidmi tvrdými, nedůvěřivými, nelítostnými, mstivými a surovými. Po absolvování výcviku jsou posláni na frontu, kde zjišťují, že to vůbec není takové, jak jim učitel navykládal. Poznávají hrůzu, strach a hlad a každý den bojují za svůj život. Situace na západní frontě je příšerná, ale zároveň zde poznávají pravou hodnotu přátelství.

Jednou je Pavel poslán na dvoutýdenní dovolenou domů. Jeho matka je těžce nemocná a pomalu umírá na rakovinu. Vidí, jak složitý život zde lidi ve městě mají – oproti tomu se má na frontě z hlediska jídla ještě docela dobře. Zajde za Kemmerichovou matkou, které zemřel na frontě její syn, a pohled na ni jej tak deprimuje, že by si býval přál, aby nikdy domů nejezdil. Také potká Kantorka, který se mezitím rovněž rozhodl jít (byl odveden) na vojnu.

Po skončení dovolené se hlásí zpět ve výcvikovém táboře, kde má reálnou šanci zůstat až do konce války. Tak se ale nestane a Pavel se vrací na frontu. V následujících měsících umírají téměř všichni, které znal. Sám je raněn a spolu se spolužákem Kroppem odjíždí do nemocnice. Pavel ze zranění vyvázne, ale Kropp přijde o nohu a stane se z něj mrzák. Když se Pavel vrací naposledy na frontu, téměř všichni už jsou po smrti. Jeho nejlepší kamarád Katczinsky je nakonec také zabit, když je zasažen střepinou do krku ve chvíli, kdy jej zraněného Pavel táhne bojištěm. V říjnu 1918, v den, kdy je na frontě naprostý klid, umírá i sám Pavel.

Vlastní hodnocení:

Kniha se mi velmi líbila, je zde detailně popsána situace na frontě a pomocí vhodně zvolených jazykových prostředků autor skvěle vystihuje situaci. Rozhodně ale není pro každého, jelikož jsou zde i ne zrovna pěkné a naturalistické scény, například při popisování umírajících vojáků.

The post Na západní frontě klid – rozbor díla k maturitě first appeared on Rozbor-dila.eu.