Kniha: Na západní frontě klid

Autor: Erich Maria Remarque

Přidal(a): Beb

Erich Maria Remarque (*1898 – †1970)

• Vlastním jménem Erich Paul Remarque, byl německý protiválečný spisovatel.
• V 18 letech odešel na frontu, kde byl raněn. Zbytek války strávil v lazaretu v Duisburgu.
• Po válce vystřídal mnoho povolání (učitel, obchodní cestující, automobilový závodník, redaktor), ale nikde se nedokázal plně zapojit do společnosti. Patřil k tzv. „Ztracené generaci“.
• Roku 1930 emigroval do Švýcarska, později do USA.
• Prožil neopětovanou lásku k Marlene Dietrich. Byl dvakrát ženatý, jeho druhou manželkou byla herečka Paulette Goddardová.
• V roce 1933 byly jeho knihy v Německu veřejně páleny nacisty.
• Byl nominován na Nobelovu cenu za mír.
• Jeho díla mají humanistický náboj, kladou lidský život na první místo a hlavní hrdina je sugestivně vykreslen, aby s ním čtenář soucítil.
• Nacistická propaganda šířila, že jeho příjmení Remarque je přesmyčkou jména Kramer a že je Žid, který v první světové válce nebojoval, a proto o ní nemůže psát.
• Zemřel ve švýcarském Locarnu.
• Psal o osudech vojáků z první světové války a také o německých emigrantech hledajících své místo ve společnosti.
• Jeho styl byl ovlivněn tvorbou Jacka Londona a Ernesta Hemingwaye.

Další díla:

• Cesta zpátky – volné pokračování románu Na západní frontě klid, kde se mladí lidé snaží o začlenění do společnosti a špatně snášejí nezaměstnanost a bídu.
• Tři kamarádi – román o přátelství, které pomáhá přestát těžká poválečná léta.
• Vítězný oblouk – příběh doktora Ravica, který před nacismem emigruje do Francie.
• Černý obelisk – román, v němž zaměstnanec krematoria hledá smysl života v poválečném Německu.

Literárně-historický kontext

Světová literatura mezi válkami (ztracená generace)

• Děj se odehrává v období po první světové válce, které je charakterizováno touhou po míru, ale také politickou a ekonomickou nestabilitou.
• Pařížská mírová konference (1919–1920) uspořádala Evropu pomocí tzv. Versaillského systému smluv.
• V roce 1920 vznikla Společnost národů, která měla za cíl řešit konflikty v Evropě a předcházet válkám.
• Dne 24. října 1929 došlo ke krachu na Newyorské burze, což odstartovalo celosvětovou hospodářskou krizi.

Další autoři:

• Ernest Hemingway (USA) – představitel ztracené generace (Sbohem, armádo; Komu zvoní hrana)
• Henri Barbusse (Francie) – (Oheň)
• Romain Rolland (Francie) – (Petr a Lucie)
• Thomas Stearns Eliot (Anglie) – (Pustina)
• James Joyce (Irsko) – (Odysseus)
• Thomas Mann (Německo) – (Buddenbrookovi, Doktor Faustus)
• Heinrich Mann (Německo) – (Profesor Neřád)
• Boris Pasternak (Rusko) – (Doktor Živago)
• Michail Bulgakov (Rusko) – (Mistr a Markétka)
• Marcel Proust (Francie) – (Hledání ztraceného času)
• Antoine de Saint-Exupéry (Francie) – (Malý princ)
• Francis Scott Fitzgerald (USA) – (Velký Gatsby, Podivuhodný případ Benjamina Buttona)
• Theodore Dreiser (USA) – (Americká tragédie)

Rozbor díla: Na západní frontě klid

Základní charakteristika:

• Literární druh: epika
• Literární žánr: válečný román

Téma a motivy:

• Lidská solidarita a přátelství v extrémních podmínkách.
• Obětavost pro kamarády.
• Nesmyslnost a absurdita války.
• Ztráta iluzí, ideálů a nevinnosti.
• Smrt kamarádů a vyrovnávání se se ztrátou.

Hlavní myšlenka:

• Hlavní myšlenkou díla je ukázat zbytečnost a nesmyslnost války, která ničí nejen lidské životy, ale i duše a celou jednu generaci mladých lidí.

Vypravěč:

• Většina románu je psána v ich-formě z pohledu hlavního hrdiny Pavla Bäumera.
• Závěrečná zpráva o Pavlově smrti je psána v er-formě, což podtrhuje objektivitu a strohost vojenského hlášení.

Kompozice:

• Děj je vyprávěn chronologicky, ale je často přerušován retrospektivními pasážemi, ve kterých Pavel vzpomíná na svůj život před válkou.
• Román je tvořen mozaikou epizod z fronty i ze zázemí.

Jazyk a styl:

• Jazyk je spisovný, ale pro dokreslení atmosféry autor používá i hovorové a vulgární výrazy.
• V dialozích postav se objevují archaismy a vojenský slang.
• Autor střídá napínavé dějové pasáže s reflexivními, úvahovými částmi, kde hrdina přemýšlí o dopadu války na jejich životy.
• Naturalistické popisy hrůz války (bombardování, plynové útoky, zranění, umírání) působí jako dokument a posilují kruté vyznění válečných obrazů.

Básnické prostředky v díle:

• Personifikace: „Slunce vychází, noc přichází, granáty hvízdají, život je u konce.“
• Přirovnání: „Cosi mu utrhlo hlavu, ale běží ještě pár kroků, ačkoliv mu z krku tryská krev jako fontána.“

Časoprostor:

• Děj se odehrává během první světové války, převážně na západní frontě na pomezí Francie a Německa.

Postavy:

• Pavel Bäumer: Hlavní hrdina a vypravěč příběhu, dvacetiletý student gymnázia z chudých poměrů. Pod nátlakem třídního učitele se s celou třídou přihlásí na vojnu. Z počátku je nadšený, ale brzy ztrácí iluze. Válku bere jako samozřejmost, stává se odtažitým a uzavřeným. Má problém začlenit se do normální společnosti během dovolené. Mluví o nesmyslnosti války. Naučí se nelpět na svých přátelích, kteří postupně umírají. Umírá na samém konci války.
• Stanislav Katczinski („Katcza“): Čtyřicetiletý voják polského původu, hlava skupiny a Pavlův nejlepší přítel. Je zkušený, praktický a „vyčůraný“, vždy dokáže sehnat jídlo a zajistit přežití. Morálně podporuje a učí nováčky. Jeho smrt je pro Pavla poslední a nejtěžší ranou.
• Albert Kropp: Pavlův spolužák a kamarád. Jsou spolu zraněni a dostanou se do katolické nemocnice. Po amputaci nohy ztrácí vůli žít.
• Kantorek: Pavlův třídní profesor, malý a autoritativní muž. Své studenty přesvědčil, aby se dobrovolně přihlásili na frontu. Později je sám povolán jako domobranec a na frontě zažije šikanu od svého bývalého žáka Mittelstaedta.
• František Kemmerich: Pavlův spolužák, který umírá hned na začátku knihy po amputaci nohy. Jeho kvalitní kožené boty se stávají symbolem, který si vojáci předávají po smrti majitele.
• Himmelstoss: Desátník a velitel výcviku, který šikanoval nováčky, zejména Tjadena. Na frontě se ukáže jako zbabělec, ale později se snaží své chování napravit.
• Leer: Pavlův spolužák, nosí plnovous a má rád dívky. Společně s Pavlem a Kroppem navštíví francouzské dívky.
• Tjaden: Největší rebel skupiny a zámečník. Chová zášť vůči Himmelstossovi, který ho šikanoval kvůli jeho nočnímu pomočování.
• Müller: Pavlův spolužák, který i ve válce sní o „válečné maturitě“. Zdědí Kemmerichovy boty. Umírá po zásahu osvětlovací raketou do žaludku.
• Deterding: Sedlák, který neustále myslí na svůj statek a rodinu. Těžce nese utrpení koní ve válce. Nakonec dezertuje, ale je chycen.
• Další postavy: Haie Westhus, Hans Kramer, Martens, Mayer, Marx, Beyer, Hämmerling.

Děj:

Děj se odehrává během první světové války na západní frontě. Vypravěč Pavel Bäumer a jeho spolužáci se po vlasteneckém projevu svého učitele Kantorka dobrovolně přihlásí do armády. Po brutálním výcviku pod velením desátníka Himmelstosse jsou posláni na frontu, kde rychle ztrácejí své ideály a iluze o válce. Příběh sleduje střídání drsných bojových scén v zákopech s chvílemi odpočinku v zázemí, kde se vojáci snaží najít trochu normálního života. Pavel popisuje hrůzy války, smrt kamarádů, hlad, strach a psychické vyčerpání. Po smrti Františka Kemmericha si uvědomí důležitost přátelství, které je jedinou oporou v nelidských podmínkách. Během dovolené doma zjišťuje, že se odcizil civilnímu světu a své rodině a že jeho jedinou realitou se stala fronta. Při jedné akci zabije v boji muže proti muži francouzského vojína Gérarda Duvala, což v něm zanechá hluboké trauma a pocit viny. Slibuje mrtvému, že se postará o jeho rodinu. Postupně umírají všichni jeho přátelé a spolužáci. Poslední ranou je smrt jeho nejlepšího přítele a mentora Katczinského. Sám Pavel umírá v říjnu 1918, v den, kdy je na frontě takový klid, že armádní velitelství vydá pouze stručnou zprávu: „Na západní frontě klid.“ Jeho tvář má po smrti klidný a vyrovnaný výraz, jako by byl se svým osudem smířen.

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Na západní frontě klid – rozbor díla k maturitě (3) first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Na západní frontě klid

Autor: Erich Maria Remarque

Rozbor přidal(a): External

Vloženo na: Studijni-svet.cz

The post [x] first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Na západní frontě klid

Autor: Erich Maria Remarque

Přidal(a): Klara

Erich Maria Remarque (*1898 – †1970)

• Vlastním jménem Erich Paul Remark.
• Německý spisovatel, který studoval na učitelském ústavu v Münsteru.
• V roce 1916 odešel jako osmnáctiletý do první světové války, na západní frontě byl brzy vážně raněn a konec války prožil v lazaretu v Duisburgu.
• Po návratu z války měl problémy začlenit se do normální společnosti.
• Vystřídal řadu povolání – malíř, hudebník, učitel, automobilový závodník, obchodní cestující, redaktor časopisů „Sport im Bild“ v Berlíně a „Echo Continental“ v Hannoveru.
• Oženil se s Ilse Juttou Zambonovou, manželství však trvalo pouze 7 let, skončilo v roce 1931, kdy emigroval do švýcarské Ascony.
• Proslavil se knihou Na západní frontě klid, která mu zajistila celosvětový úspěch.
• Ihned po nástupu nacismu (1933) se dostal na index zakázaných autorů a v roce 1938 byl zbaven německého občanství.
• Nacistická propaganda ho označila za „literárního zrádce“ a jeho knihy byly veřejně páleny, protože jeho popis války byl pro militantní režim krajně nevhodný. Propaganda také tvrdila, že je ve skutečnosti Paul Kramer (Remarque pozpátku), Žid, který se války nikdy nezúčastnil.
• V roce 1939 emigroval do New Yorku, kde získal americké občanství.
• Během druhé světové války zemřela jedna z jeho sester v koncentračním táboře, což ho později podnítilo k napsání knihy Jiskra života.
• Ve svých dílech se věnuje tzv. „ztracené generaci“, ke které se přihlásil, ačkoliv do ní formálně nepatřil, protože nebyl Američan.
• V roce 1958 se znovu oženil s americkou filmovou hvězdou Paulette Goddard, bývalou manželkou Charlieho Chaplina.
• Do vlasti se Remarque po válce nikdy nevrátil.
• Umírá na srdeční chorobu 25. září 1970 na klinice ve švýcarském Locarnu.
• Jeho nejúspěšnější díla Na západní frontě klid a Vítězný oblouk byla zfilmována.

Další díla:

• Žena se zlatýma očima (1918)
• Domov snů (1920)
• Stanice na obzoru (1928)
• Miluj bližního svého (1941)
• Poslední stanice (1956) – divadelní hra
• Noc v Lisabonu (1962)
• Stíny v ráji (1971)

Literárně-historický kontext

Ztracená generace

• Autoři tzv. ztracené generace byli poznamenáni svými zážitky z první světové války, které se promítaly do jejich tvorby. Jejich díla se vyznačují skepsí, deziluzí a pacifistickým postojem.

Rozbor díla: Na západní frontě klid

Základní charakteristika:

• Literární druh: epika
• Literární žánr: válečný historický román
• Překladatel: František Gel

Hlavní myšlenka:

• Kniha je pokusem podat zprávu o generaci, která byla zničena válkou – i když unikla jejím granátům.
• Autor v díle odsuzuje krutost války a nelidskost, která hraničí s degradací lidství. Válka mění lidi k nepoznání a podmínky na frontě je nutí se změnit. Dále se autor zaměřuje na přátelství až za hrob mezi vojáky na frontě.

Vypravěč:

• Vypravěčem je hlavní hrdina Pavel Bäumer, vyprávění je tedy v ich-formě.
• Zpráva o Pavlově smrti na samém konci knihy je psána v er-formě.
• V textu se objevují dialogy (přímá řeč), ale převažují vypravěčovy monology a úvahy.

Kompozice:

• Román je rozdělen do čtrnácti kapitol, které jsou řazeny spíše volně než chronologicky, ale tak, aby postupně vytvářely jednotný obraz o životě na frontě.
• Ke konci románu se kapitoly zkracují, v závěru je již jen stručně zmíněna Paulova smrt a nadcházející konec války.
• V díle se objevuje retrospektiva – vypravěč často vzpomíná na minulost a život před válkou.
• Dílo je uvedeno mottem: „Kniha je pokusem podat zprávu o generaci, která byla zničena válkou – i když unikla jejím granátům.“

Jazyk a styl:

• Jazyk je převážně spisovný, ale objevují se i vulgarismy a vojenský slang.
• Styl je velmi popisný a detailní, což přispívá k autenticitě a syrovosti vyprávění.
• Autor využívá ironii, nejvýrazněji v samotném názvu a závěru knihy: „Padl v říjnu 1918, v den, jenž byl na celém bojišti tak tichý, že se zpráva vrchního velitelství omezila na větu: Na západní frontě klid.“

Časoprostor:

• Místo: Děj se odehrává především na západní frontě ve Francii. Část děje se odehrává i v Německu, když je Pavel na dovolené nebo vzpomíná na domov a školu.
• Čas: Příběh se odehrává během první světové války, dějová linie se táhne přibližně od roku 1916 do října 1918.

Postavy:

• Pavel Bäumer: Hlavní postava a vypravěč příběhu. Na začátku odhodlaný student, kterého válka naprosto změní. Stává se tvrdším, otupělým a přátelé na frontě jsou pro něj víc než rodina. Často vzpomíná na své mládí a dobrovolně vstupuje do armády.
• Stanislav Katczinsky: Čtyřicetiletý vedoucí roty, nejstarší a nejzkušenější voják. Je přátelský, vychytralý a vždy dokáže sehnat jídlo. Pro Pavla je nejlepším přítelem a mentorem. Jeho smrt Pavla hluboce zasáhne.
• Himmelstoss: Desátník, který vedl výcvik nováčků. V civilu byl listonošem. Je krutý, bezohledný a šikanuje vojáky. Na frontě se však ukáže jako zbabělec.
• Kantorek: Třídní profesor z gymnázia, který své studenty vlasteneckými řečmi přesvědčil, aby se přihlásili do armády. Je symbolem zneužití autority a odtržení od reality války.
• Albert Kropp: Bývalý spolužák Pavla Bäumera z gymnázia a jeho kamarád na frontě.
• Müller: Bývalý spolužák Pavla, který si s sebou na frontu vláčí učebnice, sní o válečné maturitě a v bubnové palbě se učí fyzikální poučky.
• Leer: Bývalý spolužák Pavla, nosí plnovous a libuje si v děvčatech.
• František Kemmerich: Bývalý spolužák Pavla, který zemře hned na začátku románu po amputaci nohy. Scéna s jeho kozačkami, které si po něm berou další vojáci, symbolizuje ztrátu sentimentu ve válce.
• Tjaden: Největší jedlík ve skupině, zámečník, který se dokáže snadno dostat z problémů.
• Deterding: Sedlák, který neustále myslí na svou usedlost a ženu. Nakonec dezertuje.

Děj:

Student gymnázia Pavel Bäumer je spolu se svými kamarády Müllerem, Kroppem, Kemmerichem a Leerem donucen psychickým nátlakem okolí, zejména třídního profesora Kantorka, dobrovolně narukovat do armády. Po desetitýdenním brutálním výcviku pod vedením desátníka Himmelstosse jsou chlapci posláni na západní frontu. Zde se setkávají se zkušenými vojáky jako Tjaden, Deterding a především Stanislav Katczinsky, který se stává jejich mentorem. První boje jim otevřou oči a ukážou jim skutečnou, syrovou tvář války – plynové útoky, neustálé bombardování, hlad, zimu a smrt. Jako první z přátel umírá Kemmerich po amputaci nohy. Rota je postupně decimována a doplňována nezkušenými mladíky. Pavel je později zraněn a dostává dovolenou, během níž zjišťuje, že se nedokáže začlenit zpět do civilního života a že mu nikdo nerozumí. Vrací se na frontu, kde postupně ztrácí všechny své kamarády. Poslední mu zbývá Katczinsky, ale i ten umírá, když ho Pavel nese do lazaretu. Nakonec zůstává Pavel sám. V říjnu 1918, v den, kdy je na frontě takový klid, že se zpráva vrchního velitelství omezí na větu „Na západní frontě klid“, je Pavel smrtelně zasažen.

Vlastní názor:

Kniha se mi velmi líbila, dobře se mi četla. Na knize oceňuji především detailní popis všeho – lidí, louky,… kniha dává veliký prostor pro zamyšlení, člověk při čtení zapomíná na běžné lidské hodnoty.

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Na západní frontě klid – rozbor díla k maturitě (2) first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Na západní frontě klid

Autor: Erich Maria Remarque

Přidal(a): Sašenka, External

Erich Maria Remarque (*1898 – †1970)

• Významný německý spisovatel, jeden z nejlepších a nejznámějších autorů své doby.
• Roku 1916 odešel jako osmnáctiletý narukovat do 1. světové války. Na západní frontě byl poměrně brzy (roku 1918) vážně raněn a konec války tak prožil v polním lazaretu.
• Po návratu z války měl obrovské problémy začlenit se zpět do normální společnosti a žít běžný (spořádaný) život, čímž se hodně přiblížil ztracené generaci. Hodně cestoval a vystřídal řadu povolání (byl mj. učitelem, účetním, novinářem či automobilovým závodníkem).
• Prosadit se mu podařilo právě vydáním knihy Na západní frontě klid, což mu zajistilo raketový celosvětový úspěch (během pouhých tří let se prodalo přes 3,5 milionu výtisků).
• Ihned po nástupu nacismu v Německu se pro své antimilitaristické postoje dostal na index zakázaných autorů. V roce 1938 byl zbaven německého občanství a jeho knihy byly veřejně páleny na hranicích.
• Emigroval do New Yorku, kde následně získal americké občanství.
• Během 2. světové války byla jedna z jeho sester popravena v koncentračním táboře, což ho hluboce zasáhlo a později podnítilo k napsání knihy Jiskra života.
• Po válce žil střídavě v USA a ve Švýcarsku. I přes těžkosti, které mu život připravil, dokázal napsat spoustu skvělých knih a otevřeně v nich popisovat hrůzy války. Do vlasti se po válce už nikdy trvale nevrátil.

Další díla:

• Cesta zpátky (volné pokračování románu Na západní frontě klid)
• Tři kamarádi
• Černý obelisk
• Miluj bližního svého
• Vítězný oblouk
• Jiskra života (z prostředí koncentračního tábora)

Literárně-historický kontext

Světová literatura 1. poloviny 20. století (Ztracená generace)

• Dílo začalo vycházet na pokračování v roce 1928, knižně pak vyšlo v roce 1929.
• Reaguje na události 1. světové války. Literárně spadá do světové literatury 1. poloviny 20. století (meziválečné literatury), konkrétně do realistického proudu a literatury tzv. ztracené generace.
• Ztracená generace: Jedná se o generaci autorů narozených na přelomu 19. a 20. století, kteří zažili na vlastní kůži první světovou válku a její hrůzné zážitky je natolik poznamenaly, že nebyli schopni po jejím skončení žít normální život. Vracely se jim vzpomínky, trpěli depresemi a byli zhnuseni společností, která na válce doslova vydělala, zatímco jiní neměli ani na jídlo. Ztratili své iluze i mládí.

Další autoři:

• Henri Barbusse (francouzský autor, román Oheň)
• Romain Rolland (francouzský autor, novela Petr a Lucie)
• Ernest Hemingway (americký zástupce ztracené generace, Sbohem, armádo!)

Rozbor díla: Na západní frontě klid

Základní charakteristika:

• Literární druh: Epika (próza)
• Literární žánr: Protiválečný (historický) román

Téma a motivy:

• Celkové téma: Události 1. světové války.
• Vedlejší téma: Život obyčejných vojáků na frontě a zdůraznění hodnoty přátelství.
• Vystřízlivění a demagogie: Ukazuje, jak stát a učitelé vmanipulovali mladé muže do války. Ti ji nejdříve romanticky obdivují a považují za hrdinství, ale až v zákopech pochopí, o čem to vlastně celé je.
• Degradace lidství: V krutých podmínkách se vojáci stávají takřka zvířaty a zajímají je jen primární lidské potřeby (přežít, najíst se, ohřát se). Díky tvrdému režimu a šikaně ve výcvikovém táboře se z nich stávají lidé tvrdí, nedůvěřiví, nelítostní a mstiví.
• Soudržnost: Na druhou stranu dílo vyzdvihuje poznávání hodnot pravého přátelství (které by před válkou takto nepoznali), nezištné pomoci a lidské soudržnosti, bez kterých by se nedalo přežít.
• Absurdita: Promítá se do samotného závěru knihy (hrdina umírá v den, který byl tak klidný, že zpráva z bojiště obsahovala pouze lakonickou větu).

Hlavní myšlenka:

• Nesmyslné ztráty lidských životů, obrovské utrpení a nesmyslnost války. Zobrazení pocitů vojáků na frontě a ukázka nicotnosti lidského života. Autor neukazuje heroický a hrdinský boj, ale syrovou realitu.

Vypravěč:

• Skoro celý příběh je vyprávěn v ich-formě očima hlavního hrdiny Pavla Bäumera (vypravěčem je samotný autor, který hlavní postavu ztělesňuje), což dílu dodává osobní, deníkový ráz. Pouze na úplném konci knihy při popisu Pavlovy smrti se vyprávění objektivizuje a přechází do strohé er-formy. Autor užívá dialogů a vnitřních monologů.

Kompozice:

• Kniha je rozdělena do 12 kapitol.
• Děj je psán primárně chronologicky (postupně za sebou), místy se ale objevuje retrospektiva (při Pavlových vzpomínkách na minulost a školní léta).

Jazyk a styl:

• Kniha je psána víceméně spisovným jazykem (spisovnou češtinou), ale pro dokreslení surové reality (vzhledem k časoprostoru) je text (především v dialozích) obohacen o vulgarismy, germanismy, slang (vojenskou terminologii ze zákopů), hovorové výrazy a občasné archaismy.
• Autor střídá jednoduché úderné věty (při dynamických popisech boje) i složitější souvětí (při filozofických úvahách). Často a velmi přesně se zabíhá do naturalistických detailů (popisy zranění, mrtvol a hrůz).

Básnické prostředky v díle:

• Rčení: „Cítím to v kostech.“
• Personifikace: „lesk přijímá“ (případně celkové oživení fronty a země).
• Přirovnání: „hubený jak chmelná tyč“
• Vulgarismy (expresivní výrazy): např. „nasral to“ (využito pro autentickou mluvu obyčejných vojáků v extrémním stresu).
• Epiteton (básnický přívlastek): „roztékající se země“

Časoprostor:

• Doba děje: Během 1. světové války (především roky 1916–1918).
• Místo děje: Západní fronta ve Francii (zákopy, lazarety, zázemí), výcvikový tábor a krátce z Pavlových návštěv (v jeho rodném městě) doma v Německu.

Postavy:

• Pavel Bäumer: Vypravěč a hlavní postava, student (septimán) gymnázia. Během knihy nesmírně rychle a tvrdě duševně dospívá. Ztrácí své iluze o světě. Na samém konci příběhu umírá.
• Stanislav Katczinsky („Kat“): Pavlův nejlepší kamarád, Polák. Starší, houževnatý a mimořádně zkušený voják. Je velmi mazaný – dokáže pro svou partu sehnat jídlo a cokoliv dalšího i v naprosto zoufalých podmínkách. Pro Pavla je obrovským vzorem a oporou. Nakonec je zabit zásahem střepiny do krku.
• Albert Kropp: Pavlův spolužák, který s ním odjede do nemocnice. Přijde o nohu a stane se z něj mrzák, kvůli čemuž chce spáchat sebevraždu, ale nakonec se se svým osudem smíří.
• Müller: Pavlův spolužák.
• Leer: Pavlův spolužák.
• Franz Kemmerich: Pavlův spolužák, který na frontě brzy umírá. Jeho smrt později Pavla velmi deprimuje při návštěvě Kemmerichovy matky.
• Tjaden: Největší jedlík roty.
• Detering: Sedlák.
• Haie Westhuse: Voják z povolání.
• Himmelstoss: Povoláním listonoš, později velitel výcviku. Komplexní ukázka malého člověka, kterému moc stoupla do hlavy. Během výcviku chlapce tvrdě šikanuje (oni mu to ale potají vrátí). Na frontě se pak ukáže jako zbabělec.
• Kantorek: Bývalý třídní učitel chlapců. Pomocí demagogie a falešných hesel o vlastenectví je donutí jít se dobrovolně přihlásit na vojnu. Později je ironií osudu sám odveden a na frontě zažije šikanu a hrůzy války na vlastní kůži.

Děj:

Celý příběh je vlastně příběhem samotného autora a jeho zážitků z války. Skupinka septimánů je svým třídním učitelem (Kantorkem) přesvědčena, že by měla jít na frontu bojovat za svou zemi a vlast. Nejprve jsou posláni do výcvikového tábora, kde díky tvrdému režimu a šikaně svého velitele (Himmelstosse) nabudou těch pravých vlastností pro vojáka – stanou se lidmi tvrdými, nedůvěřivými, nelítostnými, mstivými a surovými. Po absolvování výcviku jsou posláni na frontu, kde zjišťují, že to vůbec není takové, jak jim učitel navykládal. Poznávají hrůzu, strach a hlad a každý den bojují za svůj život. Situace na západní frontě je příšerná, ale zároveň zde poznávají pravou hodnotu přátelství.

Jednou je Pavel poslán na dvoutýdenní dovolenou domů. Jeho matka je těžce nemocná a pomalu umírá na rakovinu. Vidí, jak složitý život zde lidi ve městě mají – oproti tomu se má na frontě z hlediska jídla ještě docela dobře. Zajde za Kemmerichovou matkou, které zemřel na frontě její syn, a pohled na ni jej tak deprimuje, že by si býval přál, aby nikdy domů nejezdil. Také potká Kantorka, který se mezitím rovněž rozhodl jít (byl odveden) na vojnu. Po skončení dovolené se hlásí zpět ve výcvikovém táboře, kde má reálnou šanci zůstat až do konce války. Tak se ale nestane a Pavel se vrací na frontu. V následujících měsících umírají téměř všichni, které znal. Sám je raněn a spolu se spolužákem Kroppem odjíždí do nemocnice. Pavel ze zranění vyvázne, ale Kropp přijde o nohu a stane se z něj mrzák. Když se Pavel vrací naposledy na frontu, téměř všichni už jsou po smrti. Jeho nejlepší kamarád Katczinsky je nakonec také zabit, když je zasažen střepinou do krku ve chvíli, kdy jej zraněného Pavel táhne bojištěm. V říjnu 1918, v den, kdy je na frontě naprostý klid, umírá i sám Pavel.

Vlastní názor:

Kniha se mi velmi líbila, je zde detailně popsána situace na frontě a pomocí vhodně zvolených jazykových prostředků autor skvěle vystihuje situaci. Rozhodně ale není pro každého, jelikož jsou zde i ne zrovna pěkné a naturalistické scény, například při popisování umírajících vojáků.

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Na západní frontě klid – rozbor díla k maturitě first appeared on Rozbor-dila.eu.