Stařec a moře – rozbor díla k maturitě (4)

Kniha: Stařec a moře

Autor: Ernest Hemingway

Rozbor přidal(a): barbucha.nej

Vloženo na: Studijni-svet.cz

 

 

 

 

Zasazení výňatku do kontextu díla

Téma a motiv

TÉMA: Boj starce s rybou. Život chudých kubánských rybářů. Smyslem lidského života neí zisk a bohatství, ale hluboké uspokojení, čestný zápas a vypětí sil k uskutečnění cíle.

HLAVNÍ MYŠLENKA: Zobrazit nekonečný boj člověka s přírodou. Člověk by měl být vytrvalý a neměl by se vzdávat. Smyslem je poukázat na obrovskou lidskou statečnost a velkou duševní sílu.

 

Časoprostor

  • Kubánská vesnice poblíž Havany.
  • Prostředí- chatrč starce, loďka na moři.
  • Doba nejspíš 40. léta 20. století.

 

Kompoziční výstavba

  • chronologická, není uspořádáno do kapitol

 

Literární druh a žánr

  • druh- epická próza
  • žánr- novela

 

Vypravěč / lyrický subjekt

  • er forma
  • autor je vypravěčem

 

Postavy

  • Stařec Santiago- Zkušený kubánský rybář, který přeceňuje své síly. Jako mladý plul kolem Afriky, o které se mu často zdá. Hlavně o lvech, kteří si hrají na dlouhých žlutých plážích. Teď rybaří sám a odváží se na malém člunu dál, než kdokoliv jiný. Zná moře, mraky a vítr opravdu dobře, umí se dívat kolem sebe a porozumět tomu, co vidí. Je odhodlaný, vytrvalý a nevzdává se. Hubený, snědý, shrbený. K životu mu stačí málo, jedno jídlo denně, trochu vody a noviny s baseballem. Spí jen na novinách přikrytý tenkou dekou. Odvážný, s pevnou vůlí, samotář, bojuje do vypětí sil. Rybaření je jeho život, starý, silný vytrvalý.
  • Chlapec Manolin- Kamarád starce, jako menší jezdil rybařit se starcem, aby se učil. Navzájem se velice oblíbili, chlapec Santiaga obdivuje, respektuje a má ho velmi rád. Teď musí rybařit s jiným rybářem, protože musí živit rodinu a se starcem toho tolik nenachytal. Ale Manolin je velmi laskavý a obětavý, každý den se o starce stará a udržuje ho při životě, stará se, aby dost pil i jedl, chytá mu návnady a baví se s ním o baseballu. Někdy s ním taky jezdí rybařit.
  • Marlín- Počítám ho jako postavu, protože v příběhu hraje velkou roli. Je ztělesněním síly a krásy moře. Je silný, vytrvalý, houževnatý. Stařec ho velmi obdivuje a nemůže uvěřit, že je tak obrovská (5 a půl metru). Je mu hrozně líto, že jí musí zabít, ale musí se něčím živit a marlín by mu vydělal hodně peněz. Na rozdíl od žraloků jí viděl mrtvou nerad a omlouval se jí.
  • Ostatní postavy- Obyvatelé rybářské vesničky, majitel hospody- nejspíš hodný, dal chlapci jídlo pro starce, nejspíš zadarmo ale nevím. Ostatní rybáři se starci posmívají, jsou závistiví, ale pak tam jsou jiní, kteří o něj mají starost, soucítí s ním a pomáhají mu.

 

Vyprávěcí způsoby

  • postup vyprávěcí, popisný, úvahy

 

Typy promluv

  • Převažují monology starce.
  • ale trochu i dialogy

 

Jazykové prostředky

  • jednoduchý spisovný jazyk
  • Psáno jednoduše, ale dynamika a napětí.
  • Ponechané španělské výrazy k oživení děje (např. názvy ryb a žraloků (galanos)).
  • Krátké věty.
  • Rybářské pojmenování.
  • Autor používá obecné označení (chlapec, moře, ryba). Metafory, přirovnání (lano těžké jako kříž), personifikace atd.

 

Tropy a figury

  • Metafory
  • přirovnání (lano těžké jako kříž)
  • personifikace atd.

 

Literárněhistorický kontext

  • The old man and the sea, vydané 1952

 

AUTOR (1899-1961)

Americký romanopisec, povídkář, novinář a reportér. Z rodiny lékaře. Představitel ztracené generace. Získal Nobelovu cenu za literaturu v roce 1954. Byl 4x ženatý. Roku 1918 odešel jako dobrovolník, byl zraněn na italské frontě. Po 1. sv. v. působil jako dopisovatel v Paříži, občas podnikal výpravy do Afriky. Lákalo ho dobrodružství, měl rád box a lov dravé zvěře. Po 2. sv. v. žil na Kubě. Trpěl duševními depresemi a spáchal sebevraždu (1961).

 

SMĚR:

  • Moderní světová literatura 1. poloviny 20. století. Americká próza mezi válkami.

HISTORICKÉ POZADÍ:

  • Dílo napsal v době, kdy s emu vůbec nedařilo, začínala krize jak umělecká, tak životní, přestěhoval se na Kubu, tam novelu napsal, a byla uznána jako jeho nejvýznamnější dílo.

SOUČASNÍCI

LITERÁRNÍ SKUPINA:

  • Ztracená generace: generace 20. let 20. století, která byla ovlivněna 1. sv. v. Trpěli pocitem vykořeněnosti, ve světě byli ztracení, neměli vlastní místo, nebyli schopní žít v nových podmínkách, citově vyprahlí. Taky Fitzgerald a Steinbeck. (Remarque a Rolland)

DÍLA:

  • román Sbohem, armádo, román Komu zvaní hrana, Stařec a moře, symbolická novela, poslední kniha, kterou napsal.

VÝZNAM DÍLA, PŘÍNOS:

  • Řada napodobitelů, třeba Carver (americký povídkář), inspirace pro Josefa Škvoreckého (pro úsečnost a náznakovitost). Díky universálnosti a nadčasovosti námětu je toto dílo stále aktuální. Novela byla několikrát zfilmovaná (např. 1958)

 

DĚJ:

Po 84 dní nemá rybář Santiago štěstí a nemůže nic pořádného ulovit. Ostatní rybáři si myslí, že už je slabý a nemá na to. Ale s tím se stařec nehodlá smířit. Uvědomuje si, jak na tom se svou sílou je. Je odvážný a na moře se vydává dál, než kdokoliv jiný. Díky svým četným zkušenostem rozumí moři a jeho obyvatelům, používá jednoduché náčiní, s kterým ale zachází bravurně. Na moře vyjel před úsvitem, odpoledne se na něj usměje štěstí. Někde v hlubinách se o jeho návnadu zajímá obří ryba, i když to vypadalo, že už odplula pryč, nakonec se vrátila a chytila se na háček. Svou silou začala táhnout člun dál a dál na východ. Táhla ho celou noc, pak celý den a pak ještě jednu noc (pak se den vracel zpátky a domů dojel pozdě v noci = 3 dny a kus noci na moři). Stařec se ocitl na širém moři. Vody měl málo, jídlo měl jen malé ryby, které si nachytil. Jedl je syrové, ale musel něco sníst, aby měl trochu síly na zápas s rybou. Lanko mu rozdíralo záda i dlaně, bojovat musel nejen s rybou, ale i se svou vůlí a odhodlaností. Ani jednou ho nenapadlo, že by to s ní vzdal. Dlaně měl poraněné hluboko do krve. Konečně se ryba začala unavovat a plula do kruhů, tak mohl pomalu přitahovat lano. Sám byl ale na pokraji sil a omdléval. Doslova byl na pokraji zhroucení a smrti. Marlín vyskočil kousek od jeho člunu v celé své kráse a velikosti. Stařec nemohl uvěřit tomu, co vidí. Ryba byla delší, než jeho člun. Krásně stříbřitá a s nachovými pruhy na bocích, s úžasným a nebezpečným mečem nad pusou a nádherně vykrojeným ocasem. Stařec si často opakoval, kéž by tam s ním byl chlapec, pomohl by mu, a marlín už by byl dávno ulovený. Když byl marlin dost blízko, probodl mu stařec srdce harpunou, ale bylo mu to líto. Ryba by se do člunu nevešla, připoutal jí k boku a konečně plul směrem domů. Věděl, že boj teprve začíná a sám už moc sil neměl. O harpunu přišel při boji už s prvním Mako žralokem. Stařec žraloky nenáviděl a vůbec je neobdivoval tak jako svou ulovenou rybu. Probodl žralokův mozek, ale přišel o konec marlína. Pak připluli šediví žraloci, ti zas ukousli kus břicha a stařec přišel i o nůž. Marlína bylo o dost méně, stařec z toho byl zničený. Ale měl aspoň polovinu marlína. Jenomže pak připluli další žraloci, kteří nenasytně ohlodali marlína až na kost. Stařec je mohl mlátit už jen vesly a to bylo k ničemu. Stařec se rybě omlouval, že ji měl raději nechat být naživu, pak by si dál majestátně plula hlubinami a nestala by se žrádlem pro žraloky. Zničený, vyčerpaný stařec přijel do prázdného přístavu, dobelhal se do chajdy, kde ho ráno našel chlapec. Měl o něj hrozný strach a bylo mu ho strašně líto, říkal mu, že ho všichni hledali, i letadla. Utíkal do vesničky, aby mu přinesl jídlo a vodu a přitom plakal. Viděl kostru marlína připoutaného k boku člunu, obdivoval starce a hrozně ho to mrzelo. Ostatní rybáři tomu nemohli uvěřit a taky se Santiagem soucítili, zároveň k němu znovu pocítili obdiv a respekt. Chlapec pak slibuje, že až přestane vát bríza, bude rybařit zase se starcem, protože teď nalovil dost ryb. Taky mu připomíná, že nad s rybou neprohrál, nad tou zvítězil. Stařec spal a nechal si zdát o lvech, chlapec u něj seděl a hlídal ho.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: