Kniha: Romance pro křídlovku
Autor: František Hrubín
Přidal(a): TD
František Hrubín (*1910 – †1971)
- Vstupuje do literatury ve 30. letech osamoceně (většina spisovatelů vstupuje ve 20. letech).
- Nedostudoval filosofickou fakultu a stal se knihovníkem.
- I když se narodil v Praze, ve svých dílech zobrazuje především Lešany, kam jezdil na prázdniny a kde se narodila jeho matka.
- V prvním období své tvorby (30. léta) píše především milostnou a přírodní lyriku.
- V období okupace jde jeho tvorba třemi směry: pokračování v přírodní lyrice, politická lyrika (vydána až po válce) a díla pro děti.
Další díla:
- Země po polednách – milostná a přírodní lyrika z 30. let.
- Cikády – přírodní lyrika z období okupace.
- Říkejte si se mnou – dílo pro děti.
- Jobova noc – básnická sbírka.
- Hirošima – básnická skladba vydaná za komunistické totality.
- Proměna – poezie po roce 1956.
- Můj zpěv – poezie po roce 1956.
- Špalíček pohádek – tvorba pro děti.
Literárně-historický kontext
Česká literatura 60. let 20. století
- Šedesátá léta dvacátého století představují pro českou literaturu částečné uvolnění, které vyvrcholilo pražským jarem 1968.
- V poezii je základním trendem příběhovost.
Další autoři:
Rozbor díla: Romance pro křídlovku
Základní charakteristika:
- Literární druh: Lyricko-epika.
- Literární žánr: Poema – básnická povídka (lyrickoepická skladba).
- Děj je většinou potlačen pod vlivem pocitů a nálad.
- Romance je opakem balady, je radostná a bez tragického konce.
Téma a motivy:
- Celá skladba je založena na kontrastech lásky a smrti.
- Zároveň se objevují kontrasty lásky platonické (Terina) a fyzické (Tonka).
Vypravěč:
- Dílo je psáno v ich-formě (vypravěčem je sám František).
Kompozice:
- Dějová linie je rozdělena do několika časových rovin a podle toho se také střídá slovesný čas.
- Úseky se různě prolínají, opakují a rozvíjejí (v každém opakování se dozví čtenář novou informaci).
Jazyk a styl:
- Objevuje se obecná čeština a lidová pojmenování (např. flíglhorna).
Verš a metrum:
- Báseň je psána volným veršem.
Básnické prostředky v díle:
- Symboly – křídlovka je symbolem koloběhu života (kolotočáři na ni hráli při svatbách i pohřbech), břitva je symbolem dospělosti, křídla symbolem volnosti.
- Metafora – přenesení významu na základě vnější podobnosti.
- Epiteton – básnický přívlastek.
- Personifikace – zosobnění.
Časoprostor:
- Místo děje: Okolí řeky Sázavy (Lešany).
- Čas děje: 27. srpen 1930 (minulý čas), z 27. na 28. srpna 1930 (přítomný čas), 28. srpen 1930 (přítomný čas), červen 1933 (budoucí čas), červen 1934 (budoucí čas), srpen – listopad 1961 (budoucí čas).
Postavy:
- František: Vypravěč příběhu, dvacetiletý student, který se stará o nemocného dědečka.
- Terina: Patnáctiletá dívka od kolotočů, radostná, představuje pro Františka platonickou lásku.
- Tonka: „Prsatá Tonka“, představuje pro Františka fyzickou lásku.
- Viktor: Pracuje u kolotočů, nosí čepici, je Františkovým sokem v lásce k Terině.
- Dědeček: Je mu 84 let, je po mrtvici a neví o realitě (žije ve vlastním světě a bludech).
- Otec: Františkův otec.
- Teta: Františkova teta.
Děj:
Dvacetiletý František se stará o svého dědečka, který je po mrtvici. Dědeček má různé bludy, žije mimo realitu, a tak František odpovídá za mrtvé známé svého dědečka, se kterými si dědeček povídá. Jednoho dne přijede do Lešan pouť. František se tam potká s Terinou a zakouká se do ní. Do té doby měl vztah spíše fyzického rázu s Tonkou. Terina k němu přiskočí na kolotoči, opře si kolena o Františkovy lopatky a on najednou pociťuje volnost, lásku… Chodil takhle za ní celých deset dní, až poslední den se ji pokusil políbit na spánek. Terina uhnula a zeptala se, zda nemá holku. František odpověděl, že ne. Poté ho Terina políbila na ústa a řekla mu, že ho má také moc ráda.
Dědečkovi se v noci udělá najednou líp, zatímco František píše dopis Slávovi. Po dlouhé době také poznal Františka. V tu samou noc ale umírá. František ho ihned omyje a převlékne. Ráno 28. srpna 1930 jde František poslat telegram otci. Loučí se s Terinou, která odjíždí.
S Terinou se znovu setkává v červnu 1933. Pomýšlí na svatbu. Terině již bude osmnáct, tatínek by jim mohl koupit vůz. Najednou jí František strhne čepici z hlavy a uhodí ji s ní do tváře. Uvědomil si ten propastní rozdíl mezi nimi, ona je dívka od kolotočů a on studuje na vysoké škole. Terina utekla a Viktorova čepice zůstala ležet v trávě.
Za rok na ni čeká, až znovu přijede. Od Viktora se ale dozvídá, že Terina v zimě zemřela na záškrt.
V roce 1961 se František setká s Viktorem v hospodě. Dřívější sokové se najednou sblíží. Jdou se podívat na Teriny hrob na netvořském hřbitově. Viktor se vrátí pro křídlovku (flíglhornu), aby Terině naposledy zahrál, František doufá, že se Terina najednou objeví…
Inspirace a adaptace:
- Podle knihy byl v roce 1966 natočen stejnojmenný film režisérem Otakarem Vávrou.
Úryvek z díla:
Terina. Vím jenom,
že je jí patnáct. Chci si ji vypodobnit,
je však nevypodobitelná. Je všechno,
co mých dvacet let do mne nanosilo
z vůní a tvarů a z čeho si dnes ona
jak z pláství vybrala strašné sladkosti.
Je všechno, co naráz zastavuje srdce,
a přece to není smrt. A je všechno,
čím vždycky člověk poprvé vydechne.
Milenka ještě ne, na to je jí mnoho.
Nevím, kolik má rukou a kolik úst,
každým stéblem a lístkem a každou hvězdou
mě žíznivě pije. Jsem vesmírem
doteků, až mě mrazí, a přece jsme se
plaše dotkli jen jednou.__PROTECTED_LINK_BLOCK_1__
Doplňující informace:
Nakladatelství: Československý spisovatel, Město a rok vydání: v Praze roku 1977
Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.
