Kniha: Proměna
Autor: Franz Kafka
Rozbor přidal(a): aja
Vloženo na: Studijni-svet.cz
Franz Kafka
3. červenec 1883, Praha (Rakousko-Uhersko) – 3. červen 1924, Kierling (Rakousko)
O autorovi :
Pražský německý prozaik židovského původu, Franz Kafka, známý také jako František Kafka, se narodil 3. července na Starém Městě v Praze. Měl pět sourozenců, dva bratry a tři sestry. Oba jeho bratři však v brzké době po narození zemřeli a Kafka se tak stal nejstarším a jediným synem, kterého se snažili jeho rodiče, co nejvíce ochránit. Jeho otec vedl obchod a Kafka, jako jeho jediný syn ho měl časem převzít, avšak Kafka o to nestál,ale jeho otec byl odhodlaný udělat z Kafky někoho, kým nebyl. A přesto, že otcovi metody byli pro něj trýznivé, k němu vzhlížel a měl ho rád.
Proto se v jeho dílech, často objevuje určitý problém hlavního hrdiny se svým otcem (např. v dílech Proměna a Proces). Sám doslova napsal : „… moje psaní bylo o Tobě, žaloval jsem v něm jen na to, na co jsem nemohl žalovat v Tvém náručí. Bylo to úmyslně do délky protahované loučení s Tebou…„.[1]
Jeho pohled na otce, je detailněji popsán v díle „Dopis otci“, který mu však nebyl nikdy doručen. V tomto dopise ukazuje otci chyby, kterých se na něm dopouštěl a co všechno ho díky němu poznamenalo. Nejvíce mu vyčítal, že se ho nikdy nepokusil pochopit a že mu nepomohl splnit jeho největší sen a to se oženit a založit rodinu. „Odvažuji se říct, že jsi v celém svém životě nezažil nic, co by pro tebe mělo takový význam jako pro mne mé pokusy oženit se.“ [2]
Kafka si svůj sen nikdy nesplnil, byl sice dvakrát zasnouben, ale pokaždé bylo zasnoubení zrušeno. Poprvé byl zasnouben s Felicií Bauerovou, té věnoval povídku Ortel.
Podruhé s Milenou Jesenskou, která jako první překládala jeho knihy do češtiny.
Korespondence s oběmi snoubenkami vyšli knižně.
Poslední jeho přítelkyně byla Dora Diamantová.
Kafka byl od malička psychicky velmi slabý. Jeho otec chtěl překonat jeho přecitlivělost a hypochondrii a snažil se ho alespoň fyzicky utužovat, v čemž pak následně pokračoval sám Kafka. Nedostavil se však žádný kladný výsledek, pouze chronická nespavost a bolesti hlavy. V roce 1917 se nakazil tuberkulózou, která ho nakonec stála roku 1924 život.
Byl pohřeben v rodinné hrobce na Novém židovském hřbitově.
Jelikož byl k většině svých děl kritický, ve své závěti požádal Doru Diamantovou, aby zničila všechny jeho nevydané rukopisy. Ta tak také učinila. Přesto však jeho kamarád Max Brod, jeho přání ignoroval a několik jeho rukopisů vydal.
Proměna (1915)
Obecná charakteristika díla :
Literární forma: próza
Literární druh: epika
Literární směr: expresionismus / existencialismus
Literární žánr: povídka (absurdní a iracionální povídka )
Kontext :
a) historický
- Dílo se řadí do předválečné prózy světové literatury z 1. poloviny 20. století.
- Novela poprvé vyšla v časopise roku 1915 a až o rok později vyšla knižně v Lipsku.
- jako jedna z mála, byla vydána již za jeho života
- Dílo je z období začátku první světové války, přesto se zde již Kafka potýká s myšlenkou následné hospodářská krize.
b) literární
- V díle odráží existencialismus a expresionismus. Je zde patrna světová hospodářská krize a existenční problémy společnosti, přesto, že dílo bylo vydáno v roce 1915.
- Jiní autoři tvořící v expresionickou tvorbu :
Albert Camus – Cizinec, Jean-Paul Sartre – Nevolnost, Richard Weiner – Škleb
Ladislav Klíma – Utrpení knížete Sternenhocha, aj.
- Kafka je řazen i do experimentálního (tzv. moderního ) proudu, v kterém spisovatelé bourají klasické pojetí románu. Děj je zde odsunut do pozadí a místo vnější reality se autoři zaměřují spíše na vnitřní svět hrdiny.
Reakce společnosti :
Kafkovo dílo Proměna, nebylo zprvu moc vřele přijaté. Až po druhé světové válce se dostalo do podvědomí a postupem času se nakonec dočkalo světového ohlasu.
Hlavní námět
- proměna hlavní postavy v brouka a měnící se chování jeho rodiny k němu
- odcizení, nemožnost komunikace
Klíčové motivy
- sociální situace, hospodářská krize
- proměna vztahů ve společnost
- vyjádření existenciálního pocitu člověka
- samota a odcizení člověka
- neschopnost řídit náš život
- nedostatek ochrany a pochopení ani mezi nejbližšími
- udělení trestu, bez známého prohřešku
- povrchnost společnosti
- smrt
Postavy
- Řehoř Samsa
mladý muž, který zastoupil otce a živí svou rodinu, aniž by po nich na oplátku něco chtěl. Jednoho rána se promění v brouka a najednou své rodině začíná být na obtíž.
Je trpělivý, zodpovědný a hodný. Trpí sníženou sebedůvěru a úzkostí. Po své proměně se trápí, né však že by se cítil ukřivděn či že by se litoval, ale protože vytvořil rodině problémy.
- Markéta
sestra Řehoře. Zprvu je jediná, která ho nezavrhne a částečně se o něj stará. Postupem času ho však začne nenávidět a vinit ho z toho, do jaké situace jí a její rodinu dostal, až pro ní není ničím jiným než otravný hmyzem, který jí je přítěží.
- matka
matka Markéty a Řehoře. Zezačátku je matce Řehoře líto, ale cítí k němu odpor, přesto že se ho snaží přemoci.
Je to starostlivá, opatrná, citově slabá žena, která se na něj není schopna ani podívat a která přejímá názory otce.
- otec
otec Markéty a Řehoře. Je to přísný a necitný muž, který svého syna zavrhne v okamžiku, kdy zjistí, že Řehoře není schopen živit rodinu. Během celé knihy z něj čiší nenávist a odpor vůči Řehořovi.
- Gréta
služka, která Řehoře neoslovuje jménem, nýbrž ho nazývá „to“
Prostředí a čas
Děj se odehrává v bytě rodiny Řehoře Samsy v nejmenovaném městě. Valná většina děje se odehrává v jeho pokoji.
Období ve kterém se děj odehrává není zcela specifikován, je zde vidět hospodářská krize, která by seděla na období po první světové válce, ale dílo bylo vydáno několik let předtím.
Děj
Řehoř Samsa pracující jako obchodní cestující, se jednoho rána probudí ve své posteli proměněný v odporný hmyz. Přestože si svou změnu uvědomoval, nechtěl si zprvu připustit, že by to mohlo nějak změnit jeho dosavadní život a jako obvykle se chystal odejít do práce, z jejíhož výdělku živí celou rodinu. To že se z neznámého důvodu přeměnil v brouka ho nechalo chladným a jediné oč se zajímal je, že musí do práce. Zanedlouho však zjistí, že jeho přeměna nese horší důsledky – není schopen se téměř pohybovat a když už se mu to podaří, tak s neuvěřitelnými potíži. Není schopen mluvit, i když zcela zřetelně ostatním rozumí a poté co jeho rodina zjistí v co se proměnil,přestože ho dříve milovala, se ho začne štítit. Nikdo z nich se však opět nepozastaví nad tím, co se stalo.
Zpočátku je jeho sestra jediná, která dokáže přemoci svůj odpor a nezavrhne ho. Nějakou dobu mu nosí jídlo, než jí nahradí služka Gréta, ale postupem času začíná být Řehoř zanedbáván a nenáviděn celou rodinou. I jeho sestra ho totiž po čase začne vinit ze situace do které se jejich rodina dostala. Otec ho nenávidí od chvíle, co to zjistil a matka se raději drží stranou. I když je předtím Řehoř živil převážně ze svého platu a nikdy po nich za to nic nechtěl, teď v něm rodina vidí najednou pouze nevítanou přítěž a veškeré jeho předchozí skutky jdou do pozadí.
Markéta s matkou jednou dojdou k závěru, že by bylo lepší vystěhovat Řehořův nábytek z jeho pokoje pryč, aby měl větší prostor, kde by mohl lézt. Matka se však bojí, že by si to mohl Řehoř vynaložit tak, že ho již zavrhli a že ho zde nechtějí. Řehořovi to zprvu přišlo jako dobrý nápad, po nějaké chvíli si však uvědomil, že o to nestojí a pokusil se jim to dát najevo tak, že vylezl na svůj oblíbený obraz a chránil ho. Když to spatří matka, upadne do mdlob a když otec dorazí domů a zjistí, co se stalo, vyhrotí situaci a začne na Řehoře útočit. Snaží se ho zasáhnout jablkem, což se mu nakonec podaří a Řehoře tak těžce zraní.
Samsovi mají finanční problémy, otec se sice navrátil do práce a sestra si začala také přivydělávat, ale stále nemají dostatek peněz a bylo by pro ně ideální se přestěhovat do menšího bytu, což ale s Řehořem a jeho velikostí není možné. Rozhodnou se tedy alespoň pronajímat část bytu. Řehoř však jednou omylem způsobí pozdvižení, když jeho obrovské tělo zahlédnou nájemníci a ti následně odmítnou zaplatit panu Samsovi nájem a odejdou bez placení.Řehoř ještě téhož večera umírá. Další den ho najde služebná a celé rodině se znatelně uleví.
Jedná se o absurdní a iracionální povídku. Nikde nám není vysvětleno, proč se Řehoř proměnil a čím si to zasloužil.
KOMPOZICE:
Dílo je psáno chronologicky, až na občasné vracení se do minulosti a přemýšlením o budoucnosti. Je psáno er-formou z pohledu Řehořy Samsy. Převažuje zde vnitřní monolog, který občas naruší přímá řeč.
Děj je členěn na tři celky :
první kapitola – Řehoř a jeho rodina se vyrovnávají s proměnou Řehoře v brouka
druhá kapitola – postavy se snaží najít způsob, jak spolu vycházet
třetí kapitola – motiv odcizení,bolesti, smrti jako vysvobození
Interpretace
Existuje mnoho odlišných interpretacích proměny :
- Proměna byla pouze Řehořova snová, nerealistická vize.
- Jedná se o absurdní grotesku plnou nadsázky a humoru. Řehořova proměna je zdrojem pobavení.
- Proměna je symbolické zobrazení osamělosti a bezradnosti před vlastním údělem.
- Proměna zobrazuje měšťanskou strnulost a povrchní morálku.
- Z psychoanalytického hlediska dochází v rodině ke dvojí proměně. Nejprve zaujal Řehoř otcovo místo živitele (otec nepracoval, dokud rodinu živil Řehoř) a Řehoř je nyní vůdčí jedinec rodiny. Po proměně je Řehoř oslaben, ztrácí místo vůdce, které znovu zaujímá otec (vrací se do práce). V souboji (jablky) otec syna smrtelně zraní.[3]
Jazyk
využívá spisovný jazyk bez hovorových či slangových výrazů. Text je srozumitelný, věcný až strohý. Využívá úsečných vět. Archaismy se zde nevyskytují, metafory a rozvitější souvětí pouze zřídka. Objevují se zde paradoxní slovní spojení například …„a už klepal na jedny z postranních dveří otec, slabě, ale zato pěstí.“ [4]
Vlastní názor
Zarazila mě změna vztahu rodiny Samsových k jejich synovi Řehořovi. Dokud byl Řehoř potřebný člen domácnosti jako živitel, byl jimi milovaný a kvůli přeměně, která nám není vysvětlena, se ho ale začnou všichni bát a opovrhovat jím.
Samsovi nejsou schopni se postarat o svého syna a Markéta nakonec také ne. Otočí se k němu zády, když je nejvíc potřebuje a sobecky se starají pouze o sebe, přestože on se mnoho let staral o ně a přišlo mu to jako samozřejmost. A nakonec ještě berou jeho smrt jako vysvobození.
A také to, že na jednu stranu, berou to, že brouk je jejich Řehoř jako relativně jasnou věc.
A přesto ho převážně berou pouze jako nějaký hmyz a absolutně ignorují jeho snahu s nimi komunikovat.
Kniha se mi líbila. Je to jednoduchá a krátká povídka, která při tom skrývá důležité myšlenky.
Ocenila jsem zde velké množství popisů myšlenek a pocitů.
Zdroje
Internetové zdroje :
http://www.franzkafka-soc.cz/
https://cs.wikipedia.org/wiki/
http://crg.cz/sekce/svetova_literatura/
Písemné zdroje :
Franz Kafka – Proměna a jiné povídky
[1] Hermannu Kafkovi (Dopis otci) – Franz Kafka
[2] Hermannu Kafkovi (Dopis otci) – Franz Kafka
[3] http://cs.wikipedia.org/wiki/Prom%C4%9Bna_%28pov%C3%ADdka%29 – Interpretace
[4] Franz Kafka – Proměna
