Kniha: Odysseia
Autor: Homér
Rozbor přidal(a): Terezd
Vloženo na: Studijni-svet.cz
Literární druh: epika
Literární žánr: Řecký epos
Literární směr/sloh: Antika, klasicismus
Jazykové prostředky:
- Poezie: Přímá řeč, archaismy, přirovnání, metafory, verškované dílo, ionské nářečí
Obsah díl:
Kniha začíná v Ithace, kde už dlouhou dobu vyčkává královna Pénelopé a syn Télemachos na svého otce a jejich královský dvůr chabne a je obklopen ženichy, Penelopé však oddaluje výběr. Télemachos se rozhodne vydat se za otcovými přáteli, kteří s ním bojovali v Trojské válce, aby se o něm něco dozvěděl. Druhá část pokračuje vyprávění o Odysseusi. Král nejprve dopluje k ostrovu Kikonů, kde se však strhne boj a nepřežijí všichni. Poté doplují na protější břeh na ostrov Kyklopů, kde je obr uvězní ve své jeskyni a pojídá je a král vymyslí na Kyklopa lest, opije ho, bodne mu do oka a zdrhne i s jeho berany a posádkou, když se zahákne za ovce. Obr však zuří a jeho otec Poseidon, vládce všech moří, se pomstí Odysseovi a na cestě po moři a znepříjemní jim cestu. Dále doplují na ostrov krále Aiola, který mu dá měšec, a když ho zvědaví námořníci rozvážou, rozpoutá s velká bouře a oddálí je od Ithaky. Plují dál na ostrov Laistrygonů, kteří je vyženou zpět házením po nich kusy skal. Doplují na další ostrov, kde žila vědma Kirké, která udělala z jeho posádky vepře, ale Odysseus dal Kirké podmínky a nakonec tam hodovali nějakou dobu, když už chtěli domů, Kirké je vyslala dále a poslala je Hádovy říše, aby se zeptali na cestu Teiresia, ten mu řekl, pokud on či jeho posádka zabije na ostrově Thrinakie tučné krávy a ovce, pojde jeho posádka, ovšem on přežije, ale popluje sám. Jak odjel z Hádovy říše, připlul opět ke Kirké a tam mu pověděla kudy má plout. Pluli kolem Sirén, které lákají námořníky svými zpěvy ke svým břehům, ale Odysseus jim zacpal uši, však sebe nechal přivázat ke stožáru, aby slyšel krásné zpěvy. Propluli dál kolem Skylle, která ulovila část posádky až na ostrov Hélium, kde žily ony stáda. Když Odysseus usnul, námořníci dostali hlad a krávy zabili a snědli, ovšem poté je bůh usmrtil, jediný Odysseus přežil a sám se doplavil na ostrov, kde žila Kalypso a tam strávil velmi dlouhou dobu. Když už prahnul po domovu, Kalypso ho propustila, ale na moři rozpoutal Poseidon válku a zaneslo ho to na ostrov Faiáků. Kde ho přijmul král a nabídl mu dary, vyslechl ho a nakonec ho vypravil na Ithaku na své lodi. Odysseus se probudil na Ithace, ale svou zemi nepoznal. Athéna ho přestrojila za žebráka, který se šel také ucházet o ruku Penelopé. Předtím se setkal se svým synem a odhalil se mu a společně vymysleli lsti na ženichy. Když se dostali na zámek, stále hrál žebráka a královna ho nepoznala. Ženiši se mu vysmívali a zesměšňovali ho, ale Penelopé si získal a ta ho na zámku nechala. Nadešel den, kdy Penelopé připravila pro ženichy hru. Ten kdo prostřelí oka dvanácti seker, toho si vezme za muže. Ženiši se báli. Odysseus jako žebrák poslal Penelopé do komnaty a mezi tím před všemi ženichy napnul šíp a prostřelil oka dvanácti seker. Poté všechny pozabíjel a náhle sešla Penelopé a poznala svého muže.
Téma:
Návrat krále Odyssea z Trojské války zpátky domů ke své rodině do Ithaky.
- Epika: vypravěč : Homér, er-forma
kompozice : paralelní, rámcový, chronologický, hexametr
charakteristika postav :
Odysseus – král, chytrý, moudrý, odvážný, silný, milující
Pénelopé – králova manželka, ochotná, chytrá, krásná, milující, věrná, trpělivá
Télemachos – syn Odyssea a Pénelopé, moudrý, mladý, doufající
Pallas Athéna – bohyně, láskyplná, spravedlivá, chytrá
čas : Antika, 12, stol. Př. N. l.
prostor: Troja, plavba po moři, přebývání na ostrovech, zakončeno v Ithace
Společensko-historické pozadí (politická situace, „každodenní“ život, stručný umělecký kontext, literární vývoj – popis literárního období či směru, další významní autoři a díla):
-Děj je zaměřen na Trojskou válku, která se v té době odehrávala mezi Trojou a Řeky.
-Další spisovatelé: Sapho, Hésiodos, Ezop, Zenon, Pindaros
-Architektura: sloupy dorské, ionské, korintské
-Sochařství: sochy atletů, socha Dia
-7 divů světa
Inspirace tímto literárním dílem (zfilmování, dramatizace, v dalším vývoji literatury): Námět zpracovali v Německu pod jménem „The Odyssey“ roku 1997.
Autor (život, další tvorba):
Homér
-Básnik antického řecka, dílo napsal na ostrově Ithaka 7.-8. Stol. Př. N. l. Není dokázáno, zda básník žil, nebo jeho díla sepsali jiní básníci. Spekuluje se o jeho životě. Ovšem napsal ještě jedno slavné dílo před Odysseou, Ilias.
Ilias
Příběh se odehrává v dávném Řecku a Troji, když řecký král Meneláos je podváděn jeho ženou Helánou a trojským princem Paridem a ten ji unese do Troji. Meneláos vyzve všechny své přátelé, včetně slavného Achillea a Odyssea, aby s nim bojovali proti Troji. Boj probíhá 9 let a řeky válka už unavuje a chtějí skončit a vzdát se. V boji padne například Hektor, nejlepší trojský bojovník, nebo spousta slavných Řeků. 10. Rok už se blíží řecké vítězství. Řeky podporují bozi. Moudrý Odysseus vymyslí lest na Trojany. Řeci jim dají velkého dřevěného koně jako symbol míru a stahují se k lodím. Ovšem v koni jsou schováni řečtí bojovníci a když Trojani vtáhnou koně za své hradby, Řekové v noci vylezou a začnou podpalovat Troju. Otevřou brány a tam vniknou další bojovníci, a tak je pomalu Troja ničena a demolovaná. Zahyne král Troji, Priamos. I slavný Achilleus, kterému byla předurčena smrt v Trojské válce je usmrcen Paridem, který se mu strefí do jeho jediného zranitelného místa, paty. Poté co Řekové ovládnout Troju, Meneláos si odvádí krásnou Helenu zpátky do Řecka za svou malou dcerkou a všichni odjíždí domů, včetně Odyssea, o kterém vypráví dílo Odysseia.
Literární kritika:
- U Řeků byly díla velmi uctívána. Přednášely se o největších slavnostech a byly považovány za nejdokonalejší díla své doby. I dnes jsou velmi populární a berou se jako literární klasika.
Úryvek:
Bydlil tam obrovský muž, jenž všechna svá početná stáda sám v tom ústraní pásal a nechodil k ostatním druhům, nýbrž tam stranou žil, jen bezpráví na mysli maje. Však to byl úžasný zjev, ten velikán: podobný nebyl muži, jenž pojídá chléb, nýbrž vrcholku strmého horstva zalesněného, jenž sám ční do výše od druhých stranou.
