Krysař – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Krysař

Autor: Viktor Dyk

Přidal(a): Vendy

 

Viktor Dyk (*1877 – †1931)

• Básník, prozaik, dramatik, publicista, kritik, překladatel a politik.
• Narodil se v rodině správce mělnického panství.
• Vystudoval gymnázium v Praze (dějepis ho učil Alois Jirásek), práva nedostudoval.
• Redigoval časopis Lumír a působil jako redaktor listu Samostatnost (požadoval samostatnost českých zemí).
• Za 1. světové války byl půl roku vězněn.
• Spoluzaložil pravicovou stranu Národně demokratickou, po vzniku ČSR se stal poslancem a poté senátorem.
• Zemřel na selhání srdce při koupání na Jadranu.
• Znaky tvorby: rozpor mezi ideálem a skutečností, vzpoura proti tíživé situaci (generace buřičů).
• Tvrdě kritizuje národní povahu pro její poddajnost, zároveň projevuje hlubokou lásku k národu.
• Jeho verš je záměrně nemelodický, bez metafor, s ostrými pointami a vynalézavými rýmy.

 

Další díla:

• Válečná tetralogie – 4 básnické sbírky (Lehké a těžší kroky, Anebo, Okno, Poslední rok) vyjadřující lásku k národu, burcující proti pasivitě a zachycující věznění i očekávání samostatnosti.
• Milá sedmi loupežníků – balada o lásce, zradě a žárlivosti (dívka žije s loupežníky, zamiluje se do poutníka, loupežníci žárlí a zabijí ho, dívka se pomstí a udá je, loupežníci skončí na šibenici).

 

Literárně-historický kontext

Česká literatura na přelomu 19. a 20. století, generace anarchistických buřičů

• Rozmach české literatury, doznívá tvorba ruchovců a lumírovců.
• Formují se 3 výrazné směry: Česká moderna, Česká dekadence a Buřiči.
• Generace anarchistických buřičů se inspirovala anarchismem (bezvládím), jejich cílem bylo volné společenství volných lidí a osvobození dělnictva.
• Odmítali armádu, řád, církev, hlásali osvobození ženy a volnou lásku (dobrovolný vztah muže a ženy bez nutnosti manželství).
• Mnozí autoři inklinovali i k jiným směrům (dekadence, impresionismus, satanismus, novoromantismus) a vedli bohémský život.
• V období jejich tvorby dosáhly ženy mnoha úspěchů na veřejné scéně.

 

Další autoři:

• Karel Toman – Měsíce, Sluneční hodiny.
• Fráňa Šrámek – Života bído, přece tě mám rád, Modrý a rudý, Stříbrný vítr, Raport (nejznámější protiválečná báseň postavená na paralele umírajícího koně a válečného utrpení).
• Stanislav Kostka Neumann – Nové zpěvy, Kniha lesů, vod a strání.
• František Gellner – představitel generace buřičů.

 

Rozbor díla: Krysař

 

Základní charakteristika:

• Literární druh: Epika
• Literární žánr: Novela (vrcholný projev novoklasicismu v české literatuře)
• Vydání: Časopisecky 1911–1912, knižně 1915

 

Téma a motivy:

• Téma: Láska – když člověk ztratí lásku, nemá proč žít.
• Motivy: Láska, pomsta, maloměšťácká společnost, lhostejnost.

 

Vypravěč:

• Typ vypravěče: Er-forma.

 

Kompozice:

• Kompozice: Chronologická.

 

Jazyk a styl:

• Spisovná čeština.
• Využití básnických prostředků jako jsou epiteta a personifikace.

 

Časoprostor:

• Německé město Hammeln.
• Inspirace německou středověkou pověstí ze 13. století.

 

Prvky romantismu v díle:

• Důraz na city, romantická láska je vášnivá a melancholická.
• Ženské hrdinky jsou uctívány jako bohyně nebo jako démonické bytosti a přivádí hrdinovi zkázu.
• Romantický hrdina je záhadný, nešťastně se zamiluje, touží po lásce, nikdo mu nerozumí a jeho život skončí tragicky (láska Krysaře k Agnes ho žene do záhuby).
• Touha po nepřítomném, neklid, potřeba úniku (Agnes touží dostat se do země Sedmihradské, kde doufá, že najde klid).
• Konflikt mezi individuem a společností (Krysař požaduje peníze za odvedenou práci, ale hamižní konšelé mu nechtějí zaplatit).

 

Symbolika v díle:

• Symboliku můžeme hledat v kontrastu mezi Seppem Jorgenem a Krysařem. Zatímco Krysař jde za svým snem a skočí do propasti za Agnes, Sepp zůstává nohama na zemi a volí povinnost před snem (stará se o nalezené dítě).
• Píšťala – symbol moci. Po pádu do propasti značí konec Krysařova života.
• Krysař – symbol tuláctví a svobody.

 

Postavy:

• Krysař: Romantická postava bez identity, moudrý a zkušený muž pěkného vzhledu. Za svým povoláním procestoval mnoho krajů. Lidé se ho straní kvůli jeho řemeslu a myslí si, že je podivín. Ačkoliv se zdá, že má srdce z kamene, Agnes v něm probouzí hluboké city. Bolest ze ztráty ho donutí k hrůzné pomstě celému městu.
• Agnes: Mladá dívka z Hammelnu, do které se Krysař zamiluje. Její osud je tragický, kvůli pocitu viny a lásce ke Krysaři spáchá sebevraždu skokem do propasti.
• Kristián: Bývalý milenec Agnes. Agnes s ním čeká dítě, což vede k jejímu zoufalství a následné tragédii.
• Sepp Jorgen: Podivínský rybář, kterému se všichni posmívají, protože mu všechno dochází až druhý den. Jako jediný přežije zkázu města a ujme se opuštěného dítěte.
• Gottlieb Frosch a Bonifác Strumm: Chamtiví konšelé města Hammeln. Reprezentují maloměšťáctví, hamižnost a nedodržování slibů.
• Magistr Faustus (ďábel): Tajemný cizinec, se kterým se Krysař setkává v hostinci. Pokouší ho a nabízí mu neomezenou moc a věčný život.

 

Děj:

Krysař se po příchodu do města Hammeln představuje mladé dívce Agnes a rozmlouvají spolu o krysách, o jeho putování a o kouzelné píšťale. Když na ni hraje, krysy jdou za jejím zvukem a on je tak odvádí do řeky, kde se utopí. Píšťala má však ještě mnohem větší moc. Krysařovo povídání Agnes zaujme natolik, že mu zašeptá své jméno a chce, aby zůstal. V této chvilce milostného vzplanutí se přizná, že má milence Kristiána, ale o něm nechce Krysař nic slyšet. Ve městě bydlí i podivínský rybář Sepp Jorgen, kterému se všichni posmívají, neboť příliš těžko chápe a všechno mu dochází až druhý den.

Krysař se staví na radnici, kde s ním chamtiví konšelé Gottlieb Frosch a Bonifác Strumm, reprezentující typické maloměšťáctví, uzavřou obchod. Za to, že vyžene všechny krysy, mu slíbí zaplatit sto rýnských. Krysař svůj úkol splní a všechny krysy vyžene. Jednoho dne navštíví hostinec U Žíznivého člověka, kde se setkává s tajemným cizincem, Magistrem Faustem (ďáblem). Ten Krysaře pokouší a nabízí mu neomezenou moc a věčný život, což Krysař odmítá. Následně si umíní, že konšelům připomene jejich slib. Těm se ale najednou zdá suma přemrštěná a zdráhají se zaplatit. Vymlouvají se, že smlouva není platná, protože není jasně určena Krysařova totožnost a při dohodě nebylo proneseno rčení „K tomu mi dopomáhej Bůh“.

Krysař rozčilen přecházel síní a Agnes ho se zaujetím pozorovala. Po chvíli ho objala a Krysaře už tolik netrápilo to, co se stalo v hostinci. Svěřil se jí, že by město nejraději zahubil, ale kvůli ní to neudělá. Zůstává u Agnes přes noc a ráno při odchodu potkává Kristiána. Krysař odchází z města, ale neklid ho záhy vrací zpět k Agnes. Dozvídá se od ní tragickou zprávu – Agnes zjistila, že s Kristiánem čeká dítě. Tento fakt ji kvůli pocitu viny a hluboké lásce ke Krysaři naprosto zlomí. Nabádá Krysaře, aby odešel. Sama se rozhodne vypravit na horu Koppel tyčící se nad městem, kde je propast vedoucí podle pověsti do země sedmihradské, kde si lidé neubližují a neexistuje tam hřích ani vina.

Agnes skočí do propasti a ukončí svůj život. Krysař se vrací do města, marně ji hledá a nakonec zjistí, co se stalo. V obrovském rozčilení, vzteku a bolesti ze ztráty milované osoby začne hrát naplno na svou kouzelnou píšťalu. Její zvuk zhypnotizuje a vede všechny obyvatele města Hammeln až k propasti na hoře Koppel. Všichni do ní naskáčou, včetně samotného Krysaře a jeho píšťaly. Jediný, kdo je zachráněn, je rybář Sepp Jorgen, kterému vše dojde až druhý den. Také se vydá k propasti, ale po cestě uslyší křičet hladové nemluvně. Vezme ho s sebou, volí povinnost před snem a rozhodne se vyhledat matku, která by dítě nakrmila.

 

Úryvek z díla:

Krysař se vracel do Hammeln. Neklid ho vypudil ze zdí města, ale mnohem dotěrněji ho tam vracel.

__PROTECTED_LINK_BLOCK_1__

 

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.