Kniha: Král Lávra
Autor: Karel Havlíček Borovský
Rozbor přidal(a): Sylviaaa
Vloženo na: Studijni-svet.cz
Král Lávra
Rok vydání: 1870
Napsáno: 1854
A)Tématika
1) Celková charakteristika díla
- Literární druh: epická poezie
- Žánr: satirická báseň
Dějová linie:
- Král Lávra byl dobrý král, lidé ho měli rádi, avšak jednu slabost měl- nechával se stříhat pouze jednou za rok a holiče vždy místo odměny čekala šibenice
- Každý rok se na letnice losovalo, který holič ostříhá krále
- Los padl na Kukulína
- Kukulínova matka se šla za něj u krále přimluvit, byl to její jediný syn a manžela už neměla- zahynul ve službě královského dvora
- Král se slitoval a nabídl Kukulínovi, že ho bude jeho osobním holičem, ale nesmí nikomu říct, co viděl
- Kukulína začalo tajemství sužovat a jeho tělo chřadlo
- Starostlivá matka ho poslala za poustevníčkem do lesa, který má od všech lidských srdcí klíček, aby mu poradil
- Poustevníček mu poradil, aby tajemství řekl do vrby nedaleko Viklova
- Kukulín se uzdravil
- Král Lávra pořádal dvorní kvas a pozval si Karlovarskou bandu, aby mu zahrála
- Když hudebníci táhli k bálu, pan Červíček si všiml, že ztratil z basy kolíček
- Než by ho našel, tak by promeškali bál, a tak vyrobil nový kolíček z vrby nedaleko Viklova
- Když však na bále začal hrát na basu, basa zpustila: Král Lávra má dlouhé oslí uši, král je ušatec!
- Tajemství se tak dostalo mezi lid, a tak nebyl důvod oslí uši dále schovávat
- Po krátké době utichl povyk, lidé měli krále rádi a říkali, že ty dlouhé uši právě ke koruně dobře sluší…
2) Postavy a jejich charakter
a) Hlavní postavy
- Král Lávra– dobrý panovník v Irsku, nebyl tyran, neodváděl mládence na vojnu, nedal chudé dřít, měl však jednu slabost- každý rok pověsil jednoho holiče
-měl soucit a dobré srdce- nad Kukulínem a jeho matkou se slitoval
-za svou slabost se styděl
-lidem uznávaný panovník
- Kukulín– holič, spolehlivý a diskrétní- drží tajemství i za cenu svého zdraví
b) Vedlejší postavy
- Kukulínova matka– vdova, starostlivá a milující matka, chce za Kukulína obětovat svůj vlastní život
3) Prostředí a doba děje
-Irsko, doba není specifikována
B) Kompozice
- Kompoziční princip: chronologický
- Vyprávěcí forma: er-forma
- Spojení jednotlivých tematických celků: těsné
- Lexikální prostředky: archaismy- Byltě jednou jeden…, rekrutýrkou nesužoval chasu…, bradýřský cech, zdrávoť, ty je nesmíš povědít žádnému,…
ironie- …dlouhé uši právě dobře ke koruně sluší…
Elipsa („…ve dne nemáš stání, v noci pokoje…“), personifikace („…tu řve basa…“), metonymie („…ten má od všech lidských srdcí klíček…“), archaismy (hudci, chřadne, bál, kvas), hovorové výrazy (jazejček, švanda), kontrast (král hodný X popravuje)
jazykové prostředky typické pro pohádky („Byl jednou jeden…“)
34 strof o 7 verších, rým ABCBDDB (ne úplně pravidelné)
- Textové prostředky: přímá řeč, nepřímá řeč
C) Okolnosti vzniku díla
- Datace- přelom 1. a 2. poloviny 19. století
- Společenskohistorický kontext
Starší generace– Josef Jungmann, Václav Hanka- viděli v tom zradu Slovanů
Mladší generace– K. H. Mácha, Karel Sabina- spravedlivý boj za svobodu polského národa proti carskému útlaku
-růst politického uvědomění díky řadě revolucí, nastolena otázka národní svobody
-poptávka po knihách i po spotřebním zboží- díky rozvoji měšťanské společnosti
-založeny organizace: Matice česká- členové překládali díla cizích autorů
-rozvoj divadla (Stavovské divadlo, Kajetánské divadlo)
-rozvoj časopisů (Časopis Českého muzea, Česká včela, Květy)
-emancipační hnutí žen- vznikaly školy pro české dívky
– kritika společnosti
- Literární kontext
– přechod od osvícenství k romantismu
-romantismus
– vyzdvihuje svobodu jedince, cit a vášeň, kontrasty, boj o svobodu, volnost, nespoutanost
-romantický hrdina
– hrdina utíká do exotických krajin
– odmítá klasicistní idealizaci člověka
– inspirace ve středověku
– zaměřuje se na lidstvo
– kontrast mezi snem a skutečností
– hlavním hrdinou je člověk z určité společenské vrstvy, ukazuje běžný život
-pro 30. léta je charakteristický spor o Máchovu tvorbu zaměřenou především na estetickou funkci (J. K. Tyl mu vytýkal nedostatek vlastenectví)
Světový: Victor Hugo (1802-1885), Chrám Matky boží v Paříži, Bídníci
Alexandre Dumas st. (1802-1870), Tři mušketýři, Hrabě Monte Cristo
George Sand (1804-1876), Indiana, Valentina
Alfred de Musset (1810-1857), Zpověď dítěte svého věku
Michail Jurjevič Lermontov (1814-1841), Hrdina naší doby, Maškaráda
Edgar Allan Poe (1809-1849), Havran, Jáma a kyvadlo
L´udovít Štúr (1815-1856), Nárečja slovenskuo alebo potreba písaňja v tomto nárečí
Český: Božena Němcová (1820-1862), Babička, Divá Bára, Karla
Karel Hynek Mácha (1810-1836), Máj, Cikáni, Marinka
Karel Jaromír Erben (1811-1870), Kytice z pověstí národních
Josef Kajetán Tyl (1808-1856), Strakonický dudák
- Ukázka
Způsobil tam s basou králi čistou věc,
jak na bále pustil po strunách smyčec,
tu řve basa, až všechno přehluší:
„Král Lávra má dlouhé oslí uši,
král je ušatec!“
Král dal hned Červíčka s basou vyhodit,
bylo však již pozdě basu oběsit,
a tajemství, pro něž lazebníci
umírali, jsou na šibenici,
rozneslo se v lid.
Co nyní celý svět věděl od basy,
nebylo nic platno skrývat pod vlasy,
tak král Lávra nosil po tom bálu
svoje dlouhé uši bez futrálu
po všechny časy.
- Vliv díla
-satira a kritika absolutistické vlády, lidské lhostejnosti a pasivity, výsměch hlouposti a omezenosti korunovaných hlav
-není tak útočná jako ostatní díla psaná ve vyhnanství (Brixen)
Předobraz: irská pověst o králi, jemuž narostly oslí uši
Karel Havlíček Borovský (*1821 – †1856)
- Život autora
–novinář a básník, byla zakladatelem moderní české žurnalistiky a politického novinářství, klasik české básnické satiry a politik
–jeho jméno se stalo symbolem statečnosti boje proti útlaku a národní svobody
–studoval filosofii a vstoupil do kněžského semináře- chtěl jako kněz působit na lidi- byl však vyloučen a věnoval se soukromému studiu
–v Moskvě pracoval jako vychovatel
–redaktorem Pražských novin a České včely, které změnil na Národní noviny s přílohou Šotek- první velký český politický deník
–po jejich zákazu odešel do Kutné Hory a vydával týdeník Slovan
–kritizoval vládu a církevní hierarchii, hájil národnostní a demokratická práva
–za žurnalistickou činnost byl dvakrát souzen a v roce 1851 byl deportován do Brixenu
- Další díla autora
–Tyrolské elegie
–Křest svatého Vladimíra- nejútočnější, váže se k Rusku
–Epigramy
–Obrazy z Rus
- Vlastní názor
Dílo mě zaujalo svojí pohádkovostí a ironickým humorem.
