Hvězdy nám nepřály – rozbor díla

Kniha: Hvězdy nám nepřály

Autor: John Green

Rozbor přidal(a): Bařka

Další rozbor zde

 

John Green

O autorovi:

• Celým jménem John Michael Green je americký spisovatel, který se narodil 24. srpna 1977 v Indianapolisu, stát Indiana (USA). Krátce po narození se jeho rodina přestěhovala do Michiganu, poté do Birminghamu, následně do Alabamy a usadila se v Orlandu na Floridě. Studoval angličtinu a religionistiku na Kenyon College v Ohiu, kde také tyto obory v roce 2000 vystudoval.
• Svoji první knihu „Hledání Aljašky“ začal psát jako redaktor pro magazín Booklist v Chicagu, kde prožil několik let se svou ženou. Poté se přestěhovali do jeho rodného města Indianapolisu ve státě Indiana (USA). Zde nyní žije se svou ženou, synem a dcerou.
• V roce 2005 získal za své první dílo „Hledání Aljašky“ Printzovu cenu. V roce 2014 byl uveden časopisem Time mezi 100 nejvlivnějších lidí světa.

Další díla

• Hledání Aljašky (2005, Looking For Alaska)
  • Románový debut o dospívání a hledání sebe sama. Byl zařazen Americkou knihovnickou asociací mezi deset nejlepších knih pro dospívající.
  • Naprosto vzorný šestnáctiletý kluk přestoupí na internátní školu, kde se seznámí s dívkou jménem Aljaška a začne kvůli ní porušovat pravidla, chodit na večírky. Je stále živější a takový vývoj směřuje k nečekanému okamžiku, který všechno změní. Kniha se dělí na ,,před“ a ,,poté“.
• Příliš mnoho Kateřin (2006, An Abundance of Katherines)
  • Román o lásce, přátelství a důvěře, zaměřeny na blaživé příhody hrdinů.Colinovi dala právě kopačky jeho už devatenáctá přítelkyně. Shodou okolností se všechny jmenovaly Kateřiny. Jeho kamarád nesnese, aby se Colin utápěl v sebelítosti, a tak vyrážejí na cestu do neznáma, daleko od všech problémů.
• Sněží, sněží (2008, Let It Snow)
  • Tři vánoční, romantické příběhy, které Vám připomenou, že ne vždycky je to, co chcete, to pravé ořechové.
• Papírová města (2008, Paper Towns)
  • Dobrodružný a záhadný román o přátelství mezi dvěma teenagery.
  • Margo na jedno ze svých dobrodružství vytáhne Quentina. Na druhý den se neukáže ve škole, ale zanechá Quentinovi vodítka, které by ho měly dovést za Margo, a vyřešit otázku papírových měst.
• Will Grayson, Will Grayson (2010)
  • Spoluautorství s Davidem Levithanem. V České republice bychom se prvního výtisku měli dočkat v dubnu 2016.
  • Will Grayson v jedné z nejchladnějších nocí v Chicagu jde po ulici, spolu s kamarádem… Willem Graysonem. Dva teenageři stejného jména, ale žijící odlišné životy. Náhle najdou stejnou cestu, nový život a bezvadný směr. Vytvoří tým a začnou skládat ten nejlepší muzikál všech dob.

 

Rozbor díla: Hvězdy nám nepřály

• Tato kniha je označována za „nejvtipnější smutný příběh.“ Díky autorově neuvěřitelnému smyslu pro humor a sarkasmu, a také mimořádnému talentu pro vyprávění se stává jedinečnou.
• Jedná se o příběh dvou velice vážně nemocných teenagerů, které jejich nemoc svedla dohromady.
• Forma: Próza
• Druh: Epika – má děj
• Žánr: román

 

Téma

•  Láska, rakovina, přátelství, dobrodružství… Autor ukazuje, že i za krátkou dobu toho lze stihnout mnoho. A že: „Některé nekonečna jsou větší než jiná nekonečna“

 

Kompozice:

• Chronologická

 

Vypravěč:

• Ich froma – vypravečem je Hazel

 

Jazyk

•  Kniha je psaná spisovnou češtinou. Je zde používáno hodně metafor a taky citátů. Vyskytují se zde i hluboké myšlenky.

 

Hlavní postavy

• Hazel Grace Lancasterová
• • je šestnáctiletá dívka, které ve třinácti letech diagnostikovali rakovinu štítné žlázy ve čtvrtém stádiu. Podstoupila operaci úplného odstranění štítné žlázy, poté ozařování a chemoterapii na nádory v plicích. To zabralo jen na chvilku, pak se jí plíce začaly plnit vodou. Její rodina už viděla nenávratný konec, hlavně matka Hazel Grace se nemohla smířit s tím, že přijde o dceru. Se zápalem plic se dostala na jednotku intenzivní péče, kde se na poslední chvíli podařilo její onkoložce odčerpat trochu tekutiny z plic a následně začaly zabírat léky na zápal plic. Na klinických studiích jí podávali lék jménem phalanxifor. Jako zázrakem zafungoval a nádory se zmenšily a zůstaly tak. S pomocí kyslíku, který jí byl dodáván hadičkou z kyslíkové láhve do nosu, mohla dýchat, a nyní ho nosí vždy sebou, nemohla by bez něj dýchat. Ví, že umírání je nevyhnutelné a tráví čas v podstatě pořád tím stejným. Ráda sleduje seriál „Amerika hledá topmodelku“ a dokola čte její oblíbenou knihu „Císařský neduh, od Holandského spisovatele Petra Van Houtena, která končí uprostřed věty. V knize je mladá dívka, která zemře a Hazel Grace nejvíce zajímají osudy ostatních postav po její smrti. Dle mého názoru se s postavou ztotožňuje. Protože si rodiče myslí, že trpí depresí, pošlou ji na podpůrnou skupinu, kde se schází děti postižené, ale i vyléčené rakovinou.  Hazel depresi i rakovinu připisuje vedlejším účinkům umírání. Rodiče ji předčasně vzali ze střední školy a teď studuje dálkově vysokou školu. Hazel je drobná dívka s krátkými hnědými vlasy. Bere život takový, jaký je, dříve ve svém životě nehledala radosti, prostě jen přežívala a nechtěla za sebou nechávat osoby, které by po její smrti truchlily.  Přirovnala se ke granátu, který jednou vybouchne, proto se lásce k Augustovi bránila.
• Augustus Waters (Gus)
• • je sedmnáctiletý kluk, který díky rakovině přišel o nohu. Nyní je vyléčený, ale chodí do podpůrné skupiny s jeho nejlepším kamarádem Izákem. Gas, jak mu ostatní řákají, je pohledný, svalnatý, chytrý a hodný kluk, který měl prostě smůlu. Dříve hrával závodně basketbal. Nechybí mu ani smysl pro humor a rád si dělá legraci ze své nemoci a chybějící nohy. Často používá metafory a ve všem hledá hlubší smysl. V Hazel našel spřízněnou duši. Bojí se zapomnění.
• Izák
• • je to nejlepší kamarád Augusta. Podle Hazel je to jediné dobré v podpůrné skupině. Izák trpí neuvěřitelně vzácnou rakovinou oka. Jedno oko mu vyoperovali, když byl ještě malý a místo něj mu dali skleněné. K jeho smůle se dozví, že mu budou muset odebrat i druhé oko, aby se nemoc nešířila. Izák bere vše s humorem a ze všeho si střílí stejně jako Gus. Když se s ním jeho přítelkyně Monika rozejde, dost ho to sebere. Izák je hubený kluk s dlouhým obličejem a rovnými světlými vlasy, co mu věčně padají přes oči.
• Peter Van Houten
• • je americký spisovatel, který se přestěhoval do Holandska, kde žije jako uzavřený samotář. Je autorem jediné knihy – „Císařský neduh“, jehož hlavní inspirací mu byla jeho dcera, která mu zemřela na leukemii, jak vyplyne z Hazel se s ním touží setkat, ale když se tak stane, rychle zboří její představy o něm a jeho životě.

 

Děj

Hazel Grace bojuje s rakovinou od svých třinácti let. Teď je jí šestnáct a její rodiče si myslí, že trpí depresí, a chtějí, aby začala chodit na podpůrnou skupinu. Podpůrná skupina se nachází v kostele, ,,v Ježíšově srdci“.  Aby je Hazel udělala šťastnými, začne navštěvovat podpůrnou skupinu, kde se posléze seznámí s Augustem Watersem, který rakovinu přežil, ale bez nohy. Nejprve do Augusta vrazí v budově a později spolu začnou vést rozhovor na sezení o zapomnění, a nakonec před budovou venku. Gus si ale vytáhne cigaretu a vloží ji mezi ústa. Hazel na něj znechuceně hledí, a tvrdí, že v tu chvíli všechno zkazil. Gus ji ale vysvětlí, že je to jen metafora, vloží zabijáka do úst, ale nikdy mu nedal šanci zabíjet.

Začnou spolu trávit hodně času. Ať už se jedná o sledování filmů, seriálů, hraní videoher nebo jiné činnosti. Hazel Grace a Gus se domluví, že Gus si přečte nejoblíbenější knihu Hazel, a to císařský neduh, a Hazel, naoplátku, Gusovu oblíbenou knihu. Jednoho večera volá Gus Hazel, že nemůže uvěřit konci knihy. Kniha totiž končí smrtí hlavní postavy a v půlce věty a ani jeden neznají odpovědi na své otázky, jak například dopadnou rodiče postavy po její smrti atd. Na tyto otázky později měli dostat odpovědi při svém výletu, který Gus zařídil. Jako nemocné dítě měli oba možnost nechat si splnit si přání od Ginů, bohužel, Hazel své vyčerpala jako malá na Disneyland. Gus si ale své schoval a rozhodl se ho prožít společně s Hazel, proto se rozhodl oslovit autora Císařského neduhu, zda by mu byl schopen odpovědět na jeho a Hazel otázky. Ten (respektive jeho sekretářka, jak se později ukáže) jej pozve společně s Hazel do Holandska, protože mu odpovědi nemůže sdělit emailem. Buhužel, stav Hazel Grace se zhoršil a jednu noc skončila opět v nemocnici, proto se musí odlet odložit. Gus ji tam přijde navštívit, ale nedostane se k ní. (později říká, že se k ní v noci připlížil), Nakonec se výlet do Holandska koná, jede i matka Hazel Grace, ze zdravotních důvodů. Když Gus sedí v letadle, opět si vytáhne cigaretu a vloží ji do úst, v tom ho ale napomene letuška, které se Hazel snaží vysvětlit, že se jedná jen o metaforu.

V Holandsku je čeká romantická večeře, kde jim someliér řekne příběh o šampaňském, kde se nachází motivy hvězd = vynálezce šampaňského si zavolal ostatní a pronesl, že právě ochutnává hvězdy.  Someliér řekne k Hazel a Gusovi, že dnes pro ně zavřeli do lahve všechny hvězdy. Myslím si, že autor v názvu přihlédl k této metafoře (ačkoli měli Hazel a Gus pro sebe všechny hvězdy, ty jim bohužel nepřály.)

Hazel a Gus druhý den navštíví dům Petra Van Houtena. Když ale zjistí, že autor je ve skutečnosti opilec, nezdvořilý a vlastně je k němu ani nepozval (jeho asistentka), naštvaní bez odpovědí na otázky ke knize odejdou. Zastaví je ale jeho asistentka, která je vezme do domu Anny Frankové, kam má Hazel problém vystoupat, skrz strmé schody. Nakonec se ale překoná a v nejvyšším patře se s Gusem políbí.

Další den se jde Gus s Hazel projít do města Amsterdamu. Narazí na lavičku, kde se posadí. Gus se Hazel svěří, že když ona ležela v nemocnici tak ho začala bolet kyčel, došel si tedy na vyšetření a ,,rozsvítil se jako vánoční stromeček“. Má metastázy v celém těle. Hazel to uzavřela slovy: „Já nemyslím, že umíráš. Jenom máš prostě trochu rakovinu. Autor si nás tedy nechal půlku knihy myslet, že Hazel Grace zemře, ale nakonec to bude Gus.

Po návratu z Holandska se Gusův stav rapidně zhorší. Jednoho dne volá v noci Hazel Grace, že ho á vyzvednout na benzínce, kam si chtěl jet koupit cigarety. Odveze ho sanitka do nemocnice. Když se Gus vrátí domů, už to není ten usměvavý mladík, začalo mu docházet, že umírá. Rozhodne se proto požádat Hazel a Izáka, aby mu napsali smuteční řeč, a poté si uspořádá pohřeb, na kterém bude jako posluchač. Izák ve své řeči zmíní, že kdyby mu někdo nabídl robotické oči, odmítl by je, protože nechce vidět svět bez Augusta Waterse. Hazel Grace začne svou řečí o nekonečnech, že některá jsou větší než jiná, ale že ona je vděčná i za to malé nekonečno, které s Augustem měla.

Osm dní po této zkoušce Augustus Waters zemřel. Na pohřbu se nečekaně objevil i Peter Van Houten. Po obřadu se pokusil Van Houten promluvit s Hazel, ale ona ho po chvíli odmítla, protože ani teď nepřicházel s odpovědí na její dávnou otázku. Ostatně už to nebylo pro ni vůbec důležité. Přesto se od něho dozvěděla, že si s ním Augustus v posledních dnech psal. Izák si myslel, že Augustus chtěl Hazel dopsat knihu, aby dostala odpovědi na své otázky. V jeho věcech ale nic nenašli, až Van Houtenova asistentka jim přeposlala dopis, který poslal Augustus s prosbou o autorovu úpravu. Nebylo to dokončení knihy, ale vyznání lásky k Hazel: „Miluju ji. Mám obrovské štěstí, že ji miluji, Van Houtene.“ Kniha končí, když Hazel čte Augustova slova, kde říká, že v tomto světě je nevyhnutelné být zraněn, ale je na nás, abychom si vybrali, komu dovolíme, aby nás ranil a on, že je se svou volbou spokojený. Doufá, že ona bude se svou volbou také. Poslední slova knihy pochází od Hazel, která praví, že ano.

 

Citáty z knihy

• „Jsme na horský dráze, která jede jenom nahoru, kamaráde.“ – Augustus na podpůrné skupině
• „Moje myšlenky jsou hvězdy a já v nich nedokážu rozpoznat souhvězdí.“ – Augustus v dopise P. Van Houtnovi
• „I za pár měsíců se dá prožít malá věčnost.“
• „Ale já věřím na opravdovou lásku, víš? Nevěřím, že všichni mají nárok mít oči, nebýt nemocní a tak, ale každý by měl mít opravdovou lásku a ta by měla trvat aspoň tak dlouho jako jeho život“