Kniha: Hana
Autor: Alena Mornštajnová
Přidal(a): Veronika
Alena Mornštajnová (*1963)
- Alena Mornštajnová je česká spisovatelka a překladatelka, jedna z nejpopulárnějších a nejčtenějších současných českých autorek. Její romány se často zabývají složitými lidskými osudy na pozadí velkých historických událostí 20. století.
- Její styl je charakteristický silným, poutavým příběhem, psychologickou hloubkou postav a mimořádnou čtivostí, díky které se její knihy pravidelně stávají bestsellery.
Další díla:
- Slepá mapa (2013) – prvotina, románová kronika tří generací žen.
- Hotýlek (2015) – román o osudech postav spojených s malým hotelem.
- Tiché roky (2019) – román o rodinných tajemstvích a nevyřčených křivdách.
- Listopád (2021) – dystopický román o tom, jak by mohla vypadat naše země, kdyby nedošlo k Sametové revoluci.
Literárně-historický kontext
Současná česká literatura (po roce 1989)
- Alena Mornštajnová je klíčovou představitelkou současné české prózy. Patří do vlny autorů, kteří se ve svých dílech vracejí k traumatickým událostem českých dějin 20. století (zejména druhé světové válce a komunismu) a zkoumají jejich dopad na životy obyčejných lidí.
- Její díla se vyznačují velkým čtenářským ohlasem a často otevírají celospolečenskou diskuzi o minulosti.
Další autoři:
- Kateřina Tučková (Žítkovské bohyně, Vyhnání Gerty Schnirch)
- Jakub Katalpa (Němci)
- Radka Denemarková (Peníze od Hitlera)
Rozbor díla: Hana
Základní charakteristika:
- Literární druh: epika
- Literární žánr: román (konkrétně generační román s historickými prvky)
Téma a motivy:
- Téma: Život za druhé světové války, holocaust, osudy Židů, epidemie tyfu, osudové náhody a jejich následky, vyrovnávání se s minulostí a vinou.
- Motivy: strach, naivita, slepá láska, nevědomost, ochrana nejbližších, krutost, smrt, vina, odpuštění, osamělost, jídlo (symbolika žloutkových věnečků), nemoc, rodinné vztahy.
Hlavní myšlenka:
- Hlavní myšlenkou díla je ukázat, jak se člověk vyrovnává s osobní i kolektivní tragédií a pocitem viny. Román zdůrazňuje, jak mohou zdánlivě malé náhody a rozhodnutí drasticky ovlivnit osudy jednotlivců i celých rodin, a poukazuje na hrůzy holocaustu a nesmyslnost rasové nenávisti.
Vypravěč:
- V románu se střídají dvě vypravěčky, které příběh vyprávějí v ich-formě.
- První a druhou část vypráví devítiletá Mira, která popisuje události ze své perspektivy a později rekonstruuje minulost své rodiny.
- Třetí, závěrečnou část, vypráví její teta Hana, která líčí své traumatické zážitky z koncentračních táborů.
Kompozice:
- Dílo je rozděleno do tří hlavních částí, které jsou dále členěny na kapitoly.
- Kompozice je částečně retrospektivní – přítomnost (vyprávění Miry) se střídá s pohledy do minulosti.
- Příběh má rámcové uspořádání, kde se jednotlivé dějové linie a osudy postav postupně propojují a na konci skládají v ucelený obraz.
Jazyk a styl:
- Jazyk je spisovný, střízlivý a věcný, což vytváří silný kontrast s dramatickými a tragickými událostmi, které popisuje.
- Autorka používá přímou a nepřímou řeč, dialogy a vnitřní monology postav, které umožňují hluboký vhled do jejich psychiky.
- Styl vyprávění je velmi čtivý a poutavý, autorka dokáže udržet napětí a čtenářovu pozornost až do konce.
Verš a metrum:
- Dílo je psáno v próze, není veršované.
Časoprostor:
- Místo: Děj se odehrává především ve Valašském Meziříčí, později také v koncentračních táborech Terezín a Osvětim.
- Čas: Příběh pokrývá období od roku 1933 do roku 1963.
Postavy:
- Mira Karásková: Jedna z vypravěček příběhu. Na začátku je to devítiletá dívka, která kvůli tragédii přijde o celou rodinu. Je osamělá, ale zároveň odvážná a dobrosrdečná. Postupně dospívá a snaží se pochopit pohnutou minulost své rodiny a najít si místo v životě.
- Hana Helerová: Druhá vypravěčka, teta Miry. Přežila holocaust, ale tato zkušenost ji hluboce poznamenala. Je tichá, uzavřená, působí chladně a bezcitně. Pod drsnou slupkou se však skrývá hluboká bolest, trauma a pocit viny. Péče o Miru se pro ni stává novým smyslem života.
- Rosa Helerová: Matka Miry a mladší sestra Hany. Na rozdíl od Hany je bezstarostnější. Během války je ukryta u rodiny Karáskových, kde se zamiluje do Karla a porodí Miru.
- Elsa Helerová: Matka Hany a Rosy, babička Miry. Milující matka, která se snaží svou rodinu ochránit před hrozícím nebezpečím.
Děj:
První část: Já, Mira (1954–1963) Část vyprávěná z pohledu devítileté Miry. Příběh začíná oslavou narozenin její matky Rosy. Mira jako trest za dětskou neposlušnost nedostane žloutkový věneček. Ukáže se, že zákusky byly kontaminovány tyfem, a celá její rodina, která se oslavy účastnila, zemře. Osamělé Miry se ujmou příbuzní Ivana a Jaroslav, jejichž děti ji však šikanují. Po nějaké době se z nemocnice vrací její teta Hana, jediná další přeživší z širší rodiny, a bere si Miru k sobě. Soužití s traumatizovanou a citově uzavřenou Hanou je pro Miru těžké. Zlom nastane, když Mira uteče na půdu svého starého domu a Hana ji v obavách celou noc hledá. Mira si uvědomí, že teta své city jen neumí projevit. V dospívání se Mira zamiluje do Gusty, syna Ivany a Jaroslava, otěhotní s ním a na konci první části se vezmou.
Druhá část: Lidé před a potom (1933–1954) Tuto část opět vypráví Mira, ale retrospektivně líčí život své matky Rosy a tety Hany před válkou a během ní. Dozvídáme se o složitém vztahu jejich matky Elsy k mladší dceři Rose. Sledujeme zhoršující se politickou situaci a postavení Židů. Starší sestra Hana je zamilovaná do Jaroslava a kvůli němu sabotuje plány rodiny na emigraci do Anglie. Jaroslav je však zbabělý a rozejde se s ní, aby mohl být s nežidovskou Ivanou. Hana si klade za vinu, že rodina neodjela. Zatímco Elsa s manželem a rodiči musí do transportu, podaří se jim ukrýt mladší Rosu u rodiny Karáskových. Rosa se zde sblíží s Karlem Karáskem, který ji po celou válku skrývá. Po válce spolu mají dceru Miru.
Třetí část: Já, Hana (1941–1963) Vypravěčkou je Hana. Líčí svůj transport do Terezína spolu s matkou a prarodiči. Zde je od nich oddělena a oni jsou posláni do Osvětimi, odkud se už nevrátí. Hana v Terezíně přežívá díky pomoci kamarádky Jarky. Najde si milence Lea, otěhotní, ale snaží se to tajit. Po prozrazení jsou oba posláni do Osvětimi. Zde Hana díky své zručnosti získá práci, za kterou ji ostatní nenávidí. Nakazí se tyfem a chce spáchat sebevraždu na elektrickém plotě, ale je odvezena na marodku. Díky tomu, že tyfus již prodělala, nemoc přežije. Po osvobození tábora se vrací domů jako zlomená žena, pronásledovaná vzpomínkami a pocitem viny. Její život ztratí smysl až do chvíle, kdy je nucena ujmout se neteře Miry. Na samém konci knihy, když jí Mira s Gustou oznámí, že čekají dítě, Hana poprvé po letech pocítí štěstí a najde nový důvod žít.
Inspirace a adaptace:
- Autorka se pro ústřední zápletku s tyfovou nákazou inspirovala skutečnou událostí – tyfovou epidemií, která v roce 1954 postihla její rodné Valašské Meziříčí. Tuto reálnou událost propojila s fiktivním příběhem a tématem holocaustu, čímž vytvořila mnohovrstevnaté a působivé dílo.
Zajímavosti:
- Kniha Hana se stala v České republice literárním fenoménem a bestsellerem, získala řadu ocenění (např. Česká kniha 2018) a byla přeložena do více než dvaceti jazyků.
- Divadelní adaptace románu se s velkým úspěchem hraje v několika divadlech po celé České republice.
Vlastní názor:
Román Hana je výjimečné dílo, které čtenáře naprosto pohltí. Alena Mornštajnová s neuvěřitelnou lehkostí a zároveň hloubkou popisuje tragické osudy, které se mohly stát komukoliv. Příběh je plný silných emocí, od lásky a naděje až po zdrcující bolest a pocit viny. Přestože se kniha dotýká nejtemnějších kapitol lidských dějin, nepůsobí depresivně, ale spíše nutí k zamyšlení nad sílou člověka, osudovými náhodami a důležitostí rodinných pout. Je to kniha, která ve vás zůstane ještě dlouho po dočtení a kterou lze bez váhání doporučit nejen k maturitě, ale každému, kdo má rád silné příběhy.
Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.
