Edison – rozbor díla k maturitě

Edison

Kniha: Edison

Autor: Vítězslav Nezval

Přidal(a): Týna

Vítězslav Nezval (*1900 – †1958)

Vítězslav Nezval byl český básník, prozaik a dramatik. Patří k vůdčím představitelům české meziválečné avantgardní poezie, byl spoluzakladatelem a hlavním teoretikem poetismu a později se stal jedním z nejvýznamnějších představitelů surrealismu v Československu.

Další díla:

Máj Nesmysl.
Podivuhodný kouzelník
Pantomima
Abeceda
Dobrodružství noci a vějíře
Akrobat
Básně noci
Matka Naděje
Kronika z konce tisíciletí
Posedlost
Řetěz štěstí
Depeše na kolečkách
Strach

Literárně-historický kontext

Poetismus

Báseň vznikla v roce 1927 a poprvé vyšla v roce 1928. Je vrcholným dílem poetismu, českého avantgardního směru 20. let 20. století. Poetismus se zaměřoval na oslavu moderního světa, techniky, cestování a radosti ze života. Cílem bylo ‚umění žít a užívat‘. Skladba Edison je oslavou tvůrčí práce a pozitivní energie, která dokáže přemoci existenciální smutek.

Další autoři:

Rozbor díla: Edison

Téma a motivy:

1. zpěv: Toulání se noční Prahou, motiv sebevražedného stínu provázejícího básníka, při příchodu domů nalézá autor článek o Edisonovi a jeho vynálezu.
2. zpěv: Vzpomínky na dětství a na otce, myšlenky na Edisonův život.
3. zpěv: Oslava Edisonových vynálezů, zejména žárovky, a celkového pokroku civilizace a techniky, které usnadňují život.
4. zpěv: Vrcholné téma přetváření a dobývání světa jako smyslu života, který přináší štěstí a uznání.
5. zpěv: Návrat k radosti ze života, překonání skepse a ‚zapomnění na stesk života a smrti‘.

Hlavní myšlenka:

Hlavní myšlenkou díla je oslava lidské tvořivosti, píle a vynalézavosti. Edison je symbolem člověka, který svou prací a energií překonává překážky, mění svět k lepšímu a dává tak svému životu smysl. Báseň staví do kontrastu pasivní, melancholickou skepsi a aktivní, tvůrčí přístup k životu.

Vypravěč:

V básni se střídají dvě hlavní perspektivy. První je lyrický subjekt, sám autor (básník), který se toulá noční Prahou a prožívá pocity smutku a úzkosti. Druhá perspektiva je epická a zaměřuje se na život a dílo Thomase Alvy Edisona. Vypravěčem je tedy sám autor, který do děje vstupuje svými úvahami a pocity.

Kompozice:

Skladba je rozdělena do 5 zpěvů.
Má rámcovou kompozici – první a pátý zpěv tvoří rámec pro vyprávění o Edisonovi. Děj se odehrává během jediné noci.

Jazyk a styl:

Jazyk je bohatý, obrazný a plný metafor, typický pro poetismus.
Nezval využívá volné asociace myšlenek, kdy jeden obraz navazuje na druhý.
Charakteristický je refrén, který se v obměnách opakuje a vyjadřuje polaritu mezi smutkem a radostí, skepsí a vírou v život.

Verš a metrum:

Báseň je psána pravidelným, spádným veršem. Převažuje čtyřstopý trochej.
Rýmové schéma je převážně sdružené (aabb).

Básnické prostředky v díle:

Anafora: Opakování stejného slova nebo skupiny slov na začátku veršů (např. ‚Stíny…‘).
Přirovnání: ‚Naše životy jsou těšivé jak smích‘.
Metafora: Přenášení významu na základě podobnosti (např. žárovka jako symbol pokroku a světla poznání).
Asociace: Volné spojování představ a myšlenek.

Časoprostor:

Čas: Děj se odehrává během jedné noci, ale v myšlenkách a vzpomínkách se vrací do minulosti, do doby života T. A. Edisona (1847–1931).
Prostor: Reálný prostor noční Prahy se prolíná s prostorem Ameriky, kde žil a pracoval Edison.

Literární druh:

Literární druh: Lyricko-epická skladba

Literární žánr:

Literární žánr: Poetická báseň se znaky pásma. Pásmo je žánr založený na volném proudu asociací a myšlenek.

Postavy:

Autor / Lyrický subjekt: Básník, který se toulá noční Prahou a prožívá existenciální krizi. Jeho melancholii a myšlenky na smrt překoná inspirace Edisonovým životem a dílem.
Thomas Alva Edison: Americký vynálezce a podnikatel. V básni nevystupuje jako reálná postava, ale jako symbol tvůrčí práce, energie, optimismu a pokroku, který dává lidskému životu smysl.
Hazardní hráč / Sebevrah: Symbolická postava, kterou básník potkává v úvodu. Představuje ztělesnění autorova smutku, beznaděje a temných myšlenek. Je to básníkovo druhé, pesimistické já.

Děj:

Básnická skladba je rozdělena do pěti zpěvů. První zpěv se otevírá obrazem autora, který se v noci toulá Prahou. Cítí se osamělý a melancholický. Potkává postavu hazardního hráče, který prohrál vše a chce spáchat sebevraždu. Tato postava je vnímána jako autorův vlastní stín, jeho alter ego. Když se autor vrátí domů, narazí na článek o Edisonovi. Druhý zpěv přechází k samotnému Edisonovi a jeho mládí. Popisuje jeho začátky, jak roznášel noviny, zachránil život malému chlapci a odjel hledat štěstí do New Yorku. Třetí zpěv je oslavou Edisonových objevů, s hlavním důrazem na vynález žárovky, která se stává symbolem světla, pokroku a vítězství nad tmou. Čtvrtý zpěv představuje vrchol skladby. Popisuje Edisonův úspěch a uznání, kterého se mu dostalo za jeho neúnavnou práci. Tvůrčí činnost je zde představena jako nejvyšší smysl života. Pátý zpěv se vrací zpět k autorovi. Inspirován Edisonovým příběhem překonává svou původní skepsi a nachází novou radost ze života a smysl v tvořivé práci. Skladba končí optimistickým vyzněním a oslavou života.

Vlastní názor:

Kniha se mi moc líbila, zaujaly mě autorovy úvahy, pak také chvíle pesimismu a chvíle optimismu. Skladba se mi skvěle četla, byla jsem jí přímo uchvácena, že jsem ji četla několikrát, vřele doporučuji.

Úryvek z díla:

Naše životy jsou těšivé jak smích
jednou v noci sedě nad kupou svých knih
uviděl jsem náhle v pachu novin tona
sníh a velkou podobiznu Edisona
bylo po půlnoci v pozdním únoru
zastihl jsem sama s sebou v hovoru
jako bych se býval opil silným vínem
hovořil jsem se svým nepřítomným stínem
…
Stíny sebevrahů pro něž není lék
Stíny starých pouličních nevěstek
Stíny aut jež porážely stíny pěší

__PROTECTED_LINK_BLOCK_1__

Doplňující informace:

Doložte, že skladba vykazuje znaky pásma. – Ačkoliv je báseň přísně strukturovaná, vykazuje znaky pásma v metodě volné asociace představ, kdy se prolínají různé motivy, časy a prostory (Praha, Amerika, minulost, přítomnost).

Jaké motivy z Edisonova života Nezval využíval? – Nezval se inspiruje Edisonovým životem jen volně. Zmiňuje jeho práci poslíčka a novináře, záchranu chlapce před vlakem (v básni před autem) a jeho houževnatost a píli.

Jak rozumíte polaritě refrénu? – Refrén v básni (‚Bylo tu však něco těžkého co drtí… / …bylo tu však něco krásného co drtí‘) vyjadřuje základní napětí mezi skepsí, smutkem a smrtí na jedné straně a radostí, krásou a smysluplností života na straně druhé. Tato polarita je nakonec překonána ve prospěch optimismu a tvůrčí práce.

Využívá Nezval volný verš, nebo pravidelný? – Báseň využívá pravidelný, rytmický verš (převážně čtyřstopý trochej) se sdruženým rýmem (aabb), nikoliv volný verš.

Informace o konkrétním vydání z původního rozboru: Pořadí vydání: 1. vydání, Místo vydání: Praha, Nakladatelství: ČSM – Mladá fronta, Rok vydání: 1958.

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.