Odysseia – rozbor díla k maturitě

Odysseia

Kniha: Odysseia

Autor: Homér

Přidal(a): Terezd

Homér (přibližně 8. století př. n. l.)

Homér byl básník antického Řecka, který pravděpodobně žil a tvořil v 8. století př. n. l. O jeho životě se nedochovaly žádné spolehlivé informace a dodnes se vedou spory, zda byl skutečnou historickou postavou, nebo zda jsou jeho eposy dílem více autorů (tzv. homérská otázka). Je mu připisováno autorství dvou základních děl západní literatury, eposů Ilias a Odysseia.

Další díla:

Ilias – Druhý slavný Homérův epos, který dějově předchází Odysseii. Popisuje klíčové události desátého roku Trojské války, zejména hněv hrdiny Achillea a jeho souboj s Hektorem.

Literárně-historický kontext

Antická řecká literatura

Děj eposu je zasazen do mytologického období po skončení Trojské války, která se měla odehrát mezi Řeky a Trójou přibližně ve 12. století př. n. l.
Řecká kultura v té době dosáhla velkého rozvoje v mnoha oblastech.
Architektura: Rozvíjely se tři hlavní architektonické řády – dórský, iónský a korintský.
Sochařství: Vytvářely se idealizované sochy bohů a atletů, například Feidiova socha Dia v Olympii, která patřila mezi sedm divů světa.

Další autoři:

Sapfó
Hésiodos
Ezop
Zenón
Pindaros

Rozbor díla: Odysseia

Základní charakteristika:

Literární druh: epika
Literární žánr: hrdinský epos

Téma a motivy:

Hlavním tématem je desetileté putování a návrat krále Odyssea z Trojské války zpět na rodný ostrov Ithaka, ke své manželce Pénelopé a synu Télemachovi.
Motivy: putování, touha po domově, věrnost, statečnost, chytrost, pomsta, osud, zásahy bohů do života smrtelníků, překonávání překážek.

Hlavní myšlenka:

Dílo oslavuje lidskou statečnost, chytrost a vytrvalost v boji s nepřízní osudu a zdůrazňuje význam domova, rodiny a věrnosti.

Vypravěč:

Vypravěčem je autor, který stojí vně příběhu.
Vyprávění je v er-formě (vševědoucí vypravěč).

Kompozice:

Kompozice je kombinovaná: rámcová, paralelní a chronologická.
Epos je rozdělen do 24 zpěvů.
Děj nezačíná na začátku Odysseova putování, ale uprostřed děje (in medias res).
První část (1.–4. zpěv) sleduje Odysseova syna Télemacha (tzv. Télemacheia).
Druhá část (5.–12. zpěv) je retrospektivním vyprávěním samotného Odyssea na dvoře Fajáků.
Třetí část (13.–24. zpěv) líčí Odysseův návrat na Ithaku, jeho pomstu nápadníkům a shledání s rodinou.

Jazyk a styl:

Epos je psán v iónském nářečí starořečtiny.
Jazyk je básnický, vznešený a slavnostní.
Vyskytují se zde archaismy (zastaralé výrazy).
Časté je použití přímé řeči a dialogů.

Verš a metrum:

Dílo je veršované, psané v časoměrném veršovém systému.
Použitým metrem je daktylský hexametr.

Básnické prostředky v díle:

Epiteta konstans (stálé přívlastky): např. ‚lstivý Odysseus‘, ‚rychlonohý Achilles‘, ‚růžovoprstá Eos‘.
Rozsáhlá přirovnání (tzv. homérská přironání).
Metafory (přenášení významu na základě vnější podobnosti).
Personifikace (zosobnění).
Apostrofa (oslovení nepřítomné osoby nebo věci).

Časoprostor:

Čas: Děj se odehrává po skončení Trojské války, přibližně ve 12. století př. n. l. Samotné putování trvá 10 let.
Prostor: Středomoří – děj začíná v Troji, pokračuje plavbou po moři s mnoha zastávkami na mytologických ostrovech (ostrov Kyklopů, Kirké, Kalypsó) a končí na ostrově Ithaka.

Postavy:

Odysseus: Král Ithaky, hlavní hrdina eposu. Je chytrý, lstivý, odvážný, silný a vytrvalý. Jeho největší touhou je vrátit se domů ke své rodině.
Pénelopé: Odysseova věrná a trpělivá manželka. Je krásná, chytrá a oddaně čeká na návrat svého muže, přičemž odráží nájezdy nápadníků.
Télemachos: Syn Odyssea a Pénelopé. Na začátku je mladý a nerozhodný, ale postupně dospívá v muže, který se snaží pomoci otci a ochránit matku.
Pallas Athéna: Bohyně moudrosti a války, ochránkyně Odyssea. Pomáhá jemu i jeho synovi na jejich cestách a v boji.
Polyfémos: Kyklop, jednooký obr a syn boha Poseidona. Uvězní Odyssea a jeho druhy ve své jeskyni, ale Odysseus ho přelstí a oslepí.
Kirké: Mocná kouzelnice, která promění Odysseovy muže ve vepře. Odysseus s pomocí bohů její kouzlo zlomí a ona mu později pomůže radou.
Kalypso: Nymfa, která držela Odyssea sedm let na svém ostrově Ogygii, protože se do něj zamilovala. Nakonec ho na příkaz bohů propustí.
Poseidon: Bůh moří, otec Kyklopa Polyféma. Po oslepení svého syna pronásleduje Odyssea hněvem a ztěžuje mu cestu domů bouřemi.

Děj:

Situace na Ithace. Děj začíná na ostrově Ithaka, deset let po konci Trojské války. Král Odysseus se stále nevrátil a jeho palác obléhá množství nápadníků, kteří se ucházejí o ruku jeho ženy, královny Pénelopé, a hodují na jeho účet. Pénelopé oddaluje rozhodnutí a zůstává svému muži věrná. Jejich syn Télemachos, nyní již dospělý, se rozhodne na radu bohyně Athény vydat na cestu, aby našel zprávy o svém otci.

Odysseovo vyprávění. Děj se přenáší k samotnému Odysseovi, který po sedmi letech v zajetí nymfy Kalypsó konečně opouští její ostrov. Bouře ho zanese na ostrov Fajáků, kde ho najde princezna Nausikaa. Na dvoře krále Alkinoa Odysseus vypráví o svých desetiletých strastech. Líčí boj s Kikony, oslepění Kyklopa Polyféma, dar i prokletí od boha větrů Aiola, střet s lidožravými Laistrygony i setkání s kouzelnicí Kirké, která proměnila jeho druhy ve vepře.

Cesta podsvětím a další nástrahy. Na radu Kirké sestoupí Odysseus do podsvětí, aby se zeptal na cestu věštce Teiresia. Ten mu předpoví další útrapy a varuje ho před posvátnými stády boha Hélia. Po návratu z podsvětí pokračuje v plavbě. Díky lsti propluje kolem lákavě zpívajících Sirén, prosmýkne se mezi mořskými obludami Skyllou a Charybdou a přistane na ostrově Thrinakie. Zde jeho vyhladovělá posádka přes jeho zákaz zabije a sní několik kusů z Héliova stáda.

Trest a návrat. Za trest Zeus sešle bouři, která zničí loď a zahubí celou posádku. Přežije jediný Odysseus, který se na zbytcích lodi doplaví na ostrov nymfy Kalypsó, kde stráví sedm let. Po jeho vyprávění mu dojatí Fajákové poskytnou loď a dary a dopraví ho na Ithaku.

Pomsta na Ithace. Na rodném ostrově se Odysseus probouzí, ale svou zemi nepoznává. Bohyně Athéna ho promění v starého žebráka, aby mohl nepoznán zjistit situaci v paláci. Setkává se se svým synem Télemachem a společně naplánují pomstu. V přestrojení se dostane do paláce, kde snáší urážky od zpupných nápadníků. Pénelopé, aniž by ho poznala, vyhlásí soutěž: vezme si toho, kdo napne Odysseův luk a prostřelí jím otvory dvanácti seker seřazených v řadě.

Závěr. Žádný z nápadníků nedokáže luk ani napnout. Nakonec se o to pokusí Odysseus v masce žebráka. K úžasu všech luk snadno napne a šípem prostřelí všechny sekery. Poté odhodí přestrojení a s pomocí Télemacha a dvou věrných služebníků všechny nápadníky pobije. Po krvavé lázni se konečně setkává s Pénelopé, která ho po zkoušce s jejich manželským ložem poznává. Odysseus se tak znovu ujímá vlády nad Ithakou.

Inspirace a adaptace:

Dílo se stalo inspirací pro nespočet dalších uměleckých děl v literatuře, výtvarném umění i hudbě. Bylo mnohokrát zfilmováno, například jako americká televizní minisérie The Odyssey (1997) v režii Andreje Končalovského.

Zajímavosti:

Není s jistotou dokázáno, zda Homér skutečně žil, nebo zda jsou eposy Ilias a Odysseia dílem více autorů. Tato nejistota je známá jako ‚homérská otázka‘.

Úryvek z díla:

Bydlil tam obrovský muž, jenž všechna svá početná stáda sám v tom ústraní pásal a nechodil k ostatním druhům, nýbrž tam stranou žil, jen bezpráví na mysli maje. Však to byl úžasný zjev, ten velikán: podobný nebyl muži, jenž pojídá chléb, nýbrž vrcholku strmého horstva zalesněného, jenž sám ční do výše od druhých stranou.

__PROTECTED_LINK_BLOCK_1__

Doplňující informace:

U starověkých Řeků byla Homérova díla velmi uctívána. Přednášela se při největších slavnostech a byla považována za vrchol tehdejší literatury. I v současnosti jsou Ilias a Odysseia považovány za základní kameny západní literatury a literární klasiku.

Příběh se odehrává v dávném Řecku a Troji, když řecký král Meneláos je podváděn jeho ženou Helánou a trojským princem Paridem a ten ji unese do Troji. Meneláos vyzve všechny své přátelé, včetně slavného Achillea a Odyssea, aby s nim bojovali proti Troji. Boj probíhá 9 let a řeky válka už unavuje a chtějí skončit a vzdát se. V boji padne například Hektor, nejlepší trojský bojovník, nebo spousta slavných Řeků. 10. Rok už se blíží řecké vítězství. Řeky podporují bozi. Moudrý Odysseus vymyslí lest na Trojany. Řeci jim dají velkého dřevěného koně jako symbol míru a stahují se k lodím. Ovšem v koni jsou schováni řečtí bojovníci a když Trojani vtáhnou koně za své hradby, Řekové v noci vylezou a začnou podpalovat Troju. Otevřou brány a tam vniknou další bojovníci, a tak je pomalu Troja ničena a demolovaná. Zahyne král Troji, Priamos. I slavný Achilleus, kterému byla předurčena smrt v Trojské válce je usmrcen Paridem, který se mu strefí do jeho jediného zranitelného místa, paty. Poté co Řekové ovládnout Troju, Meneláos si odvádí krásnou Helenu zpátky do Řecka za svou malou dcerkou a všichni odjíždí domů, včetně Odyssea, o kterém vypráví dílo Odysseia.

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.