Kniha: V zámku a podzámčí
Autor: Božena Němcová
Přidal(a): nikol
Božena Němcová (*1820 – †1862)
- Božena Němcová je považována za zakladatelku novodobé české prózy.
- Byla velmi citlivá k sociálním otázkám a bojovala za zlepšení postavení ženy ve společnosti.
- Povídka V zámku a podzámčí, vydaná v roce 1856, patří mezi její vrcholná díla.
Další díla:
- Babička (1855)
- Pohorská vesnice
- Barunka
- Divá Bára
- Národní báchorky a pověsti
Literárně-historický kontext
Realismus v české literatuře (2. polovina 19. století)
- Dílo se řadí do popisného realismu, který je součástí širšího uměleckého směru realismu.
- Realismus se v literatuře prosadil ve 2. polovině 19. století a jeho cílem bylo co nejvěrněji a nejobjektivněji zachytit skutečnost.
- Znaky realismu: komplexní a pravdivé zachycení skutečnosti, studium společenského života, nitra člověka a každodenního života, realistický román jako zrcadlo společnosti, zaměření na současnost.
- Hlavní žánry: román, povídka, drama.
- Od 80. let 19. století se rozvíjí kritický realismus, který se vyznačuje zostřenou kritikou společnosti, poukazuje na sociální rozdíly a konflikty a často se je pokouší řešit.
Další autoři:
- Karel Havlíček Borovský (Česko)
- Jan Neruda (Česko, Májovci)
- Karolína Světlá (Česko, Májovci)
- Vítězslav Hálek (Česko, Májovci)
- Svatopluk Čech (Česko, Ruchovci)
- Eliška Krásnohorská (Česko, Ruchovci)
- Josef Václav Sládek (Česko, Lumírovci)
- Jaroslav Vrchlický (Česko, Lumírovci)
- Nikolaj Vasiljevič Gogol (Rusko)
- Fjodor Michajlovič Dostojevskij (Rusko)
- Lev Nikolajevič Tolstoj (Rusko)
- Anton Pavlovič Čechov (Rusko)
- Henryk Sienkiewicz (Polsko)
- Stendhal (Francie)
- Alexandre Dumas mladší (Francie)
- Honoré de Balzac (Francie)
- Charles Dickens (Anglie)
- Hans Christian Andersen (Dánsko)
Rozbor díla: V zámku a podzámčí
Základní charakteristika:
- Literární druh: epika
- Literární žánr: realistická povídka s idylickým romantickým koncem
- Literární forma: próza
Téma a motivy:
- Téma: Popis života a společenských vztahů v 19. století.
- Motivy: Kontrast bezstarostného života na zámku a chudoby v podzámčí, rysy typické pro český venkov, nákaza cholerou, která zasáhne oba světy, proměna charakteru, dobročinnost.
Hlavní myšlenka:
- Hlavní myšlenkou díla je kritika sociální nerovnosti a povrchnosti bohatých vrstev, ale zároveň víra v možnost nápravy a polidštění skrze utrpení a poznání skutečného života. Dílo ukazuje, že soucit a pomoc bližnímu mohou překlenout společenské propasti.
Vypravěč:
- Dílo je vyprávěno v er-formě, vypravěč je vševědoucí.
Kompozice:
- Děj postupuje chronologicky.
- Dílo je rozděleno do 9 kapitol, z nichž každá uzavírá určitou událost.
- Povídka je psána ve stylu popisného realismu s prvky kritiky.
Jazyk a styl:
- Jazyk je spisovný, ale obsahuje i prvky zastaralé češtiny (např. *mamičko*, *provleku*, *týdnové*).
- V textu se objevují knižní výrazy, ale také lidový jazyk.
- Autorka používá přechodníky (např. *usmějíc*).
- V řeči postav ze zámku se vyskytují cizí, především francouzská slova (např. *adieu*, *mademoiselle*).
- V díle se objevují i vulgarismy (např. *„držte hubu!“*).
- Využívá se přímá řeč a detailní popisy.
- Základním stylistickým prvkem je kontrast: život na zámku vs. život v podzámčí, přepych vs. chudoba, bezcitnost vs. obětavost, zhýčkaný panský pes vs. utrpení dětí.
Časoprostor:
- Děj se odehrává v 19. století v malém městečku na Nymbursku, konkrétně v prostředí zámku a podzámčí.
Postavy:
- Paní Skočdopolová: Zbohatlá a ješitná baronka, která je zpočátku povrchní a bezcitná. Po prodělání cholery a poznání bídy v podzámčí projde hlubokou proměnou a stane se z ní dobročinná a soucitná žena.
- Mansel Sára: Vypočítavá, neupřímná a proradná komorná paní baronky.
- Klára: Hezká, pokorná a skromná dívka, která pracuje jako panská na zámku.
- Komorník Jacques: Vedlejší postava ze zámeckého prostředí.
- Pes Joli: Zhýčkaný panský pes, jehož blahobyt kontrastuje s utrpením chudých dětí.
- Vdova Karásková: Chudá vdova s dětmi z podzámčí, která umírá na choleru. Její osud je jedním z impulsů pro proměnu baronky.
- Vojtěch: Syn vdovy Karáskové, sirotek, který se po smrti matky dostává do dobrých rukou a je o něj postaráno.
- Lékař: Dobrý a obětavý člověk, který léčí chudé i bohaté. Výrazně ovlivní baronku a přispěje k její morální proměně.
- Krejčí Sýkora: Obětavý muž s dětmi, který ztělesňuje vzájemnou pomoc a solidaritu chudých lidí v podzámčí.
Děj:
Do zámku v malém městečku se stěhuje nová, zbohatlická rodina Skočdopolových. Jejich život v přepychu a povrchnosti ostře kontrastuje s bídou a utrpením lidí v podzámčí, kde žije například vdova Karásková se svými dětmi. Zlom nastává, když v kraji vypukne epidemie cholery. Nemoc zasáhne i samotnou paní baronku, která se díky péči obětavého lékaře a poznání skutečné bídy v podzámčí promění. Z ješitné a bezcitné ženy se stává soucitná a dobročinná osoba. Povídka končí idylicky – sirotci jsou zaopatřeni, chudým je pomoženo a na zámku i v podzámčí zavládne harmonie a porozumění.
Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.
