Kniha: Na západní frontě klid
Autor: Erich Maria Remarque
Přidal(a): Beb
Erich Maria Remarque (*1898 – †1970)
- Vlastním jménem Erich Paul Remarque, byl německý protiválečný spisovatel.
- V 18 letech odešel na frontu, kde byl raněn. Zbytek války strávil v lazaretu v Duisburgu.
- Po válce vystřídal mnoho povolání (učitel, obchodní cestující, automobilový závodník, redaktor), ale nikde se nedokázal plně zapojit do společnosti. Patřil k tzv. „Ztracené generaci“.
- Roku 1930 emigroval do Švýcarska, později do USA.
- Prožil neopětovanou lásku k Marlene Dietrich. Byl dvakrát ženatý, jeho druhou manželkou byla herečka Paulette Goddardová.
- V roce 1933 byly jeho knihy v Německu veřejně páleny nacisty.
- Byl nominován na Nobelovu cenu za mír.
- Jeho díla mají humanistický náboj, kladou lidský život na první místo a hlavní hrdina je sugestivně vykreslen, aby s ním čtenář soucítil.
- Nacistická propaganda šířila, že jeho příjmení Remarque je přesmyčkou jména Kramer a že je Žid, který v první světové válce nebojoval, a proto o ní nemůže psát.
- Zemřel ve švýcarském Locarnu.
- Psal o osudech vojáků z první světové války a také o německých emigrantech hledajících své místo ve společnosti.
- Jeho styl byl ovlivněn tvorbou Jacka Londona a Ernesta Hemingwaye.
Další díla:
- Cesta zpátky – volné pokračování románu Na západní frontě klid, kde se mladí lidé snaží o začlenění do společnosti a špatně snášejí nezaměstnanost a bídu.
- Tři kamarádi – román o přátelství, které pomáhá přestát těžká poválečná léta.
- Vítězný oblouk – příběh doktora Ravica, který před nacismem emigruje do Francie.
- Černý obelisk – román, v němž zaměstnanec krematoria hledá smysl života v poválečném Německu.
Literárně-historický kontext
Světová literatura mezi válkami (ztracená generace)
- Děj se odehrává v období po první světové válce, které je charakterizováno touhou po míru, ale také politickou a ekonomickou nestabilitou.
- Pařížská mírová konference (1919–1920) uspořádala Evropu pomocí tzv. Versaillského systému smluv.
- V roce 1920 vznikla Společnost národů, která měla za cíl řešit konflikty v Evropě a předcházet válkám.
- Dne 24. října 1929 došlo ke krachu na Newyorské burze, což odstartovalo celosvětovou hospodářskou krizi.
Další autoři:
- Ernest Hemingway (USA) – představitel ztracené generace (Sbohem, armádo; Komu zvoní hrana)
- Henri Barbusse (Francie) – (Oheň)
- Romain Rolland (Francie) – (Petr a Lucie)
- Thomas Stearns Eliot (Anglie) – (Pustina)
- James Joyce (Irsko) – (Odysseus)
- Thomas Mann (Německo) – (Buddenbrookovi, Doktor Faustus)
- Heinrich Mann (Německo) – (Profesor Neřád)
- Boris Pasternak (Rusko) – (Doktor Živago)
- Michail Bulgakov (Rusko) – (Mistr a Markétka)
- Marcel Proust (Francie) – (Hledání ztraceného času)
- Antoine de Saint-Exupéry (Francie) – (Malý princ)
- Francis Scott Fitzgerald (USA) – (Velký Gatsby, Podivuhodný případ Benjamina Buttona)
- Theodore Dreiser (USA) – (Americká tragédie)
Rozbor díla: Na západní frontě klid
Základní charakteristika:
- Literární druh: epika
- Literární žánr: válečný román
Téma a motivy:
- Lidská solidarita a přátelství v extrémních podmínkách.
- Obětavost pro kamarády.
- Nesmyslnost a absurdita války.
- Ztráta iluzí, ideálů a nevinnosti.
- Smrt kamarádů a vyrovnávání se se ztrátou.
Hlavní myšlenka:
- Hlavní myšlenkou díla je ukázat zbytečnost a nesmyslnost války, která ničí nejen lidské životy, ale i duše a celou jednu generaci mladých lidí.
Vypravěč:
- Většina románu je psána v ich-formě z pohledu hlavního hrdiny Pavla Bäumera.
- Závěrečná zpráva o Pavlově smrti je psána v er-formě, což podtrhuje objektivitu a strohost vojenského hlášení.
Kompozice:
- Děj je vyprávěn chronologicky, ale je často přerušován retrospektivními pasážemi, ve kterých Pavel vzpomíná na svůj život před válkou.
- Román je tvořen mozaikou epizod z fronty i ze zázemí.
Jazyk a styl:
- Jazyk je spisovný, ale pro dokreslení atmosféry autor používá i hovorové a vulgární výrazy.
- V dialozích postav se objevují archaismy a vojenský slang.
- Autor střídá napínavé dějové pasáže s reflexivními, úvahovými částmi, kde hrdina přemýšlí o dopadu války na jejich životy.
- Naturalistické popisy hrůz války (bombardování, plynové útoky, zranění, umírání) působí jako dokument a posilují kruté vyznění válečných obrazů.
Básnické prostředky v díle:
- Personifikace: „Slunce vychází, noc přichází, granáty hvízdají, život je u konce.“
- Přirovnání: „Cosi mu utrhlo hlavu, ale běží ještě pár kroků, ačkoliv mu z krku tryská krev jako fontána.“
Časoprostor:
- Děj se odehrává během první světové války, převážně na západní frontě na pomezí Francie a Německa.
Postavy:
- Pavel Bäumer: Hlavní hrdina a vypravěč příběhu, dvacetiletý student gymnázia z chudých poměrů. Pod nátlakem třídního učitele se s celou třídou přihlásí na vojnu. Z počátku je nadšený, ale brzy ztrácí iluze. Válku bere jako samozřejmost, stává se odtažitým a uzavřeným. Má problém začlenit se do normální společnosti během dovolené. Mluví o nesmyslnosti války. Naučí se nelpět na svých přátelích, kteří postupně umírají. Umírá na samém konci války.
- Stanislav Katczinski („Katcza“): Čtyřicetiletý voják polského původu, hlava skupiny a Pavlův nejlepší přítel. Je zkušený, praktický a „vyčůraný“, vždy dokáže sehnat jídlo a zajistit přežití. Morálně podporuje a učí nováčky. Jeho smrt je pro Pavla poslední a nejtěžší ranou.
- Albert Kropp: Pavlův spolužák a kamarád. Jsou spolu zraněni a dostanou se do katolické nemocnice. Po amputaci nohy ztrácí vůli žít.
- Kantorek: Pavlův třídní profesor, malý a autoritativní muž. Své studenty přesvědčil, aby se dobrovolně přihlásili na frontu. Později je sám povolán jako domobranec a na frontě zažije šikanu od svého bývalého žáka Mittelstaedta.
- František Kemmerich: Pavlův spolužák, který umírá hned na začátku knihy po amputaci nohy. Jeho kvalitní kožené boty se stávají symbolem, který si vojáci předávají po smrti majitele.
- Himmelstoss: Desátník a velitel výcviku, který šikanoval nováčky, zejména Tjadena. Na frontě se ukáže jako zbabělec, ale později se snaží své chování napravit.
- Leer: Pavlův spolužák, nosí plnovous a má rád dívky. Společně s Pavlem a Kroppem navštíví francouzské dívky.
- Tjaden: Největší rebel skupiny a zámečník. Chová zášť vůči Himmelstossovi, který ho šikanoval kvůli jeho nočnímu pomočování.
- Müller: Pavlův spolužák, který i ve válce sní o „válečné maturitě“. Zdědí Kemmerichovy boty. Umírá po zásahu osvětlovací raketou do žaludku.
- Deterding: Sedlák, který neustále myslí na svůj statek a rodinu. Těžce nese utrpení koní ve válce. Nakonec dezertuje, ale je chycen.
- Další postavy: Haie Westhus, Hans Kramer, Martens, Mayer, Marx, Beyer, Hämmerling.
Děj:
Děj se odehrává během první světové války na západní frontě. Vypravěč Pavel Bäumer a jeho spolužáci se po vlasteneckém projevu svého učitele Kantorka dobrovolně přihlásí do armády. Po brutálním výcviku pod velením desátníka Himmelstosse jsou posláni na frontu, kde rychle ztrácejí své ideály a iluze o válce. Příběh sleduje střídání drsných bojových scén v zákopech s chvílemi odpočinku v zázemí, kde se vojáci snaží najít trochu normálního života. Pavel popisuje hrůzy války, smrt kamarádů, hlad, strach a psychické vyčerpání. Po smrti Františka Kemmericha si uvědomí důležitost přátelství, které je jedinou oporou v nelidských podmínkách. Během dovolené doma zjišťuje, že se odcizil civilnímu světu a své rodině a že jeho jedinou realitou se stala fronta. Při jedné akci zabije v boji muže proti muži francouzského vojína Gérarda Duvala, což v něm zanechá hluboké trauma a pocit viny. Slibuje mrtvému, že se postará o jeho rodinu. Postupně umírají všichni jeho přátelé a spolužáci. Poslední ranou je smrt jeho nejlepšího přítele a mentora Katczinského. Sám Pavel umírá v říjnu 1918, v den, kdy je na frontě takový klid, že armádní velitelství vydá pouze stručnou zprávu: „Na západní frontě klid.“ Jeho tvář má po smrti klidný a vyrovnaný výraz, jako by byl se svým osudem smířen.
Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.
