Kniha: Proces
Autor: Franz Kafka
Přidal(a): kouzelnazena
Franz Kafka (*1883 – †1924)
- Franz Kafka byl pražský německy píšící spisovatel židovského původu a jeden z literárně nejvlivnějších spisovatelů 20. století.
- Byl členem tzv. Pražského kruhu, skupiny německy píšících autorů v Praze.
- Vystudoval práva na Německé univerzitě v Praze a byl zaměstnán jako úředník u pojišťovny, což výrazně ovlivnilo jeho dílo.
- Nikdy se neoženil, ačkoliv byl několikrát zasnouben. Byl nekuřák, abstinent a vegetarián.
- Onemocněl tuberkulózou a svému příteli Maxu Brodovi nařídil, aby po jeho smrti veškeré jeho nevydané dílo zničil, což Brod neudělal a díla postupně vydal.
- Téměř celý jeho život byl spjat s Prahou.
Další díla:
Literárně-historický kontext
Pražská německá literatura, existencialismus, expresionismus
- Dílo se řadí k pražské německé literatuře. Autor byl členem tzv. Pražského kruhu.
- V Kafkově tvorbě jsou patrné vlivy existencialismu, expresionismu a surrealismu.
- O vydání Kafkových děl se po jeho smrti zasloužil jeho přítel Max Brod, navzdory Kafkovu přání, aby byla spálena.
Další autoři:
- Franz Werfel – Přítel světa, Jsme, Pavel mezi Židy, Čtyřicet dnů
- Gustav Meyrink – Zelená tvář, Golem (sklon k mystice)
- Egon Ervín Kisch – Pasák, Pražský pitaval
- Max Brod – Kafkův přítel a editor, který se zasloužil o vydání jeho děl
- André Breton – představitel surrealismu
Rozbor díla: Proces
Základní charakteristika:
- Literární druh: Epika
- Literární forma: Próza
- Literární žánr: Psychologický, existenciální a absurdní román. Kafka je považován za jednoho z předchůdců absurdního dramatu.
Téma a motivy:
- Témata: Boj jedince s byrokratickým systémem, bezmocnost, absurdita, osamocení, vina a trest, hledání smyslu a spravedlnosti.
- Motivy: Motiv soudu a procesu, který je nepochopitelný a všudypřítomný. Motiv viny, kterou si hrdina postupně připouští, aniž by znal její podstatu. Motiv labyrintu (soudní kanceláře na půdě). Motiv otravujících dívek v ateliéru malíře Titorelliho. Postava Lenky, která je přitahována obžalovanými. Proces obchodníka Blocka, který trvá již pět let.
Hlavní myšlenka:
- Hlavní myšlenkou je kritika odlidštěné byrokracie a moderní společnosti, kde je jedinec bezmocný proti anonymnímu a neproniknutelnému systému.
- Dílo poukazuje na absurditu existence a marnost boje za spravedlnost ve světě, který postrádá logiku a smysl.
- Zobrazuje postupný psychický rozklad člověka, který je pohlcen mašinérií, jíž nerozumí a nemůže ji ovlivnit.
Námět:
- Námět: Námětem je kritika úřednictva a celého správního a soudního systému, který je zobrazen jako zkorumpovaný, nesmyslný a sebedestruktivní.
- Námět: Inspirací mohly být Kafkovy vlastní zkušenosti z práce v pojišťovně a jeho pocit odcizení ve světě.
Vypravěč:
- Vyprávění je vedeno v er-formě (třetí osoba).
- Příběh je líčen z perspektivy hlavní postavy, Josefa K. Čtenář vnímá události jeho očima a má přístup k jeho vnitřním monologům a úvahám.
- Vypravěč je zdánlivě nezaujatý a chladný, nevykazuje žádné emoce, což zvyšuje pocit absurdity a odcizení.
Kompozice:
- Román je rozdělen do deseti kapitol, které doplňuje několik nedokončených fragmentů. Finální podobu a uspořádání kapitol určil po Kafkově smrti Max Brod.
- Dílo má rámcovou kompozici – děj se odehrává přesně během jednoho roku, od K. třicátých do jednatřicátých narozenin.
- Kniha nemá výrazný dějový spád, těžiště je v psychologickém rozboru a vnitřních monolozích Josefa K. Děj se zrychluje až v poslední kapitole.
- Příběh je líčen nezaujatě a mnohoznačně, což umožňuje různé interpretace.
- Původní název díla není znám, Kafka jej nepojmenoval. Název ‚Proces‘ mu dal až Max Brod.
Jazyk a styl:
- Jazyk je spisovný, přesný, věcný a srozumitelný, což kontrastuje s absurdním obsahem.
- Styl je chladný a nezaujatý, bez emocí a expresivních výrazů.
- Text neobsahuje slangové ani hovorové výrazy, slovní zásoba je neutrální.
- Převažují rozsáhlé vnitřní monology a popisy, které zpomalují tempo vyprávění.
Časoprostor:
- Čas: Děj se odehrává v průběhu jednoho roku, mezi 30. a 31. narozeninami Josefa K.
- Místo: Místo děje není konkrétně určeno, což dodává příběhu univerzální platnost. Odehrává se ve fiktivním městě, které připomíná Prahu. Konkrétní lokace zahrnují byt Josefa K., banku, soudní kanceláře na půdách činžovních domů, ateliér malíře, chrám a opuštěný lom za městem.
Postavy:
- Josef K.: Prokurista v bance, v den svých 30. narozenin je zatčen z neznámých důvodů. Cítí se nevinen a zpočátku řízení nepřikládá žádnou váhu, ale postupně ho proces pohltí. Je osamocen, i když má milenky, nikdo mu nerozumí. Postupně začíná nad svojí vinou uvažovat a boj prohrává. Při setkání s duchovním v chrámu poznává marnost odporu. Jeho vina je přímo úměrná jeho neschopnosti vzdorovat. V díle není charakterizován jeho vzhled ani povaha.
- Elsa: K.-ova milenka, pravděpodobně prostitutka. V díle je o ní pouze zmínka, přímo v něm nevystupuje.
- Paní Grubachová: K.-ova bytná. Má ho jako nájemníka ráda, ale zároveň se ho po zatčení trochu obává.
- Slečna Bürstnerová: Sousedka bydlící ve stejném domě jako K. Josef K. o ni jeví zájem, ale jejich vztah se nerozvine.
- Lenka: Služebná a ošetřovatelka advokáta Hulda. Je sexuálně přitahována obžalovanými a stane se i milenkou Josefa K. Tvrdí, že mu chce pomoci.
- advokát Huld: Starý, nemocný a neschopný advokát, kterého K. na doporučení strýce najme. Je jen malým článkem v celém soudním systému a K. proces nikam neposouvá.
- malíř Titorelli: Soudní malíř, který maluje portréty soudců. Má vliv u nižších soudů a nabízí K.-ovi tři druhy zdánlivé pomoci (úplné osvobození, zdánlivé osvobození, odklad).
- obchodník Block: Další klient advokáta Hulda. Jeho proces se táhne již přes pět let. Je zcela pohlcen svým případem a podřizuje mu celý život, což kontrastuje s K. počátečním postojem.
Děj:
V den svých třicátých narozenin je prokurista Josef K. ve svém bytě překvapen dvěma muži, kteří se představí jako hlídači a oznámí mu, že je zatčen. Důvod zatčení mu nesdělí, protože ho sami neznají. K. může nadále chodit do práce v bance a vést svůj běžný život, ale musí být k dispozici soudu. Celému procesu se zpočátku vysmívá, ale zároveň ho pasivně přijímá. Po několika dnech je telefonicky předvolán k prvnímu výslechu, který se koná v neděli na půdě činžovního domu. K. přijde pozdě a pronese plamennou řeč, v níž kritizuje absurditu celého soudu. Jeho vystoupení však nemá žádný účinek.
Hlavní hrdina má k procesu zpočátku odmítavý postoj a nepřikládá mu váhu, považuje ho za nedorozumění. Další neděli se znovu vydá na půdu, kde se soud konal, a soudní sluha mu ukáže zdejší kanceláře. Vydýchaný vzduch na půdě mu způsobí nevolnost. Jednoho dne K. objeví v kumbálu v bance oba hlídače, kteří ho zatkli, jak jsou mrskáni za to, že si na ně stěžoval. Snaží se tomu zabránit, ale neúspěšně.
Na radu svého strýce si K. najme advokáta Hulda. Ten je však starý, nemocný a proces nikam neposouvá. K. se u něj seznámí s jeho ošetřovatelkou Lenkou, která svádí obžalované a stane se i jeho milenkou. Setkává se zde také s obchodníkem Blockem, jehož proces trvá už pět let. Znechucen nečinností advokáta se K. rozhodne vzít obhajobu do vlastních rukou a Huldovi dá výpověď.
Na doporučení továrníka navštíví soudního malíře Titorelliho, který má jistý vliv u nižších soudů. Titorelli mu vysvětlí bezvýchodnost jeho situace a nabídne mu tři možnosti: úplné osvobození (které je nemožné), zdánlivé osvobození (dočasné propuštění s možností obnovení procesu) nebo odklad (udržování procesu v nejnižším stádiu bez konce). K. si žádnou z možností nevybere.
Později má K. v chrámu provést italského obchodního partnera, ten ale nedorazí. Místo něj K. osloví vězeňský kaplan, který také patří k soudu. Kaplan mu vypráví podobenství „Před zákonem“ o muži z venkova, který se celý život marně snaží vstoupit do brány Zákona, a vysvětluje mu, že jeho proces je závažný a není absurdní.
V den K. jednatřicátých narozenin si pro něj do bytu přijdou dva muži v černých oblecích. K. se již nebrání a pokorně s nimi jde. Jeho duševní stav se změnil – uznal svou vinu, i když stále netuší jakou. V opuštěném lomu za městem ho muži bez jediného slova probodnou řeznickým nožem. K. umírá s poslední myšlenkou, že jeho smrt je potupná. Jeho poslední slova jsou: *„Jako pes!“*
Inspirace a adaptace:
- Dílo obsahuje autobiografické prvky. Jméno hlavního hrdiny, Josef K., může odkazovat na samotného autora (Kafka).
- Pocit osamocení, neschopnost navázat hlubší vztahy a boj s neviditelnou mocí odrážejí Kafkovy osobní pocity a úzkosti.
- Zobrazení byrokratického a soudního prostředí bylo autorovi dobře známé, jelikož vystudoval práva a pracoval jako úředník v Dělnické úrazové pojišťovně.
Zajímavosti:
- Původní německý text přeložil do češtiny například Pavel Eisner.
- Dílo bylo několikrát zfilmováno, nejznámější je adaptace režiséra Orsona Wellese z roku 1962.
- Existuje také řada divadelních adaptací, například inscenace v režii Dušana Davida Pařízka v provedení souboru Pražského komorního divadla.
Vlastní názor:
Psychologicky je kniha velmi zajímavá, dějově však méně dynamická. Přesto se mi dílo líbilo, i když na mě působilo depresivně. Čtenáře po celou dobu jímá nutkání říci hlavnímu hrdinovi, ať se na celý proces úplně vykašle či vyrozumí „normální“ justici.
Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.
