Kniha: Proces
Autor: Franz Kafka
Rozbor přidal(a): kouzelnazena
Vloženo na: Studijni-svet.cz
Autor:
Franz Kafka (1883–1924) byl pražský německy píšící spisovatel židovského původu a jeden z literárně nejvlivnějších spisovatelů 20. století, člen Pražského kruhu. Vystudoval právo a byl zaměstnán jako úředník u pojišťovny. Nikdy se neoženil (měl však několik milenek, dokonce byl zasnouben, ale zasnoubení zrušil). Byl nekuřák, abstinent a vegetarián. Onemocněl tuberkulózou, přál si, aby po smrti bylo jeho dílo zničeno. Téměř celý jeho život byl spjat s Prahou.
Literární druh: epika, forma: próza
Lit. žánr: psychologický román, experimentální, Kafka je jedním z předchůdců absurdního dramatu, vliv existencialismu, expresionismu a surrealismu
Členění textu: 10 kapitol + některé nedokončené, poskládal je Max Brod
Děj:
V den třicátých narozenin Josefa K. do jeho bytu přicházejí dva muži, kteří se představí jako hlídači. Oznámí K.-ovi, že je zatčen, nesdělí mu však žádný důvod, tvrdí, že jej neví. Chvíli ho drží v jeho pokoji, jeden z nich mu dokonce sní jeho snídani, poté je K. odveden k dozorci, od kterého se opět nedozvídá žádné informace, může však dále vykonávat své povolání v bance a pokračovat v běžném životě. Večer hovoří s bytnou, paní Grubachovou, která sice ničemu nerozumí, ale zdá se, že je na jeho straně.
Celému procesu zatčení se vysmívá, avšak přijímá ho. Po několika dnech je mu telefonicky sděleno, že se první líčení bude konat v neděli v jednom domě, avšak není mu sdělen čas a přesná místnost. K. tedy přijde pozdě. Soud se odehrává v místnosti plné lidí. Soudce Josefa pokárá za jeho zpoždění, a poté se ho zeptá, zdali je malířem pokojů. K. odpoví, že není a pronese řeč, ve které kritizuje celé zatčení a soudnictví. Jeho řeč je přerušena křikem ženy, kterou znásilňuje mladý student. K.-ovo vystoupení se nesetká s pozotivními ohlasy, protože kritizuje mimo jiné také dav v místnosti. K. odchází a soudce mu sdělí, že se tak zbavil výhody výslechu, což K. nevadí.
Hlavní hrdina má k celému procesu odmítavý postoj, je k němu netečný a ze začátku mu nepřikládá žádnou váhu, předpokládá, že se jedná o nedorozumění. Další neděli se opět vydá do téhož domu, ačkoliv se soud neodehrává. Zde mu soudní sluha nabídne, že mu ukáže zdejší kanceláře. Ty se nacházejí na půdě, čemuž K. zprvu nemůže uvěřit. Udělá se mu nevolno, nějací lidé mu pomohou odejít.
K. jednoho dne nalézá v jedné z místností svého pracoviště hlídače, kteří jsou mrskáni za to, že si na ně stěžoval u soudu. K. se snaží mrskače podplatit, ale nepodaří se mu to. O několik dní později K. nařídí sluhům, aby místnost vyklidili.
Po návstěvě strýčka získává K. advokáta Hulda. Ten je nemocný a starý, patří k posledním článkům celého soudnictví. Má ošetřovatelku Lenku, která svádí všechny obžalované, stane se milenkou i K.. Josef má pocit, že se jeho proces nikam neposouvá a rozhodne se po nějakém čase advokáta vyhodit. Před tím se setkává s obchodníkem Blockem, který je obžalován již pět let.
Na doporučení jistého továrníka navštíví soudního malíře Titorelliho. Ten žije sice v bídě, ale má vliv na nižší soudy a je ochoten Josefovi pomoci. Nabízí mu osvobození trojího typu:
- ÚPLNÉ OSVOBOZENÍ – to se však nikdy nestane, nepřichází tedy v úvahu.
- ZDÁNLIVÉ OSVOBOZENÍ – K. by byl na doporučení malíře soudci nižšího stupně osvobozen, ale po nějaké době by proces znovu začal a pořád by se zatčení střídalo s osvobozením.
- ODKLAD – proces by neustále probíhal, ale nikdy by nedošlo k vyřčení rozsudku.
K. slíbí, že si vše promyslí a přijde malíři oznámit výsledek.
Josef je pověřen ředitelem banky, aby provedl italského bankovního partnera chrámem. K. na Itala čeká, avšak ten nepřichází. V chrámu dochází k rozmluvě hlavního hrdiny s duchovním, který mu vysvětluje, že jeho proces je závažný (využije podobenství o dveřníkovi) a není absurdní. Nakonec se ukáže, že duchovní áleží k soudu – je to vězeňský kaplan.
V den K.-ových jednatřicátých narozenin si pro něj do bytu přicházení dva muži. On se nebrání a pokorně s nimi jde. Je vidět jeho celkový duševní obrat – uznává svoji vinu, i když stále netuší, za co byl zatčen. Svoje zavraždění pokorně přijímá – nebrání se, když jej v lomu chtějí probodnout, ještě jim pomáhá. Nakonec lituje dokonce i toho, že nebyl schopen zabít se sám. Je odsouzen k probodnutí řeznickým nožem – Jako pes.
Postavy:
Josef K. – prokurista v bance, v den svých 30. narozenin je zatčen. Cítí se nevinen, nejprve řízení nepřikládá žádnou váhu, nakonec se však rozhodne, že se bude bránit, strýc mu sežene advokáta. V životě je osamocen i přesto, že má hodně milenek, nikdo mu nerozumí. Postupně začíná nad svojí vinou uvažovat, bojí se, že je doopravdy vinen, nakonec ho proces pohltí a boj prohrává. Při setkání s duchovním v chrámu poznává marnost jakéhokoliv odporu. Jeho vina je přímo úměrná jeho neschopnosti vzdorovat. V díle není charakterizován jeho vzhled ani povaha.
Elsa – K.-ova milenka, pravděpodobně prostitutka. V díle je o ní zmínka, ona v ní však přím nevystupuje.
Paní Grubachová – K.-ova bytná. Má ho jako nájemníka ráda, dluží mu nějaké peníze.
Slečna Bürstnerová – bydlí ve stejném domě jako K., on o ní má dobré mínění, paní Grubachová K.-ovi řekne, že se slečna stýká s muži, on tomu nepřikládá velkou váhu, naopak se kvůli tomu na svoji bytnou rozzlobí.
Lenka – služebná a ošetřovatelka advokáta Hulda, má (nejen) s Josefem poměr. Chce mu pomoci v jeho procesu.
advokát Huld – neschopný starý a nemocný advokát, je jen „malý“ v celém soudním systému
malíř Titorelli – maluje soudce, má vliv na nižší soudy, nabízí K.-ovi osvobození trojího typu (viz děj)
obchodník Block – klient advokáta Hulda, jeho proces se táhne již přes pět let, má ještě několik pokoutných advokátů, svému procesu přikládá mnohem vyšší váhu než Josef K.
Časoprostor: během jednoho roku (období mezi 30. a 31. narozeninami Josefa K.), místo není blíže určeno, banka, pokoj Josefa K., banka, chrám, lom
Lit. kontext:
- Pražský kruh – německy píšící spisovatelé žijící v Praze (F. Werfel, E. E. Kisch)
- Franz Werfel – Přítel světa, Jsme, Pavel mezi Židy, Čtyřicet dnů
- Gustav Meyrink (Zelená tvář, Golem) – sklon k mystice
- Egon Ervín Kisch – Pasák, Pražský pitaval
- surrealismus (André Breton), expresionismus, existencialismus
- Max Brod – zasloužil se o vydávání Kafkových děl
Kompozice
- Kafka nikdy nechtěl, aby se dílo dostalo na veřejnost – o jeho vydání se po Kafkově smrti zasloužil Max Brod
- Kniha nemá dějový spád, jedná se spíše o rozbor psychiky Josefa K. (dějový spád až v poslední kapitole)
- celý příběh je líčen nezaujatě, některé pasáže se dají vyložit více způsoby (mnohoznačnost)
- rámcová kompozice – děj se odehrává během jednoho roku, je ohraničen 30. a 31. naro-zeninami Josefa K.
- převažují rozsáhlé vnitřní monology a úvahy nad budoucností
- jméno Proces dal dílu až Max Brod, Kafka jej ponechal bez názvu
- soudní prostředí bylo autorovi známé – Kafka vystudoval práva
- jedná se patrně o kritiku úřednictva a celého správního a soudního systému (úplatní úředníci, nesmyslný proces,…)
- autobiografické prvky (jméno hl. hrdiny, neschopnost jednat)
Téma a hlavní myšlenky díla:
- kritika byrokracie – člověk s ní v podstatě vede celoživotní boj (myšlenka, že proces nikdy neskončí)
- bezmocnost člověka jednat samostatně
- absurdita, Josef K. sice tvrdí, že není vinen, ale hlídače z bytu nevyhodí, sice se pozastavuje nad nesmyslností celého procesu (ani nezná obvinění, soudy jsou na půdě,..) ale své zatčení přijímá
- anonymní zlá síla (možná se jedná o kritiku totalitních režimů), „válka v době míru“
- hlavní hrdina je po celou dobu osamocen, i přesto, že má milenky a dobré postavení v bance, nikdo jej nechápe, nemá přátele,…
- marný boj jedince s byrokratickým systémem
- postupný přerod osobnosti Josefa K, který pod tíhou událostí ztrácí veškeré naděje na spravedlnost
Motiv:
- život malíře (otravující děvčata)
- Lenka – miluje všechny obviněné, milenka i Josefa K.
- obchodník Block a jeho proces
Jazyk:
- spisovný, srozumitelný
- vyprávění je jazykově nezaujaté, vypravěč nevykazuje žádné emoce
- žádné slangové či hovorové výrazy
- neutrální slovní zásoba
- vnitřní monology
- většinu textu tvoří popis
Překlad: Pavel Eisner
Vlastní názor:
Psychologicky je kniha velmi zajímavá, dějově moc ne, ale dílo se mi líbilo, i když na mě působilo depresivně. Čtenáře po celou doby jímá nutkání říci hlavnímu hrdinovi, ať se na celý proces úplně vykašle či vyrozumí „normální“ justici.
Divadelní a filmové adaptace:
- divadelní inscenace v režii Dušana Davida Pařízka a v provedení souboru Pražského komorního divadla
- film Proces (1962), režie Orson Welles
