Kniha: Krysař
Autor: Viktor Dyk
Přidal(a): Lenca6212
Viktor Dyk (*1877 – †1931)
- Viktor Dyk byl významný český básník, prozaik, dramatik a publicista. Narodil se v Pšovce u Mělníka, vystudoval práva na Univerzitě Karlově v Praze.
- Je představitelem generace anarchistických buřičů. Podílel se na založení Československé národní demokracie a byl členem Národního shromáždění.
- Publikoval v časopisech jako Lumír, Moderní revue a Nový kult.
- Jeho dílo má dva hlavní póly: na jedné straně přesvědčení, že literatura má reagovat na veřejné dění a politické otázky, na druhé straně pocity osamělého romantika, který utíká před skutečností do snu. Vyjadřoval znechucení a zklamání ze své doby.
- Počátek jeho tvorby je spojen se skepsí pramenící z potlačení Omladinářských bouří v první polovině 90. let 19. století. V jeho díle jsou patrné prvky romantismu (inspirace Máchou) a novoklasicismu (inspirace Sovou, Šaldou).
Další díla:
- Marnosti – poezie
- Satiry a Sarkasmy – poezie
- Válečná tetralogie – poezie
- Pohádky z naší vesnice – poezie, kritika české politiky a korupce
- Milá sedmi loupežníků – poezie, romantický pól tvorby; příběh dívky, která se přidá k loupežníkům, všechny je miluje, oni zabijí toho, koho měla nejraději, a ona je pak zradí a přivede na šibenici.
- Giuseppe Moro – poezie
- Devátá vlna – poezie
- Posel – drama
- Zmoudření dona Quijota – drama, romanticko-symbolistický pól, inspirace Cervantesovým románem, protiklad snu a skutečnosti.
Literárně-historický kontext
Anarchističtí buřiči, přelom 19. a 20. století
- Dyk je řazen mezi spisovatele přelomu 19. a 20. století a tzv. anarchistické buřiče.
- Anarchismus jako směr odmítal válku, oslavoval život a přírodu, propagoval přirozenou lásku a sexualitu a kritizoval tradiční manželství. Autoři se snažili šokovat, provokovat a usilovali o absolutní svobodu jedince (v kontextu doby, kdy např. v roce 1897 mohly ženy studovat na univerzitách a v roce 1907 volit do parlamentu).
- Umělci se sdružovali kolem časopisu Nový kult a hlásili se k Manifestu anarchistů českých. Často vedli bohémský život.
Další autoři:
Rozbor díla: Krysař
Základní charakteristika:
- Literární druh: Epika s lyrickými (obrazná pojmenování) a dramatickými prvky (dialogy).
- Výrazová forma: Próza.
- Žánr: Novela – prozaický žánr kratšího nebo středního rozsahu. Příběh je poutavý, jednoduchý, nápaditý, sevřený, dramaticky se stupňuje až do bodu obratu (dějového zvratu) a závěrečné pointy.
Téma a motivy:
- Hlavním tématem je rozpor mezi snem a skutečností, touha po naplnění ideálu spojená s momentem deziluze.
- Dílo zesměšňuje malodušnost a hrubost (Líza a krčmář), zneužívání veřejných funkcí (radní), lhostejnost k neštěstí druhých (scény, kdy matka hledá ztracenou Agnes), samoúčelný iluzionismus (Faust) a konvenci maloměšťácké společnosti (Kristián).
Hlavní myšlenka:
- Celé dílo je výrazem Dykových názorů na právo, spravedlnost, lásku a pomstu. Autor do symbolů promítá vlastní osobnost a vidění světa.
Námět:
- Námět: Námět je převzat ze staroněmeckého saského motivu. Příběh vypráví o krysaři, který roku 1284 očistil město Hameln od krys, a když mu nebyla vyplacena odměna, odvedl za trest lidi do propasti.
- Námět: Dykův Krysař však neodvádí celé město kvůli nevyplacené odměně, ale kvůli zklamání v lásce a v současném světě.
Vypravěč:
- Vypravěčem je anonymní subjekt v er-formě.
- V textu se objevuje polopřímá řeč.
Kompozice:
- Děj je uspořádán chronologicky.
- Ke konci příběhu je zřetelná gradace.
- Jednotlivé události na sebe logicky navazují a jsou spjaty s ústředním příběhem.
Jazyk a styl:
- Autor používá spisovnou češtinu, slova neutrální i citově zabarvená. Nepoužívá hovorové a nespisovné výrazy.
- Vyznačuje se zvláštním slovosledem, který nedodržuje pravidla aktuálního větného členění.
- Vyjádření je strohé, věty jsou často krátké, což udržuje čtenáře v napětí. Objevují se i souvětí souřadná.
- Vyprávěcí styl se střídá se stylem popisným. Dialogy dodávají dílu dramatické prvky. Řeč postav je přímá.
Básnické prostředky v díle:
- Personifikace: „A vody míjejí a míjejí a šeptají …“
- Řečnické figury a otázky
- Monology
Symboly v díle:
- Dítě: Přežije jako jediné, symbolizuje naději na znovuzrození a rozbíjí iluze.
- Píšťala padající do propasti: Symbol Krysařova bytí.
- Sedmihradská země: Symbol naděje na lepší svět, odpuštění a nový začátek.
Novoklasicistní tendence:
- Čas: Neobjevuje se zde objektivní historický čas, je vnímán podle toho, jak se proměňuje hrdinův život. Chybí časové vymezení děje.
- Styl: Stavba věty vytvářející rytmus, absence mezivětí, pouze podstatné části rozhovoru a děje, paralelismus, prostá konstatování, substantiva bez přívlastků (epitet).
- Postavy: Osudově jednoznačně formované jako v antickém dramatu, jejich psychologie je strohá.
Romantické prvky:
- Hrdina: Krysař je typický romantický hrdina z okraje společnosti, vyděděnec bez jména.
- Námět: Hlavním námětem je nešťastná láska.
- Prostředí: Krysař, zmatený láskou, utíká z města do přírody, ale zase se vrací.
- Tajemno: Celou knížkou prostupuje tajemná atmosféra.
Postavy:
- Protiklad postav: Postavy jsou v díle protikladné: hammelnští měšťané jsou rozporní, ale čitelní, zatímco Krysař je tajemný a neuchopitelný.
- Krysař: Tajemný samotář, který putuje po městech a pomocí své kouzelné píšťaly vyhání krysy. Nemá ani jméno. Ve městě Hameln se zamiluje do Agnes, ale je zklamán v lásce. Je to vyděděnec, který zná realitu a svár ideálu s ní prožívá na vlastní kůži. Dyk v jeho osudu zobrazuje svůj vlastní osud básníka.
- Agnes: Mladá a krásná dívka, která v Krysařovi probudí city. Otěhotní však se svým milencem Kristiánem a ze zoufalství spáchá sebevraždu utopením.
- Jörgen: Chudý rybář a prostoduchý blázen, kterému vše dochází až s denním zpožděním. Je paralelní postavou ke Krysaři, ale je pevně ukotven ve své realitě. Jako jeden z mála přežije a v závěru knihy se stává poutníkem, který jde hledat ženu, aby nakrmila plačící nemluvně.
- Kristián: Milenec Agnes, který touží po jejím dědictví. Je představitelem maloměšťácké konvence.
Děj:
Do města Hameln, zamořeného krysami, přichází tajemný krysař, aby město škůdců zbavil. Během svého pobytu se zamiluje do mladé dívky Agnes, která jeho city opětuje. Jejich vztah je však narušen, když Agnes zjistí, že čeká dítě se svým bývalým milencem Kristiánem. Zoufalá Agnes spáchá sebevraždu skokem do řeky.
Zhrzený a zklamaný Krysař se rozhodne pomstít celému lhostejnému městu. Pomocí své kouzelné píšťaly vyláká všechny obyvatele Hamelnu ven z jejich domovů. Během tónů jeho písně se v lidech probouzejí dávno zapomenuté prohřešky, a proto ho dobrovolně následují k hoře Koppel. Tam všichni, včetně samotného Krysaře, skočí do propasti s nadějí, že se dostanou do bájné Sedmihradské země, kde je čeká odpuštění a nový, lepší život.
Zkáze unikne pouze prostoduchý rybář Jörgen, kterému vše dochází až s denním zpožděním, a malé nemluvně, které ve městě zůstalo. Když Jörgenovi dojde, co se stalo, chce také skočit do propasti, ale pláč hladového dítěte ho zastaví. Místo toho se vydává hledat ženu, která by dítě nakrmila, a stává se tak nositelem naděje na nový život.
Inspirace a adaptace:
- Námět byl několikrát umělecky zpracován:
- Filmová adaptace: animovaný film Jiřího Barty (1985)
- Filmová adaptace: film F. A. Brabce (2003)
- Muzikál: Daniel Landa (1996)
- Dramatizace: Divadelní zpracování, např. v podání E. F. Buriana.
Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.
