Romeo a Julie – rozbor díla k maturitě (4)

Kniha: Romeo a Julie

Autor: William Shakespeare

Rozbor přidal(a): Dan19

Vloženo na: Studijni-svet.cz

 

 

 

 

William Shakespeare

Narozen: 1564 ve střední Anglii – Stratford nad Avonou

Zemřel:  23. Dubna 1616 – Stratford nad Avonou

Období: přelom 16. A 17. století

Národnost: Angličan

Činnost: básník a dramatik

Směr: renesance

 

Životopis:

• Město středisko zemědělského kraje, dnes turistické centrum
• Dubna 1564 byl pokřtěn – Jménem Gulielmus filius Johannes Shakespeare
• Vystudoval gymnázium, naučil se latinsky, řecky
• V 18 se oženil s Annou Hathawayovou – po půl roce dcera Zuzana, pak dvojčata Judit, Hamlet
• Syn Hamlet zemřel v 11 letech – 1596
• Shakespeare působil jako herec, spisovatel v Londýně – spolumajitel a dramatik divadelní společnosti The Globe
• 1613 – aréna The Globe vyhořela – kariéra Shakespeara prakticky ukončena
• Zemřel po oslavě svých narozenin – pil s kamarády Benem Jonsonem a Michaelem Draytonem
• Ve stejný den zemřel španělský spisovatel Miguel Cervantes y Saavedra
• díla lze rozdělit do tří žánrů dramatické tvorby – Kronikářské, zápletkové komedie a humanistické tragédie
• Nestál o vydávání svých knih, staly se ale poklady literatury – dodnes se čtou jako básně a filozofické texty. Stále se hrají, jsou nadčasová.

 

Dílo:

• Lze rozdělit do 3 období
  • Období 1591 – 1600
    • Především komedie a historické hry – vítězí láska a spravedlnost –
  • Období 1601 – 1608
    • Autor se není jistý, zda jsou renesanční ideály uskutečnitelné, panuje pesimismus, především tragédie, patří sem i Romeo a Julie
  • Období do roku 1609
    • Smíření, pohádkové hry
  • Historické hry
    • Jindřich IV, V, VI, VIII
    • Richard II, III
    • Julius César
  • Komedie
    • Zkrocení zlé ženy – 1594
    • Sen noci svatojánské – 1596
    • Mnoho povyku pro nic – 1599
  • Tragédie
    • Hamlet 1604
      • Hamlet chce pomstít svého otce, sestaví proto divadle a hraje tam vraždu svého otce, jeho otce zabil bratr Claudius na konci se všichni zabijí
    • Macbeth 1605
      • O Macbathovi, který se stal králem díky vraždě. Vyvraždil pak jeho nepřátele, radila mu čarodějnice, nakonec ho ale zabili McDuff – udělali že les chodí
    • Othello 1605
      • Důstojník Jago nenávidí svého generála Othella, nebyl povýšen. Othello poznal Desdemonu, díky jagova léčce othello uškrtí Desdemonu, othello spáchá sebevraždu
    • Romeo a Julie 1595
    • Král Lear
      • 3 dcery si mají rozebrat královo území, podle toho jak vyznají otci lásku, Goneril a Regan tak udělají. Kornelie, neumí dát slovy lásku najevo, otec ji zavrhá a ona jde do Francie. Dvě dcery jsou pak na krále zlé, Kornelie, chce pomoct, ale dcery ji nechají pověst a král umře zármutkem. Dcery se navzájem zabijí.
    • Pohádkové hry
      • Bouře – 1612
      • Zimní pohádka 1611
    • Básně
      • Sonety 1609

 

Romeo a Julie

Obsah – 1. Úvod do děje 2. Ples 3. Sňatek 4. Konflikt 5. Nápoj 6. Smrt Romea, Julie 7. Závěr

Příběh začíná konfliktem mezi Kapuletovými sluhy Samsonem a Řehořem a sluhy Monteků Abrahamem a Baltazarem. Hádají se, kdo má lepšího pána. Jejich spor vyvrcholí soubojem Tybalta za Kapulety a Benvolia za Monteky. Spatří to hlavy obou rodin a také veronský vévoda, který zakáže veškeré boje pod hrozbou smrti. Když všichni odejdou, zůstanou spolu Benvolio s manželi Montekovými. Pán má starost o syna Romea, který se toulá po nocích a je duchem nepřítomný. Benvolio slíbí, že zkusí zjistit, co se děje. Opravdu se mu to povede. Romeo je totiž zamilován do Rosaliny, která se chce stát jeptiškou. Mladý Montek s Benvoliem potkají služebníka Kapuletových, který potřebuje přečíst seznam hostů, aby věděl, koho má pozvat na plánovaný ples. Když Romeo na listu spatří jméno své milované, rozhodne se v převlečení vydat na tuto slavnost. Tam se zamiluje do Kapuletovy dcery Julie, kterou však rodiče chtějí provdat za mladého šlechtice Parise. Po skončení oslav přeleze Romeo zámeckou zeď a čeká pod Juliiným oknem. Když se ozve její hlas, vyzná jí lásku a nabídne jí svatbu, která se má konat hned zítra. Dívka slíbí, že pošle chůvu s odpovědí. Hned nato běží Romeo k bratru Vavřinci, aby domluvil sňatek. Kněz souhlasí, i když mu vytýká, že ještě včera byl po uši zamilovaný do Rosaliny. Svatba se uskuteční, ale vzápětí přichází osudová chvíle celého příběhu. Dochází ke konfliktu mezi Tybaltem a Romeem, Merkuciem, Benvoliem. Tybalt zabije Merkucia, ale to mu nestačí a útočí ještě na Romea. Ten však bojuje a podaří se mu Kapuleta zabít. Když se o tomto sporu dozví vévoda, mladý manžel je vyhnán z města. Julie se po této zprávě zhroutí. Hodná chůva běží k Vavřinci, kde najde Romea a umožní mu být se svou milou přes noc. Když se manželé brzy ráno rozloučí, dozví se Julie, že se bude za tři dny vdávat za Parise. Dívka rozhodnutí rodičů odmítne, pohádá se s otcem a utíká za Vavřincem. Ten jí poradí, aby s jejich přáním souhlasila, ale večer před svatbou vypila „umrtvovací“ nápoj. Kněz zatím pošle pro Romea a plánuje, že o již uskutečněném sňatku řekne znepřáteleným rodům hned, jak se mladí setkají. Julie se vrátí domů, omluví se rodičům za své chování a chystá se na svatbu. Dle rady Vavřince večer před obřadem vypije nápoj. ,,Mrtvou“ ji najde chůva a poté rodiče. S obrovským žalem ji uloží do hrobky. Romeo je právě v Mantově, když se dozví, že Julie zemřela. Okamžitě se vrací do Verony. Ve stejnou noc se k dívčině hrobce vypraví i Paris, aby ji ozdobil květinami. V nejlepším ho přeruší Romeo, který se dobývá do hrobu. Paris ho chce bránit, ale je probodnut mečem. Pak se Romeo dostane k Julii. Lehne si k ní a vypije jed od lékárníka z Mantova. Mrtvého ho najde Vavřinec, který se právě dozvěděl, že Romeo nedostal vzkaz o jeho lsti. Musí se však rychle schovat, protože se blíží měšťané přivolaní Paridovým sluhou. Chce s sebou vzít i Julii, ale ta odmítá a zničená zjištěním, že její láska nežije, probodne se jeho mečem. Mrtvoly milenců najdou měšťané, kteří také chytnou Vavřince, jež se pokoušel uprchnout. Ten jim vypoví příběh Romea a Julie, který velice rozlítostní Kapuleta a Monteka. Obě rodiny se usmíří a rozhodnou se vystavit sochy obou milenců, aby se na tuto tragédii nikdy nezapomnělo.

 

Ukázka

Romeo: Kdo nemá šrámy, vysmívá se jim.

(Julie se objeví nahoře v okně)

Co to však zasvítilo tam v tom okně?

Slunce tam vychází má Julie.

Vstaň, jasné slunce, uhas bledý měsíc,

beztak už zmírající závistí,

že záříš víc než on ty, v jeho službách!

Nesluž mu, závidí. Ten jeho svit

se hodí do komůrek nešťastnic,

jež zmeškaly svůj den. Ty se ho zbav!

Je, ano, je to ona moje láska!

Kéž by už sama věděla, že je.

Třebaže mlčí, mluví. Proč se bát

očima mluví, odpovím jí tedy.

Příliš si troufám, nepatří to mně.

Dvě nejjasnější hvězdy, které musí

odejít jinam, prosí její oči,

ať na čas v nebi září místo nich.

Co až se její oči octnou v nebi

hvězdy v její tváři? Krásou tváře

zahanbí hvězdy jako úsvit lampu

a v záři jejích očí na nebi

budou si ptáci myslet, že je den,

a začnou zpívat. Podpírá si tvář!

Být na těch jejích prstech rukavicí,

abych se jí směl dotknout!

Julie: Bože!

Romeo: (stranou)

Mluví!

Mluv dál! Jsi anděl. Záříš do noci

nad mojí hlavou jako posel nebes,

kterého zrakem obráceným v sloup

s užaslou bázní lidé sledují,

jak osedlává líná oblaka

a zvolna plyne širým ovzduším.

Julie: Ach Romeo! Proč, proč jsi Romeo!

Zřekni se otce, zavrhni své jméno,

nebo když nechceš, stačí tvůj slib lásky,

a já se zřeknu jména Kapuletů.

Romeo: (stranou) Mám ještě naslouchat či mluvit hned?

Julie: Jen tvoje jméno je můj nepřítel.

Ty bys byl ty, i kdybys nebyl Montek.

Proč nemáš jiné jméno? Co je Montek?

Není to ruka, noha, paže, tvář,

není to nic, co z muže dělá muže.

Co sejde na jméně? I kdyby růži

nazvali jinak, bude vonět stejně.

A Romeo, i když mu Romeo

přestanou říkat, bude stejně vzácný.

Tvé jméno, Romeo, to nejsi ty –

odhoď je, vezmi za své jméno mne.

Romeo: Beru tě za slovo. Jen co mi řekneš,

že jsem tvá láska, budu nově pokřtěn.

A nechci už být nikdy Romeo.

Julie: Kdo jsi, že ukryt nocí nasloucháš,

co si tu říkám?

Romeo: Nevím, jakým jménem

se před tebou mám nazvat, světice.

Mé vlastní jméno se mi protiví,

když je tvůj nepřítel. Mít napsáno

to svoje jméno, roztrhal bych je.

Julie: Vyslechla jsem jen několik tvých slov,

a přece poznávám, čí je to hlas.

Nejsi ty Romeo a nejsi Montek?

Romeo: Ten ani ten, když oba nemáš ráda.

Julie: Jak se to stalo, že jsi tady? Proč?

Není tak snadné přelézt tamtu zeď,

a jsi-li ten, kdo jsi, smrt ti tu hrozí,

kdyby tě zastih někdo z mého rodu.

Romeo: Přehoupl jsem se přes zeď, nesen láskou,

která i hradby snadno přemůže

a odváží se vykonat, co umí.

Tvých příbuzných se tedy nelekám.

Julie: Jestli tě tady najdou, zabijí tě.

Romeo: Tvé oči hrozí větším nebezpečím

než dvacet jejich dýk. Mně postačí

tvůj vlídný pohled – ten mě ochrání!

Julie: Nesmějí tě tu spatřit, nechci to!

Romeo: Skryl bych se jejich očím v plášti noci –

a nemáš-li mě ráda, ať mě najdou.

Lépe je skončit jejich nenávistí,

než abych bez tvé lásky dlouho žil.

Julie: A kdo ti řekl, kudy sem máš jít?

Romeo: Láska mě napřed vybídla, ať hledám,

dala mi radu, a já jí svůj zrak.

Lodivod nejsem, ale kdybys byla

na pustém ostrově nejzazšího moře,

jistě bych pro takové zboží vyplul.

Julie: Víš sám, že mi tvář skrývá maska noci,

Jinak bych zrudla studem za všechno,

Co jsi v té noci vyslechl z mých úst.

Chci, jak se sluší, popřít svoje slova –

chtěla bych! Ale sbohem, způsobnosti!

Miluješ mne? Vím, jistě řekneš ano,

a já ti uvěřím. Kdo přísahá,

může však zklamat, sliby milenců

jsou nebi k smíchu. Jestli mě máš rád,

Romeo, řekni pravdu. Nebo myslíš,

že jsem se dala získat příliš rychle?

Budu se mračit, tvrdohlavě vzpírat,

abys mě chtěl tím víc – jen a jen proto!

Příliš jsem zahořela, Monteku,

a ty v tom možná vidíš nestálost.

Ale věř, dokáži být věrnější

než chytračky, co předstírají chlad.

Zdráhala bych se taky, přiznám se –

jenže tys vyslech, jak tě miluji,

dříve než jsem mohla tušit. Odpusť mi!

Nehledej nestálost v tom vyznání,

které ti odhalila temná noc.

Romeo: Přísahám při měsíci, co tu kropí

z nebeské výše koruny všech stromů

Julie: Ne, při něm nepřísahej! Noc co noc,

jak krouží nebem, mívá jinou tvář –

i ty by ses tak měnil.

Romeo: Při čem tedy?

Julie: Nepřísahej mi vůbec, nebo chceš-li,

přísahej při sobě – ty jsi ten bůh,

k němuž se modlím. Potom uvěřím.

Romeo: Ta, kterou miluji –

Julie: Ne, nepřísahej.

Jsi moje radost, ale z úmluvy,

k níž došlo, radost nemám. Je tak náhlá,

nerozvážná a prudká jako blesk,

jenž zhasne dřív, než řekneš: blýsklo se.

Dobrou noc! Než se příště setkáme,

možná že letní vzduch to poupě lásky

promění v krásný květ. Už dobrou noc.

Běž stejně pokojně a šťastně spát,

jako i já teď budu uléhat.

 

O díle

• Literární druh: Drama
• Literární žánr, typ: satirická báseň
• Postavy: Rome, Julie
• Vedlejší postavy: Tybalt, Benvolio, Paris, Rosalina
• Téma: Nešťastný příběh dvou zamilovaných

 

Otázky

• Kde se tato tragédie odehrává?
  • V italském městě Verona
• Kde se odehrává tato scéna a jak ji nazýváme?
  • Pod balkónem domu Kapuletových
  • Balkónová scéna
• Jak byste označili lásku Romea a Julie?
  • Láska na první pohled
• K čemu přirovnává Romeo svou Julii?
  • Ke Slunci, když vychází Julie na balkónu, říká, že vychází slunce
• Čím by chtěl Romeo být, aby se mohl své vyvolené dotknout?
  • Chtěl by být rukavicemi na Juliiných rukou, aby se ji mohl dotýkat.
• Z jakých rodů pocházejí Romeo a Julie (jejich jména) a jaký je vztah obou rodů?
  • Romeo z rodu Monteků
  • Julie z rodu Kapuletů
  • Oba dva rody se navzájem nesnáší, dávný, léta starý spor
• Jak byste vysvětlili pojem aktuálnost díla a doložte své tvrzení na tomto dramatu.
  • Ukazuje, jak rodiče brání dvou lidem v Lásce a jak nešťastně to může skončit
• Uveďte další postavy a charakterizujte je.
  • Paris – budoucí manžel Julie, šlechtic
  • Rosalina – slečna, do které byl Romeu původně zamilován
  • Vavřinec – kněz
  • Tybalt – kapulet
  • Benvolius – monték
• K jakému literárnímu směru přiřadíte toto dílo? Uveďte všechny znaky a cíle tohoto proudu.
  • Renesance
  • Století – Itálie, 15. – 16. Století – západní Evropa a v 17. Století doznívání
  • Znaky a cíle
    • Klade se důraz na člověka, lidský rozum – zájem od boha se obrací k člověku samotnému
    • Člověk je všestranně rozvinutá osobnost
    • Renesance se vrací k antice a antické kultuře
    • Vědecký základ
    • Odpor ke středověkým zásadám diktovaných církví
    • Individualismus
    • Svoboda myšlení
  • Zařaďte autora časově a místně
    • Autor žil na přelomu 16. A 17. Stolení v Anglii, narodil se ve Stratfordu nad Avonou, potom se stěhuje do Londýna, patří do renesance
  • Co byste věděli o životě autora a najděte souvislost s tvorbou.
    • Životopis
    • Zemřel mu syn Hamnet ( 1596), byl sklíčený , psal tragédie, poté nachází smíření
  • Jaké další světové spisovatele řadíme k tomuto směru, uveďte jejich díla a vše časově a místně zařaďte.
    • Itálie – A 14. stol
      • Dante Alighieri
        • Božská komedie
          • Tři části, Peklo, Očistec, Ráj – putování 3 říšemi, duchovní epos
        • Giovanni Boccaccio
          • Dekameron – soubor 100 novel
        • Francesco Petrarca
          • Sonety Lauře
          • Sonet – znělka – má 14 veršů – Složení: 4+4+3+3
        • Francie – 15. A 16. Stol
          • Francois Villon
            • Malý testament – proklíná společnost
            • Velký testament – dochází ke smíření jako dospělý
            • Forma je francouzská (villonská) balada
            • Má určitou výstavbu děje
            • 3 delší sloky a poloviční dozpěv – poslání
          • Francois Rabelais
            • Gargantua a Pantagruel – satirický román
          • Španělsko – A 17. Stol.
            • Miguel de Cervantes y Saavedra
              • Don Quijote de la Mancha – cestování šlechtice Quijota, snílek, žije ve fantazii, Sancho Panza – zbojnoš, realista
            • Lope de vega
              • Ovčí pramen
            • Anglie – A 16. Stol
              • Geoffrey Chancer
                • Povídky Canterburské

 

• Rozvinul se tento literární směr a myšlenkový proud i u nás? Pokud ano, tak kdy, jak jej nazýváme a kdo sem patří. Uveďte autory a díla.
  • Ano rozvinul, ale v Čechách ho nazýváme pouze Humanismus, 15. Až 17. stol
  • Latinská tvorba
    • Jan z Rabštejna
      • Dialogus – fiktivní vyprávění 3 šlechticů, o politických názorech na stát, autor dává za pravdu smíru a hájí zájem státu
    • Bohuslav Hasištejnský z lobkovic
      • Žaloba k sv. Václavu na mravy Čechů – vytýká šlechtě její způsob života
        Traktát o lidské ubohosti – rozebírá negativní vlastnosti lidí
    • Jan Campanus Vodňanský
      • Břetislav a Jitka ( česky) – udajně haní dobrou pověst české šlechty
      • Posvátné ódy – přebásnění Davidových žalmů do latiny ( Starý zákon)
      • Cechias – zveršované české dějiny
    • Česká tvorba
      • Viktorín Kornel ze Všehrd
        • Knihy Devatery – právnické dílo
      • Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
        • Putování aneb cesta z Království českého do Benátek a odtud po moři do země Svaté, země judské a dále do Egypta
      • Václav Hájek z Libočan
        • Kronika česká – národní dějiny
      • Hynek z Potěbrad
        • O štěstí, Ctnost – próza
        • O Ženitvě, Veršové o milovníku – poezie
      • Jan Blahoslav
        • Gramatika česká
        • Filipika proti misomusům – proti nepřátelům vzdělanosti
        • Musica – hudební trilogie
      • V jakých zemích se tento literární směr vyvíjí a kdy?
        • Itálie -13. A 14. stol
        • Francie – 15. A 16. stol
        • Španělsko – 16. A 17. stol
        • Anglie – 14. A 16. Stol

 

Další informace

• Dramatik – Někdy kdo píše drama
• Dramaturg – vybírá a sestavuje repertoár v divadle¨
• Sonet – je literární poetický útvar, který vznikl ve 13. století, vyznačující se přesně vymezenou strukturou 14 veršů a logickým členěním, Anglický sonet tvoří tři čtyřverší a dvojverší. Toto závěrečné dvojverší (couplet) pak přináší nečekaný tematický nebo obrazový obrat. Obvyklé rýmové schéma sonetu je a-b-a-b, c-d-c-d, e-f-e-f, g-g.
• Novela – kratší, prozaický útvar s překvapivým závěrem
• Humanismus – uznávání hodnot lidského života, Místo poznávání Boha je poznávání člověka

Označuje životní a vzdělanostní program, nezávislý na časovém určení

• Český humanismus – -snaha o rozšíření humanistické vzdělanosti, převažuje nauková charakteristika literatury, literatura pro měšťanstvo, zaměřená k životní praxi, lidové čtení-cestopisy, Vyrovnání se kultuře evropských zemí
• Drama – patří spolu s lyrikou a epikou mezi základní literární druhy a žánry. Drama se tvoří tak, že se příběh vypráví pomocí dialogů a monologů
• Tragédie – forma dramatu s vážným obsahem., končí nešťastně
• Milostná tragédie – tragédie s milostnou zápletkou
• Komedie – komické dramatické dílo, končí šťastně
• Tragikomedie – drama vážné tématiky s veselými prvky, případně vyústění závažného příběhu ve šťastný konec.