Záskok – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Záskok

Autor: Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák

Přidal(a): Anežka Literová

 

Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák (Ladislav Smoljak (*9. 12. 1931 – †6. 10. 2010), Zdeněk Svěrák (*28. 3. 1936))

• Ladislav Smoljak (9. 12. 1931 – 6. 10. 2010)
• Poté, co nebyl přijat na DAMU, vystudoval Pedagogickou fakultu UK – obor Matematika a Fyzika.
• Při škole byl režisérem divadelního spolku.
• Po škole byl učitelem na gymnáziu v Brandýse nad Labem.
• Byl redaktorem časopisu Mladý svět a podílel se na vytvoření čtenářské ankety Zlatý Slavík.
• V 70. letech 20. století byl scenáristou Filmového studia Barrandov.
• Společně se Zdeňkem Svěrákem založil Divadlo Járy Cimrmana.
• Byl politicky angažovaný.
• Hrál v podstatě až do své smrti – naposledy 10 dní před 6. 10. 2010.
• Zdeněk Svěrák (28. 3. 1936)
• Studoval na gymnáziu Voděradská v Praze.
• Chtěl se stát spisovatelem, ale protože neexistovala žádná spisovatelská škola, šel studovat Český jazyk a literaturu na Pedagogické fakultě UK.
• Hrál v divadelním spolku Vysoké školy pedagogické, jehož režisérem byl o 5 let starší Ladislav Smoljak.
• Učil na základní škole v Měcholupech.
• Pod tlakem profesorů a kolegů vstoupil do KSČ, protože se domníval, že čím víc bude ve straně dobrých lidí, tím lépe ji půjde posunout k lepšímu.
• Vydával hudební texty pod pseudonymem Emil Synek.
• Kantorská práce ho neuspokojovala, protože ji chtěl skloubit se psaním, stejně jako jeho vzor Alois Jirásek a jeho učitel z Obecné školy.
• Přijal nabídku účinkovat v rozhlase, kde se ve vysíláních z imaginární vinárny U Pavouka poprvé objevila postava Járy Cimrmana.
• Společně s Jiřím Šebánkem, Ladislavem Smoljakem a Karlem Velebným (původně Čepelka) založil Divadlo Járy Cimrmana.
• V roce 1967 začal spolupracovat se skladatelem Jaroslavem Uhlířem.
• Jeho filmy získaly několik Českých lvů a dočkaly se dvou nominací na Oscara, přičemž film Kolja Oscara za nejlepší cizojazyčný film v roce 1997 získal.

 

Další díla:

• Společné scénáře (Svěrák a Smoljak):
• Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974)
• Marečku, podejte mi pero! (1976)
• Na samotě u lesa (1976)
• Ať žijí duchové! (1977) – scénář spolu s Jiřím Lipským
• Scénáře Zdeňka Svěráka:
• Obecná škola (1991)
• Kolja (1996)
• Vratné lahve (2007)
• Kniha Zdeňka Svěráka:
• Ladislav Smoljak, hrající, bdící – kniha o Ladislavu Smoljakovi.

 

Literárně-historický kontext

Současná česká literatura, postmodernismus

• Divadlo Járy Cimrmana je aktivní od 60. let 20. století, publikovalo i za dob normalizace, sametové revoluce a je aktivní dodnes.
• Před rokem 1989 skrytě parodovalo komunistický režim.
• Hra Záskok je z roku 1994 – tedy z období po Sametové revoluci a po rozpadu Československa.
• Divadlo je založeno na mystifikaci diváků, fikci a objevují se v něm projevy dramatického postmodernismu.
• Za autora všech her je fiktivně považována postava českého génia Járy Cimrmana.

 

Další autoři:

• Divadlo Semafor
• Divadlo Na zábradlí
• Divadlo Husa na provázku
• Studio Ypsilon
• Divadlo Sklep

 

Rozbor díla: Záskok

Základní charakteristika:

• Literární druh: Drama
• Literární žánr: Komedie

 

Téma a motivy:

• Téma: Drama o nešťastné premiéře hry Vlasta.
• Obecná témata: Idealizace osobností, výklad života Járy Cimrmana, parodie na rakousko-uherskou monarchii i komunistický režim.
• Témata hry Záskok: Strasti kočujících divadelních společností, jak sláva stoupá do hlavy.
• Témata hry Vlasta: Boj o dědictví, svatba pro peníze, nevěra.
• Motivy: Citování Cimrmanových úspěchů, Cimrman versus Stroupežnický, herecká sláva (Karel Infeld Prácheňský), rychlé hledání náhrady za herce, improvizace na jevišti, chamtivost (Vavroch).

 

Hlavní myšlenka:

• Představit strasti Cimrmanovy kočovné herecké společnosti Lipany, a to jak odborně v semináři, tak na konkrétním příkladu ve hře samotné. Dílo s lehkou ironií a satirickým pojetím kritizuje kult osobnosti (Karla I. Prácheňského) a paroduje různé režimy.

 

Vypravěč:

• V úvodním semináři vystupují přednášející (cimrmanologové), kteří prezentují své referáty. V samotné hře Vlasta vypravěč chybí, děj je posouván dialogy postav. Specifickou formou sdělení informací je scénická hudba, kdy herci zpěvem komentují děj.

 

Kompozice:

• Hra má na rozdíl od ostatních her divadla tři části:
• 1. Odborný seminář
• 2. Předehra
• 3. Divadelní hra Vlasta
• Kompozice je chronologická.

 

Jazyk a styl:

• V odborném semináři je použit spisovný, až vědecký jazyk.
• V předehře a samotné hře je jazyk nespisovný, hovorový, občas se objevují vulgarismy.
• Převažují dialogy, objevuje se i veršovaný monolog na konci hry.
• Typický je černý humor, hra se slovy a jejich významy.

 

Básnické prostředky v díle:

• K pochopení některých humorných pasáží je třeba všeobecný přehled.
• Záměna slov: Využívá se na základě spodoby znělosti.
• Propojení semináře a hry: V samotné hře je použito rozličných prvků z předchozího odborného semináře. Příklad: V semináři se mluví o tom, že smích s pláčem se dá předvést nejlépe škubáním ramen, ve hře pak Bárta škubá rameny; „Ty se směješ Bárto? Jo tak ty pláčeš.“

 

Časoprostor:

• Děj se odehrává na prknech divadelní společnosti Lipany v nejmenovaném městě kolem roku 1910.

 

Postavy:

• Vlasta: Oficiálně „dívka“ ze statku, ale ve skutečnosti chlapec. Musí odmítat lásku podruha Bárty i poručíka Vogeltanze, právě proto, že je ve skutečnosti muž. Podle nové závěti má zdědit statek, ráčkuje.
• Podruh Bárta: Prachobyčejný podruh, popisovaný jako nechápavý a nahlouplý. Miluje Vlastu, ale ta jej neustále odmítá. Má skleněné oko, což ho zachrání od vojny. Je hrán začínajícím hercem, který porušuje zásady Cimrmanova hereckého desatera.
• Vavroch: Otčím Vlasty, postava inspirovaná otcem z Maryši. Anastázii Machovou si vzal pouze kvůli penězům a přeje si její smrt. Podvádí ji s Helgou z hospody. Večer se dobývá do světnice Vlasty a zjišťuje, že je to ve skutečnosti muž.
• Anastázie Vavrochová: Bývalá Machová, rozená Radhouzská. Ve hře je nahrazená figurínou ležící v posteli. Je těžce nemocná a všichni o ní mluví jako o nebožce.
• Doktor Vypich: Rodinný přítel, kterého si Vlasta pozvala, aby jí pomohl sepsat novou závěť. Ráčkuje. Na konci hry se zjistí, že je ve skutečnosti Vlastin otec.
• Šikovatel Vogeltanz: Má posádku v Českých Budějovicích, přijde na statek, aby hledal brance. Zamiluje se do Vlasty na první pohled a chce si ji vzít, přestože je muž.
• Zvědavý invalida Jirka Karásek: Principál herecké společnosti. Postava, která přijíždí na scénu v době, kdy už ani nápověda nepomáhá, což je kvůli chybujícímu herci Prácheňském často.
• Helga: Postava, která se ve hře fyzicky neobjevuje, je pouze zmiňována. Zřejmě se živí jako společnice a Vavroch hojně využívá jejích služeb.

 

Děj:

Hra Záskok je tradičně uvedena odborným seminářem, ve kterém cimrmanologové přednášejí o různých aspektech života a díla Járy Cimrmana, zejména o jeho divadelní činnosti a problémech s herci v kočovné společnosti Lipany. Následuje předehra, která líčí konkrétní situaci před premiérou hry Vlasta: slavný herec Karel Infeld Prácheňský, který měl hrát hlavní roli, se urazí a odejde, takže soubor musí narychlo najít záskok.

Poté začíná samotná hra ve hře – „Vlasta“. Děj se odehrává na statku, kde umírá bohatá selka Anastázie Vavrochová. Její manžel Vavroch, který si ji vzal jen pro peníze, se těší na dědictví a podvádí ji s jistou Helgou. Netuší však, že Anastázie sepsala novou závěť, v níž vše odkazuje své schovance Vlastě. Vlasta je ve skutečnosti chlapec, převlečený za dívku, aby mohl statek zdědit. Musí proto odmítat náklonnost podruha Bárty i šikovatele Vogeltanze, který na statek přijel hledat brance. Vavroch se pokusí Anastázii otrávit jedem v mléce, ale Vlasta mu v tom zabrání (jedem se otráví kočka). Na statek přijíždí doktor Vypich, aby pomohl sepsat novou závěť. Nakonec Vavroch odhalí, že Vlasta je chlapec, a doktor Vypich se ukáže být Vlastiným skutečným otcem. Celé představení je neustále narušováno chybami herce v záskoku a zásahy principála v roli zvědavého invalidy.

 

Inspirace a adaptace:

• Hlavní inspirací pro hru byly skutečné problémy kočovných divadelních společností na přelomu 19. a 20. století, zejména velká fluktuace herců a nutnost improvizace.
• Postava Vavrocha je parodickou inspirací otce z dramatu Maryša od bratří Mrštíků, který také nutí dceru do sňatku pro peníze.
• Celé dílo je založeno na fiktivní postavě Járy Cimrmana, což je hlavní inspirační zdroj a rámec pro všechny hry Divadla Járy Cimrmana.

 

Zajímavosti:

• V Divadle Járy Cimrmana tradičně nehrají žádné ženy; všechny ženské role ztvárňují muži.
• Soubor se skládá převážně z neherců.
• Hra Záskok získala Cenu Alfréda Radoka za nejlepší divadelní hru roku 1994.
• Zdeněk Svěrák napsal o svém kolegovi knihu s názvem „Ladislav Smoljak, hrající, bdící“.
• První hra Divadla Járy Cimrmana, Akt, měla premiéru 4. října 1967.
• Ladislav Smoljak se podílel na vytvoření známé čtenářské ankety Zlatý slavík.
• Zdeněk Svěrák v počátcích své kariéry psal hudební texty pod pseudonymem Emil Synek.

 

Doplňující informace:

Literární forma – drama

Literární druh – epika

 

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.