Kytice – rozbor díla k maturitě (3)

Kytice

 

Kniha: Kytice

Autor: Karel Jaromír Erben

Přidal(a): vasek

 

Karel Jaromír Erben (*1811 – †1870)

  • Karel Jaromír Erben se narodil roku 1811 v Miletíně pod Zvičinou, nedaleko Hořic v Podkrkonoší.
  • Studoval práva a filozofii na Univerzitě Karlově. Na studium si vydělával vyučováním hudby, což se později projevilo v jeho básnické tvorbě, kde pracoval s rýmem, rytmem a zvukomalbou.
  • Byl českým básníkem, historikem, folkloristou, publicistou, sekretářem Českého muzea, archivářem města Prahy a překladatelem. Chtěl být učitelem, ale věnoval se historii a později se stal hlavním archivářem města Prahy.
  • Sbíral lidové písně, pohádky a pověsti. Lidovou slovesnost považoval za básnický projev starobylého mýtu, v souladu s romantickou teorií bratří Grimmů. Sbíral, rekonstruoval, vydával a vykládal lidovou lyriku i epiku.
  • Byl dlouholetým spolupracovníkem Františka Palackého, například na díle Písně národní v Čechách.
  • Podílel se na vydání almanachu Máj, společně s Boženou Němcovou, Vítězslavem Hálkem, Janem Nerudou a Karlem Sabinou.
  • Zemřel na tuberkulózu v roce 1870.

 

Další díla:

  • Prostonárodní české písně a říkadla – patří k nejvýznamnějším sbírkám lidové slovesnosti.
  • Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních – popisují cestu na venkov, náměty z lidové slovesnosti.
  • České pohádky – Zlatovláska, Hrnečku vař!, Tři zlaté vlasy děda Vševěda.
  • Sebrané spisy české – vydával i díla staré české literatury, například od mistra Jana Husa.

 

Literárně-historický kontext

Romantismus

  • Dílo spadá do 3. fáze národního obrození (1830–1848), která je označována jako vrcholná neboli romantická. V této době sílil boj za politická práva českého národa a rostlo politické uvědomění, ovlivněné revolucemi v Evropě. Čeština se postupně stávala jazykem veřejného života a rozvíjelo se divadlo (Stavovské divadlo, Kajetánské divadlo).
  • Romantismus jako umělecký směr vznikl na konci 18. století v Anglii. V českých zemích se prosadil v první polovině 19. století. Jedná se o směr, kde obrazovost a citovost převládají nad rozumem, což je protikladem klasicismu.
  • Typickými znaky romantismu jsou motivy přírody, venkovského prostředí, hřbitovů, jezer, zřícenin a opuštěných míst. V dílech vystupují nadpřirozené bytosti a důležitou roli hraje vztah člověka s přírodou.
  • Český romantismus, jehož je Erben představitelem, se liší od západoevropského. Postavy nejsou bouřlivé a toužící po svobodě, ale spíše mírné a pokorně přijímají svůj osud i trest za prohřešky podle mravního kodexu.
  • Erben čerpal z českých lidových pověstí, které sbíral po vsích. Věřil, že v duši národa (v lidové slovesnosti) je uloženo to nejdůležitější. Jeho dílo má silný vlastenecký prvek a snahu poukázat na krásu českého jazyka a kultury.

 

Další autoři:

 

Rozbor díla: Kytice

Základní charakteristika:

  • Literární druh: Lyricko-epická poezie (kombinuje dějové vyprávění s lyrickými prvky, jako jsou emoce a pocity).
  • Literární žánr: Sbírka umělých (autorských) balad. Erben se inspiroval lidovými baladami a snažil se je umělecky napodobit.
  • Balady mají pochmurný děj a často tragický konec. Jsou psány formou dialogů a ohraničeny malým časovým prostorem, což se označuje jako baladická zkratka (autor se zabývá pouze klíčovými okamžiky děje).
  • Děj je často neúplný a úsporný, čtenář si musí mnohé domyslet. Některé básně mají rysy pohádek (Zlatý kolovrat), pověstí (Věštkyně) nebo legend (Záhořovo lože).

 

Téma a motivy:

  • Hlavní témata: Vina a trest, osudovost, mateřská láska, porušení základních lidských a přírodních zákonů.
  • Hlavní motivy: Přiznání viny, pokání, odpuštění, lidská morálka, vztah člověka k osudu a přírodě.
  • Vlastenecké motivy: Víra v lepší budoucnost národa (Kytice, Věštkyně).
  • Nadpřirozeno: Záporná role nadpřirozených postav (Vodník, Polednice).
  • Vztahy: Narušení vztahu mezi matkou a dítětem (Poklad, Dceřina kletba), vztah živých a mrtvých (Svatební košile, Vrba), porušení mezilidských vztahů kvůli chamtivosti (Zlatý kolovrat).
  • Kontrasty: Štěstí a smutek, láska a smrt (Holoubek, Štědrý den).
  • Nejhorším proviněním je porušení mateřských povinností, za které vždy následuje trest. Mravnostní řád nesmí být porušen.

 

Hlavní myšlenka:

  • Hlavní myšlenkou sbírky je, že každý čin proti základním mravním principům a přírodním zákonům bude potrestán. Trest je nevyhnutelný a často nepřiměřeně krutý. Erben zdůrazňuje důležitost pokory, pokání a harmonie v mezilidských vztazích, zejména v rodině. I když je trest neodvratný, pokání a láska ho mohou zmírnit nebo vést k odpuštění.

 

Námět:

  • Námět: Náměty Erben čerpal především z českých a slovanských lidových pověstí, bájí a písní, které sbíral po vsích. Inspiroval se mytologickou teorií bratří Grimmů, podle níž lidová slovesnost uchovává pozůstatky nejstarších mýtů. Látku přebíral v původní podobě a zdůrazňoval její osudovost a mravní poselství.

 

Vypravěč:

  • Děj balad je vyprávěn chronologicky. Vypravěčem je převážně nezúčastněná osoba, vyprávění probíhá v er-formě (3. osobě jednotného čísla).

 

Kompozice:

  • Sbírka obsahuje 13 lyricko-epických básní (první vydání z roku 1853 mělo 12 básní).
  • Básně jsou uspořádány do promyšlené zrcadlové kompozice, kde si básně navzájem tematicky odpovídají:
  • Kytice × Věštkyně: vlastenecké básně, alegorie národa.
  • Poklad × Dceřina kletba: mateřská vina.
  • Svatební košile × Vrba: vztah světa živých a mrtvých.
  • Polednice × Vodník: zásah nadpřirozených bytostí.
  • Zlatý kolovrat × Záhořovo lože: vina, pokání a spravedlnost (pohádkový/legendární námět).
  • Štědrý den a protějšek (původně zamýšlená Svatojánská noc, která nebyla dokončena).
  • Holoubek tvoří střed a osu symetrie celé sbírky.
  • Báseň Lilie byla přidána až do druhého vydání (1861) a tuto symetrickou kompozici narušuje.
  • Na konci sbírky je oddíl Poznamenání, kde Erben vysvětluje původ a pojetí jednotlivých motivů.
  • Každá báseň začíná statickým úvodem, následuje dramatická událost s tragickým koncem a mravním ponaučením.

 

Jazyk a styl:

  • Jazyk je spisovný, ale obsahuje archaismy (bodejž, kdos, proň) a lidové prvky, což přibližuje básně lidové poezii.
  • Erben tvoří i nová slova, tzv. neologismy (např. mateřídouška).
  • Styl je charakteristický stručností a úsporností – baladická zkratka. To se projevuje vynecháváním sloves a zhuštěním děje.
  • Časté je užití citoslovcí (bouch, bác, hop, klop), která nahrazují slovesa a dynamizují děj.
  • Využívá živé dialogy a opisy postav a prostředí, které nahrazují romantické popisy duševních stavů.
  • V textu se objevují zvolání a otázky, které vtahují čtenáře do děje.

 

Verš a metrum:

  • Básně mají pravidelný, zpěvný rytmus, který připomíná lidové písně.
  • Verš je slabotonický, s pravidelným střídáním přízvučných a nepřízvučných slabik.
  • Převažuje rým sdružený (aabb) a střídavý (abab).
  • V metru se střídá daktyl (– ◡ ◡) a trochej (– ◡).
  • Verše jsou často krátké a hutné (tzv. gnomický verš).

 

Básnické prostředky v díle:

  • Metafora (přenášení významu na základě podobnosti).
  • Přirovnání (srovnání dvou jevů pomocí spojky ‚jako‘).
  • Epiteton (básnický přívlastek, např. ‚bílá laň‘).
  • Personifikace (zosobnění, např. ‚duše její se vrátila‘).
  • Zvukomalba (onomatopoie) (napodobení zvuků slovy, např. ‚A na chalupu klop, klop, klop!‘).
  • Inverze (obrácený slovosled).
  • Asyndeton (vynechávání spojek pro zrychlení děje).
  • Antiteze (přirovnání protikladem, např. ‚běží bohatýr, ne on neběží, on přímo letí!‘).
  • Refrén (opakování části textu v rámci básně).

 

Časoprostor:

  • Prostor: Děj se odehrává v neurčitém, často venkovském prostředí – v chalupách, lesích, u jezer či na hřbitovech. Prostředí je často tajemné a podtrhuje ponurou atmosféru balad.
  • Čas: Děj je zhuštěn do krátkých, klíčových okamžiků (např. poledne v Polednici, Štědrý den, Velký pátek). Čas plyne rychle a osudově.

 

Další autoři balad:

 

Postavy:

  • Ženy (matky): Jsou ústředními postavami většiny balad. Jejich láska může být jak ochranitelská, tak i zničující. Často poruší nějaký mravní zákon (z chamtivosti, vášně, či nedbalosti), což vede k tragédii. Postavy pokorně přijímají svůj osud i trest.
  • Nadpřirozené bytosti: Postavy jako Vodník, Polednice nebo kouzelný stařec zasahují do světa lidí. Obvykle představují personifikaci přírodních sil nebo osudu a trestají lidské prohřešky. Nejsou jednoznačně zlé, ale jednají podle pevných, neměnných zákonů.
  • Dornička: Postava z balady Zlatý kolovrat. Krásná a nevinná dívka, kterou zavraždí její nevlastní matka a sestra, aby ji nahradily u krále. Je symbolem dobra, které je nakonec díky zázraku odměněno a zlo je potrestáno.
  • Záhoř: Hlavní postava balady Záhořovo lože, loupežník a vrah, který se kaje ze svých činů a dosáhne odpuštění díky devadesátiletému pokání a víře. Je jedinou mužskou hlavní postavou ve sbírce.

 

Děj:

Kytice: Alegorická báseň. Po smrti matky zůstanou sirotci, kteří pláčou na jejím hrobě. Matčina duše se z lásky k nim vtělí do kvítku mateřídoušky, aby s nimi mohla zůstat. Báseň symbolizuje pouto mezi národem (dětmi) a vlastí (matkou).

Poklad: Na Velký pátek žena s dítětem objeví v otevřené skále poklad. V zaslepení chamtivostí odloží dítě a odnáší zlato. Skála se zavře a poklad se doma promění v kamení. Po roce pokání a utrpení nachází ve skále své dítě živé a zdravé. Ponaučení: Mateřská láska je cennější než jakékoli bohatství.

Svatební košile: Dívka se modlí za návrat svého milého z vojny. Ten se v noci objeví jako duch a láká ji na rychlou svatbu. Cestou ji přiměje odhodit modlitební knížky, růženec i křížek. Dívka pozná, že ji vede na hřbitov, a v poslední chvíli se zachrání modlitbou v umrlčí komoře. Ponaučení: Člověk nemá zasahovat do osudu a víra ho může zachránit.

Polednice: Matka v hněvu na zlobivé dítě zavolá Polednici. Ta skutečně přijde a chce si dítě vzít. Matka v hrůze dítě pevně přimkne k sobě a v mdlobách ho nechtěně udusí. Trest je zde nepřiměřený vině.

Zlatý kolovrat: Král se zamiluje do dívky Dory. Její macecha a nevlastní sestra ji v lese zabijí, vezmou jí oči a údy, aby ji mohla sestra u krále nahradit. Starý kouzelník v lese najde tělo, vyšle pachole na hrad a za zlatý kolovrat, přeslici a kužel získá zpět části těla. Doru oživí. Zpívající kolovrat pak králi odhalí pravdu. Zlo je potrestáno a dobro odměněno.

Štědrý den: Dvě dívky, Hana a Marie, o Štědrém večeru hádají budoucnost z pohledu do díry v ledu. Hana vidí svatbu, Marie pohřeb. Obě věštby se do roka vyplní. Ponaučení: Je lepší neznat svou budoucnost a žít přítomností.

Holoubek: Mladá vdova, která otrávila svého muže, se brzy znovu vdá. Na hrobě jejího prvního muže sedává bílý holoubek a svým vrkáním neustále připomíná její zločin. Žena tíhu viny neunese a spáchá sebevraždu utopením.

Záhořovo lože: Poutník, jehož otec upsal ďáblu, jde do pekla pro úpis. Cestou slíbí loupežníku Záhořovi, že mu poví, jaké tresty v pekle viděl. V pekle se dozví o strašlivém ‚Záhořově loži‘. Když to Záhořovi vypráví, ten se zhrozí a činí pokání. Po devadesáti letech mu Bůh odpustí a oba umírají smířeni.

Vodník: Dívka neuposlechne varování matky a jde prát k jezeru, kde ji stáhne vodník. Stane se jeho ženou a porodí mu dítě. Stýská se jí po matce, a tak ji vodník pustí na návštěvu pod podmínkou, že se do večera vrátí. Matka ji však zpět nepustí. Rozzuřený vodník přinese jejich dítě na práh domu, zabije ho a oddělí mu hlavu od těla.

Vrba: Muž zjišťuje, proč je jeho žena v noci jako bez duše. Dozví se, že její duše je spjata s vrbou u potoka. V touze mít ženu jen pro sebe vrbu porazí, čímž ale zabije i svou ženu. Umírající mu poradí, aby z vrbového dřeva udělal kolébku pro jejich syna, aby mu matka byla stále nablízku.

Lilie: Dívka si přeje být pohřbena v lese. Na jejím hrobě vyroste bílá lilie. Pán, který ji najde, si ji odnese na zahradu, kde se promění zpět v dívku a vezme si ji za ženu. Když musí odjet do války, svěří ji do péče své matky. Ta ji však ze zášti a nenávisti nechá zahynout na slunci. Pán po návratu prokleje svou matku.

Dceřina kletba: Dcera, která zabila své nemanželské dítě, proklíná svého svůdce i svou matku za to, že jí ve všem ustupovala a příliš ji rozmazlovala. Chystá se spáchat sebevraždu. Báseň je o vině, která padá i na rodiče za špatnou výchovu.

Věštkyně: Fragmentární, vlastenecká báseň. Věštkyně předpovídá slavnou budoucnost českého národa, zmiňuje historické postavy jako Libuši a Přemysla. Báseň končí nadějeplnou vizí budoucnosti národa.

 

Inspirace a adaptace:

  • Dílo vznikalo v době Bachova absolutismu (1849–1859), období silného útlaku a potlačování národního života. Vlastenecká činnost byla omezena, a proto se autoři uchylovali k jinotajům a alegoriím (např. úvodní báseň Kytice jako symbol vlasti).
  • Erben psal a sbíral balady přes 20 let. Některé byly nejprve vydávány časopisecky. První souborné vydání vyšlo v roce 1853 a obsahovalo 12 balad. Druhé vydání z roku 1861 bylo rozšířeno o baladu Lilie. Poslední vydání za Erbenova života vyšlo roku 1864.
  • Hlavní inspirací byla pro Erbena lidová slovesnost, české a slovanské mýty a pověsti, které považoval za odkaz předků a projev duše národa. Vycházel z mytologické teorie bratří Grimmů, která hledala v pohádkách a pověstech stopy prastarých mýtů.

 

Zajímavosti:

  • V 70. letech 20. století vznikl v divadle Semafor úspěšný muzikál Kytice s libretem Jiřího Suchého a hudbou Ferdinanda Havlíka. Zpracovával šest balad, každou v jiném hudebním žánru.
  • V roce 2000 byl natočen film Kytice režiséra F. A. Brabce. Jedná se o vizuálně působivé ztvárnění sedmi balad (Kytice, Vodník, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Dceřina kletba, Štědrý den). Film získal několik ocenění Český lev.

 

Doplňující informace:

Již nejstarší balada Polednice, která vyšla časopisecky v roce 1840, vzbudila velký ohlas. Celá sbírka byla přijata velmi pozitivně a ukázala se jako nadčasová, dnes patří k základním dílům české literatury.

Erbenovo dílo ovlivnilo mnoho dalších básníků, například Jana Nerudu nebo Petra Bezruče a Jiřího Wolkera v jejich sociálních baladách.

Kytice je stále živou součástí českého kulturního povědomí, je stálicí v repertoáru divadel, inspirací pro filmaře a hudebníky a patří k povinné školní četbě.

 

Původní zdroj: – web s materiály pro maturanty.


Podobné materiály:
💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.