Pán prstenů: Společenstvo prstenu

Kniha: Pán prstenů: Společenstvo prstenu

Autor: J. R. R. Tolkien

Přidal(a): Tricerator

J. R. R. Tolkien (*1892 – †1973)

John Ronald Reuel Tolkien byl anglický spisovatel, filolog a univerzitní profesor na Oxfordské univerzitě.
Je považován za otce moderního žánru fantasy. Proslul především svými díly Hobit a trilogií Pán prstenů.
Byl členem literárního klubu Inklings, kde se scházel s dalšími autory, jako byl C. S. Lewis.
Jeho styl se vyznačuje mimořádnou propracovaností fiktivního světa Středozemě, pro který vytvořil nejen detailní historii, geografii a mytologii, ale také několik umělých jazyků (především elfštinu).
Tolkienovo dílo je hluboce ovlivněno jeho láskou k mytologii, zejména severské (Edda) a staroanglické (Beowulf), a také jeho katolickou vírou.

Další díla:

Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky (1937) – Pohádkový příběh, který předchází událostem Pána prstenů.
Pán prstenů: Dvě věže (1954) – Druhý díl trilogie.
Pán prstenů: Návrat krále (1955) – Závěrečný díl trilogie.
Silmarillion (1977) – Soubor mytologických příběhů a historie Středozemě, vydaný posmrtně jeho synem Christopherem.

Literárně-historický kontext

Fantasy literatura, 2. polovina 20. století

Dílo vznikalo po úspěchu knihy Hobit, kdy byl Tolkien svými kolegy z literárního klubu Inklings a vydavatelem nucen napsat pokračování. Práce na trilogii trvala mnoho let.
První díl, Společenstvo Prstenu, byl vydán v roce 1954. Doba vzniku spadá do období po druhé světové válce, což se v díle odráží v tématech boje proti totalitnímu zlu, industrializace ničící přírodu a odvahy obyčejných lidí.
Pán prstenů je považován za základní kámen moderní fantasy a definoval mnoho konvencí tohoto žánru.

Další autoři:

C. S. Lewis – Tolkienův blízký přítel a člen klubu Inklings, autor série Letopisy Narnie.

Rozbor díla: Pán prstenů: Společenstvo prstenu

Základní charakteristika:

Literární druh: Epika
Literární žánr: Román (konkrétně high fantasy román)

Téma a motivy:

Témata: Boj dobra se zlem, moc a její zhoubný vliv, přátelství, odvaha, oběť, naděje.
Motivy: Putování (cesta), prsten jako symbol moci a pokušení, zrada, statečnost malého jedince, zkáza přírody industrializací.

Hlavní myšlenka:

Hlavní myšlenkou je, že i ten nejmenší a zdánlivě bezvýznamný jedinec může změnit osud světa. Dílo ukazuje, že skutečná síla nespočívá ve fyzické moci, ale v odvaze, přátelství a vytrvalosti. Zároveň varuje před zhoubnou a korumpující povahou absolutní moci.

Námět:

Námět: Autor bohatě čerpal inspiraci ze severské a germánské mytologie (např. sbírka písní Edda) a staroanglických eposů, jako je Beowulf. Odráží se v něm také autorova hluboká znalost filologie a lingvistiky.

Vypravěč:

Způsob vyprávění: Er-forma
Typ vypravěče: Vševědoucí vypravěč, který sleduje osudy více postav na různých místech, zná jejich myšlenky a pocity.

Kompozice:

Dílo je psáno chronologicky.
Kniha Společenstvo prstenu je rozdělena na dvě části, označované jako Kniha I a Kniha II, které se dále člení na kapitoly.

Jazyk a styl:

Jazyk je spisovný, bohatý a místy archaický, což navozuje atmosféru starobylého eposu.
Autor používá časté historismy a starší výrazy (např. pinta, řemdih), aby podtrhl středověký ráz společnosti.
Styl je velmi popisný, s detailními líčeními krajiny, postav i událostí.
Dílo obsahuje řadu básní a písní v původních fiktivních jazycích (především elfštině), což dokládá autorovu lingvistickou zručnost.

Básnické prostředky v díle:

Metafora: Častý výskyt, například když se mluví o Sauronově duchu, který promlouvá k prstenu.
Monology: Vnitřní promluvy postav, které odhalují jejich pocity a dilemata.

Časoprostor:

Prostor: Příběh se odehrává ve fiktivním světě Středozemě, konkrétně v její severozápadní části (Kraj, Roklinka, Morie, Lothlórien).
Čas: Děj je zasazen do konce Třetího věku, období, které se svým charakterem podobá evropskému ranému středověku.

Postavy:

Frodo Pytlík: Hobit z Kraje, synovec a dědic Bilba Pytlíka. Stává se nositelem Jednoho prstenu a je pověřen úkolem jej zničit. Je statečný a houževnatý, i když břemeno prstenu na něj těžce doléhá.
Gandalf: Mocný čaroděj (Istar), člen Bílé rady. Působí jako průvodce a ochránce Společenstva. Je moudrý, ale i veselý. Pro záchranu ostatních je ochoten obětovat i vlastní život.
Aragorn: Potomek starobylého královského rodu a dědic trůnu Gondoru. Vystupuje jako hraničář Chodec. Je to ušlechtilý, odvážný a čestný bojovník, jeden z největších lidí své doby.
Legolas: Elfský princ z Temného hvozdu, syn krále Thranduila. Vynikající lučištník s bystrým zrakem. Působí majestátně a má silný smysl pro morálku.
Gimli: Trpaslík z rodu Durinova, syn Glóinův. Je hrdý, statečný a zpočátku nedůvěřivý k elfům, ale během cesty se stane Legolasovým přítelem. Je vyzbrojen sekerou a touží pomstít zkázu Morie.
Samvěd Křepelka (Sam): Frodův zahradník a nejlepší přítel. Je neochvějně loajální, praktický a statečný. Přísahá, že Froda nikdy neopustí, a svůj slib dodrží až do konce.
Boromir: Syn Denethora, vládnoucího správce Gondoru. Je to statečný a hrdý muž, který však podlehne pokušení Prstenu v touze ochránit svůj lid. Svou chybu nakonec vykoupí smrtí v boji.
Smělmír Brandorád (Smíšek) a Peregrin Bral (Pipin): Frodovi přátelé a bratranci, hobiti. Zpočátku jsou spíše veselí a bezstarostní, ale během cesty prokážou velkou odvahu a dospějí.
Sauron: Temný pán Mordoru a hlavní antagonista. Stvořil Jeden prsten, aby ovládl celou Středozem. Ačkoli byl v minulosti poražen a ztratil fyzickou podobu, jeho duch přetrval a usiluje o znovunabytí Prstenu a absolutní moci.
Saruman: Původně nejmocnější z čarodějů a hlava Bílé rady. Zradil své poslání, přidal se na stranu zla a touží získat Prsten pro sebe. Vládne ze Železného pasu.
Arwen: Dcera Elronda, pána Roklinky. Je to elfka, která se z lásky k smrtelnému člověku Aragornovi vzdává své nesmrtelnosti.

Děj:

Příběh začíná v Kraji, domově hobitů. Starý hobit Bilbo Pytlík odchází na odpočinek a zanechává svému synovci a dědici Frodovi tajemný prsten. Čaroděj Gandalf brzy zjišťuje, že se jedná o Jeden prsten, který stvořil Temný pán Sauron, aby si podrobil celou Středozem. Prsten má zhoubnou moc a musí být zničen v ohni Hory osudu v Mordoru, kde byl ukován.

Frodo se s prstenem vydává na nebezpečnou cestu do elfské pevnosti Roklinky. Doprovázejí ho jeho přátelé, hobiti Samvěd Křepelka, Peregrin Bral (Pipin) a Smělmír Brandorád (Smíšek). Cestou jsou pronásledováni Sauronovými přízraky, nazgûly. Setkávají se s tajemným hraničářem Chodcem, který se jim představí jako Aragorn, a pomůže jim dorazit do Roklinky.

V Roklince se koná velká porada, které se účastní zástupci elfů, trpaslíků a lidí. Je rozhodnuto, že Prsten musí být zničen. Frodo se dobrovolně ujímá tohoto úkolu. Je ustanoveno Společenstvo prstenu, které ho má na cestě doprovázet a chránit. Tvoří ho Frodo, Sam, Pipin, Smíšek, Gandalf, Aragorn, elf Legolas, trpaslík Gimli a Boromir, syn správce Gondoru.

Společenstvo se vydává na jih. Pokus o přechod přes Mlžné hory selže, a tak jsou nuceni projít temnými a opuštěnými doly Morie. Zde je napadne prastarý démon Balrog a Gandalf se při souboji s ním zřítí do propasti. Zbytek družiny, otřesen ztrátou, unikne z Morie a nachází útočiště v elfské lesní říši Lothlórien.

Odtud pokračují po řece Anduině. Napětí ve skupině roste, zejména kvůli Boromirovi, který podléhá moci Prstenu a chce ho použít na obranu Gondoru. Pokusí se Frodovi Prsten sebrat. V tu chvíli je Společenstvo napadeno skřety Uruk-hai, které vyslal zrádný čaroděj Saruman. Boromir umírá, když statečně brání Smíška a Pipina, kteří jsou přesto zajati. Aragorn, Legolas a Gimli se vydávají pronásledovat skřety, aby hobity zachránili. Frodo, zdrcený rozpadem Společenstva a vědom si nebezpečí, které Prsten představuje pro jeho přátele, se rozhodne pokračovat v cestě do Mordoru sám, pouze v doprovodu věrného Sama. Tím první díl trilogie končí.

Inspirace a adaptace:

Původně byla napsána pohádka pro starší děti – Hobit, ale kvůli její obrovské úspěšnosti přiměli Tolkiena kolegové z literárního klubu Inklings a jeho vydavatel k napsání pokračování.
Autor čerpal hojně ze severské mytologie (např. sbírka písní Edda) a staroanglických eposů, jako je Beowulf.
Jako filolog a lingvista vytvořil Tolkien pro své dílo umělé jazyky, především dva hlavní elfské dialekty – quenijštinu a sindarštinu.

Zajímavosti:

Pán prstenů je považován za základní stavební kámen moderní fantastiky a inspiroval nespočet dalších autorů, filmů a her.
V roce 1999 zákazníci internetového knihkupectví Amazon.com v hlasování vybrali Pána prstenů jako nejvýznamnější knihu tisíciletí.
V letech 2001–2003 byla celá trilogie velmi úspěšně zfilmována novozélandským režisérem Peterem Jacksonem a získala celkem 17 Oscarů.

Úryvek z díla:

„Je to můj miláček, sám ke mně přišel.“ (Slova, která jsou typická pro postavu Gluma, ukazující zhoubný vliv Prstenu na jeho mysl.)

__PROTECTED_LINK_BLOCK_1__

Doplňující informace:

Vedlejší dějovou linkou, která se v knize rozvíjí, je láska mezi smrtelným člověkem Aragornem a nesmrtelnou elfkou Arwen, dcerou Elronda. Jejich lásce není přáno, protože Arwen by se pro Aragorna musela vzdát své nesmrtelnosti a přijmout osud smrtelníků.

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.