Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky

Kniha: Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky

Autor: John Ronald Reuel Tolkien

Přidal(a): truck4r

John Ronald Reuel Tolkien (*1892 – †1973)

John Ronald Reuel Tolkien se narodil v Bloemfonteinu v Jihoafrické republice v bohaté rodině. Po smrti otce se s matkou a bratrem přestěhoval do Anglie. Brzy však zemřela i matka a John se svým bratrem se dostali do sirotčince, kde získali katolickou výchovu.
Vystudoval lingvistiku, konkrétně staroangličtinu, na Oxfordské univerzitě. Byl povolán do první světové války, kde zažil hrůzy zákopových bojů a onemocněl zákopovou horečkou. Během ročního pobytu v nemocnici začal pracovat na základech svého fiktivního světa a jeho mytologie.
Po válce získal profesorský titul a vyučoval anglosaštinu a později anglickou literaturu a jazyk na Oxfordu. Podílel se také na tvorbě Oxfordského anglického slovníku. Se svou ženou Edith Brattovou měl čtyři děti, pro které původně začal psát pohádkové příběhy, z nichž se později zrodil i Hobit.

Další díla:

Pán prstenů – Epická fantasy trilogie, která je volným pokračováním Hobita a rozvíjí příběh Prstenu moci.
Silmarillion – Soubor mytologických a historických příběhů, které popisují stvoření a dějiny Středozemě. Dílo bylo vydáno posmrtně jeho synem Christopherem.

Literárně-historický kontext

Fantasy, 1. polovina 20. století

Kniha Hobit byla poprvé vydána v roce 1937, v napjatém období mezi dvěma světovými válkami. Autoři této generace byli hluboce ovlivněni zkušenostmi z první světové války a rostoucími obavami z dalšího globálního konfliktu.
V literatuře se v této době rozvíjely nové žánry jako sci-fi a fantasy, které autorům nabízely únik z reality, ale zároveň i platformu pro alegorické vyjádření, kritiku společnosti a zkoumání velkých témat, jako je boj dobra se zlem, moc a chamtivost.

Další autoři:

Clive Staples Lewis – Tolkienův blízký přítel a člen literární skupiny Inklings, autor slavné série Letopisy Narnie.
Robert E. Howard – Americký autor, považovaný za jednoho ze zakladatelů subžánru „sword and sorcery“ (meč a magie), tvůrce postavy Barbara Conana.

Rozbor díla: Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky

Základní charakteristika:

Literární druh: Epika
Literární žánr: Fantasy román (často označovaný také jako pohádka pro dospělé)

Téma a motivy:

Témata: Cesta za dobrodružstvím a sebepoznáním, boj dobra se zlem, zhoubný vliv chamtivosti, hrdinství malého jedince.
Motivy: Přátelství, loajalita, odvaha, domov, poklad, drak, kouzelný prsten, mapa a klíč, proroctví.

Hlavní myšlenka:

Hlavní myšlenkou je ukázat, že i ten nejmenší a zdánlivě bezvýznamný jedinec může projevit velkou odvahu a ovlivnit osudy světa. Dílo také varuje před zhoubnou mocí chamtivosti a oslavuje hodnoty jako přátelství, statečnost a domov.

Vypravěč:

Vypravěčem je vševědoucí autor, který příběh vypráví v er-formě. Často přímo oslovuje čtenáře, komentuje děj a vysvětluje souvislosti, čímž vytváří dojem ústního vyprávění.

Kompozice:

Dílo je psáno chronologicky a je rozděleno do 19 kapitol. Příběh má klasickou strukturu: úvod (příchod trpaslíků), zápletka (cesta a její nebezpečí), vyvrcholení (střet s drakem a Bitva pěti armád) a závěr (návrat domů).

Jazyk a styl:

Jazyk je spisovný, bohatý a srozumitelný, přizpůsobený i mladším čtenářům. Styl je pohádkový, s prvky humoru, napětí i poetickými popisy krajiny a postav.
Autor využívá různé typy promluv, včetně přímé řeči v dialozích postav a monologů vypravěče.
V textu se objevují písně a básně, které dotvářejí atmosféru a kulturu fiktivního světa. Občas se vyskytují i archaismy (např. tucet).

Básnické prostředky v díle:

Metafora: „tehdy si uvědomil, jak to Gandalf navlékl“ (ve významu zfingoval, zařídil).
Anafora: V písních se opakují slova na začátku veršů, např. „Bež hlasu pláče, / Bež nehtů štípá“.
Personifikace: Příroda a předměty jsou často popisovány jako živé bytosti s lidskými vlastnostmi (např. vítr naříká, hory mají zlé úmysly).

Časoprostor:

Prostor: Děj se odehrává ve fiktivním světě Středozemě. Příběh začíná v poklidném Hobitíně v Kraji a pokračuje přes různá místa jako Roklinka, Mlžné hory, Temný hvozd, Jezerní město až k Osamělé hoře.
Čas: Doba je smyšlená, pohádková, v rámci Tolkienovy mytologie se jedná o konec Třetího věku Slunce.

Postavy:

Bilbo Pytlík: Hlavní postava, zpočátku pohodlný a usedlý hobit, který miluje svůj klid a dobré jídlo. Během cesty se však projeví jeho skrytá odvaha, vynalézavost a loajalita. Projde velkým osobním vývojem a stane se z něj skutečný hrdina.
Gandalf: Moudrý a mocný čaroděj, který iniciuje celou výpravu. Působí jako průvodce a ochránce, ale často nechává družinu, aby si poradila sama, a objevuje se v klíčových momentech. Je tajemný a jeho motivy nejsou vždy zcela zřejmé.
Thorin Pavéza: Vůdce družiny trpaslíků a právoplatný dědic království pod Horou. Je statečný, hrdý a odhodlaný, ale jeho charakter je poznamenán touhou po zlatě, která přeroste v nebezpečnou chamtivost (dračí nemoc). Na konci příběhu se však dokáže vykoupit.
Šmak (Smaug): Mocný a inteligentní drak, který před lety vyhnal trpaslíky z Osamělé hory a zmocnil se jejich pokladu. Je ztělesněním chamtivosti a zkázy. Hlavní záporná postava.
Glum (Gollum): Zvláštní stvoření žijící v jeskyních pod Mlžnými horami. Bývalý majitel kouzelného prstenu, který ho po staletí deformoval fyzicky i psychicky. Bilbo od něj prsten získá ve hře na hádanky.
Medděd (Beorn): Záhadný muž, který na sebe dokáže brát podobu obrovského medvěda. Žije sám mezi Mlžnými horami a Temným hvozdem. Pomůže družině na její cestě.
Trpaslíci: Družina třinácti trpaslíků (Dvalin, Balin, Kili, Fili, Dori, Nori, Ori, Oin, Gloin, Bifur, Bofur, Bombur a Thorin), kteří doprovázejí Bilba. Jako celek představují touhu po domově a ztraceném bohatství.

Děj:

Bilbo Pytlík je spořádaný hobit, který si užívá klidný život ve své noře v Kraji. Jeho poklidný život naruší čaroděj Gandalf, který ho proti jeho vůli vybere jako „lupiče“ pro výpravu třinácti trpaslíků vedených Thorinem Pavézou. Cílem jejich cesty je získat zpět trpasličí království pod Osamělou horou a jeho obrovský poklad, který střeží drak Šmak. Bilbo se zdráhá, ale nakonec v něm zvítězí touha po dobrodružství a k výpravě se připojí.

Cestou čelí mnoha nebezpečím: jsou zajati zlobry, v Roklince získají cenné rady od Elronda a v Mlžných horách je přepadnou skřeti. Během útěku ze skřetích jeskyní se Bilbo ztratí a v temnotě narazí na stvoření jménem Glum. V sázkové hře s hádankami získá jeho kouzelný prsten, který propůjčuje neviditelnost. S pomocí prstenu unikne a znovu se shledá s trpaslíky. Jejich cesta pokračuje přes Temný hvozd, kde bojují s obřími pavouky a jsou zajati lesními elfy. Bilbo díky prstenu a svému důvtipu osvobodí své přátele a uprchnou v sudech po řece do Jezerního města.

Nakonec dorazí k Osamělé hoře. Bilbovi se podaří proniknout do dračího doupěte a odhalit slabé místo v Šmakově brnění. Rozzuřený drak zaútočí na Jezerní město, ale je zabit Bardem Lučištníkem. Po Šmakově smrti si na poklad začnou dělat nárok lidé z Jezerního města i lesní elfové. Thorin, zasažený „dračí nemocí“ – chorobnou chamtivostí – se odmítá o poklad dělit. Aby zabránil válce, Bilbo tajně odnese Arcikam, nejcennější klenot hory, a předá ho lidem a elfům jako vyjednávací nástroj.

Thorin se rozzuří a Bilba vyžene. Než však dojde k bitvě mezi trpaslíky, lidmi a elfy, zaútočí obrovská armáda skřetů a vrrků. Bývalí nepřátelé se musí spojit v Bitvě pěti armád. V boji je Thorin smrtelně zraněn, ale před smrtí se s Bilbem usmíří. Bilbo se vzdává svého podílu na pokladu a vrací se domů jen s malou truhlou zlata a stříbra. Po návratu do Dna pytle zjišťuje, že byl prohlášen za mrtvého a jeho majetek je právě rozprodáván v aukci.

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.